10 As 34/2026 — Nejvyšší správní soud

10 As 34/2026- 43 - text  10 As 34/2026 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: MLÝN PERNER SVIJANY, spol. s r.o., Svijany 17, zastoupena advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., Na Florenci 2116/15, Praha, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Květná 504/15, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2025, čj. SZPI/AR53733/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 2. 2026, čj. 59 A 35/202592, t a k t o : I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : 1. Vymezení věci [1] Rozhodnutím Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem, byla žalobkyně uznána vinnou, že: 1) V rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny uváděla na trh potravinu opatřenou zavádějící informací na obale potraviny týkající se složení, tím že […] uvedla na trh (zabalila) […] celkem 2 930 kg potraviny PERNERKA MOUKA BIO ŠPALDOVÁ HLADKÁ, […] složení: bio pšeničná mouka špaldová hladká. Odebraný vzorek této potraviny […] nevyhověl deklaraci na obale – laboratorními rozbory byl ve vzorku zjištěn podíl pšenice seté v množství 33g/100g a podíl pšenice špaldy 67g/100g, přičemž na obale výrobku nebyla deklarována složka mouka z pšenice seté. […] Průměrný spotřebitel tedy mohl důvodně očekávat, že si kupuje potravinu, která obsahuje pouze špaldovou mouku, nikoliv i příměs mouky z pšenice seté. Uvedením zavádějící informace o potravině obviněná porušila ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům […] (dále jen „nařízení č. 1169/2011“), čímž se dopustila přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.“, případně též zákon o potravinách, pozn. NSS). 2) V rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny uváděla na trh potravinu opatřenou zavádějící informací na obale potraviny týkající se složení, tím že […] uvedla na trh (zabalila) množství celkem 3 600 kg, a to potraviny PERNERKA MOUKA ŠPALDOVÁ HLADKÁ, […] složení: pšeničná mouka špaldová hladká, v množství 600 kg; PERNERKA MÚKA ŠPALDOVÁ HLADKÁ, […] složení: pšeničná múka špaldová hladká v množství 3 000 kg. Odebraný vzorek této potraviny […] nevyhověl deklaraci na obale – laboratorními rozbory byl ve vzorku zjištěn podíl pšenice seté v množství 43g/100g a podíl pšenice špaldy 57g/100g, přičemž na obale výrobku nebyla deklarována složka mouka z pšenice seté. […] Průměrný spotřebitel tedy mohl důvodně očekávat, že si kupuje potravinu, která obsahuje pouze špaldovou mouku, nikoliv i příměs mouky z pšenice seté. Uvedením zavádějící informace o potravině obviněná porušila ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011, čímž se dopustila přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. 3) V rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny uvedla na trh potravinu opatřenou zavádějící informací na obale potraviny týkající se složení, tím že jakožto výrobce a současně dodavatel […] uvedla na trh (zabalila) […] a dodala společnosti BONAVITA, spol. s r.o., […] celkem množství 4 914 kg potraviny BONAVITA ŠPALDOVÁ MOUKA HLADKÁ, […] složení: špaldová mouka hladká. Odebraný vzorek této potraviny […] nevyhověl deklaraci na obale – laboratorními rozbory byl ve vzorku zjištěn podíl pšenice seté v množství 31g/100g a podíl pšenice špaldy 69g/100g, přičemž na obale výrobku nebyla deklarována složka mouka z pšenice seté. […] Průměrný spotřebitel tedy mohl důvodně očekávat, že si kupuje potravinu, která obsahuje pouze špaldovou mouku, nikoliv i příměs mouky z pšenice seté. Uvedením zavádějící informace o potravině obviněná porušila ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011, čímž se dopustila přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. Za popsané přestupky byla stěžovatelce udělena pokuta ve výši 180 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení a laboratorního rozboru. [2] Žalobkyně se proti rozhodnutí o přestupcích odvolala, ale žalovaná (dále také jako SZPI) odvolání zamítla a potvrdila tak rozhodnutí inspektorátu. Krajský soud zamítl následně podanou žalobu. 2. Kasační stížnost, vyjádření žalované [3] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. V ní nejprve obecně pojednává o své tradici, orientaci na kvalitu a férovém podnikání. Také shrnuje dosavadní průběh řízení. 