— Nejvyšší správní soud

11 Kss 5/2021- 81 - text  11 Kss 5/2021 - 90 pokračování ROZHODNUTÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, JUDr. Milana Kyjovského a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 17. 1. 2022 návrh navrhovatele: původně ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová, nyní ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., sídlem Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 14. 10. 2021, došlý kárnému soudu téhož dne, proti kárně obviněné: JUDr. Jaroslava Bartošová, soudkyně a předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, nar. X, a rozhodl takto: JUDr. Jaroslava Bartošová, nar. X, soudkyně a předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, se zprošťuje podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárného návrhu pro skutek spočívající v tom, že při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 Nt 127/2017 postupovala v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu se zněním ustanovení § 325 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 141 /1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), když poté, co byla poprvé dne 21. 8. 2019 Vrchním soudem v Praze a znovu dne 26. 8. 2019 Městským soudem v Praze a rovněž dne 22. 3. 2021 Vrchním státním zastupitelstvím v Praze informována o jednání odsouzeného JUDr. R. J., spočívajícím zkráceně v tom, že odsouzený JUDr. R. J. v rozporu s jím uváděným zdravotním stavem žil aktivním společenským a sportovním životem a pohyboval se bez asistence jakýchkoli natož pak poučených osob, což vzbuzovalo závažné pochyby o tom, zda důvody pro přerušení trestu nadále trvají, zjištěné skutečnosti nijak nereflektovala, neodvolala přerušení výkonu trestu a výkon trestu odnětí svobody dále přerušila usnesením ze dne 15. 4. 2020 č. j. 40 Nt 127/2017  324 a následně usnesením ze dne 23. 4. 2021 č. j. 40 Nt 127/2017  475, čímž měla spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), protože skutek není kárným proviněním. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová (dále též „navrhovatelka“) podala podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), dne 14. 10. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení, datovaný dnem 14. 10. 2021, proti soudkyni Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) JUDr. Jaroslavě Bartošové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Obvinila ji, že se dopustila kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), tím, že ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 40 Nt 127/2017 jako předsedkyně senátu postupovala v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem a se zněním § 325 odst. 1 a 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). V uvedené věci totiž neodvolala přerušení výkonu trestu odsouzeného JUDr. R. J. (dále jen „odsouzený“) a výkon trestu odnětí svobody mu dále přerušila usneseními ze dne 15. 4. 2020 č. j. 40 Nt 127/2017  324 a ze dne 23. 4. 2021 č. j. 40 Nt 127/2017  475, ačkoliv byla dne 21. 8. 2019 Vrchním soudem v Praze, dne 26. 8. 2019 Městským soudem v Praze a dne 22. 3. 2021 Vrchním státním zastupitelstvím v Praze informována o jednání odsouzeného spočívajícím v tom, že v rozporu s jím uváděným zdravotním stavem žil aktivním společenským a sportovním životem a pohyboval se bez asistence jakýchkoli natož pak poučených osob, což vzbuzovalo závažné pochyby o tom, zda důvody pro přerušení trestu nadále trvají. Uvedené informace soudkyně nijak nereflektovala. [2] Navrhovatelka zahájila šetření na podnět interpelace poslance Ing. Mariana Jurečky, jež jí byla doručena dne 4. 3. 2021. Poslanec v interpelaci odkazoval na veřejně publikované články, z nichž vyplývalo, že odsouzený měl porušovat podmínky přerušení výkonu trestu odnětí svobody. [3] V rámci šetření se navrhovatelka nejprve obrátila na vedení krajského soudu a dne 26. 3. 