2 As 278/2023 — Nejvyšší správní soud

2 As 278/2023- 62 - text  2 As 278/2023 - 69 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Štěpána Výborného a Karla Šimky v právní věci žalobců: a) Ing. M. O., b) Mgr. V. O., oba zastoupeni JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem Malá Štěpánská 8, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 11. 2021, č. j. 136052/2021/KUSK, o kasačních stížnostech žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2023, č. j. 59 A 4/202271, takto: I. Kasační stížnosti se zamítají. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobci se podanou žalobou domáhali zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Bakov nad Jizerou (dále jen „stavební úřad“) ze dne 25. 6. 2021, č. j. BnJOSŽP2020/198024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). [2] Citovaným rozhodnutím stavební úřad nařídil žalobcům podle § 129 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „stavební zákon“, odstranit stavbu: připojení vody a vodovodní přípojky pro rodinný dům č. p. X zakončené vodovodní šachtou na pozemku p. č. YA, která se nachází na pozemcích stavební parcely č. YB a parcel č. YC, YD, YE, YF a YG, vše v katastrálním území M. B. (dále jen „přípojka“ nebo „stavba“), neboť stavba byla provedena v rozporu se stavebním povolením ze dne 19. 10. 1990, č. j. Výst 1049/90 (dále jen „stavební povolení“), a ověřenou dokumentací stavby. [3] Na základě podnětu ze dne 13. 3. 2018 zahájil Magistrát města Mladá Boleslav (dále jen „stavební úřad Mladá Boleslav“) řízení o odstranění stavby. Usnesením dne 26. 10. 2018, č. j. 70991/2018/SÚ/LeLo, stavební úřad Mladá Boleslav řízení o odstranění stavby zastavil. K odvolání vlastníka sousedních nemovitostí žalovaný usnesení o zastavení řízení zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu v Mladé Boleslavi k novému projednání. Zároveň mu uložil, aby řádně posoudil, zda je přípojka shodná s přípojkou, která byla povolena v roce 1990. [4] Usnesením tajemníka Magistrátu města Mladá Boleslav ze dne 12. 3. 2020, č. j. OStRM/14692/2018, byly všechny úřední osoby Magistrátu Mladá Boleslav vyloučeny z projednávané věci, neboť právní zástupce a otec vlastníka sousedních nemovitostí „je bývalý primátor města mladá Boleslav, dlouholetý člen Dozorčí rady společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s., aktivní člen Zastupitelstva statutárního města Mladá Boleslav a je v přátelském poměru představených, zaměstnavatele a některých úředních osob magistrátu, existuje zde pravděpodobnost přímo ovlivnit rozhodování příslušných úředních osob magistrátu prostřednictvím jejich zaměstnaneckého vztahu k územnímu samosprávnému celku.“ Usnesením ze dne 23. 6. 2020, č. j. 085097/2020/KUSK, byl projednáním věci pověřen stavební úřad (tj. Městský úřad Bakov nad Jizerou). [5] Stavební úřad v průběhu správního řízení obstaral podklady ke stavebnímu povolení (vedle sporné vodovodní přípojky byla stavebním povolením povolena také instalace ústředního topení v domě žalobců, jež však není předmětem sporu). Stavební úřad zjistil, že v archivním správním spise ke stavebnímu povolení se nacházela jediná ověřená stavební dokumentace ze září 1990, která byla opatřena podpisem projektanta (F. Ř.) a razítkem stavební firmy PROSTAVO. Tato projektová dokumentace neodpovídá realizaci stavby, neboť stavba vodovodu je na ní zachycena cca 40 metrů jižním směrem. Stavební úřad si dále obstaral žádost o stavební povolení, technickou zprávu ke stavbě a vyjádření dotčených orgánů k povolení stavby (Správy dálkových kabelů Praha, Oblastní správy dálkových kabelů Hradec Králové či Středočeských plynáren). Součástí archivního správního spisu je také rozhodnutí o změně termínu dokončení stavby, potvrzení o tlakové a topné zkoušce ze dne 18. 1. 1992 a souhlas (tehdejšího) Městského národního výboru v Mladé Boleslavi ze dne 24. 10. 1990 s připojením rodinného domu na veřejný vodovod. Ve správním spise se dále nachází vyjádření Středočeských vodovodů a kanalizací (dále jen „VaK“) ze dne 17. 11. 1993 ke kolaudaci vodovodní přípojky, dle něhož „[p]řípojku vody provedl StčVaK Mladá Boleslav dle platných ČSN 736620. Je provedena z PE 32 x 4,4 mm. Vodoměr je umístěn v šachtě. Z hlediska StčVak Mladá Boleslav není námitek ke kolaudaci.