9 As 62/2023 — Nejvyšší správní soud

9 As 62/2023- 37 - text  9 As 62/2023 - 41 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: GELP s.r.o., se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1, zast. Mgr. Petrem Konečným, advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, č. j. 3 A 85/2021145, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, č. j. 3 A 85/2021145, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem projednávané věci je otázka využití kauce poskytnuté formou bankovní záruky podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hazardních hrách“), pro získání nových povolení k umístění herního prostoru podle § 98 téhož zákona v okamžiku, kdy běží procesy zjišťování pohledávek a použití této kauce podle § 100a téhož zákona, jakož i způsob soudní obrany proti postupu správních orgánů v takové situaci. [2] Žalobkyně je provozovatelkou hazardních her v herních prostorech. V souladu s § 100 odst. 1 písm. b) zákona o hazardních hrách tak měla složenou kauci formou bankovní záruky, a to v maximální možné výši 50 000 000 Kč (§ 100 odst. 4 zákona o hazardních hrách). Podanou žalobou se domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v blokaci kauce. To se projevilo tak, že dne 3. 6. 2021 byla žalobkyni od příslušných obecních úřadů oznámena nemožnost vyhovět jejím žádostem o nová povolení k umístění herního prostoru podle § 98 téhož zákona, neboť z příslušného informačního systému vyplývá, že žalovaný kauci blokuje z důvodu údajného problému „s kaucí na straně provozovatele“. [3] Městský soud žalobu zamítl nejprve rozsudkem ze dne 11. 1. 2022, č. j. 3 A 85/2021103, s tím, že žalovaný kauci neblokoval, ale použil její část na uhrazení nedoplatku na dani z hazardních her žalobkyně, a to zákonným způsobem. Nebyla tedy naplněna třetí podmínka pro přiznání ochrany proti nezákonnému zásahu, tj. nezákonnost zásahu. Ke kasační stížnosti žalobkyně Nejvyšší správní soud tento rozsudek městského soudu zrušil rozsudkem ze dne 23. 11. 2022, č. j. 9 As 9/202237, protože městský soud nevypořádal žalobu řádně, když zkoumal zákonnost jiného zásahu, než žalobkyně namítala. Chybně se zabýval až následným vývojem, kdy Specializovaný finanční úřad sdělil žalovanému existenci daňového nedoplatku, načež žalovaný vyzval banku poskytující bankovní záruku k uhrazení nedoplatku podle § 100a odst. 3 písm. b) zákona o hazardních hrách, k čemuž následně i došlo. Žalobkyně však nezákonný zásah spatřovala v nemožnosti získat nová povolení k umístění herního prostoru z důvodu blokování kauce žalovaným pro „problémy s kaucí“ na její straně ještě před použitím kauce podle § 100a zákona o hazardních hrách. [4] Nyní napadeným rozsudkem městský soud žalobu znovu zamítl, jelikož opět neshledal nezákonnost zásahu. Přisvědčil žalobkyni, že zákon umožňuje bez ohledu na počet heren poskytnout kauci i ve větší výši (i v té maximální) a při složení maximální výše kauce již nelze požadovat doplnění. Žalobkyně však pomíjí, že má nedoplatek na dani téměř 100 mil. Kč. Nejeví se proto racionální, že očekává vyhovění jejím žádostem o nová povolení. Městský soud následně dospěl k závěru, že postup žalovaného spočívající v neumožnění využít složenou kauci na získání nových povolení je nejen možný, ale i potřebný. V mezidobí od zrušení či zániku povolení k umístění herního prostoru do případného vyzvání výstavce bankovní záruky je nezbytné, aby nedocházelo k manipulaci s případným přeplatkem, ať už jeho vrácením nebo použitím pro umístění nového herního prostoru. Bez blokace kauce by mohlo dojít ke zmaření cíle správy daní (správné zjištění, stanovení a zabezpečení úhrady daní) a ztížení až znemožnění dobytnosti případného daňového nedoplatku nebo nevyplacených výher. Městský soud se pak v souladu s rozsudkem č. j. 9 As 9/202237 zaměřil na plynutí času v projednávané věci a uzavřel, že v době oznámení problému s kaucí dne 3. 6. 