9 As 33/2025 — Nejvyšší správní soud

9 As 33/2025- 186 - text  9 As 33/2025 - 195 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci navrhovatele: Občané za ochranu kvality bydlení v BrněKníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, z.s., se sídlem U luhu 246/18, Brno, zast. Mgr. Lenkou Kotulkovou, advokátkou se sídlem Kopečná 241/20, Brno, proti odpůrci: statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, zast. Mgr. Pavolem Riškem, advokátem se sídlem Jakubská 156/2, Brno, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. ‚Skupina B.I.‘)“, vydaného zastupitelstvem města Brna dne 18. 6. 2024, v části vymezené jako jednotlivá změna B165_p154_22 v k. ú. BrnoKníničky, eventuálně o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. ‚Skupina B.I.‘)“, vydaného zastupitelstvem města Brna dne 18. 6. 2024, jako celku, v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2025, č. j. 66 A 6/2024687, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Opatřením obecné povahy č. 4/2024 s názvem „Jednotlivé změny ÚPmB (tzv. ‚Skupina B.I.‘)“ [dále „napadená změna ÚP“] odpůrce změnil svůj územní plán schválený usnesením Zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994 (dále „ÚP“). [2] Navrhovatel je zapsaným spolkem, jenž se obrátil na Krajský soud v Brně s návrhem na zrušení napadené změny ÚP v části vymezené jako změna B165_p154_22, týkající se vytvoření územních podmínek pro umožnění realizace vstupního areálu ZOO Brno, eventuálně na zrušení napadené změny ÚP jako celku. [3] Rozsudkem ze dne 23. 1. 2025, č. j. 66 A 6/2024687, krajský soud rozhodl ve věci samé tak, že návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl a rozhodl o nákladech řízení. [4] Rozsudek krajského soudu navrhovatel napadl kasační stížností, jež je předmětem nyní projednávané věci. NSS paralelně obdržel kasační stížnost městské části BrnoKníničky, která brojila mimo jiné proti závěru krajského soudu o tom, že ji v řízení o návrhu nesvědčilo postavení osoby zúčastněné na řízení. O této kasační stížnosti NSS rozhodl samostatným rozsudkem ze dne 17. 7. 2025, č. j. 9 As 33/2025180, jímž kasační stížnost zamítl. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [5] Navrhovatel (dále „stěžovatel“) podal kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a), b), a d) s. ř. s. Své kasační námitky rozdělil do osmi okruhů. Napadená změna ÚP nenabyla účinnosti (1). Zveřejnění napadené změny ÚP bylo nesprávné a neúplné (2). Při projednávání napadené změny ÚP neproběhlo dohodovací řízení, přičemž došlo k pochybení určeného zastupitele (3). Návrh změny ÚP byl v rozporu se schváleným zadáním (4). Výrok napadené změny ÚP byl nesprávně formulován (5). Návrh nebyl v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (dále „směrnice SEA“) zveřejněn (6). Nedošlo k vyhodnocení SEA pro napadenou změnu ÚP jako celku (7). Existuje rozpor v napadené změně ÚP týkající se umístění dopravního napojení (8). Konkrétní námitky budou pro větší přehlednost podrobně rozvedeny v části III tohoto rozsudku. [6] Stěžovatel zároveň uvedl, že si je vědom účinnosti nového územního plánu města Brna, posouzení kasační stížnosti přesto považuje za zásadní, a to s ohledem na probíhající správní řízení vázaná na „starý“ ÚP, jakož i s ohledem na kontinuitu mezi oběma územními plány. Navrhl, aby NSS napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. [7] Odpůrce se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným rozsudkem. Navrhl, aby NSS kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. Není mu známa motivace stěžovatele k podání kasační stížnosti, neboť mezitím již nabyl účinnosti nový územní plán města Brna. Návrh proto postrádá jakýkoli věcný i logický význam. Napadenou změnou ÚP nedojde k porušení žádného stěžovatelova práva, natož aby takové porušení dosahovalo intenzity odůvodňující její zrušení. Má za to, že důvody uplatněné v kasační stížnosti nelze podřadit pod žádný zákonem stanovený důvod, a kasační stížnost je proto nepřípustná. Jeho vyjádření ke konkrétním námitkám stěžovatele bude pro přehlednost rozvedeno v části v části III tohoto rozsudku. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [8] Nejvyšší správní soud (dále také „NSS“) úvodem připomíná, že řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou (§ 109 odst. 4, věta před středníkem, s. ř. s.). Proto obsah stížnostních bodů a jejich odůvodnění v kasační stížnosti v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí NSS (viz rozsudky NSS ze dne 14. 7. 2011, č. j. 1 As 67/2011108, ze dne 23. 6. 2005, č. j. 7 Afs 104/200454, či ze dne 8. 8. 2025, č. j. 3 As 83/2020240, bod 45, a judikatura tam citovaná). [9] Zároveň NSS konstatuje, že povinnost orgánů aplikujících právo svá rozhodnutí řádně odůvodnit nelze interpretovat jako požadavek na detailní odpověď na každou dílčí námitku. Proto zpravidla postačuje, jeli vypořádána podstata žalobní argumentace, případně, za podmínek existence tomu přiměřeného kontextu, lze akceptovat i odpovědi implicitní (viz rozsudek č. j. 3 As 83/2020240, bod 48 a judikatura tam citovaná). Není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (nález Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08; obdobně též rozsudky NSS ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Afs 41/201250, bod 21, či ze dne 12. 3. 2015, č. j. 9 As 221/201443, bod 41). [10] S ohledem na rozsah kasační stížnosti NSS přikročil k vypořádání kasačních námitek stěžovatele a k přezkumu napadeného rozsudku krajského soudu v souladu s principy vymezenými konstantní judikaturou citovanou v bodech [8] a [9] výše. V rámci každého z okruhů kasačních námitek se zaměřil na podstatu stěžovatelovy argumentace, aniž by podrobně vypořádával každou z jeho dílčích argumentačních linek. Zároveň v rámci přezkumu napadeného rozsudku akceptoval, přikročilli stejným způsobem krajský soud k vypořádání stěžovatelových návrhových bodů (což je přístup, který krajský soud ostatně sám v bodech 24 až 26 napadeného rozsudku avizoval). K přípustnosti kasační stížnosti [11] NSS se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnosti. [12] Dle § 103 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost lze podat pouze z důvodů tvrzené a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohlali mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, e) nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení. [13] V projednávané věci stěžovatel podal kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a), b), a d) s. ř. s. Jeho kasační stížnost míří proti závěrům, na nichž je rozhodnutí krajského soudu postaveno (srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, č. j. 7 Afs 106/200977, č. 2103/2010 Sb. NSS). V rámci všech kasačních námitek nadto stěžovatel odkazuje na konkrétní body napadeného rozsudku, v nichž některý z těchto důvodů spatřuje. NSS proto nemá pochyb o tom, že kasační stížnost stěžovatele je podána z důvodů předpokládaných zákonem. [14] Kasační stížnost je proto přípustná. [15] Na závěru o přípustnosti kasační stížnost nic nemění ani skutečnost, že napadená změna ÚP (respektive ÚP jako celek) v mezidobí pozbyla platnosti, neboť dne 31. 1. 2025 nabyl účinnosti nový územní plán statutárního města Brna. V případě zániku opatření obecné povahy v průběhu řízení před soudem je namístě odmítnutí návrhu na jeho zrušení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 201