— Nejvyšší správní soud

Vol 8/2025- 24 - text  Vol 8/2025 - 27 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. M. D., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Ing. Markéta Šichtařová, 3) Jan Lipavský, 4) Mgr. Jana Černochová, 5) Mgr. Hayato Okamura, 6) PhDr. Pavel Žáček, Ph.D., 7) JUDr. Jiří Pospíšil, 8) MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, 9) Marek Benda, 10) Michal Zuna, 11) Mgr. Renáta Zajíčková, 12) PhDr. Olga Richterová, Ph.D., 13) MUDr. Zdeněk Hřib, 14) Mgr. Gabriela Svárovská, Ph.D., 15) Katerina Demetrashvili, 16) MUDr. Boris Šťastný, MBA, LL.M., 17) doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, 18) Ing. Patrik Nacher, 19) Robert Králíček, 20) prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., 21) Mgr. Barbora Rázga, LL.M., 22) Julie Smejkalová, 23) doc. Ing. Lucie Sedmihradská, Ph.D., 24) Mgr. Karel Dvořák, o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Navrhovatel požaduje, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost volby v záhlaví označených kandidátů zvolených za hl. m. Prahu (kde je navrhovatel zapsán do stálého seznamu voličů) ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. [2] Navrhovatel předně s odkazem na judikaturu popisuje své procesní možnosti napadnout volby do Poslanecké sněmovny a vysvětluje vymezený rámec návrhu. Ač má mezi zvolenými kandidáty „své favority“, je podle něj zásadní nezákonností zatížena volba všech kandidátů zvolených v uvedeném kraji. Porušení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon“), způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby jednotlivých kandidátů, spatřuje v odepření práva volby voličům prokazujícím svou totožnost elektronickým stejnopisem občanského průkazu. Ačkoliv volič měl možnost mít ve volební místnosti u sebe pouze mobilní aplikaci eDoklady, která byla schopna platně ověřit jeho totožnost, po převážnou většinu doby hlasování (3. října po celou dobu otevření volebních místností a 4. října ještě v dopoledních hodinách) tato aplikace vinou selhání státu svůj účel neplnila. Pokud se takový volič spoléhal na opakované předchozí ubezpečení orgánů veřejné moci, že s uvedenou aplikací bude možné volit, jeho volební právo mu bylo reálně upřeno. [3] Situace by měla řešení v případech, kdy volič nebyl v časové tísni (a mohl se vrátit pro občanský průkaz ve fyzické podobě) anebo nevolil na voličský průkaz ve větší vzdálenosti od svého trvalého bydliště. Takové případy nelze považovat za výjimečné ani ojedinělé, tím spíše, pokud uvedenou aplikaci někdo předtím již běžně používal. Došlo tak k omezení volebního práva v situaci, kdy občan splnil všechny státem vyžadované kroky k tomu, aby svou totožnost řádně prokázal. Týkat se to přitom může více než 680 tisíc osob, které podle dostupných údajů tuto aplikaci aktivně využívaly (podle některých zdrojů je uživatelů aktuálně až 800 tisíc). To může představovat minimálně 8,23 % ze všech oprávněných voličů, kteří popsanou situací reálně mohli být negativně postiženi. To už je množství, které by nepochybně mohlo do volebního výsledku zásadním způsobem promluvit. Nastalou situaci nelze zaměňovat s odepřením volby z důvodu neplatného či nečitelného dokladu. Jestliže se volič zachoval tak, aby se při výkonu volebního práva bez „neelektronické“ podoby průkazu totožnosti obešel, spoléhal se na to, že stát dostojí své povinnosti (na což stát rezignoval po většinu času obou volebních dnů, aniž by to reflektoval v odročení či prodloužení hlasování), jedná se o porušení zákona takové intenzity, která hrubě ovlivňuje volební výsledek. Zvláště to platí s přihlédnutím k tomu, že využívání aplikace eDoklady není v rozvrstvení populace rovnoměrné. Mezi jejími uživateli převažují mladší lidé z velkých měst a s vyšším vzděláním, tedy specifická skupina voličů, jejíž hlas byl v těchto volbách upozaděn. Ve zpravodajství byly opakovaně zdokumentovány případy, kdy voličům byla z popsaných důvodů volba zcela znemožněna. Nejedná se tedy o pouhou potencialitu. [4] Právní oporu pro svůj návrh navrhovatel shledává jak ve volebním zákoně (§ 19 odst. 3 a odst. 4), tak v zákoně č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (cituje či odkazuje na jeho § 2 odst. 5, § 9a a § 9b). Připomíná dále