2 As 115/2025 – Nejvyšší správní soud

2 As 115/2025- 55 - text  2 As 115/2025 - 59 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudkyň Terezy Kučerové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Seznam.cz, a. s., se sídlem Radlická 3294/10, Praha 5, zast. Mgr. Matyášem Kuželou, advokátem se sídlem Truhlářská 1104/3, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, ve věci ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 81/202470, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2025, č. j. 31 A 81/202470, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ve věci nyní projednávané je spornou otázka zákonnosti postupu žalovaného, který vyhověl žádosti o poskytnutí informací týkajících se správního řízení vedeného ve věci žalobkyně, aniž žalobkyni jako subjektu údajů při vyřizování této žádosti umožnil uplatňovat práva dotčené osoby. [2] Sdělením ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS33262/2024/400 („sdělení“), žalovaný poskytl žadateli mj. následující informace vymezené pod body 2) – 5) tohoto sdělení: 2) Účastníkem správního řízení je společnost Seznam.cz, a.s., se sídlem Radlická 3294/10, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 26168685. 3) Úřad zahájil řízení ex offo, tj. z úřední povinnosti, žádný podnět mu nepředcházel. 4) Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 11 odst. 1 zákona a/nebo článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie spatřuje Úřad v tom, že soutěžitel Seznam.cz jako provozovatel realitního portálu Sreality.cz bez objektivně ospravedlnitelných důvodů: i. uplatňuje na portálu Sreality.cz cenové schéma s progresivně se zvyšující cenou za jeden inzerát za den při klesajícím množství vystavených inzerátů, přičemž rozdíly v cenách se mohou blížit až padesátinásobku; ii. považuje pro účely ceníku služeb Sreality.cz za jeden subjekt jednotlivé realitní zprostředkovatele, kteří na základě smlouvy poskytují realitní zprostředkování jménem jiného realitního zprostředkovatele, nebo tak sice činí svým jménem, ale s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky jiného realitního zprostředkovatele. 5) Uvedené jednání soutěžitele Seznam.cz ztěžuje působení realitním zprostředkovatelům vystavujícím menší množství inzerátů v oblasti zprostředkování prodeje a pronájmu nemovitostí a mohlo by být v uvedené oblasti způsobilé narušit hospodářskou soutěž k újmě některých realitních zprostředkovatelů a/nebo konečných spotřebitelů a rovněž ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Správní řízení je ve fázi dokazování. [3] Žalobkyně se vůči tomuto postupu žalovaného bránila žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu u Krajského soudu v Brně („krajský soud“). Ten jejímu návrhu rozsudkem označeným v záhlaví vyhověl a určil, že poskytnutí shora specifikovaných informací bylo nezákonným zásahem. [4] Krajský soud v návaznosti na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu („NSS“) ze dne 17. 12. 2014, č. j. 1 As 189/201450, č. 3185/2015 Sb. NSS, a rozsudku rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/201262, č. 3155/2015 Sb. NSS, uvedl, že žalobkyni svědčilo při vyřizování žádosti o poskytnutí informací postavení dotčené osoby ve smyslu § 2 odst. 3 a § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Požadované informace se žalobkyně bezprostředně dotýkají a jejich poskytnutí je potenciálně způsobilé zasáhnout do jejího práva na informační sebeurčení. Žalovaný byl proto povinen ji vyrozumět o tom, že žádosti o informace chce vyhovět a měl žalobkyni dát prostor pro vyjádření. Pokud tak neučinil, nepřípustně ji zkrátil na procesních právech, a dopustil se tak nezákonného zásahu. [5] Jakkoli část informací byla v době jejich poskytnutí již veřejně známa díky rozsudku krajského soudu č. j. 31 A 25/202485, zbylé dosud nezveřejněné informace byly potenciálně způsobilé zasáhnout žalobkynina veřejná subjektivní práva, a proto jí mělo být umožněno se k jejich poskytnutí vyjádřit. Postoj žalobkyně žalovaný nemohl předvídat, nebylo možné vyloučit např. námitku zneužití práva na informace žadatelem či jiný zákonný důvod vedoucí k odmítnutí žádosti. Dřívější uveřejnění části nyní poskytovaných informací tak nemohlo být dle krajského soudu důvodem pro závěr o absenci dotčení práv žalobkyně. [6] Popsanou nezákonnost krajský soud vyhodnotil jako dostačující pro závěr o nezákonnosti zásahu jako celku, a proto se