6 As 105/2022 — Nejvyšší správní soud

6 As 105/2022- 30 - text  6 As 105/2022 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: A. G., zastoupeného: JUDr. Janem Polou, advokátem, sídlem Teslova 1129/2b, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2019, č. j. JMK 164329/2019, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2022, č. j. 34 A 3/2020  39, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Janu Polovi se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 400 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem [1] Rozhodnutím Městského úřadu Hodonín ze dne 14. 10. 2019 byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), kterého se dopustil tím, že jako řidič užil vozidlo, které nesplňovalo technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Při kontrole bylo zjištěno, že na vozidle chybí zadní část výfukového systému včetně tlumiče, pročež vozidlo vydávalo při jízdě hrubé zvuky. Žalobce jako řidič porušil § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu ve spojení s § 36 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen „zákon o podmínkách provozu“) a dále ve spojení s § 4a odst. 1 písm. a) a bodů 6.1.2.2.3 a 8.1.1.2.2 přílohy vyhlášky č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), a ve spojení s § 52 zákona o podmínkách provozu. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. [2] Odvolání žalobce žalovaný zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. [3] Proti rozhodnutí o odvolání podal žalobce žalobu. [4] Krajský soud k námitce, že správní orgány postupovaly v rozporu s Úmluvou o silničním provozu (sdělení č. 82/2013 Sb. m. s. a č. 83/2013 Sb. m. s.), uvedl, že Úmluva o silničním provozu stanovuje požadavek na vybavení motorového vozidla účinným tlumičem výfuku, jehož účelem je zabránění nadměrnému nebo neobvyklému hluku v silničním provozu. Z mezinárodních závazků v oblasti silničního provozu vyplývá povinnost stanovit na vnitrostátní úrovni minimální požadavky na technické vybavení vozidla, včetně stavu výfukového systému opatřeného trvale účinným tlumičem. Krajský soud též zdůraznil, že žalobce netvrdil, že slovenská právní úprava nevyžaduje, aby byl výfuk vozidla obligatorně vybaven účinným tlumičem, argumentoval pouze tím, že vozidlo mělo v době spáchání přestupku platnou státní technickou kontrolu. [5] Krajský soud uvedl, že k provádění technické kontroly dochází periodicky, není proto podstatné, že vozidlo bylo v minulosti posouzeno jako technicky způsobilé. K odstranění či odpadnutí zadní části výfukového potrubí (tlumiče) mohlo dojít až s určitým časovým odstupem po provedení technické kontroly. Při provozování vozidla na pozemních komunikacích v České republice nepostačuje disponovat osvědčením o pravidelné technické prohlídce, vozidlo musí být i po jejím provedení udržováno v požadovaném technickém stavu. Správní orgány výslovně odkázaly na ustanovení zákona o podmínkách provozu a vyhlášky o technických silničních kontrolách, podle kterých nelze považovat za technicky způsobilé takové vozidlo, u kterého zcela chybí podstatná část výfukového systému, což ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a nepříznivě působí na životní prostředí. Jeli takové vozidlo v silničním provozu užito, jedná se o porušení povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. [6] Jako nedůvodnou krajský soud vyhodnotil též námitku, že absence podstatné části výfukového systému byla prokázána pouze na základě rozporuplných výpovědí policistů a fotodokumentace, nebyl však proveden důkaz výrobní dokumentací vozidla. Krajský soud aproboval posouzení žalovaného, že provedení důkazu výrobní dokumentací vozidla by bylo nadbytečné. Krajský soud shrnul, že policisté shodně vypověděli, že k zastavení vozidla došlo v důsledku hluku, které za jízdy vydávalo. Během následně provedené prohlídky bylo zjištěno, že vozidlo mimo jiné postrádalo zadní část výfukového systému. Na fotodokumentaci je zachyceno „holé“ výfukové