jednak judikaturu, podle níž kompetence soudu přezkoumávat platnost volby kandidáta není omezena výhradně na porušení volebního zákona, jednak judikaturu, z níž plyne obecný algoritmus pro přezkum volebních stížností. Podle navrhovatele došlo jak k nezákonnosti (první krok algoritmu), tak k zatemnění výsledku voleb (druhý a třetí krok algoritmu). [5] Státní volební komise navrhla, aby Nejvyšší správní soud návrh zamítl. Připustila, že od zahájení hlasování v první den voleb docházelo k částečným výpadkům aplikace sloužící k prokazování totožnosti pomocí eDokladu, které přetrvávaly až do podvečerních hodin toho dne. Tato situace byla nešťastná a není možné ji bagatelizovat [k čemuž odkazuje na přizvání zástupců Digitální a informační agentury (DIA) na své jednání]. Šlo však o problém především reputační, ze kterého je nutné se poučit. Nedošlo však k porušení zákona způsobem, který by hrubě ovlivnil výsledek volby kandidátů, a to i s ohledem na kroky, které DIA ve spolupráci se Státní volební komisí a Ministerstvem vnitra činily k minimalizaci dopadů nastalé situace. Toto své přesvědčení Státní volební komise zakládá na třech hlavních argumentech. [6] Prvním je argument informovanosti založený na rychlém, plošném a intenzivním informování voličů i volebních orgánů. O fungování informační kampaně svědčí i to, že ačkoli počty ověření totožnosti pomocí eDokladu byly ve dnech voleb rekordní, je patrné, že většina voličů využila ve volební místnosti fyzický doklad totožnosti. Podle informací DIA počet provedených ověření eDokladů pomocí ověřovacích aplikací činil 3. října 51 009 a 4. října 17 786 (tyto statistiky jsou evidovány pouze ze zařízení, která byla během ověřování nebo později nastavena do online módu; u zařízení v off-line módu data o provedeném ověření nejsou evidována). Informovány byly také volební orgány, zejména okrskové volební komise. O technickém výpadku, který Státní volební komise neměla možnost ovlivnit, byli dostatečně informováni všichni volební aktéři a zejména voliči (a to již několik desítek minut po zahájení hlasování). [7] Další argument spočívá v možnosti náhradního řešení – využití fyzického dokladu. Předně i zde odkazuje Státní volební komise na již zmíněnou informační kampaň. Pokud volič postupoval podle doporučení, které bylo mimo jiné obsaženo i v informačním letáku distribuovaném všem voličům společně s hlasovacími lístky, přihlásil se do aplikace eDoklady předtím, než šel do volební místnosti (mohl již doma zjistit případnou přetrvávající nefunkčnost aplikace). Možnost využívat elektronický stejnopis občanského průkazu nezbavuje povinnosti být držitelem platného občanského průkazu i ve fyzické podobě. Každý volič tak měl alternativu. [8] Státní volební komise konečně staví své vyjádření i na argumentu rozsahu. Výpadek aplikace nebyl plošný a dopadl na tu část voličů, kteří chtěli s využitím eDokladu hlasovat v prvních hodinách prvního dne voleb a teprve na místě se do aplikace přihlašovali, aby svůj doklad aktualizovali. Voliči, kteří postupovali podle shora uvedeného doporučení (přihlásili se do aplikace ve větším předstihu), měli eDoklad aktualizovaný a platný a s prokázáním touto formou neměli potíže. Během podvečerních hodin v první den voleb byla funkčnost aplikace postupně obnovována. V zásadě plošně již fungovalo prokazování eDokladem a jeho ověřování v průběhu celého hlasování druhý den voleb. Sekretariátu Státní volební komise to potvrzovaly i informace od jeho výjezdových skupin. O funkčnosti aplikace byly všechny okrskové volební komise informovány. Případná nemožnost prokázat se eDokladem v jednotlivých případech po obnovení funkcionalit už neměla centrální a systémovou příčinu. [9] Dočasná nefunkčnost aplikace eDoklady nemohla mít masové dopady, což plyne i z vysoké volební účasti a svědčí tomu i počty stížností na volby, které Státní volební komise či Ministerstvo vnitra obdržely (jde jen o jednotky). II. [10] Podstata podaného návrhu se v nyní projednávané věci týká (zjednodušeně řečeno) výpadků aplikace eDoklady, k nimž docházelo v průběhu voleb do Poslanecké sněmovny. Mezi účastníky není sporné, že v důsledku těchto výpadků nebylo možné, aby po určitou dobu voliči ve volebních místnostech prokazovali svoji totožnost