3 As 308/2022 — Nejvyšší správní soud

3 As 308/2022- 73 - text 3 As 308/2022 - 78 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Ing. V. S., zastoupený JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem Karlovo nám. 559/28, Praha 2, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2022, č. j. 30 A 18/2022 – 74, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2021, č. j. SPU 452744/2021, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina, Pobočky Havlíčkův Brod (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „pozemkový úřad“), ze dne 15. 9. 2021, č. j. SPU 294144/2021, a toto rozhodnutí potvrdil. Posledně uvedeným rozhodnutím správní orgán prvního stupně schválil návrh komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Č., a to podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“). [2] Krajský soud rozsudkem ze dne 15. 11. 2022, č. j. 30 A 18/2022 – 74, žalobu zamítl jako nedůvodnou. [3] Krajský soud předně nepřisvědčil námitce, dle níž pozemkový úřad opomenul existenci kolektoru a potrubí tepelného čerpadla na pozemku žalobce (p. č. XA v k. ú. Č.), který byl zahrnut do pozemkových úprav. Podle krajského soudu se pozemkový úřad existencí kolektoru zabýval. Podstatné je, že tento kolektor byl po námitkách žalobce zaměřen a trasa nově umisťované cesty „HC10R“ byla v plánu společných zařízení pozměněna tak, aby vedla mimo pozemek žalobce, a nijak tak neohrozila zde umístěný kolektor a potrubí tepelného čerpadla. Žalobce rovněž na jednání před krajským soudem namítl, že správní orgány žádnými důkazy nepodpořily zjištění, že jeho dosavadní pozemek p. č. XA je fakticky užíván jako cesta, a proto byl v návrhu pozemkových úprav zařazen společně s jinými pozemky do druhu pozemků s využitím „ostatní plocha, ostatní komunikace“. Dle žalobce správní orgány vycházely pouze z ortofotomap a neopatřily si další důkazy. Krajský soud k tomu uvedl, že žalobce tuto námitku vznesl až po uplynutí lhůty pro podání žaloby, tedy opožděně. Přesto se jí však zabýval věcně a konstatoval, že toto tvrzení není důvodné, protože danou skutečnost (využívání dotčených pozemků jako polní cesty) ověřily správní orgány i na základě jiných podkladů (z vyjádření vlastníků jiných pozemků a hospodářských staveb v dotčené lokalitě). [4] Krajský soud se dále neztotožnil s tím, že nebyly dodrženy a označeny cíle pozemkových úprav. Z plánu společných zařízení, který je součástí správního spisu, podle krajského soudu vyplynulo, že nově zřizované cesty, včetně cesty „HC10R“, patří mezi zařízení, která budou sloužit prakticky všem obyvatelům daného území. Totéž platí pro protierozní a vodohospodářská opatření. Konkrétní podoba všech opatření, která směřují k naplnění cílů pozemkových úprav ve smyslu § 2 zákona o pozemkových úpravách, vyplývá ze zmíněného plánu společných zařízení. V rámci odůvodnění rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení komplexních pozemkových úprav proto podle krajského soudu již nemusí být u jednotlivých přijatých opatření konkrétně uvedeno, jakým způsobem k naplnění cílů pozemkových úprav přispějí. Takový požadavek nemá oporu v zákoně a nadto by byl v praxi stěží realizovatelný. [5] Žalobce dále namítal, že jeho pozemek p. č. XA mohl být podle zákona o pozemkových úpravách řešen v pozemkových úpravách pouze s jeho výslovným souhlasem, protože se jedná o pozemek funkčně související se stavbou. Pod označeným pozemkem je totiž umístěn kolektor a potrubí k tepelnému čerpadlu, které vytápí rodinný dům č. p. XB, umístěný na sousedním pozemku (dům a sousední pozemek je ve vlastnictví otce žalobce). Takový souhlas žalobce neudělil. Krajský soud k tomu podotkl, že pozemek p. č. XA je v katastru nemovitostí veden částečně v druhu „orná půda“, částečně jako „trvalý travní porost“ a též jako „ostatní plocha“. Pozemkový úřad tedy neměl důvod pro to, aby uvedený pozemek nezařadil do obvodu komplexních pozemkových úprav, žalobce proti tomu nejprve ani ničeho nenamítal. Až následně, po výzvě pozemkového úřadu k vyjádření k návrhu nového uspořádání pozemků ve smyslu § 9 odst. 21 zákona o pozemkových úpravách, přišel žalobce s informací o umístění kolektoru