9 As 7/2025 — Nejvyšší správní soud

9 As 7/2025- 22 - text  9 As 7/2025 - 25 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: ZPĚTNÝ LEASING, s.r.o., se sídlem Nová výstavba 218, Obrnice, zast. Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou se sídlem Krátký lán 138/8, Praha 6, proti žalovanému: Celní úřad pro Středočeský kraj, se sídlem Washingtonova 1621/11, Praha 1, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2024, č. j. 41 A 32/202424, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2024, č. j. 41 A 32/202424, se ve výroku II, jímž byla žaloba zamítnuta v části, v níž se žalobkyně domáhá určení nezákonnosti zásahu žalovaného, k němuž mělo dojít dne 25. 6. 2024 v čase kolem 4:00 hodin a který měl spočívat ve výběru částky 8 600 Kč od žalobkyně, zaplacené prostřednictvím řidiče žalobkyní provozovaného motorového vozidla, zrušuje a žaloba se v této části odmítá. II. Ve zbývající části se kasační stížnost zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 25. 6. 2024 v čase kolem 4:00 hodin zastavil celník při silniční kontrole vozidlo provozované žalobkyní, které řídil pan M. B. (dále „řidič“ či „řidič B.“). Řidiče vyzval k zaplacení částky 8 600 Kč z titulu nedoplatků žalobkyně jakožto provozovatelky vozidla na pokutách za přestupky podle zákona o silničním provozu. Řidiči sdělil, že odmítneli nedoplatek zaplatit, budou vozidlu zadrženy tabulky registrační značky nebo mu bude zabráněno v jízdě technickým prostředkem, a to až do doby, než nedoplatek uhradí žalobkyně. Řidič částku 8 600 Kč zaplatil. [2] Žalobkyně se následně obrátila na Krajský soud v Praze s žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Touto žalobou se domáhala určení nezákonnosti zásahu žalovaného, který měl spočívat v „nezákonné pohrůžce zadržením registračních značek vozidla provozovaného [žalobkyní] či zabránění tomuto vozidlu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla, v případě neuhrazení částky 8.600 Kč, tj. faktickém přinucení [žalobkyně] zaplatit částku 8.600 Kč bez právního důvodu, z důvodu údajného daňového nedoplatku [žalobkyně] za splatné, pravomocně uložené pokuty“. Žalobkyně namítala, že v době zásahu žádný nedoplatek na pokutách za přestupky neměla. Žalovaný proto nebyl oprávněn o žalobkyni tvrdit, že nedoplatek má, ani se dožadovat jeho uhrazení pod pohrůžkou zadržení registračních značek či zabránění odjezdu vozidla. Rovněž nebyl oprávněn vyžadovat zaplacení nedoplatku po řidiči. [3] Krajský soud v napadeném rozsudku předně konstatoval, že žalobou napadený zásah sestává ze tří dílčích jednání žalovaného: 1) nepravdivého tvrzení o dluhu žalobkyně; 2) vznesení požadavku na úhradu částky 8 600 Kč pod hrozbou zadržení tabulek registrační značky vozidla nebo zabránění jeho odjezdu; a 3) výběru částky 8 600 Kč od žalobkyně zaplacené prostřednictvím řidiče. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se výběru kauce podle zákona o silničním provozu dospěl k závěru, že první dvě dílčí jednání žalovaného nemohou představovat zásah podle § 82 s. ř. s. Ohledně nich není proto splněna podmínka řízení spočívající v myslitelném tvrzení zásahu, a krajský soud proto žalobu v této části podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl. [4] Ve vztahu k třetímu dílčímu jednání – spočívajícímu v samotném výběru nedoplatku – uzavřel, že žalovaný do žalobkyniných práv nezasáhl, neboť žalobkyně nebyla přinucena k zaplacení neexistujícího dluhu a ani jí nevznikl přeplatek na osobním daňovém účtu. Jen z důvodu, že žalobkyni vznikl závazek vůči řidiči, který plnil v její prospěch, přímý zásah žalovaného do práv žalobkyně spatřovat nelze. Jinými slovy, mezi jednání žalovaného a následek v podobě zásahu do práv žalobkyně vstoupilo jednání řidiče, které nemá veřejnoprávní povahu. Toho si byla nepochybně vědoma i žalobkyně, jež v žalobě opakovala, že byla přinucena k zaplacení dluhu prostřednictvím řidiče. Tím sama připouští toliko zprostředkovaný (nikoliv přímý) zásah. Krajský soud proto ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebyly splněny první dvě podmínky důvodnosti zásahové žaloby (přímé zkrácení na právech stěžovatelky). II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [5] Žalobkyně („stěžovatelka“) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností, jejíž důvody lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. a), d) a e) s. ř. s. [6] Stěžovatelka se ztotožňuje s krajským soudem, že samotná pohrůžka zadržením tabulek registrační značky nebo zabráněním v jízdě nemůže být zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. V projednávané věci ale tato pohrůžka byla naplněna, neboť stěžovatelka byla prostřednictvím řidiče vozidla fakticky donucena uhradit žalovanému údajný nedoplatek. Žalovaný zásah proto nelze rozdělit na jednotlivé dílčí kroky: buď podmínky pro úhradu nedoplatku splněny jsou, nebo splněny nejsou, a v takovém případě jde o nezákonný zásah. Krajský soud tedy pochybil, pokud žalobu částečně odmítl. [7] Napadený rozsudek je nezákonný též ve výroku, kterým krajský soud žalobu ve zbytku zamítl. Úsudek o tom, že stěžovatelka nebyla přinucena k zaplacení neexistujícího dluhu a ani jí nevznikl přeplatek na osobním daňovém účtu, si krajský soud učinil toliko na základě listin předložených žalovaným, aniž by za účelem provedení těchto listin jakožto důkazů nařídil jednání. Stěžovatelce rovněž není zřejmé, z jakého důkazu krajský soud zjistil, že žalovaný ke dni 20. 6. 2024 v systému CEPAN (Centrální evidence přeplatků a nedoplatků) evidoval nedoplatek v celkové výši 8 600 Kč. Existence nedoplatku je skutečností spornou; krajský soud proto řízení zatížil vadou, vyšelli z důkazů o sporných skutečnostech, aniž by takové důkazy při jednání provedl. Stav záznamu systému CEPAN ke dni 20. 6. 2024 je nadto irelevantní, došloli k zásahu až 25. 6. 2024. [8] Úsudek krajského soudu o existenci nedoplatku je zároveň mylný. Nedoplatek totiž byl v době žalovaného zásahu již dvakrát uhrazen, a to 20. 6. 2024 nejprve řidičem S. J. a následně řidičem J. N. Žalovaný si toho byl vědom, neboť dle displeje služebního tabletu celníka, který si řidič B. vyfotografoval, bylo uvedeno, že nedoplatek stěžovatelky je „8 600 Kč“. Negativní znaménko ale odpovídá přeplatku. [9] Stěžovatelka tvrdí, že došlo k zásahu do práv jak řidiče, tak provozovatele vozidla, přičemž tyto zásahy se vzájemně nevylučují. Uvedla, že „v případě úhrady nedoplatku provozovatele řidičem je provozovatel plátcem daně a řidič jejím poplatníkem“. K zásahu do práv stěžovatelky došlo úhradou údajného nedoplatku ze strany řidiče, a to bezprostředně, neboť jí tímto okamžikem vznikl dluh vůči řidiči. Názor krajského soudu o vstupu projevu vůle řidiče je nesprávný: základní náležitostí vůle je, aby byla svobodná. V projednávané věci ale řidič jednal pod tzv. bezprávnou výhrůžkou. Právní jednání řidiče je proto neplatné, neboť nevyjadřuje jeho svobodnou vůli. Žalovaný zásah tedy spočívá v tom, že stěžovatelka byla přinucena neexistující dluh zaplatit prostřednictvím řidiče. Podmínky vymezené judikaturou NSS, na kterou krajský soud odkazuje, stěžovatelka nadto splňuje. Příčinný řetězec mezi jednáním žalovaného a zásahem je zřejmý, krátký a nepodmíněný; do povinnosti stěžovatelky zaplatit řidiči svůj dluh vzniklý zásahem žalovaného, nemůže vstoupit další okolnost či příčina. Vycházíli krajský soud při hodnocení prvních dvou podmínek důvodnosti zásahové žaloby z existence dluhu provozovatele, jde o hodnocení podmínky třetí, tj. zda byl žalovaný zásah nezákonný. [10] Konečně stěžovatelka upozornila na obecně tristní situaci stran požadavků na úhrady nedoplatků ze strany žalovaného. Ten totiž není v momentě vznesení takového požadavku schopen sdělit, z jakého titulu měl takový nedoplatek vzniknout, čímž proti němu znemožňuje jakoukoliv obranu. Tyto skutečnosti často není schopen sdělit ani následně. Počítačový systém žalovaného není funkční, případně s ním celníci neumějí pracovat a nerozumí mu (jako v projednávané věci, kdy došlo k záměně přeplatku za nedoplatek). V praxi tak celní správa vyžaduje úhrady neexistujících nedoplatků z již uhrazených pokut. [11] Stěžovatelka navrhla napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. [12] Žalovaný se ve svém vyjádření omezil toliko na sdělení, že se plně ztotožňuje s napadeným rozsudkem. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [13] Dle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. [14] Dle konstantní judi