2 As 127/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 127/2024- 44 - text  2 As 127/2024 - 47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Tomáše Kocourka a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: ELTON hodinářská, a.s., se sídlem Náchodská 2105, Nové Město nad Metují, zastoupená JUDr. Martinou Perkov, advokátkou se sídlem Jaselská 19, Brno, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: MPMQUALITY a.s., se sídlem Příborská 1473, FrýdekMístek, zastoupená JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Jaselská 19, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 26. 9. 2022, č. j. PVZ 200938000/D22059370/2022/ÚPV, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2024, č. j. 18 A 89/202273, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně JUDr. Martiny Perkov, advokátky. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně podala v roce 2009 přihlášku pro zápis několika průmyslových vzorů, mj. pod č. 4 náramkových hodinek s proskleným dnem; zápis byl proveden v únoru 2010. Osoba zúčastněná na řízení podala návrh na výmaz tohoto průmyslového vzoru (napadený vzor), neboť podle ní nenaplňuje podmínky novosti a individuální povahy. Vychází totiž z modelu hodinek z 60. let minulého století PRIM DIPLOMAT (namítaný vzor), zpřístupněného veřejnosti před datem práva přednosti napadeného vzoru. [2] Žalovaný přisvědčil argumentaci osoby zúčastněné na řízení a vydal rozhodnutí o výmazu napadeného vzoru. Shledal, že dominantní znaky napadeného vzoru se shodovaly s dominantními znaky namítaného vzoru, a napadený vzor tak u informovaného uživatele nevyvolával odlišný celkový dojem. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně rozklad, který předseda žalovaného zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [3] Žalobkyně brojila proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobou k Městskému soudu v Praze („napadené rozhodnutí“ a „městský soud“). Městský soud neshledal důvod významněji korigovat posouzení předsedy žalovaného stran prvních tří fází přezkumu kritéria individuální povahy napadeného průmyslového vzoru (určení oboru a informovaného uživatele výrobků, jakož i stanovení stupně volnosti původce průmyslového vzoru při jeho vývoji). Přisvědčil pouze poslední ze tří námitek žalobkyně, a rozhodnutí předsedy žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Nesouhlasil s názorem, že dno náramkových hodinek není způsobilé ovlivnit celkový dojem vyvolaný průmyslovým vzorem u informovaného uživatele, tj. že se jedná o znak nepodstatný, tedy detail, který je svým rozsahem na celkovém vzhledu výrobku nevýznamný a na celkovém dojmu se nemůže podílet rozhodujícím způsobem. Jeho paušální odmítnutí žalovaným z důvodu, že dno není při běžném způsobu užívání náramkových hodinek vidět, proto městský soud považoval za nesprávné. Zavázal žalovaného, aby tento prvek náležitě posoudil a teprve poté zodpověděl otázku, nakolik může tento znak odlišující oba porovnávané vzory ovlivnit celkový dojem vyvolávaný u informovaného uživatele. Povinností předsedy žalovaného tedy bylo hodnotit celkový dojem nejen na základě znaků průmyslových vzorů podávajících se z jejich přední (horní) strany (jeho výsledek soud shledal přesvědčivým), ale ke konkrétním námitkám žalobkyně posoudit i vliv proskleného dna vyobrazeného v napadeném průmyslovém vzoru. Chybějící posouzení před soudem zhojit nelze. [4] Předmětem sporu nyní je, zda mohl městský soud při posuzování důvodnosti žaloby proti rozhodnutí předsedy žalovaného vycházet z metodických pokynů Guidelines for examination Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „Metodické pokyny“ a „EUIPO“), a zda obstojí jeho závěr, že žalovaný nepostupoval správně při posuzování znaku proskleného dna hodinek (napadeného vzoru). II. Argumentace účastníků řízení [5] Osoba zúčastněná na řízení (stěžovatelka) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“). [6] V první kasační námitce stěžovatelka brojí proti tomu, že městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku zohlednil při posuzování důvodnosti žaloby Metodické pokyny EUIPO. Ty jednak nejsou pro soud ani žalovaného právně závazné a jednak postupu podle nich bránil § 75 odst. 1 s. ř. s. Metodické pokyny byly vydány dne 31. 