1 Afs 59/2025 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 59/2025- 98 - text  1 Afs 59/2025 - 112 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: Vodňanská drůbež, a.s., se sídlem Radomilická 886, Vodňany, zastoupeného JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, za účasti: Státní zemědělský intervenční fond, se sídlem Ve Smečkách 801/33, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 25. 7. 2024, č. j. MZE53344/202411155, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2025, č. j. 10 A 92/2024  97, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem sporu je otázka, zda žalovaný správně zrušil veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace uzavřenou mezi žalobcem (který je společností spadající do skupiny Agrofert) a osobou zúčastněnou na řízení (Státním zemědělským intervenčním fondem, dále jen „fond“) z důvodu existence střetu zájmů veřejného funkcionáře Andreje Babiše dle § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. [2] Jediným akcionářem žalobce je společnost AGROFERT, a.s. (dále též „Agrofert“), jejímž jediným akcionářem byl do 3. 2. 2017 Andrej Babiš, který byl ode dne 6. 12. 2017 do dne 17. 12. 2021 předsedou vlády, tj. veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů. Dne 3. 2. 2017 Andrej Babiš vložil 628 kmenových akcií společnosti Agrofert, s nimiž je spojen 100% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu společnosti, do svěřenských fondů: 565 akcií do svěřenského fondu AB private trust I, spravovaného svěřenským správcem Zbyňkem Průšou, a zbývajících 63 akcií do svěřenského fondu AB private trust II, spravovaného svěřenským správcem Alexejem Bílkem. [3] Žalobce uzavřel dne 17. 5. 2018 s fondem veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace ve výši 75 000 000 Kč na projekt „Optimalizace a inovace v procesech porcování a balení drůbežího masa“ z Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020 (dále též „veřejnoprávní smlouva“ či „dohoda“). Jednalo se tedy o tzv. nenárokovou dotaci, která měla být financována z 50,5 % národními zdroji ČR a ze 49,5 % příspěvkem Evropské unie. Dne 15. 11. 2021 předložil žalobce fondu žádost o platbu. Přípisem ze dne 30. 3. 2022 fond žalobce informoval, že platba nebude provedena v termínech předpokládaných v Pravidlech pro žadatele o dotaci, a to z důvodu prověřování způsobilosti příjemce dotace ve smyslu čl. 48 Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 (dále jen „nařízení 809/2014“) spojené s probíhajícím auditem Komise (DG AGRI) ke střetu zájmů. Dne 24. 10. 2022 zahájil žalobce sporné řízení podle § 141 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podáním návrhu na uložení povinnosti fondu schválit jeho žádost o platbu. Žalovaný usnesením ze dne 21. 12. 2022 sporné řízení přerušil do skončení kontroly prováděné fondem podle § 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen „zákon o SZIF“), a podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), za účelem ověření způsobilosti žadatele ve smyslu čl. 48 nařízení 809/2014. [4] Přípisem ze dne 10. 5. 2023 fond oznámil žalobci, že po ověření způsobilosti výdajů a splnění veškerých podmínek pro proplacení finančních prostředků činí výše schválené dotace 0 Kč a že ukončuje administraci jeho žádosti. Odkázal přitom na závěry auditu Komise obsažené ve Formálním sdělení č. j. UMB/2019/003/CZ/RCOL ze dne 23. 2. 2021 (dále jen „formální sdělení“) a v souhrnné zprávě Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova projednanou dne 11. 5. 2022 (dále jen „Souhrnná zpráva“), z nichž dovodil, že poskytnutí dotace by bylo v rozporu se zákonem o střetu zájmů, a tedy že žalobce je nezpůsobilým žadatelem o dotaci. [5] Ministerstvo zemědělství (dále též „ministerstvo“ či „správní orgán I. stupně“) usnesením ze dne 17. 7. 2023 zahájilo přezkumné řízení veřejnoprávní smlouvy podle § 165 správního řádu, v jehož rámci vydalo dne 28. 5. 2024 rozhodnutí, kterým veřejnoprávní smlouvu zrušilo s účinky ode dne jejího uzavření. Vycházelo z auditního šetření stvrzeného prováděcím rozhodnutím Komise č. 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, podle nichž se na Andreje Babiše vztahuje § 4c zákona o střetu zájmů, v důsledku čehož veškeré dotace poskytnuté skupině Agrofert po 1. 