5 As 217/2025 – Nejvyšší správní soud

5 As 217/2025- 40 - text  5 As 217/2025 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Matyášové a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: České přístavy, a. s., sídlem Jankovcova 1627/16a, Praha, proti odpůrci: Úřad městské části Praha 7, sídlem U Průhonu 1338/38, Praha, o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2025, č. j. 10 A 82/202552, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Opatřením obecné povahy ze dne 17. 6. 2024, zn. MČ P7 325248II/2023/ODO/Zal, odpůrce dle § 77 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a podle vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, stanovil místní úpravu provozu na pozemních komunikacích spočívající: – ve vyznačení vodorovného dopravního značení V2b, V4 a V14 (symbol cyklisty), – ve vyznačení vodorovného dopravního značení – symbol 220 (chodec), – v úpravě stávajícího vodorovného dopravního značení V12a, – ve výměně stávající sestavy svislého dopravního značení IP13c (šikmé stání) + E13 za IP13c (podélné stání) + E13 a přesunu na sloupek, – v přesunu stávající sestavy svislého dopravního značení B28 + E13: „MIMO ČERPÁNÍ VODY“ na nový sloupek, to vše na místní komunikaci Jankovcova (v úseku Varhulíkové – U Vody), Praha 7, a dále – v přeorganizování citybloků dle odsouhlasené dokumentace, která je nedílnou součástí opatření obecné povahy. [2] Navrhovatel se coby vlastník a provozovatel přístavu Praha Holešovice přiléhajícího k řešené oblasti a přístavu Praha Libeň, pro nějž je komunikace na ulici Jankovcova součástí trasy jeho dopravního napojení na dálnici D8, u městského soudu domáhal zrušení opatření obecné povahy. Tvrdil, že stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích spočívající ve vymezení jízdních pruhů pro cyklisty dochází k systematickému a cílenému přivádění cyklistické dopravy do oblasti, což nepřiměřeně ztížilo dopravní přístup nákladních automobilů a těžké techniky zejména do přístavu Praha Holešovice a negativně ovlivnilo bezpečnost a plynulost provozu v jeho okolí. [3] Městský soud návrh zamítl rozsudkem ze dne 30. 9. 2025. V odůvodnění uvedl, že napadené opatření obecné povahy je přezkoumatelné, odpůrce se v něm dostatečně zabýval i problematikou potřebnosti a vhodnosti přijatého řešení. Dopravní situace není nijak zasažena, dopravní obslužnost přístavů zůstává zachována jako doposud. Dochází pouze ke zpřehlednění dopravní situace, přerozdělení stávajícího dopravního prostoru a bezpečnému oddělení především cyklistického provozu. Přístav zůstane přístupný všem potřebným typům motorových či nákladních vozidel. Přijaté řešení je též přiměřené. Cyklistická doprava je v místě i okolí zavedena dostatečně. Samotné vyznačení pruhů pro cyklisty značkou V14 nemá potenciál zvýšit riziko kolize. Na jízdní pruh pro cyklisty přitom smí řidič jiného vozidla podle § 14 odst. 5 zákona o silničním provozu vjet v podélném směru rovněž tehdy, neníli přilehlý jízdní pruh pro toto vozidlo dostatečně široký. II. Kasační stížnost [4] Navrhovatel („stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu včasnou kasační stížnost. Navrhl, aby jej Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, případně aby zrušil též napadené opatření obecné povahy. [5] Stěžovatel v prvé řadě namítl, že městský soud nesprávně posoudil proporcionalitu napadeného opatření obecné povahy. Tato regulace nevede ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na dotčené pozemní komunikaci. Městský soud nevzal adekvátně v potaz stěžovatelův argument, že nová místní úprava provozu způsobí