— Nejvyšší správní soud

Vol 41/2025- 41 - text pokračování Vol 41/2025 - 48 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: Česká pirátská strana, se sídlem Na Moráni 360/3, Praha 2, zast. Mgr. Filipem Hajným, advokátem se sídlem Rubešova 83/10, Praha 2, a účastnic řízení: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Bc. Lucie Šafránková, zast. JUDr. Petrem Přikrylem, advokátem se sídlem Poděbradovo nám. 1374/8a, Prostějov, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátky ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh na neplatnost volby kandidátky se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Volební stížnost [1] Navrhovatelka se domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidátky Bc. Lucie Šafránkové, zvolené poslankyně za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. V návrhu uvedla, že v publikovaných výsledcích voleb je uvedeno, že ona sama ve volebním okrsku č. 28 ve městě Blansko získala 0 hlasů. Doložila však čestné prohlášení jednoho ze svých členů o tom, že pro ni v uvedeném okrsku hlasoval. Dále tvrdila, že získala také svědectví jedné z členek volební komise z okrsku č. 28 v Blansku, která uvedla, že hlasů pro navrhovatelku bylo přinejmenším několik. [2] Navrhovatelka má za krajně nepravděpodobné, že by ji žádný volič v celém okrsku č. 28 v Blansku nevolil. Pochybnosti budí i skutečnost, že je v uvedeném okrsku jedinou parlamentní stranou, která dle výsledků voleb nezískala žádný hlas, ačkoliv subjekty s podobným výsledkem ve volbách (Motoristé sobě, STAN a SPD) získaly v tomto okrsku 15, 17, resp. 24 hlasů. Navrhovatelka má proto za to, že ve volebním okrsku č. 28 došlo k pochybení ve sčítání hlasů pro jednotlivé politické strany. Nadto zjistila, že i v dalších 9 okrscích v Jihomoravském kraji rovněž obdržela 0 hlasů, ačkoliv tomu tak v předešlých volbách nebylo. Má proto za to, že ani hlasy v těchto okrscích nebyly správně sečteny. [3] Navrhovatelka zdůraznila, že mezi některými kandidáty, kteří v Jihomoravském kraji získali mandát, a kandidáty, kteří zvoleni nebyli, jsou rozdíly v řádu jednotek hlasů. V důsledku nesprávného sečtení hlasů v okrsku č. 28 v obci Blansko a dalších 9 okrscích, kde jí nebyl přičten ani jeden hlas jsou zpochybněny výsledky voleb v Jihomoravském kraji, jelikož kvůli malým rozdílům v počtu hlasů není zřejmé, kteří kandidáti byli skutečně zvoleni. [4] Konkrétně uvedla, že má za to, že neměla být zvolena účastnice řízení 2), která získala 4 556 přednostních hlasů na kandidátní listině politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále „hnutí SPD“). Toto hnutí podle vyhlášených výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji zisku 7,54 % hlasů a získalo dva mandáty. Navrhovatelka podle vyhlášených výsledků voleb dosáhla v Jihomoravském kraji podstatně vyššího zisku 9,45 % hlasů, ale získala také pouze dva mandáty. Přitom dokonce tři kandidáti navrhovatelky, kteří podle oficiálních výsledků voleb nebyli zvoleni, získali vyšší počet preferenčních hlasů než účastnice řízení 2). Jmenovitě paní Mgr. Bc. Kristina Javůrková 6 663; pan Mgr. Marek Lahoda 6 384; pan Jan Marek 4 613 preferenčních hlasů. Pokud by byly správně sečteny odevzdané hlasy, lze mít za to, že měl být zvolen jeden z těchto kandidátů. