5 As 316/2021

Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým krajský soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2020, č. j. JMK 709/2020, sp. zn. S-JMK 69089/2019/OD/Bo, jímž žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice ze dne 15. 1. 2019, č. j. 213175/2018-9, ve věci dopravního přestupku stěžovatele.

V kasační stížnosti stěžovatel neuvedl, z jakých důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost podal, stejně jako neuvedl žádné konkrétní skutkové či právní důvody podřaditelné pod toto ustanovení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 26. 10. 2021, č. j. 5 As 316/2021 - 5, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, a aby doplnil petit kasační stížnosti (§ 106 odst. 1 a 3 s. ř. s.). Stěžovatel byl zároveň poučen mj. o tom, že pokud nedoplní kasační stížnost ve stanovené lhůtě a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.

Uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo doručeno zástupci stěžovatele do datové schránky dne 27. 10. 2021. Stěžovatel dne 1. 11. 2021 doručil Nejvyššímu správnímu soudu podání, v němž sice zformuloval petit kasační stížnosti, avšak důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, neuvedl. Lhůta pro doplnění podané kasační stížnosti tedy marně uplynula v pondělí dne 29. 11. 2021, neboť dne 27. 11. 2021 byla sobota.

Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemáli kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

Ústavní soud již v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, publ. pod č. 152/2006 Sb. ÚS, uvedl, že „tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody, nelze činit závislou na právně nejisté a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle § 106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena“. Soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení o kasační stížnosti, jeli stěžovatel podle § 106 odst. 3 s. ř. s. vyzván k doplnění kasační stížnosti. Uplatnit důvody dosud v kasační stížnosti neuplatněné tedy v takovém případě lze pouze v měsíční lhůtě stanovené usnesením soudu, kterou lze prodloužit pouze na včasnou žádost stěžovatele. K důvodům kasační stížnosti uplatněným po uplynutí uvedené lhůty nelze s ohledem na opožděnost takového doplnění kasační stížnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009  28, dostupné na www.nssoud.cz).

V daném případě stěžovatel podal blanketní kasační stížnost, kterou ve stanovené lhůtě nedoplnil. Z důvodu neodstranění vad kasační stížnosti tak není možné v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 106 odst. 3 a § 120 s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovatel v řízení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, o vrácení částky 5000 Kč, a to ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.