2021 obdržela přípis místopředsedy soudu sp. zn. Spr 397/2021 s vyjádřením kárně obviněné, že jakékoliv zprávy, články nebo informace ve sdělovacích prostředcích, event. zveřejněné na sociálních sítích, nelze považovat za relevantní důkazy, na základě nichž by měl soud bez dalšího ve věci rozhodovat, ať už ve prospěch nebo neprospěch kteréhokoliv obviněného či odsouzeného. Zejména pak za situace, kdy jejich zdroj, autorizace či věrohodnost nejsou dostatečně prokázány. [4] Navrhovatelka si dále vyžádala od tehdejšího generálního ředitele Vězeňské služby ČR podklady, které vězeňská služba v souvislosti s danou věcí poskytla krajskému soudu. Ze zpráv připojených k přípisu generálního ředitele ze dne 12. 4. 2021 vyplynulo, že vězeňská správa mj. doporučovala krajskému soudu zvážit ustanovení nezávislého znalce či znalecký ústav, jenž při posouzení bude vycházet pouze z jím aktuálně zjištěného zdravotního stavu. [5] Navrhovatelka si vyžádala vyjádření rovněž od předsedy Vrchního soudu v Praze, který jí přípisem ze dne 28. 4. 2021 sp. zn. S 106/2021 informoval, že zjištění učiněná jím řízeným soudem ohledně volnočasových aktivit odsouzeného byla krajskému soudu sdělena dne 21. 8. 2019 zasláním rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2019 sp. zn. 7 To 47/2019. V návaznosti na to se stěžovatelka obrátila dne 4. 5. 2021 na předsedu krajského soudu s žádostí o dodatečné vyjádření, zda citované rozhodnutí bylo součástí spisu krajského soudu sp. zn. 40 Nt 127/2017. [6] Na žádost reagoval místopředseda krajského soudu nejprve přípisem ze dne 20. 5. 2021 s tím, že spis se nachází se stížností u Vrchního osudu v Olomouci, kárně obviněná si přesně nepamatuje, zda byly do spisu založeny informace o průběhu sledování odsouzeného, a že přesnější informace poskytne po navrácení spisového materiálu. V následném přípisu ze dne 6. 8. 2021 místopředseda krajského soudu navrhovatelku informoval, že Vrchní soud v Olomouci zjevně pojal usnesení soudkyně za chybné a věc pravomocně ukončil, přičemž odsouzený již nastoupil výkon trestu. Místopředseda též připojil rozhodnutí krajského soudu ze dne 23. 4. 2021 č. j. 40 Nt/2017475 a Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 6. 2021 č. j. 1 To 57/2021  576. Navrhovatelka k tomu podotkla, že z daných materiálů neplyne odpověď na položenou otázku, zda bylo rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2019 sp. zn. 7 To 47/2019 založeno do spisu krajského soudu. [7] Navrhovatelka proto dne 27. 8. 2021 znovu požádala předsedu krajského soudu o vyjádření a zároveň o poskytnutí spisového materiálu věci sp. zn. 40 Nt 127/2017. Spisový materiál, z něhož je patrné, že se v něm relevantní informace nacházejí, obdržela navrhovatelka dne 16. 9. 2021, avšak bez vyjádření k postupu kárné obviněné. Subjektivní lhůta k podání kárného návrhu tudíž byla dle navrhovatelky zachována, neboť až z trestního spisu se dozvěděla, že soudkyně měla k dispozici veškeré podklady, a tudíž odpovídá za jednání specifikované v návrhu. Navrhovatelka má za zachovanou i objektivní lhůtu, jelikož jednání kárně obviněné započalo dne 21. 8. 2019 a neskončilo dříve než 23. 4. 2021, kdy soudkyně o přerušení výkonu trestu rozhodla naposledy. [8] K okolnostem případu navrhovatelka uvedla, že odsouzený byl rozsudkem Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) ze dne 30. 4. 2014 č. j. 42 T 8/2013  2033, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 2014 sp. zn. 7 To 60/2014, uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, a zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v délce 4,5 roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Trest vykonával od 18. 11. 2014 do 9. 3. 2016, kdy krajský soud usnesením č. j. 53 Nt 103/2016  87 výkon trestu přerušil do 9. 5. 2016. Výkon trestu krajský soud dále přerušil usnesením ze dne 7. 6. 2016 č. j. 53 Nt 103/2016  167 do 25. 11. 2016, usnesením ze dne 14. 11. 2016 č. j. 53 Nt 113/2016  85 do 25. 11. 2017 a usnesením ze dne 9. 5. 2018 č. j. 40 Nt 127/2017  81 (prvním vydaným kárně obviněnou) do 30. 4. 2020. [9] Vrchní soud v Praze vedle toho dne 9. 8. 2019 usnesením sp. zn. 7 To 47/2019 zamítl stížnost odsouzeného proti usnesení městského soudu, kterým zamítl žádost odsouzeného o upuštění od výkonu zbytku trestu odnětí svobody. Navrhovatelka zdůraznila následující pasáž z usnesení Vrchního soudu v Praze: „Ze zpráv o průběhu nařízeného s