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že hnutí STAN, které podle oficiálních výsledků voleb dosáhlo v Jihomoravském kraji pouze nepatrně vyššího zisku než navrhovatelka (9,63 %), získalo v kraji tři mandáty, tj. o jeden víc než navrhovatelka a hnutí SPD. II. Vyjádření účastníků a další průběh řízení [5] Státní volební komise ve vyjádření k návrhu zrekapitulovala relevantní právní úpravu týkající se postupu při sčítání odevzdaných hlasů okrskovou volební komisí. Konstatovala, že je pouze na posouzení soudu, zda přikročí k přepočítání hlasů, či nikoliv. Dodala, že Český statistický úřad (dále „ČSÚ“) provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. Vydává různé pomocné materiály a v průběhu hlasování i sčítání se v případě problémů mohou volební komise obrátit na Ministerstvo vnitra nebo ČSÚ s aktuálními dotazy. [6] Dále Státní volební komise uvedla, že navrhovatelčino tvrzení je doloženo pouze ve vztahu k volebnímu okrsku č. 28 v obci Blansko, a to přiloženým čestným prohlášením pana Ing. P. N. a údajným svědectvím paní M. K., která dle zjištění Státní volební komise byla delegována do okrskové volební komise navrhovatelkou a vykonávala funkci členky okrskové volební komise právě ve výše uvedeném okrsku. Paní K. jako členka okrskové volební komise delegovaná navrhovatelkou měla v této pozici možnost kontrolovat sčítání hlasů a v případě svých poznatků či pochybností o řádném sečtení hlasů odevzdaných navrhovatelce mohla a měla na tuto skutečnost upozornit a případně odepřít podpis zápisu a uvést důvody, které ji k tomu vedly. Ve vztahu k ostatním dotčeným okrskům pak navrhovatelka vychází pouze z porovnání aktuálních výsledků s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny konaných v roce 2021 z těchto okrsků (kdy v těchto okrscích kandidovala v rámci koalice). [7] Účastnice řízení 2) ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že z výsledků voleb v roce 2021 nelze dovozovat závěry v roce 2025. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 navrhovatelka nezískala v Jihomoravském kraji ani jeden mandát – kandidovala tehdy v koalici s hnutím STAN (dále „PirSTAN“) a všechny mandáty získalo právě hnutí STAN. Dá se tedy předpokládat, že hlasy z navrhovatelkou uvedených volebních okrsků získalo v roce 2025 také hnutí STAN. Ani po přepočtu hlasů z těchto okrsků nelze předpokládat, že by bylo dosaženo zásadní intenzity nezákonnosti, která by mohla zpochybnit její volbu. [8] Co se týká tvrzení navrhovatelky, že její kandidáti získali více přednostních hlasů, účastnice řízení 2) uvedla, že je to zcela irelevantní. Přednostní hlasy umožňují voličům ovlivnit pouze pořadí na hlasovacím lístku. Nelze tedy srovnávat počet přednostních hlasů v rámci různých hlasovacích lístků. Za relevantní nepovažovala ani to, že navrhovatelka měla vyšší procentuální výsledek v Jihomoravském kraji, a i přesto získala jen dva mandáty, stejně jako SPD. To je v praxi zcela běžné a odpovídá to předpisům upravujícím volby. Přestože navrhovatelka měla ke třetímu mandátu o něco blíže, nebyl tento rozdíl dostatečný a vzhledem k volebním výsledkům by na tom nic nezměnil ani přepočet hlasů v navržených volebních okrscích. [9] S ohledem na potenciální vliv na volbu širšího okruhu kandidátů (usnesení NSS ze dne 6. listopadu 2018, č. j. Vol 76/2018105) vyvěsil soud dne 27. října 2025 na úřední desce výzvu k uplatnění práv osob zúčastněných na řízení, k čemuž stanovil lhůtu do 31. 10. 2025. Navrhovatelka také označila konkrétní osoby, které by mohly být zvoleny místo účastnice řízení 2), pokud by se její návrh ukázal důvodným. Tyto osoby soud proto ještě vyzval adresně, vedle vyvěšení na úřední desce. Nikdo soudu v uvedené lhůtě nesdělil, že hodlá uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem III.A. Obecná východiska [10] Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována […]. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. [11] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. [12] Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby (nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. února 2018, č. j. Vol 16/201833, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. července 2024, č. j. Vol 17/202459, č. 4635/2024 Sb. NSS). [13] Volební soud při přezkumu výsledků voleb vychází z presumpce správn