tepelného čerpadla pod tímto pozemkem. Tato skutečnost ovšem podle krajského soudu nemohla mít vliv na závěr, že pozemek p. č. XA není pozemkem funkčně souvisejícím se stavbou rodinného domu ve vlastnictví otce žalobce. Takovou povahu a funkci pozemek žalobce nemá. Jeho zahrnutí do obvodu pozemkových úprav tak nebylo podmíněno výslovným souhlasem žalobce ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o pozemkových úpravách. [6] Jako důvodnou neshledal krajský soud ani námitku, podle níž v důsledku změny způsobu využití pozemku p. č. XA dojde k výrazné ztrátě na jeho hodnotě, což je v rozporu s § 10 zákona o pozemkových úpravách. Zákon určuje, že nové pozemky musí být vlastníkům navrženy tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou, výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Ze správního spisu přitom krajský soud zjistil, že v tomto ohledu správní orgány v případě žalobce nepochybily. Pokud jde o výměru původních a nových pozemků žalobce, činí rozdíl 0,0 %. Pokud jde o kritérium ceny, činí rozdíl mezi původní cenou pozemků a cenou žalobci nově přidělených pozemků 2,3 % (tedy snížení o 510 Kč oproti původní ceně). Pokud jde o kritérium vzdálenosti, pak rozdíl je 0,9 % (rozdíl vzdálenosti o 5 m). Tyto rozdíly jsou přitom přípustné. Všechna zákonná kritéria tudíž byla splněna, žádné jiné skutečnosti pozemkový úřad zohlednit nemůže. Krajský soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu uzavřel, že zásah do vlastnického práva žalobce je přiměřený, neboť splňuje požadavky § 10 zákona o pozemkových úpravách. [7] V posledním žalobním bodě žalobce namítal několik dílčích procesních pochybení pozemkového úřadu, která podle něj byla zásadní a měla vliv na zákonnost prvostupňového rozhodnutí, potažmo rozhodnutí žalovaného. Krajský soud se ani s touto námitkou neztotožnil a konstatoval, že vytýkaná pochybení nemohla mít vliv na zákonnost správních rozhodnutí, respektive na zákonnost procesu přijímání a schvalování komplexních pozemkových úprav. [8] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů, které podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), písm. b) a písm. d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [9] Na více místech kasační stížnosti namítá stěžovatel nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Podle něj krajský soud „zcela rezignoval“ na posouzení otázky, zda bylo ve správním řízení dostatečně hodnoceno naplnění cílů pozemkových úprav. Krajský soud nevysvětlil, jak byla v případě katastrálního území Č. konkrétně naplněna podmínka veřejného zájmu na pozemkových úpravách, jeho úvahy byly toliko obecné. Z odůvodnění napadeného rozsudku také není zřejmé, proč dospěl krajský soud k závěru, že pozemkový úřad postupoval procesně správně a dodržel všechny zákonné podmínky. Stěžovatel k tomu dodává, že dosud mu správní orgány ani krajský soud nevysvětlily, jak navrhované změny napomohou v dané lokalitě k lepšímu hospodaření s půdou ve veřejném zájmu. Uvádí rovněž, že nad rámec tvrzení obsažených v žalobě v řízení před soudem upozornil na to, že ohledně zjištění, zda na jeho pozemku p. č. XA fakticky existuje využívaná polní cesta, nebylo pozemkovým úřadem vedeno žádné dokazování. Správní orgány vycházely pouze ze snímků z ortofotomap. S tímto „flagrantně nedostatečným“ zjištěním skutkového stavu se krajský soud spokojil. [10] Dále stěžovatel opakuje žalobní tvrzení o absenci jeho výslovného souhlasu se zahrnutím pozemku p. č. XA do pozemkových úprav. Pod tímto pozemkem se nachází potrubí k tepelnému čerpadlu vytápějícímu dům na sousedním pozemku. Jeho pozemek p. č. XA tak funkčně souvisí s pozemkem s rodinným domem. Stěžovatel cituje z napadeného rozsudku pasáž vztahující se k vypořádání tohoto žalobního bodu a má za to, že krajský soud tuto otázku posoudil nesprávně. Jestliže je na jednom pozemku umístěno zařízení, které plní funkci potrubí k čerpadlu vytápějícímu rodinný dům, jde nepochybně o pozemek funkčně související s pozemkem pod rodinným domem. Hlavní námitkou stěžovatele v tomto smyslu bylo, že vlastník rodinného domu, jakož i vlastník potrubí a kolektoru, musí mít možnost přístupu k potr