potrubí, které zjevně není opatřeno tlumičem vyhovujícím technickým požadavkům. Krajský soud rovněž doplnil, že žalobce si protiřečí, neboť uplatnil i skutkovou verzi, podle které měla zadní část výfuku nečekaně odpadnout těsně před zastavením vozidla policejní hlídkou, tedy potvrdil, že výfukové potrubí nebylo v době provádění silniční kontroly kompletní. Krajský soud souhlasil se závěrem žalovaného, že tvrzení žalobce o řízení vozidla v režimu nouzového dojetí je nevěrohodné. [7] Krajský soud aproboval závěr, že byla naplněna formální stránka přestupku a dostatečně zdůvodněna společenská škodlivost přestupku. [8] Krajský soud neshledal namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí, žalobcem spatřovanou ve skutečnosti, že správní orgán v odůvodnění píše o „hrubých zvucích“. [9] Krajský soud nepřisvědčil ani námitce procesního pochybení správního orgánu I. stupně, který nevyhověl žádosti žalobce o zaslání kopie spisové dokumentace. Právo účastníka řízení nahlížet do spisu je spojeno s právem na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části, nikoliv však s právem na to, aby správní orgán kopie účastníku řízení zaslal. Postup správního orgánu I. stupně neměl sám o sobě za následek objektivní nemožnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim. [10] Z uvedených důvodů krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. [11] V závěru rozsudku krajský soud vysvětlil, že samosoudkyně JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., jíž byla věc původně přidělena, je dlouhodobě nepřítomná a v době, kdy věc stěžovatele přišla na pořad jednání, nemohla rozhodovat. Věc proto rozhodla samosoudkyně Mgr. et Mgr. Lenka Bahýľová, Ph.D. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [12] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost dle § 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [13] Stěžovatel namítl, že správní orgány a krajský soud posuzovaly porušení technických podmínek dle zákona o podmínkách provozu a § 4a odst. 1 písm. a) vyhlášky o provádění kontrol technického stavu vozidel ve významu bodů 6.1.2.2.3 a 8.1.1.2.2 přílohy č. 1 k vyhlášce o provádění kontrol technického stavu vozidel, ve spojení s § 52 zákona o podmínkách provozu, ačkoli poznámka pod čarou č. 2 u § 5 odst. 1 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích odkazuje na zákon o podmínkách provozu a dále pouze na vyhlášku č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb. [14] Stěžovatel dále namítl, že technické podmínky měly být posouzeny dle právního předpisu Slovenské republiky, neboť vozidlo je registrováno ve Slovenské republice a technickou kontrolu absolvuje ve Slovenské republice. Správní orgán si měl vyžádat stanovisko správního úřadu ve Slovenské republice a stanice technické kontroly ve Slovenské republice. Dále měly být technické podmínky vozidla posouzeny dle Úmluvy o silničním provozu (sdělení č. 83/2013 Sb. m. s.). Právní posouzení technických podmínek stanovených zvláštním právním předpisem provedené správními orgány a soudem je nesprávné. [15] Stěžovatel dále namítl, že absence tlumiče výfuku nebyla v řízení prokázána. Správní orgány ani krajský soud neměly k dispozici technické údaje o vozidle a vycházely pouze z nekvalifikovaného vyjádření policistů a policisty pořízené fotografické dokumentace. Policisté ve správním řízení vypověděli pouze to, že automobil vydával zvuk ukazující na závadu ve výfukovém systému a že část výfukového systému chyběla. Z pořízených fotografií však toto neplyne, tlumič výfuku se nacházel v části vozu, která policisty nebyla zdokumentována. Stěžovatel uvedl, že na vozidle proběhla přestavba na LPG a v souvislosti s tím došlo i k přestavbě výfukového systému. [16] Stěžovatel dále namítal, že neproběhla technická silniční kontrola dle § 6a odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Nebyl vyhotoven a stěžovateli předán žádný doklad o provedené technické silniční kontrole. Stěžovatel dále namítal