Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Trinelion Investment, s. r. o., IČO 086 23 287, se sídlem Husitská 107/3, Praha 3, zast. JUDr. Jiřím Matznerem, Ph. D., LL. M., advokátem, se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se s…
4 As 278/2023- 30 - text
4 As 278/2023-32
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Trinelion Investment, s. r. o., IČO 086 23 287, se sídlem Husitská 107/3, Praha 3, zast. JUDr. Jiřím Matznerem, Ph. D., LL. M., advokátem, se sídlem Anny Letenské 34/7, Praha 2, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Štěpánská 796/44, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 11. 2022, č. j. ČOI 140580/22/O100/Krč/Št, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2023, č. j. 55 A 4/202332,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Rozhodnutím Inspektorátu České obchodní inspekce pro Plzeňský a Karlovarský kraj (dále též „inspektorát“) ze dne 25. 4. 2022, č. j. ČOI 53404/22/2200, byla žalobkyně shledána vinnou přestupkem podle § 36 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále též „zákon o ochraně zdraví“), a přestupkem podle § 36 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 5 odst. 2 téhož zákona. Těchto přestupků se žalobkyně měla dopustit tím, že v rozporu se zákonným zákazem prodala bylinný výrobek určený ke kouření osobě mladší 18 let a že na místě prodeje neumístila pro spotřebitele zjevně viditelný text zákazu prodeje tohoto zboží osobám mladším 18 let, kdy pracovníci inspektorátu zakoupili v rámci kontrolního nákupu dne 8. 12. 2021 ve volně přístupném prodejním automatu v Plzni na Slovanech výrobek Lemon Haze CBD Flowers 1g (dále též „předmětný výrobek“), a to prostřednictvím přizvané osoby mladší 18 let. Za tyto přestupky byla žalobkyni uložena úhrnná pokuta ve výši 15.000 Kč a dále povinnost zaplatit náklady řízení o přestupku ve výši 1.000 Kč.
[2] Odvolání proti rozhodnutí inspektorátu zamítla žalovaná nadepsaným rozhodnutím. Ztotožnila se se závěrem inspektorátu, že zakoupený výrobek je bylinný výrobek určený ke kouření ve smyslu § 2 písm. d) zákona o ochraně zdraví.
[3] Proti rozhodnutí žalované brojila žalobkyně žalobou. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem žalobu zamítl.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalované
[4] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítá, že z odůvodnění rozhodnutí žalované ani krajského soudu nebylo postaveno najisto, že by výrobek Lemon Haze CBD Flowers 1g byl bylinným výrobkem určeným ke kouření dle § 2 písm. d) zákona o ochraně zdraví a tedy výrobkem, který je zakázáno prodávat osobám mladším 18 let. Dotčený výrobek nemůže spadat pod rozsah daného ustanovení, jelikož neobsahuje návykovou látku, před nimiž zákon o ochraně zdraví chrání a jež jsou vymezeny v § 2 písm. a) zákona o ochraně zdraví jako alkohol, tabák, nikotin, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování. CBD konopí, jež je obsahem předmětného výrobku, pod pojem návyková látka nespadá, neboť nejde o látku omamnou, psychotropní, ani s psychoaktivními účinky a zároveň se ani nepodílí na vzniku či rozvoji duševních poruch a poruch chování. Ani nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, neuvádí CBD konopí jako látku návykovou. Podle § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, se jedná o tzv. rostlinu technického konopí, která se užívá bez omezení např. k průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým účelům. Krajský soud se tak dopustil nepřípustně extenzivního výkladu, když dospěl k závěru, že k naplnění pojmových znaků bylinného výrobku určeného ke kouření podle § 2 písm. d) zákona o ochraně zdraví postačí prostá způsobilost sušeného květu CBD konopí k užití kouřením.
[5] Žalovaná neprovedla žádné dokazování ve věci zjištění obsahu výrobku Lemon Haze CBD Flowers 1 g, obsahu návykových látek v předmětném výrobku, nebo jiné zjištění jeho chemického složení, skutečných vlastností a skutečné možnosti užití předmětného výrobku a ani nezjistila bližší informace od výrobce. Skutkový stav tedy nebyl dostatečně zjištěn. Díky nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu nebyly poté naplněny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví, a to z důvodu neprokázání, že předmětný výrobek je bylinným výrobkem určeným ke kouření podle § 2 písm. d) zákona o ochraně zdraví, a podléhá proto regulaci podle § 3 odst. 3 zákona o ochraně zdraví.
