7 As 6/2023 — Nejvyšší správní soud

7 As 6/2023- 66 - text  7 As 6/2023 - 71 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Davida Hipšra a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: X, zastoupený JUDr. Martinem Machačem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 702/9, Brno, proti žalovanému: policejní prezident, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2022, č. j. 30 Ad 3/202163, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2022, č. j. 30 Ad 3/202163, se zrušuje. II. Rozhodnutí policejního prezidenta ze dne 10. 12. 2020, č. j. PPR1028820/ČJ2020990131, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti částku 28 570 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Martina Machače, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 28. 1. 2020, č. j. JMK510/2020, propustil ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje (dále též „služební orgán I. stupně“) žalobce ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky (dále též „Policie“). Žalobce byl u Policie zařazen X. Od června 2018 do května 2019 nebyl žalobce z důvodu nemoci schopen výkonu služby. Po jeho návratu do služby nařídil služební orgán I. stupně, aby příslušné zdravotnické zařízení (v souzené věci Oblastní zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra v Brně, dále též „oblastní zdravotnické zařízení“ – pozn. soudu) provedlo mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Výsledkem byl lékařský posudek, podle nějž žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti k výkonu služby. Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 12. 2020, č. j. PPR1028820/ČJ2020990131 (dále též „rozhodnutí žalovaného“), rozhodnutí služebního orgánu I. stupně k odvolání žalobce potvrdil. II. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Krajský soud upozornil, že jedním ze zákonných předpokladů výkonu služby u Policie je zdravotní způsobilost příslušníka. Pro ztrátu této způsobilosti musí být příslušník ze služebního poměru propuštěn, přičemž aby rozhodnutí o propuštění obstálo, musí být řádně odůvodněno. V souzené věci se podle krajského soudu střetává povinnost rozhodnutí odůvodnit, resp. zjistit skutkový stav, o kterém nejsou pochybnosti, na straně služebních orgánů a povinnost zachovávat mlčenlivost o zdravotním stavu příslušníka na straně zdravotnického zařízení. Protože žalobce nezprostil zdravotnické zařízení mlčenlivosti, nemohli posudkoví lékaři služebním orgánům poskytnout odůvodněné posudky. Z posudků tak byl zjevný pouze závěr o klasifikaci žalobce na úrovni D [podle vyhlášky č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech, v platném znění (dále též „vyhláška o zdravotní způsobilosti“)], nevyplývala z nich však konkrétní diagnóza a konkrétní omezení. Krajský soud označil postup zdravotnického zařízení (a následně i odboru zdravotnického zabezpečení Ministerstva vnitra) za chybný a jejich chápání zdravotnické mlčenlivosti za příliš restriktivní. Dovodil však, že i přes chybný postup zdravotnického zařízení (ve spojení se snahou žalobce „těžit“ ze vzniklé situace), obstaral žalovaný dostatek podkladů, které (byť mozaikovitě) ve svém celku vypovídají o nutnosti žalobce propustit s ohledem na jeho zdravotní stav. Krajský soud neshledal ani další argumentaci žalobce (jeho současná pracovní pozice, která se od jeho služby u Policie neodlišuje atp.) za směrodatnou. Rozsudek krajského soudu (jakož i všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) je dostupný na www.nssoud.cz a Nejvyšší správní soud na něj pro stručnost odkazuje. III. [3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů podřaditelných pod § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Stěžovatel setrval na své žalobní argumentaci o nedostatečnosti odůvodnění podkladů rozhodnutí a nedostatečné opoře závěru žalovaného ve spisu. Stěžovatel upozorňuje na nedostatečnost podkladů z hlediska úplnosti a přesvědčivosti, a to zejm. v kontextu judikatury Nejvyššího správního soudu. Pracovnělékařské posudky nejsou odůvodněny a jsou v přímém rozporu s lékařskou zprávou, kterou předložil stěžovatel. Neobsahují informaci o diagnóze a o konkrétních důvodech shledání stupně D. Nevyjadřují