10 Afs 503/2021 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 503/2021- 44 - text  10 Afs 503/2021 - 53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Sylvy Šiškeové a Lenky Oulíkové v právní věci žalobkyně: NEJMARKET s.r.o., Malostranská 40, Šenov u Nového Jičína, zastoupené advokátem JUDr. Petrem Hampelem, Ph.D., Bohumínská 1227/98, Ostrava, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, čj. 4380/20/530021445709739, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2021, čj. 22 Af 23/202071, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj vyměřil žalobkyni (stěžovatelce) rozhodnutím ze dne 25. 6. 2018 na základě výsledků daňové kontroly daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2015. Proti rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, jemuž finanční úřad rozhodnutím ze dne 25. 9. 2018 částečně vyhověl. Setrval však na závěru, že stěžovatelce nelze uznat nárok na odpočet daně ve výši 407 573,20 Kč uplatněný z přijatých zdanitelných plnění od RATO MARKET s. r. o., neboť plnění byla zasažena podvodem na DPH, o němž měla a mohla vědět. Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 10. 2021 zamítl odvolání stěžovatelky a rozhodnutí finančního úřadu potvrdil. Dospěl k závěru, že stěžovatelka věděla nebo musela vědět, že se uvedeným plněním účastní podvodu na DPH. [2] Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu stěžovatelky proti shora označeným rozsudkem. II. Shrnutí kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [3] Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. [4] Stěžovatelka považuje napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, neboť krajský soud neuvedl žádnou argumentaci, proč by měla být důležitou okolností nepřiměřeně vysoká cena plnění. Namítá též, že se krajský soud nevypořádal s některými žalobními námitkami. [5] Stěžovatelka dále brojí proti posouzení objektivních okolností, na jejichž základě žalovaný dospěl k závěru o jejím vědomém zapojení do podvodného řetězce. Poukazuje na to, že její jednatel Radek Šindler v průběhu daňové kontroly u RATO MARKET již nebyl jednatelem této společnosti. Závěr, aby kupní cena byla zčásti přiměřená a zčásti nikoliv, považuje za nelogický. Odporuje běžné podnikatelské praxi činit závěry o přiměřenosti ceny pouze ve vztahu k souboru zboží. Pokud jde o splatnost, obchodní praxe běžně využívá k jejímu stanovení pouze fakturu. Splatnost v délce jednoho roku odpovídá povaze smluvního vztahu a kupní ceně. Obecné závěry ohledně virtuálního sídla, nezveřejnění účetní závěrky a nezřízení internetových stránek na posuzovanou věc nedopadají, neboť krajský soud nezmiňuje, že by stěžovatelka měla mít v řetězci postavení missing trader, pro něhož mají být takové okolnosti typické. Virtuální sídlo nemůže představovat ani okrajovou indicii, neboť jde o běžnou obchodní praxi. U stěžovatelky nebylo třeba zřizovat kamenné sídlo s ohledem na charakter jejího obchodování, které realizovala prostřednictvím provozoven. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 25 Af 45/2018, namítá, že nezveřejňování účetní závěrky ve sbírce listin obchodního rejstříku a neexistence webových stránek nejsou okolnostmi, které by mohly svědčit o zatížení transakce podvodem na DPH. [6] Napadá také neuznání nároku na odpočet DPH u RATO MARKET. Namítá, že podvod na DPH v daňovém řízení týkajícím se RATO MARKET vznikl rezignací žalovaného na řádné zjištění skutkového stavu. Důvody neuznání odpočtu u této společnosti byly pouze procesní a žalovaný je nezjišťoval, ač stěžovatelka navrhla provést důkaz výslechem svědka Tomáše Robenka a další důkazní prostředky. Pro závěr o podvodu na DPH žalovanému postačovala pouze chybějící daň. Ačkoli řízení u stěžovatelky a RATO MARKET vychází ze stejného skutkového základu, jsou hodnocena ze skutkového hlediska zcela odlišně, aniž by žalovaný skutkový rozpor vysvětlil. Žalovaný byl povinen zjistit podstatu a smysl obchodní transakce ve vztahu ke všem zúčastněným osobám a kvalifikovat ji stejně. K tomu odkazuje na závěry rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2019, čj. 25 Af 61/2018102. [7] Dále namítá, že jí žalovaný přičetl k tíži až dnes známou okolnost, že daňový subjekt je nekontaktní, což nebylo v okamžiku uzavírání obchodů známo. Odkazuje též na preventivní opatření, která