1 Aps 7/2012 — Nejvyšší správní soud

Vol 16/2022- 48 - text pokračování Vol 16/2022 - 53 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelů: senátoři Miroslav Balatka, Michael Canov, Jiří Drahoš, Zdeněk Hraba, Pavel Kárník, Marek Ošťádal, Miroslav Plevný, Přemysl Rabas, David Smoljak, Adéla Šípová, Petr Štěpánek, Ivo Trešl a Karel Zitterbart, jednající prostřednictvím zmocněnkyně G. S., zastoupeni Pavlem Uhlem, advokátem, sídlem Kořenského 15, Praha 5, a účastníků řízení: I) Ministerstvo vnitra, sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, a II) Mgr. Denisa Rohanová, LL.M., zastoupena JUDr. Ondřejem Vodákem, advokátem, sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1, v řízení o ochraně ve věcech registrace kandidátní listiny Mgr. Denisy Rohanové, LL.M., pro volbu prezidenta republiky, konanou ve dnech 13. a 14. ledna 2023 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 č. j. MV1703346/OV2021 o registraci kandidátní listiny Mgr. Denisy Rohanové, LL.M., se ruší. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh a vyjádření účastníků řízení [1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 30. listopadu 2022 návrh, jímž se senátoři uvedení v návětí výroku tohoto usnesení, kteří jako navrhující senátoři [§ 21 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)] podali kandidátní listinu Marka Hilšera, domáhají zrušení rozhodnutí o registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové (účastnice řízení II), tj. rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. listopadu 2022 č. j. MV1703346/OV2021. Návrh podali prostřednictvím zmocněnkyně, která dále udělila plnou moc advokátu k zastupování v tomto řízení. [2] Navrhovatelé uvedli, že návrh na registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové byl podán dne 21. října 2021 a podpořili jej poslanci zvolení ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných ve dnech 20. a 21. října 2017, z nichž žádný nebyl opětovně zvolen ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. října 2021. Volby prezidenta republiky, pro něž byla Denisa Rohanová zaregistrována, byly vyhlášeny rozhodnutím předsedy Senátu Parlamentu ze dne 27. června 2022, publikovaným ve Sbírce zákonů, rozeslané dne 1. července 2022 (č. 207/2022 Sb.). Navrhovatelé mají za to, že návrh na registraci kandidátní listiny Denisy Rohanové nebyl způsobilý vyvolat jakékoli účinky ve vztahu k volbám vyhlášeným až po jeho podání. Odkazují na čl. 56 odst. 8 Ústavy, který stanoví nejzazší termín pro vyhlášení volby prezidenta republiky, což dle jejich názoru nemůže být samoúčelné. Pravidlo o vyhlášení volby stanoví základní procesní rámec pro celý průběh volby prezidenta upravený v čl. 56 Ústavy. Podání návrhu na registraci kandidátní listiny se tak logicky musí odehrát v časovém rámci vymezeném na jedné straně vyhlášením volby a na druhé straně volbou samotnou. Návrh na registraci kandidáta je tedy možný až po vyhlášení volby. Toto pravidlo nijak nemění ani zákon o volbě prezidenta republiky, z jeho struktury lze dovodit totéž jako z Ústavy. Časový rámec volby (vyhlášení, registrace, volba) je vymezen již v úvodních ustanoveních zákona a proces registrace kandidátů, který samozřejmě začíná podáním návrhu, podléhá tomuto rámci. Navrhovatelé dále upozornili, že okamžik konání volby není až do jejího vyhlášení zřejmý, předseda Senátu má v tomto směru určitou diskreci. Možnost přihlásit kandidáta do procesu, jehož parametry nejsou dány, je pro navrhovatele obtížně přijatelná. V některých případech může být termín volby určující i například pro splnění podmínek volitelnosti (věk). Přibližný termín volby je samozřejmě dán, avšak může nastat událost, která vynutí konání dřívější volby, a to před vyhlášením volby i po ní. Platí pak ale domněnka, že dokud není volba vyhlášena, neví se, kdy se bude konat – a naopak. Máli Ústavou předepsané vyhlášení volby přinést aktérům nějakou právní jistotu, musí veřejná moc důsledky těchto domněnek respektovat a nepřihlížet k úkonům, které jsou učiněny před vyhlášením volby. Navrhovatelé dále rozvíjeli přístup Ministerstva vnitra ad absurdum s tím, že by takto bylo možné nechat si podepsat i kandidátní listinu pro volby konané v letech 2028 a 2033. [3] Navrhovatelé též položili otázku, jak bylo v návrhu kandidatury Denisy Rohanové vymezeno, pro jakou volbu prezidenta je určen, a zda byl návrh v tomto