3 As 257/2021 — Nejvyšší správní soud

3 As 257/2021- 42 - text  3 As 257/2021 - 46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce GRAIN a. s., se sídlem Višňová – Poustka 97, zastoupeného Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, proti žalované Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy, se sídlem Praha 2, Slezská 100/7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 7. 2021, č. j. 59 A 13/2021 - 344, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím ze dne 15. 9. 2020, č. j. SVS/2020/106148-L (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Liberecký kraj (dále jen „KVS“) uložila žalobci podle § 72 odst. 3 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), úhrnnou pokutu ve výši 30 000 Kč. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání tří přestupků podle § 72 odst. 1 písm. e) veterinárního zákona, spočívajících v porušení § 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona ve spojení s § 9 odst. 11 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících léčivých přípravků (zákon o léčivech) a § 7 vyhlášky č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče (dále jen „vyhláška č. 344/2008“). Těchto přestupků se žalobce, jako chovatel hospodářských zvířat, dopustil tím, že v záznamu ze dne 20. 11. 2017 o odčervení 645 kusů skotu léčivým přípravkem Biomec 10 mg neuvedl šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok I.), u záznamu ze dne 16. 4. 2018 o odčervení 645 kusů skotu léčivým přípravkem Biomec 10 mg neuvedl šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok II.) a u záznamu ze dne 16. 4. 2018 o očkování 645 kusů skotu léčivým přípravkem Moraxebin neuvedl šarži, dávku, kategorii a identifikaci zvířat (výrok III.). [2] K odvolání žalobce bylo prvostupňové rozhodnutí rozhodnutím žalované ze dne 15. 12. 2020, č. j. SVS/2020/137407-G částečně změněno tak, že ve všech výrocích byla v prvním odstavci slova „§ 5 odst. 1 písm. i) veterinárního zákona“ nahrazena slovy „§ 5 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona“ a odstavec druhý byl vypuštěn; ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutí žalované následně žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, který ji v záhlaví označeným rozsudek zamítl. [3] Žalobce na ústním jednání soudu, konaném dne 22. 7. 2021, navrhl doplnění dokazování deníky záznamů o použití léčiv z let 2014 až 2017 a protokolem ze dne 16. 11. 2015; krajský soud tyto důkazy neprovedl, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení věci považoval za dostatečně objasněné již předloženým spisovým materiálem. Z tohoto důvodu dále nedoplňoval dokazování výslechy zaměstnanců žalobce, kteří byli přítomni při kontrole ani veterinárních lékařů, kteří kontrolu prováděli. Obdobně krajský soud považoval za nadbytečné provádět důkaz zprávou hodnocení KEZ o. p. s. ze dne 12. 10. 2018 a inspekční zprávou KEZ o. p. s. o kontrole ze dne 13. 9. 2018, neboť tato společnost kontroluje a udává certifikace v oblasti ekologického zemědělství; tyto důkazy proto neměly vliv na posouzení odpovědnosti za přestupky dle veterinárního zákona. Krajský soud dále neuvěřil tvrzení žalobce, že seznamy o ošetřovaných zvířatech léky Moraxebin a Biomec 10 mg předkládal již při kontrole, neboť tuto skutečnost žalobce poprvé uvedl až při soudním jednání. K argumentaci, upínající se k obsahům deníků a protokolu o kontrole ze dne 16. 11. 2015, soud dodal, že se jedná o žalobní námitky, které nebyly uplatněny v zákonné lhůtě, a proto se jimi nemohl dále zabývat [§ 72 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. [4] Krajský soud neshledal důvodnou namítanou nepřezkoumatelnost žalovaného rozhodnutí, kterou žalobce spatřoval ve formulaci jeho výroku. Uvedl, že je z něj jasně patrné, jaká konkrétní ustanovení zákona, respektive vyhlášky, žalobce porušil, jakým jednáním se tak stalo a jaké přestupky jsou mu kladeny za vinu. Nepřisvědčil ani námitce, že § 5 odst. 1 písm. d) veterinárního zákona nestanovuje konkrétní povinnost uvádět v záznamech šarži a dávku podávaného léčiva nebo kategorii a identifikaci zvířat. Uvedené ustanovení ve svém textu odkazuje poznámkou č. 5 na zákon o léčivech, který v § 9 odst. 11 dále odkazuje na úpravu vyhlášky č. 344/2008; tato dále v odst. 7 písm. 1 stanovuje přesné podmínky pro vedení záznamů, včetně požadovaných údajů a jejich popisu. Krajský soud nepřisvědčil žalobci ani v tom, že nebylo z výroku žalovaného rozhodnutí zcela zřejmé, jaký druhý odstavec výroku prvostupňového rozhodnutí se vypouští. Z textu výroku je zcela zjevné, že „druhým odstavcem“ se myslí druhý odstavec konkrétně označených částí výroku prvostupňového rozhodnutí. [5] Následně se krajský soud zabýval námitkami týkajícími se porušení § 36 správního řádu. Uvedl, že žalobce byl ve výzvě ze dne 4. 