4 Ads 208/2025 – Nejvyšší správní soud

4 Ads 208/2025- 27 - text  4 Ads 208/2025-29 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: I. K., zast. JUDr. Michalem Morawski, advokátem, se sídlem Rybná 678/9, Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 10. 2024, č. j. X, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, č. j. 58 Ad 13/202485, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ze dne 18. 1. 2024, č. j. X, jímž žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 12. 1. 2024 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. [2] Žalobu žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalované zamítl Krajský soud v Praze nadepsaným rozsudkem. V rámci řízení o žalobě nechal krajský soud vypracovat Posudkové komisi Ministerstva práce a sociálních věcí v Praze (dále též „PK MPSV“) posudek ze dne 19. 3. 2025, č. j. SZ/2024/1835PH27, z nějž při posouzení věci vycházel. [3] Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost, ve které namítá neúplné zjištění skutkového stavu a nesprávné posouzení snížení [obsahuje citlivé údaje]. Závěr krajského soudu, že nedošlo ke značnému snížení celkové [obsahuje citlivé údaje], což je podmínkou pro přiznání vyšší míry poklesu pracovní schopnosti dle kap. [obsahuje citlivé údaje] přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), je v rozporu s obsahem spisového materiálu. Stěžovatelka již v žádosti o invalidní důchod upozorňovala na [obsahuje citlivé údaje]. Klíčovým důkazem je pak zpráva [obsahuje citlivé údaje] z [obsahuje citlivé údaje] vyšetření v ÚVN ze dne 19. 6. 2024, v níž je uvedeno: „body nezvládne“. Tento záznam znamená, že stěžovatelka nebyla schopna podstoupit [obsahuje citlivé údaje] pro svůj špatný zdravotní stav. Krajský soud hodnotil důkazy selektivně. Uvádí lékařskou zprávu z [obsahuje citlivé údaje] Praha ze dne 4. 9. 2024 tak, že pomíjí klíčovou část této zprávy: [obsahuje citlivé údaje]. [4] PK MPSV hodnotila zdravotní stav stěžovatelky 2,5 roku po prvotním propuknutí zásadních obtíží a po více než 2 letech intenzivní medikamentózní léčby a režimových opatření. Tato dlouhodobá léčba vedla k částečné stabilizaci stavu a zklidnění [obsahuje citlivé údaje]. Posudkové orgány i soud však nesprávně hodnotily tento zdravotní stav jako výchozí, aniž by zohlednily, že je ho dosaženo pouze za cenu trvalé a zatěžující léčby a diety. Bagatelizovaly přetrvávající obtíže, které stěžovatelce znemožňují vykonávat souvislou práci. [obsahuje citlivé údaje] je projevem takového omezení, které je neslučitelné s výkonem osmihodinové pracovní doby ve většině profesí. V napadeném rozsudku krajský soud chybně odděluje diagnózu [obsahuje citlivé údaje] a [obsahuje citlivé údaje] od [obsahuje citlivé údaje] a dochází k mylnému závěru, že z lékařských zpráv nevyplývá ani to, že by byla tato souvislost prokázána. Pro opakující se [obsahuje citlivé údaje] byla však stěžovatelka odeslána na specializovaná vyšetření, která potvrdila [obsahuje citlivé údaje] jako jejich příčinu. Zpráva z [obsahuje citlivé údaje] ze dne 9. 5. 2023 konstatuje netěsnící [obsahuje citlivé údaje] jako důsledek [obsahuje citlivé údaje], což je mechanismus vzniku [obsahuje citlivé údaje]. Ošetřující specialisté [obsahuje citlivé údaje] se shodli, že právě [obsahuje citlivé údaje] je příčinou chronických zánětů dýchacích cest, které následně vedly k rozvoji [obsahuje citlivé údaje]. Soud a posudkové orgány tak ignorovaly závěry ošetřujících lékařů a nesprávně požadovaly po stěžovatelce, aby znovu prokazovala příčinnou souvislost, jejíž zjištění bylo přitom smyslem všech podstoupených vyšetření. Tím došlo k nepřípustnému přenesení důkazního břemene na stěžovatelku. Posudkové orgány i krajský soud se spokojily s výsledkem [obsahuje citlivé údaje] v klidovém stavu, který nemusí plně odrážet omezení při zátěži. Stěžovatelka je přesvědčena, že jediným objektivním způsobem, jak prokázat skutečný rozsah jejího zdravotního omezení, by bylo provedení zátěžového testu. Protože se tak nestalo, byl skutkový stav nedostatečně zjištěn. [5] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že krajský soud zcela správně vyžádal posudek MK MPSV, jejíž posudkový závěr byl přesvědčivě odůvodněn a skutkový stav byl náležitě zjištěn. Kasační stížnost je nedůvodná. [6] Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal podmínky pro řízení o kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatelka je zastoupena advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). [7] Před zahájením meritorního přezkumu věci se Nejvyšší správní soud musel zabývat otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud odmítne pro nepřijatelnost kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce (což je také nyní projednávaná věc), pokud tato stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. [8] Vymezením institutu nepřijatelnosti a výkladem konceptu přesahu vlastních zájmů stěžovatele se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, na které nyní pro stručnost odkazuje. V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal, že žádná z podmínek přesahu vlastních zájmů stěžovatele vymezená v cit. usnesení nebyla v projednávané věci naplněna, a kasační stížnost je proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelná. [9] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je posouzení stupně invalidity otázkou odbornou, medicínskou. Rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud sám zdravotní stav posuzovaného nepřezkoumává. Nejsouli namítány jiné vady řízení, správní soud pouze ověřuje, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku – srov. konstantní judikaturu tohoto soudu, např. rozsudky ze dne 25. 9. 2003, č. j. 4 Ads 13/200354, ze dne 3. 4. 2013, č. j. 6 Ads 158/201224, ze dne 15. 5. 2013 č. j. 6 Ads 11/201320, nebo usnesení ze dne 31. 5. 2023, č. j. 5 Ads 129/202132). [10] Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudky těchto komisí jsou v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na nějž je správní soud při nedostatku odborné erudice odkázán, a jak je uvedeno výše, je nezbytné klást zvýšený důraz na jejich jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě odůvodnila, aby byly přesvědčivé i pro soud, který nemá, a ani mít nemůže, odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí (rozsudky NSS ze dne 30. 1. 2004, č. j. 5 Ads 34/200382, č. 526/2005 Sb. NSS, či ze dne 14. 12. 2017, č. j. 5 Ads 158/201657). [11] Krajský soud požádal posudkovou komisi MPSV v Praze o vypracování posudku pro posouzení odborné otázky zdravotního stavu stěžovatelky a výběru a zařazení rozhodujícího zdravotního postižení dle přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. PK MPSV v posudku ze dne 19. 3. 2025 shrnula, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatelky byl [obsahuje citlivé údaje]. Zdravotní postižení stěžovatelky zařadila pod kapitolu [obsahuje citlivé údaje] přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a zvolila horní hranici vyhláškou daného rozmezí, tj. 20 %, při zohlednění veškerého dalšího postižení a pracovní anamnézy stěžovatelky. Tuto hodnotu nebylo možno již dále navýšit podle § 3 odst. 1 či 2 vyhlášky o posuzování invalidity. PK MPSV konstatovala, že u stěžovatelky byl sice referován výrazný [obsahuje citlivé údaje], nicméně nebylo možno konstatovat dostatečné naplnění kritérií kap. [obsahuje citlivé údaje], jelikož nebylo zjištěno postižení na úrovni [obsahuje citlivé údaje]. Stejně tak nebylo možno zdravo