Nejvyšší správní soud 2 As 39/2026

Nejvyšší správní soud obdržel dne 9. 2. 2026 kasační stížnost, kterou žalobci (dále společně „stěžovatelé“) brojí proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí poplatek za kasační stížnost 5 000 Kč.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebylli poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanovíli tak tento nebo zvláštní zákon.

Usnesením ze dne 16. 2. 2026, č. j. 2 As 39/202610, Nejvyšší správní soud každého ze stěžovatelů vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Zároveň soud stěžovatele poučil o následcích, které nastanou, nezaplatíli soudní poplatek nebo zaplatíli jej pozdě. Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovatelům prostřednictvím jejich zástupce doručeno do datové schránky dne 24. 2. 2026. Poslední den lhůty k zaplacení soudních poplatků připadl na středu 11. 3. 2026. Ani jeden ze stěžovatelů však soudní poplatek ve stanovené lhůtě neuhradil.

Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti stěžovatelů zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. a § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty prvé za použití § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno, přičemž nenastala žádná ze situací předvídaných v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s.