10 As 287/2023 — Nejvyšší správní soud

10 As 287/2023- 24 - text  10 As 287/2023 - 26 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: M. R., proti žalované: ředitelka Sportovního gymnázia, Kladno, Plzeňská 3103, Plzeňská 3103, Kladno, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 7. 2023, čj. 1475/2023/SGPKL, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023, čj. 51 A 76/202312, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 30. 6. 2023 jakožto zákonný zástupce nezletilého žáka (svého syna) školy Sportovní gymnázium, Kladno, Plzeňská 3103, J. R., nar. X u žalované podle § 69 odst. 9 a 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), žádost o přezkoumání výsledků hodnocení chování v té době nezletilého žáka za druhé pololetí školního roku 2022 - 2023, které bylo na základě rozhodnutí třídního učitele klasifikováno stupněm 3 – neuspokojivé. [2] Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 7. 2023 výsledek hodnocení potvrdila. Uvedla, že chování nezletilého žáka bylo hodnoceno zcela v souladu se školním řádem gymnázia podle § 30 odst. 2 školského zákona. Žalovaná spatřovala důvod pro takové hodnocení nezletilého žáka ve skutečnosti, že na akci pořádané školou nejenže konzumoval alkoholické nápoje, ale podával je dětem mladším patnácti let. [3] Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, kterou krajský soud odmítl v záhlaví označeným usnesením podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s, neboť podle názoru soudu nebyl žalobce aktivně procesně legitimován k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 ani odst. 2 s. ř. s. Podle krajského soudu i přes zákonem stanovené oprávnění zákonného zástupce nezletilého žáka podat žádost o přezkum hodnocení žáka mají hodnocení chování žáka a případné výsledky přezkumu význam pouze pro samotného žáka. Zákonný zástupce není takovým hodnocením a následným přezkoumáním přímo a bezprostředně dotčen na svých právech či povinnostech v oblasti veřejného práva. Krajský soud je také přesvědčen o tom, že žádost o přezkoumání výsledků hodnocení podle § 69 odst. 9 školského zákona v případě nezletilého žáka podává sám nezletilý žák, a to v zastoupení svými zákonnými zástupci. Není tedy možné, aby sám zákonný zástupce byl subjektem přezkoumání výsledků hodnocení. Podle krajského soudu je také podstatné, že žalobu žalobce podal v době, kdy byl jeho syn již zletilý. 2. Kasační řízení Kasační stížnost [4] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Podle stěžovatele krajský soud dospěl k závěru, že stěžovateli nepříslušelo právo domáhat se přezkoumání výsledku hodnocení jeho syna u žalované přímo za svou osobu a ani podat proti rozhodnutí žalované správní žalobu. Stěžovatel se s tímto výkladem neztotožňuje, neboť z § 69 odst. 9 školského zákona plyne opačný závěr. Pokud by skutečně zákonodárce zamýšlel, aby právo na přezkoumání výsledků hodnocení příslušelo pouze žákovi, a nikoliv také přímo jeho zákonnému zástupci v případě, že se jedná o žáka nezletilého, neformuloval by § 69 odst. 9 školského zákona tím způsobem, že právo požádat o přezkoumání výsledků hodnocení má zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka. I z důvodové zprávy ke školskému zákonu vyplývá, že právo podat žádost o přezkoumání hodnocení žáka může podat jak zletilý žák, tak zákonný zástupce nezletilého žáka. [5] Pokud by právo na přezkoumání výsledků hodnocení hodlal zákonodárce přiznat pouze nezletilému žákovi, a nikoliv i přímo jeho zástupci, bylo by nadbytečné, aby v § 69 odst. 9 školského zákona výslovně uváděl, že o přezkoumání výsledků hodnocení může požádat zákonný zástupce nezletilého žáka. To, že v případě nezletilého žáka může být právo na přezkoumání hodnocení takového žáka uplatněno jen prostřednictvím jeho zákonného zástupce, vyplývá z § 32 odst. 1 správního řádu. [6] Stěžovatel uvedl, že pokud má veřejné subjektivní právo na přezkoumání výsledků hodnocení chování nezletilého žáka, jehož