2.1 Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný a nezákonný ve vztahu k posouzení spolehlivosti použitých laboratorních metod [4] Stěžovatelka namítá nesprávné posouzení otázky spolehlivosti a standardizace laboratorních metod použitých při analýze vzorků. [5] Krajský soud nesprávně a nepřezkoumatelně uzavřel, že pokud dvě různé laboratoře, využívající odlišné metodické postupy, dospěly k téměř shodným výsledkům, je zřejmé, že identifikace jednotlivých odrůd pšenice nepředstavovala technický či metodický problém. Krajský soud opomenul věcnou podstatu námitky. Stěžovatelka nepopírala, že obě laboratoře dospěly ke shodným výsledkům, ale namítala, že obě použité metody (proteomická analýza i metoda PCR) sdílejí tentýž metodický předpoklad, který je vědecky zpochybnitelný. [6] Argumentace správních orgánů, podle nichž mají pšenice špalda a pšenice setá odlišný genom, není zcela přesná. Stěžovatelka v kasační stížnosti blíže vysvětluje svůj odborný náhled. Dosud neexistuje jednotná metoda, jež by byla uznávána mezinárodními organizacemi pro testování pšenice špaldy. Některé metody jsou pouze kvalitativní, jiné vykazují chybovost. Vědecká praxe ukazuje, že rozlišování špaldy a pšenice seté je možné jen za určitých metodických předpokladů, přičemž spolehlivost použitých markerů nemusí být univerzální napříč odrůdami a zpracovanými matricemi. Inspektorát ani krajský soud se s těmito limity dostatečně nevypořádaly. [7] Shoda výsledků dvou laboratoří, které využívají metody sdílející tentýž vědecky zpochybnitelný základ, nemůže bez dalšího vést k závěru, že tyto metody jsou způsobilé spolehlivě rozlišit mezi oběma poddruhy pšenice. Krajský soud konstatoval, že shodnost výsledků postačuje pro závěr o způsobilosti metod, aniž se jakkoliv vypořádal s vědeckými argumenty stěžovatelky ohledně společných metodologických limitů obou použitých metod. Napadený rozsudek je proto nepřezkoumatelný. [8] Krajský soud také nesprávně vyhodnotil odborné posouzení doc. RNDr. I. B., Ph.D. V bodě 42 napadeného rozsudku vytrhává z kontextu dílčí větu odborného posouzení a pomíjí jeho celkové vyznění. [9] Ze zkušeností stěžovatelky plyne, že existují odrůdy pšenice špaldy, které jsou metodou PCR mylně označeny jako pšenice setá. Chyby metoda vykazuje zejména u tzv. atypických odrůd. Vzhledem ke složitosti jednoho ze vzorků (typická pšenice špalda, atypická pšenice špalda a měkká pšenice) není možné složky kvantifikovat. Proto by podíl pšenice špaldy mohl být vyšší v závislosti na množství atypické pšenice špaldy. Krajský soud nevzal v potaz, že to připustila sama laboratoř Eurofins, což zpochybňuje kategorické závěry správních orgánů. [10] Krajský soud uzavřel, že absence formálního uznání určité metody mezinárodními institucemi ještě neumožňuje zpochybnit její použitelnost a vypovídací hodnotu. K tomu odkázal na rozsudek NSS ze dne 7. 10. 2022, čj. 5 As 243/202139, který však není přiléhavý. Odkazovaná věc pojednává o metodě, u níž panuje v odborné komunitě shoda. V této věci jde o stanovení druhů pšenice ve zpracovaném produktu (mouce), u něhož vědecká komunita dosud nedospěla ke konsenzu ohledně standardní a spolehlivé metody. [11] Absence mezinárodně uznávané metody pro testování pšenice špaldy může vést k různým interpretacím a aplikacím na úrovni jednotlivých členských států. Výsledky dosažené v jedné laboratoři nemusí být opakovatelné jinde. Tento stav je v rozporu s požadavkem na spravedlivý proces, pokud má být na základě takových nejistých výsledků vyvozována odpovědnost za údajné klamání spotřebitele. [12] Žalovaná uvedla, že při testování byly použity dvě principiálně odlišné metody, vyvinuté právě pro rozlišení pšenice seté a špaldy s vědomím, že oba druhy si jsou geneticky podobné. Obě metody mohou rozlišit i velmi blízké druhy pšenice, byly ověřeny na široké škále odrůd pšenice špaldy a pšenice seté, a to jak v běžně setých odrůdách, tak v těch méně obvyklých. Proteomická metoda byla ověřena na užším rozsahu vzorků autentické špaldy a pšenice seté, zejména na vzorcích zapsaných ve státní odrůdové knize, i na dalších odrůdách vyskytujícíc