3 As 163/2024 — Nejvyšší správní soud

3 As 163/2024- 70 - text  3 As 163/2024 - 75 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: MEDVĚD z.s., se sídlem Křížová 165, Klatovy, zastoupený JUDr. Ing. Michalem Čapkem, advokátem se sídlem Na Boubín 203, Písek, proti žalovanému: Městský úřad Klatovy, se sídlem náměstí Míru 62, Klatovy, zastoupený JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D., advokátem se sídlem Zlatnická 195, Klatovy, za účasti osoby zúčastněné na řízení: obec Předslav, se sídlem Předslav 124, zastoupená JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Václavská 12, Klatovy, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 6. 2024, č. j. 57 A 45/2023  233, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 3. 2023, č. j. ŽP/1932/23/Kli (dále jen „kolaudační rozhodnutí“), povolil podle § 122a odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), osobě zúčastněné na řízení užívání stavby vodních děl – kanalizace „Předslav – odkanalizování a čištění odpadních vod“ a stanovil podmínky pro užívání stavby, a dále podle § 124 stavebního zákona povolil zkušební provoz „centrální mechanickobiologické čistírny odpadních vod pro 460 EO“ v délce 12 měsíců od 1. 5. 2023 a stanovil podmínky pro zkušební provoz. [2] Proti kolaudačnímu rozhodnutí podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 18. 6. 2024, č. j. 57 A 45/2023  233, jako nedůvodnou zamítl. [3] Krajský soud nejprve konstatoval, že žalobce byl aktivně procesně legitimován k podání žaloby, jelikož plausibilně tvrdil, že napadeným kolaudačním rozhodnutím došlo k zásahu do jeho práva na příznivé životní prostředí. Ze žalobních tvrzení rovněž vyplýval místní vztah žalobce k obci Předslav. [4] Krajský soud dále uvedl, že žalovaný nejprve ve vyjádření ze dne 19. 7. 2023 s žalobními tvrzeními nesouhlasil, avšak následně ve vyjádření ze dne 11. 3. 2024 své stanovisko změnil a uvedl, že se žalobou souhlasí. Změna stanoviska však dle krajského soudu vykazovala po formální i obsahové stránce nesrovnalosti. Z formálního hlediska nebylo vyjádření vyhotoveno na hlavičkovém papíře žalovaného, byl použit jiný font písma než v jiných podáních žalovaného, naopak byl použitý font shodný s tím, jaký použil žalobce v žalobě, včetně grafického provedení označení žalobce s šedým podbarvením. Změna procesního stanoviska byla dále označena jinou spisovou značkou a vyřizující osobou, a žalovaný navrhoval provedení důkazů, které nedoložil, a namísto toho odkázal na internetové stránky zřízené a provozované žalobcem. Co se týče žalovaným zmiňovaných „nových podkladů“, „nových zjištění“ či „chybějících dokladů“, které jej vedly ke změně procesního stanoviska, nedokázal žalovaný dle krajského soudu dostatečně specifikovat, o jaké konkrétní podklady či zjištění se jedná. Změna stanoviska se tak krajskému soudu jevila nevěrohodná. [5] Následně krajský soud přistoupil k posouzení žalobcovy aktivní věcné legitimace. Uvedl, že žalobce je povinen nejen tvrdit, ale i prokázat svá tvrzení o negativním dotčení ve své právní sféře v důsledku žalobou napadeného kolaudačního rozhodnutí. Žalobce se prezentoval jako spolek, který se „dlouhodobě věnuje ochraně životního prostředí na Klatovsku“. Dlouhodobý zájem o ochranu životního prostředí však nespecifikoval, s výjimkou tvrzení o aktivní činnosti ve správních řízeních týkajících se stavby kanalizace v obci Předslav. Dle stanov je účelem žalobce mimo jiné „ochrana přírody a krajiny“, ovšem žádnou konkrétní činnost, kterou by skutečně soustavně vyvíjel směrem k ochraně přírody a krajiny, žalobce neprokázal. Ani při ústním jednání žalobce svá obecná tvrzení neupřesnil; k dotazu soudu pouze sdělil, že činí dotazy týkající se realizace staveb prováděných společností IMOS Brno, a.s. (dále jen „společnost IMOS“), která prováděla rovněž stavbu kanalizace v obci Předslav. Z pouhého seznamu datových zpráv odeslaných z datové schránky žalobce dle krajského soudu nevyplývá, že by žalobce vyvíjel aktivity za účelem ochrany životního prostředí. Za zájmem žalobce dle krajského soudu mohly být ekonomické zájmy jeho členů nebo konkurenční boj. [6] Krajský soud se dále zabýval členskou základnou žalobce. Dospěl k tomu, že místní vztah k obci