[6] Krajský soud navíc zatížil řízení vadou dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., když se krajský soud pokusil zhojit výše uvedené nedostatky rozhodnutí žalované tím, že její nedostatečné odůvodnění rozhodnutí dotvořil vlastním odůvodněním dostatečnosti zjištěného skutkového stavu, a nahradil tak nedostatečné úvahy žalované úvahou vlastní.
[7] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že souhlasí se stěžovatelkou v tom, že regulaci dle zákona o ochraně zdraví podléhají pouze bylinné výrobky určené ke kouření, pokud ve svých parametrech naplňují definici tohoto pojmu obsaženou v § 2 písm. d) tohoto zákona, za současného předpokladu, že takovýto výrobek obsahuje některou z návykových látek uvedených v § 2 písm. a) zákona o ochraně zdraví. Zároveň však nemá pochyb o tom, že předmětný výrobek návykovou látku obsahoval, neboť z dokumentace kontrolního nákupu provedeného inspektorátem je zřejmé, že na obalu zakoupeného výrobku je mimo jiné uvedeno, že vedle CBD obsahuje i další látku, a sice THC, tj. tetrahydrokanabinol. Tato látka je uvedena na seznamu psychotropních látek v příloze č. 4 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Navíc žalovaná uvádí, že stěžovatelka uvedená tvrzení uplatnila poprvé až v kasační stížnosti, a jako taková jsou tedy nepřípustná dle § 104 odst. 4 s. ř. s.
[8] Žalovaná má za to, že podstata předmětného výrobku jako bylinného výrobku určeného ke kouření ve smyslu ustanovení zákona o ochraně zdraví byla dostatečně prokázána, a to již ve správním řízení, a k žádnému nepřípustnému dotváření odůvodnění dostatečnosti zjištění skutkového stavu ze strany krajského soudu nedošlo.
III. Posouzení kasační stížnosti
[9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatelka je v souladu s § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupena advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti dle § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
[10] Kasační stížnost není důvodná.
[11] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, byť ji stěžovatelka namítla jen obecně a blíže nevysvětlila, v čem ji konkrétně spatřuje. K této vadě napadeného rozsudku by ostatně Nejvyšší správní soud musel přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud pro stručnost odkazuje na judikaturu ohledně posouzení toho, jaké vady naplňují tento kasační důvod (viz např. rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/200375, č. 133/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/200473, č. 787/2006 Sb. NSS). Napadený rozsudek není nepřezkoumatelný, neboť v něm krajský soud vystihl podstatu věci, řádně se vypořádal se všemi stěžejními námitkami stěžovatelky, a své závěry přehledně, přesvědčivě a srozumitelně odůvodnil, přičemž mimo jiné vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu. Vadou nepřezkoumatelnosti netrpí ani rozhodnutí žalované, z něhož je rovněž patrno, z jakého skutkového stavu správní orgány při posouzení věci vycházely, jakými úvahami se řídily, a žalovaná je srozumitelně v odůvodnění svého rozhodnutí vyjádřila. Je z něj rovněž patrné, proč žalovaná učinila závěr, že v případě zakoupeného výrobku dospěla k závěru, že se jedná o bylinný výrobek určený ke kouření.
[12] V této souvislosti Nejvyšší správní soud odkazuje též na to, že stěžovatelka své námitky formulovala do značné míry obecně a bez bližší specifikace, v čem konkrétně shledává nedostatky rozhodnutí správních orgánů. Míra precizace žalobních bodů pak do značné míry předurčuje, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod obecnější, tím obecněji k němu správní soud přistoupí a posoudí ho (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/200878, č. 2162/2011 Sb. NSS nebo rozsudek NSS ze dne 3. 8. 2012, č. j. 2 Afs 12/201248). To platí přiměřeně též pro řízení o kasační stížnosti.
[13] Dle § 2 písm. d) zákona o ochraně zdraví se bylinným výrobkem určeným ke kouření rozumí výrobek, jehož základem jsou rostliny, byliny nebo ovoce, a který neobsahuje žádný tabák, může se užívat prostřednictvím inhalace ústy nebo nosem a
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.