9 As 219/2022 — Nejvyšší správní soud

9 As 219/2022- 36 - text  9 As 219/2022 - 39 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: BÍTEŠSKÁ DOPRAVNÍ SPOLEČNOST, spol. s.r.o., se sídlem Vlkovská 334, Velká Bíteš, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 11. 2020, č. j. KUJI 106043/2020, sp. zn. ODSH 1629/2020-Ma/Odv, ze dne 12. 11. 2020, č. j. KUJI 106553/2020, ODSH 1630/2020-Ma/Odv, ze dne 26. 11. 2020, č. j. KUJI 111202/2020, sp. zn. 1902/2020-Ma/Odv, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2022, č. j. 31 A 2/202179, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Velké Meziříčí (dále jen „městský úřad“) rozhodnutím ze dne 21. 9. 2020, č. j. DOP/86422/2020troja/1308/2020, uznal žalobkyni vinnou tím, že dne 10. 2. 2020 na silnici číslo II/602 na 51,4 km u Velkého Meziříčí ve směru na Jihlavu provozovala vozidlo, které při vysokorychlostním vážení překročilo hodnoty ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích stanovené vyhláškou č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tak porušila § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky, čímž se dopustila přestupku ve smyslu § 42b odst. 1 písm. s) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Za tento přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 18 000 Kč. Odvolání žalobkyně zamítl žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 11. 2020, č. j. KUJI 106043/2020, sp. zn. ODSH 1629/2020Ma/Odv (napadené rozhodnutí č. 1). [2] Městský úřad rozhodnutím ze dne 11. 9. 2020, č. j. DOP/82698/2020juran/1834/2020, rozhodl tak, že se žalobkyně dne 2. 3. 2020 dopustila na totožném místě v opačném směru zcela totožného přestupku, za který jí byla uložena pokuta ve výši 9 000 Kč. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala. Podané odvolání žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 12. 11. 2020, č. j. KUJI 106553/2020, sp. zn. ODSH 1630/2020Ma/Odv (napadené rozhodnutí č. 2). [3] Konečně městský úřad rozhodnutím ze dne 8. 10. 2020, č. j. DOP/97981/2020-juran/15363/2020, žalobkyni opětovně shledal vinnou ze spáchání totožného přestupku jako v napadených rozhodnutích č. 1 a č. 2, za což jí uložil pokutu ve výši 27 000 Kč. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím ze dne 26. 11. 2020, č. j. KUJI 111202/2020, sp. zn. ODSH 1902/2020-Ma/Odv (napadené rozhodnutí č. 3). [4] Žalobkyně proti všem označeným rozhodnutím žalovaného podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), přičemž své argumenty rozdělila do několika okruhů. Nejprve podotkla, že povaha Potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydaného Českým metrologickým institutem (dále jako „ČMI“) nemá oporu v zákoně, a nemůže tak být podkladem pro rozhodnutí správního orgánu. Stanovená měřidla (vysokorychlostní váhy) a vozovky, na kterých se měřidla nacházejí, musejí splnit metrologické a technické požadavky dané opatřením obecné povahy č. 0111OOPC0105 (dále jen „OOP“) vydaným ČMI na základě § 9 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 1 písm. j) zákona č. 505/1990 Sb., zákona o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. K tomu předložené závěry znalce a správce silnic se dle žalobkyně rozcházely, přičemž správní orgány chybně hodnotily znalecký posudek jako důkaz listinou, nikoliv jako znalecký posudek ve smyslu § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Následně žalobkyně zpochybňovala splnění podmínek pro umístění vysokorychlostních vah a technického stavu vozovky stanovených v OOP. Bod 3.15.2 písm. e) OOP stanoví, že hloubka vyjetých kolejí ve vzdálenosti 50 m před a 25 m za snímači zatížení nesmí být větší než 4 mm. Žalobkyně předložila znalecký posudek, ze kterého plyne, že hloubka vyjetých kolejí se v místě 25 m za snímačem zatížení (ve směru na Velké Meziříčí) pohybovala v rozmezí 4,4 – 3,3 mm. Nebyla tak splněna jedna z podmínek daná OOP, tudíž dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření (dále jen „vyhláška č. 262/2000 Sb.