Předslav měli 4 členové spolku, kteří mají mít v této obci bydliště (ke dni vydání kolaudačního rozhodnutí se jednalo pouze o 3 členy), a dalších 5 členů mělo mít v obci pracoviště, a to na adrese sídla některých společností tvořících koncern BSG. Krajský soud dále uvedl, že jednatelem společností v koncernu BSG je Josef Brtník st., tedy zakladatel a první předseda žalobce. Ve dvou společnostech je jednatelem také Ing. Tomáš Hrouda, který je současným předsedou žalobce. Krajský soud rovněž zjistil, že minimálně 5 členů žalobce je v koncernu zaměstnáno. Při absenci konkrétních žalobních tvrzení o skutečné činnosti žalobce a nejasnostech ohledně jeho členské základny považoval krajský soud skutečnosti týkající se koncernu BSG za podstatné. [7] Samotný místní vztah žalobce ke stavbě kanalizace v obci Předslav dle krajského soudu nebyl dostačující. K tomu krajský soud dodal, že sídlo žalobce se nejprve nacházelo na adrese bydliště jeho prvního předsedy, Josefa Brtníka st., poté od konce roku 2020 do dne 14. 6. 2024 na adrese Ubytovny Klatovy – Luby provozované společností FISH s.r.o. (dále jen „společnost FISH“), jejímž společníkem je pan Rostislav Tuček, který byl zároveň dříve předsedou žalobce. Krátce před soudním jednáním byla adresa sídla opět změněna. [8] Na základě výše uvedených skutečností krajský soud konstatoval, že žalobce nebyl dotčen ve své právní sféře, resp. nebyla dotčena ani práva jeho členů. Žalobce tak nebyl aktivně věcně legitimován k podání žaloby proti kolaudačnímu rozhodnutí. [9] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [10] Úvodem stěžovatel konstatuje, že je zapsaným spolkem, jehož cílem a zaměřením je ochrana životního prostředí, které se věnuje dlouhodobě. Zejména se pak věnuje případu kanalizace v obci Předslav. Tuto skutečnost v řízení před krajským soudem doložil stanovami, odkazem na webové stránky, na kterých o kauze kanalizace v obci Předslav pravidelně informuje, a nespecifikovanými „dalšími podklady svědčícími o aktivitě spolku v této věci.“ [11] Úvahy krajského soudu o tom, že skutečnou motivací stěžovatele není ochrana přírody, ale konkurenční boj se společností IMOS, jsou dle stěžovatele nepodložené. Krajský soud neuvádí, jak konkrétně si koncern BSG se společností IMOS konkurují, ani proč by případně tato skutečnost vylučovala zájem stěžovatele na ochraně životního prostředí. Nadto, koncern BSG a společnost IMOS v konkurenčním postavení nejsou. Současně stěžovatel uvádí, že ani případné doprovodné ekonomické zájmy nemohou být důvodem pro upření ochrany práva na příznivé životní prostředí. Závěry krajského soudu týkající se konkurenčního postavení společnosti IMOS a koncernu BSG tak považuje stěžovatel za nepřezkoumatelné. Dodává, že je logické, že se zaměřuje na stavby realizované společností IMOS, neboť zjistil, že se tato společnost často dopouští nesprávného nakládání s odpady. [12] Stěžovatel nepopírá, že část jeho členů má zaměstnanecký či jiný vztah ke koncernu BSG. To podle něj ale nevylučuje zájem stěžovatele, resp. jeho členů na ochraně životního prostředí. Místní vztah k lokalitě totiž může být založen také místem výkonu povolání, jelikož na pracovišti lidé tráví velkou část života. Je přirozené, že si k němu vytvoří vztah a mají zájem, aby v daném místě bylo zachováno příznivé životní prostředí. Stěžovatel dodává, že aktivní žalobní legitimace spolků se neomezuje pouze na případy, kdy dojde k přímému dotčení nemovitostí ve vlastnictví členů spolku. Krajský soud v tomto smyslu nepřípustně omezuje obsah práva na příznivé životní prostředí. Kontaminace půdy a podzemních vod v zásadě na celém území obce Předslav jsou natolik závažná poškození životního prostředí, že dle stěžovatele není třeba dokazovat, jak konkrétně by se dotkly jeho členů. Postup stěžovatele rovněž nelze považovat za šikanózní; veškeré jeho podněty v této věci měly reálný základ. [13] Dále stěžovatel uvádí, že překážkou aktivní věcné legitimace by nebylo, ani pokud by jeho činnost byla zaměřena jen proti dopadům stavby kanalizace v obci Předslav, jelikož spolek může být založen i ad hoc. Stěžovatel se nicméně věnuje více kauzám nelegálního nakládání se stavebním odpadem, jak uvedl i při ústním jednání u krajského soudu.