3. 2024, ale žalovaný rozhodoval o bezmála dva roky dříve, takže je neměl k dispozici. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, se splnění podmínek zápisu průmyslového vzoru hodnotí podle zákona účinného v době podání přihlášky. [7] Ve druhé kasační námitce stěžovatelka tvrdí, že prosklené dno hodinek představuje nepodstatný znak, a napadený vzor tak není nový a v porovnání s namítaným vzorem u informovaného uživatele nevyvolává odlišný celkový dojem nutný k vykázání individuální povahy. Odkazuje přitom kupříkladu na rozsudek Tribunálu EU (dále jen „Tribunál“) ze dne 22. 6. 2010 ve věci T153/08, který podle ní soud nesprávně interpretoval ve prospěch žalobkyně. S odkazem na další judikaturu Tribunálu stěžovatelka tvrdí, že prosklené dno hodinek je prvkem bez významného vlivu, a městský soud mu přisoudil větší váhu, než by bylo odpovídající. Stěžovatelka nesouhlasí s názorem městského soudu, že žalovaný dostatečně nezohlednil průhledné dno náramkových hodinek, a proto nebyl správný jeho závěr, že tento prvek nemá vliv na individuální povahu průmyslového vzoru ani na celkový dojem pro informovaného uživatele. Žalovaný podle ní svůj postoj k této otázce dostatečně vysvětlil a postupoval v souladu s evropskou judikaturou. [8] Žalovaný se ve stanovené lhůtě ke kasační stížnosti nevyjádřil. [9] Žalobkyně se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnila s posouzením městského soudu a navrhla zamítnutí kasační stížnosti. Použití Metodických pokynů EUIPO nepovažuje za porušení § 75 s. ř. s., protože podle ní představují pouhou kompilaci existující judikatury a aplikační praxe, což je přípustné. Dále namítla, že stěžovatelka podceňuje roli hodinek jako módního doplňku, neboť jejich prosklené dno významně ovlivňuje jejich estetickou funkci, a tedy i celkový dojem u informovaného uživatele. Obvyklým použitím ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU C472/21, na který odkazovala stěžovatelka, není pouze nošení hodinek na zápěstí a ukazování času, ale zejména pokud se hodinky kvalitou svého zpracování, hodnotou materiálů i věhlasem výrobce blíží módnímu doplňku nebo šperku, třeba i jejich předvádění jiným osobám nebo např. ukládání do pouzdra. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Kasační stížnost je přípustná a lze ji projednat. [11] Kasační stížnost není důvodná. [12] Podle § 2 písm. a) zákona o ochraně průmyslových vzorů se pro účely tohoto zákona rozumí „průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení.“ [13] Podle § 3 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů „[p]růmyslový vzor je způsobilý ochrany, jeli nový a máli individuální povahu.“ [14] Podle § 4 zákona o ochraně průmyslových vzorů „[p]růmyslový vzor se považuje za nový, nebylli přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.“ [15] Podle § 5 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů „[p]růmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.“ [16] Podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně průmyslových vzorů zapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku, „pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona.“ [17] Podle § 46 odst. 1 zákona o ochraně průmyslových vzorů „[p]řihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se projednají podle tohoto zákona. Splnění podmínek zápisu průmyslového vzoru do rejstříku se hodnotí podle zákona platného v době podání přihlášky.“ [18] Podle § 75 odst. 1 s. ř. s. „[p]ři přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.“ [19] První kasační námitka se týká porušení § 75 odst. 1 s. ř. s. v důsledku použití Metodických pokynů. Na ty městský soud odkázal v něko