Nejvyšší správní soud 22 Afs 21/2026

Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 5. 2. 2026 kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému rozsudku, kterým krajský soud jako nedůvodnou zamítl žalobu stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného.

Usnesením ze dne 6. 2. 2026, čj. 22 Afs 21/2026-12, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele, aby ve lhůtě 15 dní od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti (výrok I.) a doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu (výrok II.). Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 9. 2. 2026.

Lhůta pro zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti tak skončila dne 24. 2. 2026. Stěžovatel soudní poplatek v této lhůtě nezaplatil.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 tohoto zákona nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Stěžovatel ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. (ve spojení s § 120 s. ř. s.), podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.