je zákonným zástupcem, je proto také aktivně procesně legitimován k podání žaloby podle § 65 s. ř. s. proti rozhodnutí žalované. Pokud by nebyl, nemohl by být ani účastníkem řízení před žalovanou a v takovém případě měl krajský soud vyslovit nicotnost rozhodnutí žalované. [7] Podle stěžovatele nemělo na jeho aktivní procesní legitimaci vliv to, že v době podání žaloby byl jeho syn již zletilý. Syn nebyl účastníkem řízení před žalovanou, její rozhodnutí mu nebylo doručeno, nemohl se s ním ještě seznámit, a proto mu nepočala běžet lhůta k podání žaloby. Syn mohl mít v řízení u krajského soudu pouze postavení osoby zúčastněné na řízení. [8] Stěžovatel navrhl, aby NSS zrušil usnesení krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Vyjádření žalované [9] Žalovaná pouze konstatovala, že všechny podstatné skutečnosti uvedla ve svém rozhodnutí nebo jsou obsaženy v napadeném usnesení. 3. Právní hodnocení [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] V projednávané věci je nutné zodpovědět, zda byl stěžovatel aktivně procesně legitimován k podání žaloby podle § 65 s. ř. s. ve věci přezkoumání hodnocení jeho syna podle školského zákona. [12] Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. [13] Podle citovaného ustanovení je aktivně procesně legitimována osoba, která tvrdí, že byla zkrácena na svých veřejných subjektivních právech (§ 2 s. ř. s.) tím, že napadené rozhodnutí její práva nebo povinnosti zakládá, mění, ruší nebo závazně určuje jinak, než stanoví zákon, nebo bylo vydáno v řízení, v němž byla porušena procesní práva dotyčné osoby tak, že to mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Zkrácením na právech se tedy rozumí nejen zkrácení na právech hmotných, ale i na právech procesních (viz např. rozsudky NSS ze dne 29. 7. 2004, čj. 7 A 139/2001-67, č. 379/2004 Sb. NSS, či ze dne 12. 8. 2010, čj. 7 As 9/2010-1). [14] Podle § 65 odst. 2 s. ř. s žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. [15] V případě aktivní procesní legitimace podle § 65 odst. 2 s. ř. s. se zachovává žalobní legitimace těm, kterým zvláštní zákony zakládají účast v řízení, aniž se v takovém řízení jedná o hmotněprávní subjektivní oprávnění toho, kdo je takto za účastníka povolán. S takovými případy se setkáváme např. při ochraně složek přírody (rozsudek ze dne 19. 6. 2007, čj. 5 As 19/2006-59, č. 1483/2008 Sb. NSS). [16] Podle § 21 odst. 1 písm. a) školského zákona mají žáci a studenti právo na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona. Tato práva náleží pouze žákům a studentům, nikoli jejich zákonným zástupcům (rozsudky ze dne 31. 3. 2016, čj. 4 As 280/2015-36 a čj. 4 As 281/2015-32, a na ně navazující rozsudek ze dne 21. 4. 2016, čj. 5 As 253/2015-36; dále též rozsudky ze dne 2. 6. 2021, čj. 9 Ao 3/2021-41, a ze dne 9. 6. 2021, čj. 10 Ao 8/2021-49; dále srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. IV. ÚS 1844/16, ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. I. ÚS 1846/16, a ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 1845/16). [17] Podle § 32 odst. 1 správního řádu v rozsahu, v jakém účastník nemá procesní způsobilost, musí být zastupován zákonným zástupcem. [18] Podle § 69 odst. 9 školského zákona má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. [19] Podle důvodové zprávě k § 69 školského zákona, na kterou odkazoval stěžovatel, se tímto ustanovením upřesňuje, že žákovi nebo jeho zákonnému zástupci je umožněno v případech pochybnosti o správnosti klasifikace nebo slovního hodnocení na konci příslušného pololetí požádat o komisionální přezkoušení. Obdobně zní také komentář k § 69 odst. 9 školského zákona. Podle tohoto komentáře může podat žádost o přezkoumání hodnocení zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka (Katzová, P. Školský zákon. Komentář. Wolters Kluwer, 2009). Další komentář se k otázce, kdo může podat žádost o přezkoumání hodnocení, opět vyjadřuje ve smyslu, že nezbytným předpokladem tohoto př