“ Správní spis obsahuje rovněž protokol o místním šetření ze dne 12. 11. 1993, které předcházelo vydání kolaudačního rozhodnutí, a kolaudační rozhodnutí pro stavbu ze dne 2. 12. 1993, č. j. St. 1305/93 (dále jen „kolaudační rozhodnutí“), dle něhož „[v] řízení bylo zjištěno, že stavba je provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení a že byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení“. Žalobci v průběhu řízení předložili vyjádření Středočeských energetických závodů ze dne 25. 7. 1990, v němž je vedle souhlasu se stavbou uvedeno: „prováděcími pracemi nesmí být poškozena přípojka nn pro dům č. p. X/II“. Tomu odpovídá podmínka bodu 17 (odrážka první) stavebního povolení, která stanovila, že „prováděcími pracemi nesmí být poškozena přípojka nn pro dům č. p. X/III“. [6] Žalobci se v průběhu správního (a následně i soudního) řízení dovolávali především jimi předložené stavební dokumentace ze září 1990 vypracované projektantem F. Ř., která zachycuje severnější realizaci stavby odpovídající (s určitými výchylkami) skutečnému provedení stavby. Tato stavební dokumentace nebyla zahrnuta v archivním spise ke stavebnímu povolení a není opatřena ověřovacím razítkem. V průběhu řízení žalobci dále odkazovali ke shora rekapitulovanému vyjádření Středočeských energetických závodů ze dne 25. 7. 1990 či kolaudačnímu rozhodnutí, které potvrdilo soulad stavby se stavebním povolením. [7] V rozhodnutí o odstranění stavby stavební úřad shledal, že přípojka k domu č. p. X je provedena v jiném místě, než stanovilo stavební povolení, protože umístnění stavby není v souladu s ověřenou stavební dokumentací. [8] K odvolání žalobců žalovaný konstatoval, že není pochyb o tom, že jediným ověřeným podkladem pro stavební řízení je projektová dokumentace ze září 1990 vypracovaná F. Ř., PROSTAVO. Ověřená projektová dokumentace se však neshoduje s geodetickým zaměřením vedení přípojky. Žalobci si museli být vědomi odchýlení skutečného provedení stavby od ověřené projektové dokumentace. Sami navíc připustili posunutí přípojky na základě požadavku Středočeských energetických závodů. Žalovaný poukázal na povinnost stavebníka uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby, žalobci ovšem takovými dokumenty nedisponují. [9] Žalobu žalobců proti rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) nyní napadeným rozsudkem. [10] Krajský soud nejprve upozornil na procesní a hmotněprávní odlišnosti pojmů (ne)oprávněná a (ne)povolená stavba. V řízení bylo nutné zodpovědět pouze otázku, jestli se jedná o stavbu povolenou, nebo nepovolenou. [11] Krajský soud nesouhlasil s tvrzením žalobců, že ke změně vedení trasy došlo ještě před vydáním stavebního povolení a že bylo povoleno provedení stavby v podobě, která odpovídá skutečnosti. Tato tvrzení nemají oporu ve správním spise, odporují shromážděným listinám a žalobci nepředložili důkaz, který by tato tvrzení prokazoval. Ve správním spise se dochoval toliko jeden ověřený výkres vedení přípojky, přičemž tento výkres byl ověřen dne 19. 10. 1990, tj. tři dny po podání žádosti o vydání stavebního povolení a tentýž den, kdy bylo stavební povolení vydáno. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu by žalobci podávali k žádosti o stavební povolení výkres, který dle jejich současných tvrzení neodpovídal jejich záměru. Prodlení mezi datem podání žádosti o vydání stavebního povolení a vydáním stavebního povolení je natolik malé, že se jeví naprosto nepravděpodobné, že by bylo možné stihnout v průběhu jediného dne vypracovat novou projektovou dokumentaci, tu stavebnímu úřadu ještě před vydáním povolení předložit a současně ji projednat s dotčenými organizacemi. Je též nepochopitelné, proč by stavební úřad ověřoval razítkem nesprávnou projektovou dokumentaci. Není zřejmé, proč by žalobci nijak neupozornili stavební úřad na skutečnost, že ověřená projektová dokumentace vydaná ke stavebnímu povolení neodpovídá konečnému záměru žalobců a nedomáhali se opravy stavebního povolení. Opačnému závěru nesvědčí ani stanovisko Středočeských energetických závodů. [12] K námitce žalobců, že v průběhu správního řízení předložili správný nákres vedení přípojky, krajský soud podotkl, že ani tato trasa neodpovídá skutečnému provedení. Navíc na tomto nákresu není otištěno nejen razítko stavebního úřadu, ale ani razítko firm