9. 2017 (tj. po rozhodném datu pro použití § 4c zákona o střetu zájmů) jsou s ním v rozporu, jestliže: a) žádost o dotaci byla podána 1. 9. 2017 nebo po tomto datu a b) dotace byla poskytnuta v době, kdy byl Andrej Babiš veřejným funkcionářem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů. Ministerstvo uvedlo, že v případě žalobce byly obě podmínky splněny (žalobce podal žádost o dotaci dne 27. 10. 2017; v době uzavření veřejnoprávní smlouvy byl Andrej Babiš předsedou vlády). Citovalo závěry Komise, podle nichž Andrej Babiš nepřímo ovládá celou skupinu Agrofert prostřednictvím svěřenských fondů, do nichž vložil akcie společnosti Agrofert. [6] Žalobce podal proti rozhodnutí ministerstva rozklad, který ministr zemědělství (dále jen „žalovaný“) v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Zdůraznil, že žalobce není způsobilým příjemcem dotace dle veřejnoprávní smlouvy. II. Rozsudek městského soudu [7] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, ve které uvedl v podstatě čtyři okruhy žalobních námitek (jež se následně promítly také do kasační stížnosti), z nichž ani jeden neshledal městský soud důvodným, a proto žalobu zamítl. [8] Zaprvé městský soud konstatoval, že nedošlo k uplynutí prekluzivní lhůty pro zahájení přezkumného řízení, jakožto stíhání nesrovnalosti ve smyslu čl. 3 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. 12. 1995, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (dále jen „nařízení 2988/95“), dle kterého promlčecí (prekluzivní) lhůta pro zahájení stíhání činí čtyři roky od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti dle čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení. Za okamžik vzniku nesrovnalosti (pokud došlo k porušení unijního předpisu), tj. počátek prekluzivní lhůty, považoval soud uzavření veřejnoprávní smlouvy dne 17. 5. 2018. Čtyřletá prekluzivní lhůta byla přerušena sdělením fondu ze dne 30. 3. 2022, doručeným žalobci dne 5. 4. 2022. Jestliže tedy žalovaný zahájil řízení o přezkumu veřejnoprávní smlouvy („stíhání“) dne 17. 7. 2023, učinil tak ještě před uplynutím prekluzivní lhůty. [9] Zadruhé soud dospěl k závěru, že § 4c zákona o střetu zájmů dopadá i na dotace poskytované dle zákona o SZIF, tedy nejen na dotace poskytované dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), jak tvrdil žalobce. [10] Zatřetí městský soud potvrdil závěr žalovaného, že uzavření veřejnoprávní smlouvy bylo v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů. Andrej Babiš byl ovládající osobou žalobce, a to i ve smyslu § 74 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Žalovaný v tomto ohledu do značné míry převzal argumentaci Komise ze Souhrnné zprávy a své závěry o faktickém ovládání skupiny Agrofert Andrejem Babišem opřel především o zjištění vyplývající ze statutů obou svěřenských fondů. Soud zdůraznil, že hlavním účelem svěřenských fondů je ochrana zájmů Andreje Babiše, přitom svěřenskými správci a protektory jsou osoby s rodinnými a pracovními vazbami na Andreje Babiše. Pokud veřejný funkcionář nadále pobírá zisk z majetku ve svěřenském fondu a ví, že po odchodu z veřejné funkce se mu celý tento majetek vrátí, pak má logicky přímý hospodářský zájem na úspěchu společností vložených do fondů. I po založení svěřenských fondů zde tedy střet zájmů existoval. [11] Začtvrté soud aproboval postup správních orgánů, které v přezkumném řízení zrušily veřejnoprávní smlouvu k okamžiku jejího uzavření. Rozhodné bylo, že dohoda byla uzavřena v rozporu s právními předpisy (§ 165 odst. 2 správního řádu), konkrétně v rozporu s § 4c zákona o střetu zájmů, a neexistovala tedy jiná možnost než tuto smlouvu zrušit s účinky ex tunc (viz § 99 odst. 3 správního řádu). Žalobce nenabyl v dobré víře žádná práva hodná soudní ochrany. Proti jeho právům nabytým z veřejnoprávní smlouvy stojí v prvé řadě veřejný zájem na ochraně veřejných rozpočtů. České veřejné rozpočty přitom nebyly dotčeny jen v rozsahu dotace vyplacené z národních zdrojů, ale také v rozsahu spoluúčasti EU na daném projektu. Existence střetu zájmů Andreje Babiše je dle zjištění Komise důvodem pro následné neproplacení dotace členskému státu ze strany EU. Kvůli porušení § 4c zákona o střetu zájmů vzniklo riziko, že fond při hodnocení žádosti o dotac