10 As 299/2022 — Nejvyšší správní soud

10 As 299/2022- 56 - text  10 As 299/2022 - 60 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: AW Point s. r. o., třída Tomáše Bati 5636, Zlín, zastoupené advokátem JUDr. Radkem Židlíkem, třída Tomáše Bati 1560, Zlín, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: GEFEST REAL, s. r. o., Hložkova 1882, Otrokovice, zastoupené advokátkou Mgr. Lenkou Mitáčkovou, Štefánikova 2529, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2022, čj. 33547/2022, sp. zn. 32728/2022 ÚPIS, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, čj. 29 A 62/202256, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, čj. 29 A 62/202256, se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2022, čj. 33547/2022, sp. zn. 32728/2022 ÚPIS, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 22 342 Kč do rukou jejího advokáta, JUDr. Radka Židlíka, ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] V této věci se vede spor o to, zda se žalobkyně včas odvolala proti společnému povolení. Není totiž jasné, z jakého titulu byla žalobkyně účastníkem společného územního a stavebního řízení, a zda jí tedy bylo společné povolení doručeno řádně. 1. Popis věci [2] Magistrát města Zlín vydal v lednu 2022 společné povolení pro stavební záměr bytového komplexu ARDEA, jehož stavebníkem je společnost GEFEST REAL (osoba zúčastněná na řízení). Bytový komplex má vzniknout na pozemku, který sousedí s penzionem žalobkyně – nyní stěžovatelky. Magistrát proto se stěžovatelkou jednal jako s účastníkem řízení, jehož vlastnické právo k sousední stavbě nebo pozemku může být společným povolením přímo dotčeno [§ 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Protože šlo o řízení s velkým počtem účastníků, doručil jí společné povolení veřejnou vyhláškou (§ 94m odst. 2 stavebního zákona). Stěžovatelka se proti tomuto rozhodnutí mohla odvolat do 24. 2. 2022, odvolala se však až o měsíc později dne 25. 3. 2022. Krajský úřad Zlínského kraje tak odvolání zamítl jako opožděné. [3] Stěžovatelka se bránila u Krajského soudu v Brně, i ten ale její žalobu zamítl. Stěžovatelčiny stavby či pozemky sice mohly být společným povolením dotčeny, ale stavební záměr se na nich neuskutečňoval. Nezasahoval totiž ani do stěžovatelčina pozemku, ani do staveb na jejím pozemku (vodovodních, plynovodních či kanalizačních přípojek, případně plotu). Stěžovatelka proto byla „obyčejným“ účastníkem z řad sousedů podle písm. e) paragrafu 94k (vlastník dotčeného sousedního pozemku), nikoli „kvalifikovaným“ účastníkem podle jeho písm. c) (vlastník přímo zasažené stavby), jak tvrdí v žalobě. Magistrát jí proto nemusel doručovat společné povolení jednotlivě, správně je doručil jen veřejnou vyhláškou. Pokud se stěžovatelka neodvolala ve lhůtě, která plynula od doručení veřejné vyhlášky, bylo její odvolání opožděné. 2. Kasační řízení [4] Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Krajský soud podle ní nevzal v úvahu, že stavební záměr zasáhne i do staveb ve stěžovatelčině vlastnictví: při výstavbě nové opěrné zdi vykope stavebník její vodovodní a plynovodní přípojku a vloží je do chrániček; u její kanalizační přípojky pak sníží krytí a zkrátí kanalizační šachtu. Na tom nic nemění ani to, že stavebník zasáhne do přípojek mimo stěžovatelčin pozemek. Stěžovatelka je totiž vlastníkem přípojek nejen na svém, ale i na sousedním pozemku, kde má být uskutečněn stavební záměr. Má tedy právo, aby jí úřad doručoval jednotlivě. Krom toho stavebník zasáhne i do stěžovatelčina plotu. Závěr krajského úřadu a krajského soudu, že stavební záměr nezasáhne do staveb ve stěžovatelčině vlastnictví, je proto nepřezkoumatelný. [5] Krajský úřad souhlasí s krajským soudem. Stavební záměr do přípojek nijak nezasáhne, vložení přípojek do chráničky totiž nelze považovat za zásah. Případný zásah do plotu nemá na stěžovatelčino postavení žádný vliv, neboť plot se nachází na sousedním pozemku, a patří tedy stavebníkovi. [6] Stavebník ke kasační stížnosti uvedl, že samotné vlastnictví sítí (přípojek) nezakládá účastenství podle § 94k písm. c) stavebního zákona. Podle projektové dokumentace navíc nebude do přípojek nijak zasaženo. 3. Právní hodnocení [7] Kasační stížnost je důvodná. 