přijala. [8] Stěžovatelka má za to, že ve věci rozhodovaly podjaté úřední osoby. Nesouhlasí s krajským soudem, že se v souvislosti s trestním postihem úřední osoby finanční správy měla bránit námitkou podjatosti. Uvádí, že Radek Šindler podal trestní oznámení, které vyústilo v pravomocné odsouzení pracovníka finanční správy pro spáchání zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku a přečin zneužití pravomoci úřední osoby. V návaznosti na odsouzení započala finanční správa účelově kontrolovat všechny daňové subjekty, s nimiž byl Radek Šindler spojen, a činit nestandardní kroky, zejména u něj jako fyzické osoby zahájila daňovou kontrolu místně nepříslušným správcem daně. Krajský soud nevyhodnotil šikanózní postup ze strany orgánů finanční správy v posuzované věci. [9] V poslední části kasační stížnosti stěžovatelka poukazuje na procesní vady daňového řízení, šikanózní postup orgánů finanční správy a prekluzi práva stanovit daň. Namítá, že správce daně nezákonně jednostranně ukončil daňovou kontrolu a neumožnil jí podepsat zprávu o daňové kontrole. Stěžovatelka hodlala využít svého práva seznámit se s jejím obsahem a v návaznosti na to učinit další kroky. Je jejím právem vyjádřit se k výsledkům kontrolního zjištění i jiným souvisejícím skutečnostem a správce daně je povinen jí k tomu poskytnout dostatečný prostor. Až v návaznosti na seznámení se s výsledky daňové kontroly a jejich projednáním lze přistoupit k podpisu zprávy o daňové kontrole. Tvrdí, že byla správcem daně postavena do role tzv. „bílého koně“. Domnívá se, že daňová kontrola nebyla řádně ukončena, dodatečný platební výměr byl vydán předčasně a nezákonným způsobem, neboť výsledky daňové kontroly s ní nebyly řádným způsobem projednány. Zpráva o daňové kontrole nemůže být důkazem pro vydání rozhodnutí dle § 147 odst. 4 daňového řádu. [10] Ve vztahu k odvolacímu řízení namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno předčasně, neboť se nemohla plně vyjádřit k výsledkům daňové kontroly. Uvádí, že těžiště argumentace stavěla na doplnění dokazování, a to i v souvislosti se zprávou o daňové kontrole. Vzhledem k trvale uplatňované námitce nedostatečně zjištěného skutkového stavu v důsledku neprovedení nevržených důkazů, zejména výslechu svědka Robenka, nemohl žalovaný dospět ke správným skutkovým, a tedy ani právním závěrům pro neúplnost skutkových zjištění. K tomu poukazuje na vyjádření k výsledku kontrolního zjištění a projednání daňové kontroly. Odmítá argumentaci krajského soudu, že se mohla vyjádřit i po doručení rozhodnutí, neboť po jeho doručení bylo zřejmé, že další vyjádření je zbytečné. Neobstojí proto závěr krajského soudu, že konkrétní námitky měly být obsahem jejích dřívějších podání. Stěžovatelka spatřuje pochybení žalovaného rovněž v tom, že ji v rozporu s § 115 odst. 2 daňového řádu neseznámil se svými hodnotícími úvahami v plném rozsahu. Při seznámení upřednostnil skutečnosti již fakticky známé. Tvrdí, že skutečnosti, které byly popsány v seznámení, jí zůstaly utajeny, a nemohla se k nim vyjádřit, což vyústilo ve vydání překvapivého rozhodnutí. III. Právní hodnocení [11] NSS zkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. III.1. Přezkoumatelnost napadeného rozsudku [12] Úvodem NSS uvádí, že rozsudek krajského soudu ani rozhodnutí žalovaného nejsou nepřezkoumatelné. Ačkoli se krajský soud výslovně nevyjadřoval ke každému dílčímu žalobnímu tvrzení, je z jeho rozsudku patrné, k jakým závěrům a na základě jaké úvahy dospěl. Nepřezkoumatelné není rozhodnutí, z jehož odůvodnění lze zjistit, jaký názor soud či správní orgán zaujal na skutkové a právní otázky, které jsou podstatné pro rozhodnutí (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016123, bod 29; k významu přezkoumatelnosti soudního rozhodnutí obecně pak bod 30 tamtéž). Správnost a úplnost skutkových a právních úvah, na nichž žalovaný a krajský soud svá rozhodnutí založili, je potom otázkou zákonnosti jejich rozhodnutí, nikoli přezkoumatelnosti. [13] Pokud jde o námitku nepřiměřené ceny, krajský soud se s ní dostatečně a srozumitelně vypořádal v bodě 11 napadeného rozsudku. Poukázal na to, že stěžovatelka v žalobě pouze obecně namítla, že cena byla z větší části stanovena správně, což ovšem dle krajského soudu nikterak nezpochybňuje zjištění správce daně, že drobné železářs