9 As 48/2022 — Nejvyšší správní soud

9 As 48/2022- 48 - text  9 As 48/2022 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a Mgr. Michala Bobka v právní věci žalobkyně: Základní škola Bodláka a Pampelišky, o.p.s., se sídlem Veliš 40, zast. JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, Ph.D., advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti žalované: Česká školní inspekce, se sídlem Fráni Šrámka 2319/37, Praha 5, proti rozhodnutí ředitelky Královéhradeckého inspektorátu České školní inspekce ze dne 23. 8. 2021, č. j. ČŠIH544/21 H, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2022, č. j. 14 A 207/202160, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Mgr. Filipa Rigela, Ph.D., advokáta se sídlem Teplého 2786, Pardubice, do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ředitelka Královéhradeckého inspektorátu žalované rozhodnutím uvedeným v záhlaví zamítla námitku žalobkyně proti kontrolnímu zjištění bodu 1 Protokolu o kontrole ze dne 14. 7. 2021, č. j. ČŠIH271/21H (dále jen „kontrolní zjištění“), dle kterého žalobkyně nerespektovala zásadu rovného přístupu ke vzdělání dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). Žalovaná měla za to, že žalobkyně porušila zásadu rovného přístupu ke vzdělání, neboť při hodnocení uchazečů o studium zohledňovala mimo jiné tato kritéria: (i) zaměstnání rodičů uchazeče u žalobkyně, (ii) orientační posouzení školní připravenosti dítěte v některých vzdělávacích oblastech stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání (dále také „orientační posouzení školní připravenosti“), a s tímto posouzením spojenou (iii) přítomnost uchazeče u zápisu, neboť nezúčastnilli se uchazeč zápisu, neobdržel u druhého kritéria žádný bod. [2] Žalobkyně proti rozhodnutí žalované podala žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Závěr žalované o nepřípustnosti zohlednění zaměstnání rodiče uchazeče u žalobkyně městský soud shledal nepřezkoumatelným pro nedostatečné odůvodnění. Žalovaná k němu pouze vnitřně rozporně uvedla, že přijímací kritérium se může vztahovat jedině k dítěti, nikoliv k zákonnému zástupci, avšak volba školy zároveň nesmí být zákonnému zástupci dítěte na újmu. Opomněla tedy zdůvodnit, proč rozlišování mezi uchazeči, jejichž rodič je u žalobkyně zaměstnán, a ostatními uchazeči, nepovažuje za ospravedlnitelné, tedy přiměřené a vedené legitimním cílem. [3] Kritérium spočívající v bodovém hodnocení školní připravenosti dítěte žalovaná podle městského soudu posoudila nesprávně. Zápis se skládá z formální části a, jeli při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasíli s tím zákonný zástupce, rovněž z rozhovoru a případné další činnosti s dítětem [§ 3a vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění školní docházky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 48/2005 Sb.“)]. Školní připravenost dítěte se orientačně posuzuje ve vztahu k očekávaným výstupům ve vzdělávacích oblastech rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Vyhláška č. 48/2005 Sb. tudíž podle městského soudu počítá s tím, že dítě bude u zápisu do určité míry hodnoceno a bude zkoumána jeho školní připravenost. Není tedy vyloučeno, aby škola, která nemá povinnost dítě přijmout, protože není školou spádovou, použila přezkoumání školní připravenosti dítěte také jako kritérium výběru přijímaných dětí a aby k hodnocení školní připravenosti dítěte použila bodovou škálu. Toto kritérium proto nelze považovat za diskriminační, jelikož všechny děti ucházející se o zápis mají stejnou příležitost projevit své schopnosti. [4] Ke kritériu osobní přítomnosti dítěte u zápisu městský soud uvedl, že nepřítomnost dítěte při zápisu by sice při vyšším počtu uchazečů fakticky vedla k nepřijetí dítěte, žalobkyně ji však nepovažovala automaticky za důvod pro nepřijetí dítěte. Zohledněním tohoto kritéria proto neporušila vyhlášku č. 48/2005 Sb. II. Obsah kasační stížnosti žalované, vyjádření a replika [5] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podřazených pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [6] Ke kritériu zaměstnání rodiče dítěte u žalobkyně stěžovatelka uvedla, že školský zákon nezná pro přijetí do škol zapsaných ve školském rejstříku, které nejsou pro