se ani k dalším skutečnostem jako služební příprava a její náročnost, kterou výslovně zmínil krajský soud, byť nikdy nebyla předmětem dokazování. Následující vyjádření lékařů a jiných úředních osob, která byla obstarána jako další podklady pro rozhodnutí, jsou nepřesvědčivá a činí zcela zásadní závěry bez znalosti diagnózy stěžovatele. Nedostatky posudků nelze zhojit útržky kusých, nesouvisejících informací. Krajský soud měl pro tuto důvodně vytýkanou vadu rozhodnutí žalovaného zrušit. Stěžovatel se dále domnívá, že žádost služebních orgánů, aby zprostil zdravotnické zařízení mlčenlivosti, neměla zákonný podklad. Sám krajský soud popsal postup zdravotnického zařízení za přehnaně opatrný. I tak však potvrdil rozhodnutí, které vlivem tohoto postupu zdravotnického zařízení a služebních orgánů nutně nemohlo být opřeno o dostatek podkladů. Odůvodnění soudu je v tomto rozsahu nepřesvědčivé, a dokonce skutkově nesprávné, neboť činí nemístné a nepodložené závěry o tom, že se u stěžovatele vyskytují zdravotní problémy, které by mohly vyústit v jeho náhlou smrt. Podle stěžovatele se nadto krajský soud k osobě stěžovatele vyjadřuje kriticky, a naopak k žalovanému vystupuje příliš vstřícně. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. IV. [4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se plně ztotožňuje s právním názorem krajského soudu a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Krajský soud sice zkritizoval liknavý postoj zdravotnického zařízení, ale stěžovateli nebyl tento postoj kladen za vinu. Krajský soud jen konstatoval, že stěžovatel zneužil nastalé situace tím, že odmítl zdravotnické zařízení zprostit mlčenlivosti. V přezkumu Ministerstvo vnitra shledalo, že posudek není potřeba změnit. V řízení bylo postaveno na jisto, že by u stěžovatele mohlo dojít k vážnému ohrožení zdraví. To ostatně uvádí i lékařská zpráva, kterou sám stěžovatel předložil. Dle žalovaného nebylo potřeba, aby byla v posudku stanovena konkrétní diagnóza. Nesouhlasil ani s tím, že by krajský soud stranil žalovanému. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. [5] V odpovědi na vyjádření žalovaného stěžovatel zopakoval svou argumentaci z kasační stížnosti. Uvedl, že ve vyjádření žalovaného není obsaženo nic, co by stížní argumentaci vyvracelo. Stěžovatel proto setrval na svém původním návrhu, tedy na zrušení rozsudku krajského soudu a vrácení mu věci k dalšímu řízení. V. [6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [7] Kasační stížnost je důvodná. [8] Mezi stranami není sporné, že stěžovatel působil na oddělení X. Krajské ředitelství nařídilo mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku za účelem zjištění stěžovatelova zdravotního stavu v návaznosti na jeho pracovní neschopnost, která trvala od 26. 6. 2018 do 22. 5. 2019. Výsledkem byl lékařský posudek MUDr. L. H., lékařky Oblastního zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra v Brně („oblastní zdravotnické zařízení“), ze dne 7. 6. 2019, která stanovila stěžovateli zdravotní klasifikaci D, podle níž stěžovatel dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilosti pro výkon služby. Žádné další informace o stěžovatelově zdravotním stavu posudek neobsahoval. [9] Stěžovatel podal návrh na přezkoumání lékařského posudku. Následně předložil služebnímu orgánu I. stupně lékařskou zprávu MUDr. M. R., lékaře Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, ze dne 17. 6. 2019. V té je uvedeno, že stěžovatel je „pacient s X“. Jeho stav byl podle této zprávy nicméně aktuálně stabilizovaný, oběhově kompenzovaný a z kardiologického hlediska nebyl práce neschopen, nevhodná byla pouze těžká fyzická práce a práce ve směnném či nočním provozu. Přesto jej služební orgán I. stupně ze služebního poměru dne 4. 7. 2019 propustil. [10] Mezitím, dne 26. 6. 2019, vydal MUDr. M. H., vedoucí odboru oblastního zdravotnického zařízení, vyjádření, z něhož vyplývá, že prostudoval stěžovatelovu zdravotnickou dokumentaci, vyžádal si stanovisko autorky posudku MUDr. H. a stanovisko předsedkyně poradního orgánu oblastního zdravotnického zařízení, MUDr. J. S. Dospěl k závěru, že návrh stěžovatele na přezkum lékařského posudku není důvodný. Ani v