8 Azs 134/2023 — Nejvyšší správní soud

8 Azs 134/2023- 80 - text  8 Azs 134/2023-84 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: R. T., zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Policie České republiky, Policejní prezidium České republiky, se sídlem Strojnická 935/27, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 3. 2022, čj. PPR-14867-10/ČJ-2019-990115, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2023, čj. 17 A 46/2022-54, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2023, čj. 17 A 46/2022-54, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Žalobce podáním z 15. 4. 2019 požádal žalovaného o poskytnutí informací, které žalovaný vede o jeho osobě v Schengenském informačním systému druhé generace (dále jen „SIS II“) a Evidenci nežádoucích osob (dále jen „ENO“, viz body [16] a [17] tohoto rozsudku). Tímto podáním žalobce rovněž požádal o výmaz záznamů o jeho osobě z těchto evidencí. Rozhodnutím z 26. 6. 2019, čj. PPR-14867-1/ČJ-2019-990115 (dále jen „první rozhodnutí“), tuto žádost žalovaný zamítl. Rozsudkem z 16. 12. 2021, čj. 6 A 113/2019-36 (dále jen „původní rozsudek“), zrušil Městský soud v Praze první rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovaný v novém řízení v záhlaví uvedeným rozhodnutím žádost žalobce z 15. 4. 2019 opět zamítl. [2] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu k městskému soudu. Městský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Městský soud se zabýval námitkou nerespektování závazného právního názoru vysloveného v původním rozsudku, kterou shledal důvodnou. Původní rozsudek zrušil první rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost a zavázal žalovaného, aby své nové rozhodnutí doplnil o řádné důvody. I nyní přezkoumávané rozhodnutí žalovaného je však nepřezkoumatelné kvůli nedostatečnému odůvodnění. [3] Městský soud odkázal na svůj rozsudek z 17. 7. 2018, čj. 14 A 59/2017-52, Afrim Y., č. 3832/2019 Sb. NSS. Městský soud rozsáhle citoval z rozsudku Afrim Y. ty pasáže, dle kterých by rozhodnutí o dalším uchování záznamů v systému SIS II mělo vycházet z komplexního individuálního posouzení. Toto posouzení musí zohlednit specifika konkrétního případu a také důvodnou rizikovost dané osoby vůči veřejnému pořádku a bezpečnosti. Počítá se totiž s tím, že v průběhu času budou důvody pro vedení osoby v takové evidenci oslabovat. Je tak potřeba přihlédnout i k délce vedení takového záznamu. Správní orgán tedy musí posoudit otázku, zda by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, veřejný pořádek, veřejné zdraví či obdobný zájem. [4] Napadené rozhodnutí nicméně ani v hrubých obrysech neuvádí důvody prvotního zařazení žalobce do těchto informačních systémů, a také, do jaké míry tyto důvody přetrvávají. Žalovaný se nezbýval ani důsledky vedení žalobce v těchto systémech. V jiné věci žalobce (sp. zn. 11 A 189/2021) městský soud také rozhodl o zrušení rozhodnutí žalovaného. Naopak v další věci žalobce (sp. zn. 6 A 7/2022) shledal městský soud rozhodnutí žalovaného přezkoumatelným. [5] Posledně jmenovaný rozsudek se, stejně jako žalovaný ve svém vyjádření, odkázal na závěry rozsudku městského soudu z 1. 6. 2022, čj. 8 A 11/2020-82. Městský soud se nicméně domnívá, že jeho závěry nejsou aplikovatelné na nyní projednávanou věc. Správní orgán sice musí přizpůsobit rozsah odůvodnění utajovaným informacím o dané osobě, nicméně případ vedený pod sp. zn. 8 A 11/2020 se týkal jiného žalobce. Skutečnost, že při jednom soudním přezkumu bylo akceptováno velmi stručné odůvodnění, tudíž ještě neznamená, že takové odůvodnění bude akceptováno i v dalších soudních přezkumech. Městský soud se i po seznámení s utajovanými částmi správního spisu domnívá, že odůvodnění rozhodnutí žalovaného je v nyní projednávané věci nedostatečné. II. Kasační stížnost a další vyjádření účastníků Kasační stížnost [6] Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost. V ní uvádí, že žalobce je evidován do 19. 6. 