2021 bylo nezbytné kauci blokovat. [5] Městský soud hodnotil i zákonnost použití kauce, neboť i to žalobkyně na ústním jednání označila za nezákonný zásah. Shledal však, že žalovaný dodržel zákonné mantinely, přičemž § 100a odst. 3 zákona o hazardních hrách nedává prostor pro správní uvážení. Městský soud připomněl též účel kauce pokrýt mimo jiné případné nedoplatky na dani a uvedl, že složilali žalobkyně kauci v maximální možné výši bez ohledu na reálný počet jejích herních prostorů, žalovanému nic nebránilo, aby použil i „nadbytečnou“ část kauce. [6] Městský soud nakonec zamítl provedení důkazu rozhodnutím o posečkání daně pro nadbytečnost. Není totiž rozhodné, zda byl nedoplatek na dani splatný či nikoliv, případně bylo povoleno posečkání. K zablokování kauce dochází již zánikem či zrušením povolení k umístění herního prostoru a žalovaný následně zjišťuje daňové nedoplatky či nevyplacené výhry. Splatnost nedoplatku tedy v okamžiku blokace kauce není relevantní. II. Obsah kasační stížnosti a dalších podání [7] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá výše označený rozsudek městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požaduje napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení. [8] Stěžovatelka předně namítá nezákonnost napadeného rozsudku spočívající v nesprávném výkladu § 100 a 100a zákona o hazardních hrách, tj. výkladu oprávnění žalovaného blokovat kauci, resp. neumožnit její využití pro účely žádosti o nové povolení k umístění herního prostoru. Dle městského soudu má při každém zrušení či zániku povolení k umístění herního prostoru docházet k zablokování celé kauce složené formou bankovní záruky v maximální výši. A to i v situaci, kdy následně nebude zjištěn žádný daňový nedoplatek. Stěžovatelka považuje takový výklad za nelogický, nesprávný, nezákonný a nedůvodně omezující provozovatele hazardních her. Tím spíše, pokud zákon o hazardních hrách nestanovuje daňovou bezdlužnost jako podmínku pro vydání povolení k umístění herního prostoru. [9] Stěžovatelka též uvádí, že výklad městského soudu je v rozporu s aktuální praxí žalovaného v případě složení kauce přímo na jeho účet (namísto bankovní záruky, jak to učinila stěžovatelka). Stěžovatelce je z vlastní zkušenosti známo, že složíli provozovatel kauci ve výši 1 mil. Kč, žalovaný tuto částku bez dalšího přiřadí k povolované herně, a to bez ohledu na případně existující nedoplatky. Není zřejmé, proč je v případě kauce složené formou bankovní záruky uplatňován odlišný přístup. [10] Městský soud dále dle stěžovatelky nesprávně odmítl provedení důkazu rozhodnutími o posečkání úhrady daně z hazardních her. Navíc je zjevné, že se městský soud neseznámil s předchozím podáním stěžovatelky, ve kterém tyto důkazy navrhovala. Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá navržení důkazů až během posledních jednání. [11] V této souvislosti shledává stěžovatelka napadený rozsudek vnitřně rozporným, když městský soud konstatuje, že existence daňového nedoplatku není rozhodná, a současně odůvodňuje oprávněnost blokace kauce též tím, že stěžovatelka měla nedoplatek na dani z hazardních her. Přitom nerozlišoval, zda šlo o nedoplatek splatný či nikoliv. Napadený rozsudek je proto nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost. Stěžovatelka též odmítá, že by rezignovala na plnění daňových povinností, neboť vzhledem k povolení posečkání se nikdy neocitla v prodlení s hrazením daňových nedoplatků. [12] Stěžovatelka nakonec připomněla, že správcem daně z hazardních her je Specializovaný finanční úřad, nikoliv žalovaný, který si svým postupem tuto roli fakticky přivlastňuje. [13] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že napadený rozsudek považuje za správný. K námitce ohledně samotné blokace kauce zopakoval své vyjádření k žalobě, že postupoval v souladu se zákonem. Právní úprava žalovanému ukládá povinnost vyzvat výstavce bankovní záruky k úhradě případných nedoplatků. Zákon přitom nerozlišuje, jak došlo ke zrušení nebo zániku povolení, a povinnost zjistit a vypořádat případné nedoplatky nezávisí na počtu zrušených povolení. Žalovaný nemá žádné správní uvážení. Také má za to, že kauci, u které byl zahájen proces jejího vypořádání, nelze považovat za řádně složenou. Po dobu zjišťování nedoplatků nemůže docházet k zaevidování nových herních prostorů, neboť by se tím žalovaný připravil o možnost vyzvat výstavce záruky k případné úhradě nedoplatků a rovněž by byla znemožněna úhrada případných nevyplacených výher. Složení kauce v maximální výši – jak to učinila i stěžovatelka – pak provozo