6. 2020 poučen dle § 36 odst. 1 správního řádu o možnosti navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí a současně byl vyzván dle § 36 odst. 3 správního řádu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, k čemuž mu byla stanovena desetidenní lhůta (tuto lhůtu shledal krajský soud za přiměřenou). Žalobce se v této lhůtě k věci znovu vyjádřil (písemností ze dne 12. 6. 2020) a označil listiny, o něž svá tvrzení opíral. Krajský soud proto shledal účelové tvrzení žalobce, že nevěděl, zda může činit další návrhy za účelem dokazování. Ani námitku, že měla být žalobci poskytnuta nová lhůta k vyjádření (§ 36 odst. 3 správního řádu) poté, co mu byl zaslán dodatek k protokolu o kontrole ze dne 31. 7. 2020, neshledal krajský soud důvodnou. Zaslaný dodatek k protokolu o kontrole se totiž nijak netýkal posuzovaného přestupkového jednání, ale výhradně kontroly podmíněnosti (PPH). Tento závěr podporuje také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. 8 Afs 21/2009 – 243 (publikovaný pod č. 2073/2010 Sb. NSS). [6] Dále krajský soud nepřisvědčil námitce, dle které ke zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nepostačuje jen provedení dokazování protokolem o kontrole. Uvedl, že protokol o kontrole je řádným podkladem pro rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu. Dle § 81 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) může být i jediným podkladem pro rozhodnutí. Krajský soud upozornil, že protokol není tvořen pouze jednou listinou; je záznamem, který pečlivě a rozsáhle zaznamenává celý průběh veterinární kontroly a je doplněn množstvím příloh, které potvrzují závěry v něm uvedené. [7] Z předloženého spisového materiálu krajský soud ověřil, že splnění povinnosti, spočívající v uvedení šarže podaného léčivého přípravku, nebylo žalobcem při veterinární kontrole doloženo; předložená tabulka, která je součástí příloh k protokolu o kontrole, tento údaj neobsahovala. Sám žalobce připustil, že údaj o šarži do tabulky doplnil až dodatečně. Obdobně žalobce nedostál povinnosti uvést množství použitého léčiva. Namítal, že tento údaj byl řádně zapsán údajem „Biomec 10 mg“; údaj „10 mg“ ovšem nepopisuje množství aplikovaného léčivého přípravku, nýbrž obsah léčivé látky. U podané látky Moraxebin údaj o množství podaného léčivého přípravku zcela absentoval. Ani povinnost, spočívající v řádném označení kategorie zvířat, žalobce nesplnil. Tvrdil, že kategorii dostatečně specifikoval údajem „S“, kterým měl znamenat skot. Tato specifikace neodpovídá § 2 vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat; dle této vyhlášky je kategorií zvířete rozuměna např. jalovice, dojnice apod. Rovněž nebyla zvířata dostatečně identifikována, jelikož žalobce neuvedl a nedoložil, kterému konkrétnímu zvířeti byl léčivý přípravek podán. Během kontroly, ani v průběhu správního řízení, žalobce podrobný seznam, obsahující údaje obsahující dostatečnou identifikaci zvířat, nepředložil, učinil tak až spolu s podanou žalobou. Krajský soud upozornil, že tyto záznamy je nutné vést tak, aby bylo dohledatelné, kterému konkrétnímu zvířeti bylo v konkrétní den podáno jasně specifikované množství léčivého přípravku, a to zejména s ohledem na povinnost dodržení ochranných lhůt, které slouží k prevenci kontaminace následných živočišných produktů nežádoucími látkami. V přezkoumávaném případě žalobce zvířata nijak nespecifikoval, a uvedl toliko „645 ks“; v záznamech tak nebyly obsaženy veškeré potřebné údaje ve smyslu § 7 vyhlášky č. 344/2008. [8] Důvodnou neshledal krajský soud konečně ani námitku, podle které se správní orgány nevypořádaly s otázkou odpovědnosti právnické osoby za přestupek. Upozornil, ž