konkrétní dítě školami spádovými, jinou podmínku než dosažení věku šesti let. Garantuje tak přístup k základnímu vzdělání všem bez rozdílu. Při přijímání k základnímu vzdělávání proto není možné provádět žádné hodnocení, ať už samotného dítěte, nebo jeho rodinných příslušníků. Zaměstnání rodiče ve škole neznamená, že jeho dítě bude mít lepší předpoklady pro absolvování vzdělávacího procesu než dítě jiné. Hodnocením „kvality“ rodiče ve prospěch dítěte je tak založeno nerovné zacházení s dítětem při přístupu ke vzdělání. Toto kritérium je proto v rozporu s právními předpisy a diskriminační. [7] Právní úprava neumožňuje použít jako kritérium pro přijetí k základnímu vzdělávání ani orientační posouzení školní připravenosti dítěte. To totiž slouží k tomu, aby škola informovala zákonné zástupce o možnosti nechat odborně posoudit vhodnost odkladu povinné školní docházky. Pokud při orientačním posouzení školní připravenosti dojde k chybnému zohlednění negativního projevu zdravotního stavu, dochází k zásahu do práva na rovný přístup ke vzdělání z důvodu zdravotního stavu. Obzvlášť problematické by to mohlo být u dětí se zjištěnými speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, u kterých se například poruchy učení projeví teprve při zahájení školního vzdělávání. [8] Pokud jde o přítomnost dítěte u zápisu, uchazeče jako nezletilého účastníka řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zastupuje jeho zákonný zástupce. Protože ředitel školy nemá pravomoc stanovit taková kritéria zápisu, která by vyžadovala přítomnost uchazeče u zápisu, nemá ani pravomoc vyžadovat a hodnotit samotnou přítomnost uchazeče. [9] Rozsudek městského soudu je rovněž nepřezkoumatelný, neboť v něm chybí odůvodnění výroku o nákladech řízení, které má stěžovatelka zaplatit žalobkyni. Stěžovatelka tak nemohla ověřit správnost výpočtu daných nákladů řízení a následně využít jeden z procesních prostředků obrany v případě, že by s výší nákladů řízení nesouhlasila. [10] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhla její zamítnutí. Škola, která není spádová a je soukromá, může stanovit širší kritéria přijímacího řízení, jinak by byl systém nefunkční. S existencí určitých kritérií výslovně počítá i vyhláška č. 48/2005 Sb., a to ve svém § 3a odst. 7. V kasační námitce týkající se zohlednění zaměstnání rodiče uchazeče ve škole stěžovatelka opomněla, že právě ona měla v odůvodnění svého rozhodnutí přezkoumatelným způsobem vyložit zákon, ze kterého plyne údajná nepřípustnost tohoto kritéria. Jakékoliv dodatečné odůvodňování správního rozhodnutí v podáních soudu není přípustné. [11] Hodnocení dítěte při orientačním posouzení jeho školní připravenosti je v souladu s § 3a odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb., škola žalobkyně je nadto povinna podle § 3a odst. 6 téže vyhlášky informovat rodiče dítěte, jak mohou dítěti pomoci v dalším rozvoji do doby zahájení povinné školní docházky. Žalobkyně je proto povinna učinit závěr o jednotlivých oblastech rozvoje dítěte, k čemuž není možné dojít, aniž by jednotlivé oblasti zhodnotila. Hodnocení školní připravenosti dětí je důležité také z toho důvodu, že škola žalobkyně užívá některé specifické metody výuky, u kterých je třeba zkoumat, zda jsou vhodné pro konkrétní dítě. Případné negativní ovlivnění přezkumu připravenosti aktuálním fyzickým či psychickým stavem bylo minimalizováno tím, že dítě mohlo v případě indispozice zápis absolvovat v jiný den. [12] Všechny děti ucházející se o zápis mají tedy stejnou příležitost projevit svou školní připravenost, kterou však není možné adekvátně hodnotit, neníli dítě zápisu přítomno. Dle § 3a odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb. je zápis k povinné školní docházce složen z formální části, a jeli při zápisu přítomno i zapisované dítě a souhlasíli s tím rodič, rovněž z rozhovoru a případně dalších činností s dítětem. Právě tyto činnosti plynoucí z § 3a odst. 4 a 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. mohou být posouzeny a hodnoceny, pouze pokud se jich dítě zúčastní, v opačném případě je nutné udělit u daného kritéria 0 bodů. Přítomnost dítěte však není povinností dítěte ani podmínkou pro přijetí. [13] Stěžovatelka v replice k vyjádření žalobkyně poukáza