3.1 Právní úprava a skutkový stav [8] Podle § 94k stavebního zákona je účastníkem společného územního a stavebního řízení a) stavebník, b) obec, na jejímž území má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, c) vlastník stavby, na které má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, neníli sám stavebníkem, nebo ten, kdo má ke stavbě jiné věcné právo, neníli sám stavebníkem, d) vlastník pozemku, na kterém má být požadovaný stavební záměr uskutečněn, neníli sám stavebníkem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku, e) osoba, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. [9] Stavební úřad doručuje oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení a další úkony v řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě. Pokud však jde o řízení s velkým počtem účastníků, úřad doručuje jednotlivě jen účastníkům řízení podle § 94k písm. a) až d) a dotčeným orgánům; naopak účastníkům řízení podle § 94k písm. e) doručuje veřejnou vyhláškou (§ 94m odst. 2 stavebního zákona). [10] Vodovodní i kanalizační přípojka jsou samostatnými stavbami (§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích). Jejich vlastníkem je osoba, která přípojku na své náklady pořídila; přípojku pořizuje odběratel, neníli dohodnuto jinak (§ 3 odst. 6 téhož zákona). Podobně vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení. Tyto náklady hradí ten, v jehož prospěch byla přípojka zřízena (§ 66 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona). [11] Podle správního spisu je stěžovatelčin penzion připojen k ústřednímu vodovodu, plynovodu a kanalizaci z ulice Díly II. Vodovodní a plynovodní přípojky vedou přes pozemek statutárního města Zlín (parcelní č. X1). Kanalizační přípojka vede také přes pozemek statutárního města Zlín (parcelní č. X2). Na těchto pozemcích se má uskutečnit stavební záměr. Přípojky tedy vedou přes pozemky, na kterých se má uskutečnit stavební záměr. [12] Není tak pochyb o tom, že přípojky jsou samostatnými stavbami a leží na pozemcích (resp. pod pozemky), na nichž se má uskutečnit stavební záměr. Otázkou však je, zda se stavební záměr uskuteční i na těchto přípojkách a zda je stěžovatelka vlastníkem těchto přípojek. 3.2 Uskuteční se stavební záměr na přípojkách? [13] Z projektové dokumentace ke stavebnímu záměru plyne, že vodovodní a plynovodní přípojky budou při výstavbě nové opěrné zdi vykopány a vloženy do chrániček. Nad kanalizační přípojkou bude zbudován sjezd do podzemní garáže, čímž se sníží krytí kanalizace. Ve výsledku nebude provedena na žádné z přípojek změna: přípojky zůstanou tam, kde jsou, a budou sloužit tak jako dosud. Nelze však pominout, že výstavba bytového domu si vyžádá přímou manipulaci s vodovodní a plynovodní přípojkou (i když nebudou přemisťovány). Nad kanalizační přípojkou bude zase sníženo krytí. Proto je třeba zabývat se tím, nakolik se tyto stavební postupy mohou dotknout stěžovatelčiných práv. [14] Je pravda, že ve stěžovatelčině případě se může kategorie kvalifikovaných účastníků vymezená ustanovením § 94k písm. c) jevit na první pohled jako příliš úzká. Formulace „vlastník stavby, na které má být uskutečněn stavební záměr“, se zdá mířit především k těm vlastníkům, jejichž stavba bude přímo měněna (tj. bude na ní prováděna nástavba, přístavba nebo jiná stavební úprava ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona) nebo do jejíž konstrukce nová stavba alespoň přímo zasáhne Problému konstrukčního propojení nadzemní a podzemní stavby se věnoval – byť zatím bez jasné odpovědi – rozsudek NSS ze dne 8. 12. 2020, čj. 2 As 394/201924, a na něj navazující rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2021, čj. 30 A 5/2018146. . Skutečný rozsah účastenství ve společném územním a stavebním řízení zde však nelze zjistit pouhým jazykovým výkladem, ale je nutné použít i výklad systematický. Nedávno se NSS zabýval podobným střetem mezi jazykovým a systematickým výkladem úpravy účastenství společenství vlastníků jednotek rovněž ve společném územním a stavebním řízení (rozsudek ze dne 21. 1. 2022, čj. 10 As 26/2021-50, č. 4306/2022 Sb. NSS). [15] Úprava společného územního a stavebního řízení byla do stavebního zákona vložena zákonem č. 225/2017 Sb. (jako součást velké novelizace) s účinností k 1