směru dostatečně určitý. Uzavřeli, že jelikož je možné podat návrh až od okamžiku vyhlášení volby, je registrace kandidátní listiny Denisy Rohanové nepochybně nezákonná. [4] Navrhovatelé (pouze na okraj) dodali, že mandát poslanců, kteří podali kandidátní listinu Denisy Rohanové, vznikl zvolením dne 21. října 2017 a zanikl uplynutím čtyř let, tedy dne 20. října 2021. Návrh v této věci byl však podán až o den později, což podtrhuje nezákonnost napadeného rozhodnutí Ministerstva vnitra. [5] Ministerstvo vnitra ve vyjádření k návrhu uvedlo, že mu zákon o volbě prezidenta republiky ukládá rozhodnout o odmítnutí registrace kandidátní listiny pouze v případech výslovně stanovených zákonem; ten však neuvádí, kdy nejdříve může být kandidátní listina podána. Právě chybějící zákonné omezení považuje ministerstvo za klíčové, neboť odmítnutí registrace kandidátní listiny zcela zásadně zasahuje do pasivního volebního práva. Registrační úřad nemůže nahrazovat činnost zákonodárce. Ministerstvo rovněž odkázalo na čl. 22 Listiny základních práv a svobod a nutnost volit výklad příznivější pro adresáta, v daném případě pro kandidující subjekt. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že v době podání kandidátní listiny nebyla vyhlášena volba prezidenta republiky. Vyhlášení voleb je zejména organizační úkon, nelze mu přiznat obecný konstitutivní účinek ve vztahu k volbám jako takovým (což lze dovodit i z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/21). Řádný termín voleb je rámcově znám ihned na začátku volebního období, na které bude nové zvolení navazovat. Například sběr podpisů na podporu kandidatury lze zahájit daleko před vyhlášením volby, což nikdo nezpochybňuje. V minulých volbách obdrželo ministerstvo kandidátní listiny již před vyhlášením voleb. Vždy je odmítlo, nikoli však z důvodu předčasného podání. Předseda Senátu není při vyhlášení volby vázán žádnou lhůtou. Povinnost vázat podání kandidátní listiny na vyhlášení volby by tak mohla vést k tomu, že vyhlašovatel bude určovat, kteří zákonodárci budou moci vykonat své právo navrhnout kandidáta na prezidenta republiky, což se nejeví jako vhodná konstrukce i z důvodu právní jistoty kandidáta. Zákon výslovně počítá s tím, že mandát poslance či senátora může po podání kandidátní listiny zaniknout. Navrhovatelé předpokládají, že navrhující skupina poslanců či senátorů má být aktuální, současná situace však ukazuje, že ani vyhlášení volby takový stav nedokáže zajistit, neboť až po vyhlášení volby se uskutečnily volby do Senátu. [6] K otázce existence mandátů navrhujících poslanců ke dni podání návrhu ministerstvo odkázalo na obecná pravidla pro počítání lhůt dle § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které lze při nedostatku zvláštní úpravy aplikovat právě i na trvání mandátu. Hypotetické úvahy navrhovatelů ohledně časového rámce pro podání kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky ve vzdálenější budoucnosti označilo ministerstvo za bezpředmětné. Z označení kandidátní listiny v této věci jednoznačně vyplývá, že byla podána pro volbu prezidenta republiky konanou v roce 2023. [7] Kandidátka Denisa Rohanová ve vyjádření k návrhu uvedla, že požadavek na podání kandidátní listiny z Ústavy nevyplývá. I zákon o volbě prezidenta republiky jednoznačně vymezuje pouze nejpozdější den, kdy lze kandidátní listinu podat. Zároveň Ústava i zákon požadují pouze to, aby osoba, která podepisuje a navrhuje kandidátní listinu, byla v tomto okamžiku poslancem, přičemž k zániku mandátu po podání kandidátní listiny se nepřihlíží. Mělli by platit výklad navrhovatelů, pak by se stejné pravidlo mělo uplatnit i pro petice na podporu kandidátů navrhovaných občany. Mělo by se tudíž kontrolovat, zda občan petici podepsal až po vyhlášení voleb a zda k datu podání kandidátní listiny měl právo volit prezidenta republiky. Taková kontrola přitom není reálně proveditelná. Navrhovatelé uvádějí, že před vyhlášením volby není jistý její termín, ten však není stoprocentně jistý ani po jejím vyhlášení. Kandidátní listina je svým označením určena pro řádný termín konání volby v roce 2023, čemuž vyhlášená volba odpovídá. Úvahy navrhovatele o možnosti nechat si podepsat kandidátní listinu pro volby v letech 2028 či 2033 jsou spekulativní. Účastnice řízení je přesvědčena, že pokud požadavek jednoznačně nevyplývá ze zákona, nelze ji s pouhým poukazem na obecnou