2024 jak v ENO, tak po náležitém posouzení i v SIS II. Žalobce splňuje podmínky pro vedení záznamu s SIS II i podle nového nařízení o SIS [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006]. Žalobce byl do těchto systémů zaevidován v roce 2017, přičemž každý následující rok proběhl přezkum důvodů pro vedení žalobce v těchto systémech. Tím stěžovatel splnil svoji povinnost, kterou mu ukládá § 155 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Při těchto každoročních přezkumech dospěl stěžovatel, na základě svých operativních poznatků, k závěru, že pobyt žalobce představuje důvodné nebezpečí pro zájmy vyjmenované v § 154 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Toto nebezpečí stále u žalobce trvá a vztahuje se i na celou EU. [7] Městský soud v nyní napadaném rozsudku konstatoval, že stěžovatel nedodržel závazný právní názor vyjádřený v původním rozsudku a v rozporu s rozsudkem ve věci Afrim Y. nedostatečně odůvodnil své rozhodnutí. Stěžovatel má nicméně za to, že své rozhodnutí odůvodnil řádně. Stěžovatel se ve svém odůvodnění neomezil na pouhou citaci § 154 odst. 6 zákona o pobytu cizinců, jak uvádí městský soud, nýbrž poskytl individualizované odůvodnění. Aktivity žalobce mohou vést k užití síly a ohrožení jiných osob, ohrožení základů demokratického zřízení a také by se mohl stýkat s osobami s podobnými aktivitami. Tyto důvody vyplývají z operativních poznatků, které jsou vedeny v režimech utajení [§ 4 odst. c) a d) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, dále jen „zákon o utajovaných informacích“]. Stěžovatel může podobné žádosti o utajovaných informacích, jako byla právě ta žalobcova, z bezpečnostních důvodů zamítnout [§ 28 odst. 2 písm. a) a c) a § 29 odst. 5 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]. Stěžovatel tak mohl své odůvodnění formulovat pouze tak, aby nedošlo k porušení zákona o utajovaných informacích. Takto formulovaná odůvodnění jsou v souladu s aktuální judikaturou (rozsudek městského soudu z 16. 3. 2023, čj. 6 A 7/2022-42, bod 16). [8] Správní spis v nyní projednávané věci obsahuje též důsledné posouzení proporcionality vedení žalobce v těchto evidencích, ke kterým stěžovatel opakovaně přihlížel. Správní spis obsahuje i řádné zdokumentování důvodů pro vedení žalobce v těchto evidencích. Stěžovatel tedy shledává napadený rozsudek městského soudu za nepřezkoumatelný a nezákonný. [9] Stěžovatel musí splnit protichůdné zájmy, jestliže na jednu stranu je vázán zákonem o utajovaných informacích a na druhou stranu musí, dle napadeného rozsudku, odůvodnit svá rozhodnutí čím dál podrobněji. Tento závěr potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku z 24. 11. 2022, čj. 7 As 171/2022-24: „Předně by bylo poněkud paradoxní, kdyby poté, co byly některé skutečnosti označeny za utajované, by musely být následně odtajněny pro účely odůvodňování soudního rozhodnutí“ (bod 23). Žalobce v průběhu let opakovaně podával žádosti o výmaz z dotčených evidencí. Správní soudy v následném přezkumu obvykle shledaly jeho žaloby důvodnými, a nařídily stěžovateli důkladnější odůvodnění jeho rozhodnutí. Stěžovatel byl však stále vázán zákonem o utajovaných informacích. Městský soud dal v jednom případě za pravdu stěžovateli (rozsudek z 16. 3. 2023, čj. 6 A 7/2022-42, o kterém je v době rozhodování o této kasační stížnosti vedeno kasační řízení pod. sp. zn. 6 As 70/2023), a v nyní přezkoumávaném rozsudku dal za pravdu naopak žalobci. [10] Městský soud tak nepochopitelně rozhodl rozdílně ve dvou případech, které se přitom týkaly stejného žalobce, ve kterých stěžovatel postupoval stejně a vycházel ze stejných operativních zjištěních. V jiné věci, která se sice týkala jiného žalobce a ve které stěžovatel postupoval stejně jako v nyní projednávané věci, bylo odůvodnění stěžovatele aprobováno jak městským soudem (rozsudek z 1. 6. 2022, čj. 8 A 11/2020-82), tak i následně Nejvyšším správním soudem (rozsudek z 24. 11. 2022, čj. 7 As 171/2022-24). Stěžovatel žádá o přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti (pozn. NSS: Nejvyšší správní soud přiznal této kasační stížnosti odkladný účinek usnesením z 1. 9. 2023, čj. 8 Azs 134/2023-33). Vyjádření žalobce [11] Žalobce se ztotožňuje se závěry městského soudu. Jelikož stěžovatel v rozhodnutí vycházel z utajovaných informací, tak žalobce nemůže proti tomuto rozhodnutí vznést relevantní věcnou argumentaci. Žalobce je tak nucen ke „stř