“), mělo dojít k zániku ověření stanoveného měřidla. Bod 3.15.2 písm. b) OOP navíc stanoví, že příčný sklon vozovky ve vzdálenosti 50 m před a 25 m za snímači musí být roven nebo menší než 3%. Ve vztahu k podmínkám uvedeným v OOP spatřuje žalobkyně rovněž problém v umístění vysokorychlostní váhy, jak je stanoveno v bodu 3.15.2. [5] Krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. K námitce ohledně povahy Potvrzení o ověření stanoveného měřidla konstatoval, že kontrolní váhy byly prokazatelně ověřeny, když dle § 9 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb., zákona o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o metrologii“), byla k měřidlu umístěna úřední značka a následně na vyžádání bylo vydáno Potvrzení o ověření stanoveného měřidla. S poukazem na bod 21. až 30. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2021, č. j. 62 A 195/2020104, v jiné věci odmítl krajský soud argumenty žalobkyně směřující k námitce o uplynutí platnosti ověření měřidla, neboť právní úprava obsažená v § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb. stanoví, že doba platnosti ověření měřidla stanovená zvláštním právním předpisem (poznámka pod čarou odkazuje na vyhlášku č. 263/2000 Sb.) se počítá od počátku následujícího kalendářního roku, ve kterém bylo ověření vydáno. Vyhláška č. 263/2000 Sb. byla zrušena a nahrazena vyhláškou č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu (dále jen „vyhláška č. 345/2002 Sb.“). Doba platnosti ověření tak byla v tomto případě určena správně. [6] Následně se krajský soud zabýval námitkami, které zpochybňovaly dodržení podmínek stanovených v OOP pro instalaci vysokorychlostních vah a technického stavu vozovky. K námitce týkající se hloubky vyjetých kolejí krajský soud uvedl, že hloubka vyjetých kolejí nemohla sama o sobě znevěrohodnit výsledky provedeného vážení. Znalcem zkoumané hodnoty příčného sklonu vozovky, které reflektují lokální změny, jsou chybné, neboť dle § 1 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, je příčný sklon vozovky neměnným parametrem, a pokud žalobkyně, resp. znalec argumentuje zohledněním lokálních změn v jízdním pruhu (s ohledem na zkoumání příčného sklonu vozovky), dotýká se jiného kritéria uvedeného v bodě 3.15.2 písm. d) OOP, které zohledňuje nerovnosti způsobující lokální změnu sklonu. Krajský soud také nesouhlasil s námitkou ohledně vadného umístění vysokorychlostních vah. Vysvětlil, že hledisko uvedené v OOP nezakazuje umístění vysokorychlostních vah v oblasti, kde potenciálně může docházet ke zrychlování či zpomalování; podstatné je naopak hledisko četnosti, které je v OOP explicitně vyjádřeno jako „časté zrychlování či zpomalování.“ Jeho porušení však žalobkyně nedoložila žádným konkrétnějším tvrzením. V tomto směru krajský soud zpochybnil také odborné zaměření znalce. II. Obsah kasační stížnosti žalobkyně a vyjádření žalovaného [7] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [8] Stěžovatelka nesouhlasí s názorem krajského soudu, že kvalifikovaně nezpochybnila výsledky provedeného měření. Rozhodnutí krajského soudu je dle stěžovatelky založeno na nesprávném právním hodnocení a je nepřezkoumatelné. [9] K názoru krajského soudu, který se týká hloubky vyjetých kolejí, stěžovatelka uvádí, že váhy pro vysokorychlostní vážení jsou stanoveným měřidlem, a ve smyslu vyhlášky č. 345/2002 Sb. podléhají povinnému ověřování. Aby měřidlo dostálo potřebnému ověření, musí mít dle § 9 odst. 1 zákona o metrologii požadované metrické vlastnosti stanovené v OOP. Vyhláška č. 262/2000 Sb. stanoví dobu platnosti ověření měřidla, přičemž v § 7 odst. 2 písm. c) a e) jsou taxativně uvedeny skutečnosti, které vedou k zániku ověření stanoveného měřidla. Dle stěžovatelky na základě znaleckého posudku došlo k prokázání skutečností, které mohly mít za následek ztrátu požadovaných vlastností dle OOP, a tedy i ztrátu ověření vysokorychlostních vah, a provedené měření tak nemohlo být podkladem pro rozhodnutí o přestupku. [10] Rozhodnutí krajského soudu je dle stěžovatelky nepřezkoumatelné, jelikož krajský soud v odůvodnění neuvedl žádný argument k tvrzení stěžovatelky, že Potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydané ČMI nemá oporu v žádném právním předpisu. [11] Další pochybení krajského soudu spočívá v nesprávném výkladu bodu 3.15.2 písm. b) OOP, který dopadá na limitní hodnotu příčného sklonu vozovky. Stěžovatelka zpochybňuje názor krajského soudu, z jehož argumentace