zbylými námitkami nezabýval. II. Kasační stížnost [7] Žalovaný („stěžovatel“) brojí proti uvedeným závěrům krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“). [8] Napadený rozsudek je dle jeho názoru nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť se nijak nezabývá tím, zda žalobkyně skutečně je osobou dotčenou ve smyslu obecných zásad činnosti správních orgánů podle § 2 odst. 3 a 4 správního řádu. Není z něj zřejmé, zda jsou naplněny podmínky pro postup dle těchto zásad, neboť neobjasňuje, zda žalobkyně může být poskytnutím požadovaných informací dotčena na svých právech za situace, kdy tyto informace stěžovatel byl povinen bez dalšího poskytnout a kdy významná část těchto informací byla již veřejně dostupná. Z napadeného rozsudku tedy nijak neplyne, že došlo ke kumulativnímu naplnění pojmových znaků nezákonného zásahu podle § 82 s. ř. s., ačkoli tato skutečnost je krajským soudem v odůvodnění rozsudku výslovně proklamována. [9] Stěžovatel následně v kasační stížnosti rozvádí důvody, pro které shledal, že žalobkyně není dotčenou osobou, kterou by bylo nutno o žádosti o poskytnutí informací vyrozumět. Ze zákona i relevantní judikatury dovozuje, že neměl jinou možnost než žádosti o informace vyhovět. Z tohoto důvodu by byla jakákoli žalobkynina argumentace uplatněná z pozice dotčené osoby mimoběžná. [10] Stejně tak nešlo o zneužití práva. Obsah žádosti o informace ani jiné okolnosti nenasvědčují šikanóznímu výkonu práva na informace. Žadatel o informace byl redaktor serveru Seznam Zprávy, tedy osoba pracující pro žalobkyni. Nešlo proto o cizí osobu, která by měla zájem ji poškodit. Stěžovatel tedy neměl žádné pochybnosti o možném zneužití práva, a proto nebylo jeho povinností vyrozumívat o žádosti žalobkyni. [11] Tato povinnost nebyla dána i s ohledem na to, že významná část požadovaných informací se ve veřejném prostoru díky rozsudku krajského soudu č. j. 31 A 25/202485, již nacházela. Odůvodnění napadeného rozsudku v tomto ohledu není přesné, neuvádí totiž, která z poskytnutých informací je dodatečnou, tedy takovou, která dosud zveřejněna nebyla. Jediná informace navíc je pouze ta, že správní řízení se nachází ve fázi dokazování. Ta však nemůže zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobkyně, stejně tak jako ostatní požadované informace, které se již ve veřejném prostoru nacházely. Pokud tedy stěžovatel neinformoval žalobkyni o tom, že bude na základě žádosti dle informačního zákona poskytovat informace, které se již ve veřejném prostoru nacházely, nemůže jít o nezákonný zásah. Přístup krajského soudu je v tomto ohledu značně formalistický, vedoucí k absurdním závěrům. [12] Postavení žalobkyně, coby osoby dotčené eventuálním poskytnutím požadovaných informací, neosvědčuje ani krajským soudem zmiňovaná judikatura NSS. Z té totiž dle stěžovatele vyplývá, že k vyrozumění dotčené osoby lze přistoupit pouze v případě, kdy teoreticky připadá v úvahu odmítnutí poskytnutí informace z důvodu ohrožení práv této dotčené osoby, tedy v případě, kdy povinný subjekt má určitý manévrovací prostor pro posouzení této žádosti. O takovou situaci se však v nynější věci nejednalo, neboť stěžovatel důvod pro odmítnutí žádosti neměl, jak plyne ze shora uvedeného. Krajským soudem aplikovaná judikatura NSS proto není k případu žalobkyně přiléhavá. [13] Stěžovatel shrnul, že žalobkyni nesvědčilo postavení dotčené osoby, neboť (i) žadatelem o informace byla osoba personálně propojená s žalobkyní, ta tak o obsahu žádosti byla informována, (ii) informace byly již v době podání žádosti do značné míry veřejně známé, (iii) předmětem žádosti nebyly informace, u nichž by zákon předpokládal možnost odmítnutí a (iv) vyrozumění žalobkyně by dle stěžovatele bylo přepjatým formalismem, neboť žalobkynino vyjádření by na jeho postup nemělo žádný vliv. [14] O nezákonný zásah dle stěžovatele nešlo, neboť nebyly naplněny kumulativní podmínky vymezené § 82 s. ř. s. Krajský soud proto dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. III. Vyjádření žalobkyně [15] Žalobkyně se se závěry krajského soudu ztotožnila. Napadený rozsudek vadou nepřezkoumatelnosti netrpí. Srozumitelně z něj vyplývá, z jakého důvodu žalobkyni svědčilo postavení dotčené osoby ve smyslu § 2 odst. 3 a 4 správního řádu i to, proč jsou naplněny podmínky nezákonného zásahu. Krajský soud správně dovodil, že se poskytnuté informace žalobkyně bezprostředně dotýkají, maj