nárůst cyklistické dopravy v dané lokalitě. Je totiž přirozené, že vyznačování cyklistických tras a pruhů vede ke zvýšené koncentraci osob, které je využívají. Skutečnost, že se v území již cyklistická doprava vyskytovala, neznamená, že nedojde k jejímu navýšení. Jde přitom o klíčový faktor, který zvyšuje rizikovost napadené regulace. [6] Zvýšenou cyklistickou dopravu nelze efektivně a bezpečně oddělit od provozu těžkých nákladních vozidel v jízdním pruhu pro motorizované účastníky provozu. Nová úprava neumožní v daném úseku komunikace souběžnou jízdu vozidel a cyklistů. Jízdní pruhy pro cyklisty byly vytvořeny „odkrojením“ z původního společného pruhu. Jízdní pruhy pro motorová vozidla tak nejsou dostatečně široké a nesplňují minimální šířky jízdních pruhů dle normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Ulice Jankovcova je tzv. sběrnou komunikací, po níž jezdí autobusy městské hromadné dopravy. U takových komunikací se jízdní pruhy navrhují v minimální šířce 3,25 m. Z dopravně inženýrského opatření vyplývá, že nově ani jeden z jízdních pruhů pro motorová vozidla tento požadavek nesplňuje. Norma ČSN má sice pouze doporučující charakter, přesto by měla být brána v potaz. Z obvyklé šíře nákladních automobilů a jejich bezpečnostních odstupů je zcela zřejmé, že tato vozidla budou muset zasahovat do pruhu vymezeného pro cyklistickou dopravu. Přitom ovšem nesmí ohrozit cyklistu jedoucího v tomto pruhu. Jízdní pruh pro cyklisty tak situaci činí nepřehlednou. Bude vznikat mnohem více rizikových situací než v případě jízdy ve společném pruhu za sebou. U nákladních automobilů navíc provedení jednotlivých úkonů (např. brždění) vyžaduje mnohem více času než u osobních automobilů či cyklistů. Cyklistu jedoucího souběžně nemusí řidič nákladního automobilu vidět kvůli mrtvým úhlům. [7] Vedle toho vznikají i další nová omezení, např. povinnost řidiče vozidla regulovat rychlost či dokonce zastavit v situacích dle § 14 odst. 2 zákona o silničním provozu, kdy cyklista přejíždí z jízdního pruhu pro cyklisty do přilehlého jízdního pruhu. V této souvislosti stěžovatel učinil součástí kasační stížnosti mapové obrázky míst, kde k této situaci bude docházet pravidelně. Z vyznačených jízdních pruhů přitom mohou cyklisté vyjíždět nejen na jejich konci, ale i kdekoliv jinde. Vždy je to však řidič nákladního automobilu, který bude muset omezovat jízdu. [8] Přiléhavá není ani argumentace městského soudu, že se jedná o rovný úsek komunikace. V místech bezprostředně navazujících na nové dopravní značení se nacházejí jak ostrůvky pro bezpečné přecházení chodců na přilehlých přechodech, tak mj. i autobusové zastávky. Trajektorie automobilů jedoucích v dané trase tudíž nemůže být nikdy přímá a zejména nákladní automobily budou potřebovat větší prostor pro manévrování. Situace bude komplikována i kvůli výjezdům autobusů z vyznačených autobusových zastávek. Vjedeli do úzkého hrdla zároveň i cyklista, situace může být kritická. I tato místa stěžovatel označil na mapových obrázcích, které učinil součástí kasační stížnosti. Logické není ani tvrzení městského soudu, že vymezení jízdních pruhů pro cyklisty zjednodušuje míjení cyklisty motorovým vozidlem, jelikož již při tom není nutné vybočovat do protisměru k zachování bezpečného odstupu. Celková šířka vozovky přitom zůstala stejná. [9] Stěžovatel zdůraznil, že nebyl povinen uvádět konkrétní šíři jednotlivých nákladních vozidel. O rozměrech vozidel lze získat konkrétní představu z vyhlášky č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel. Největší povolená šířka standardních nákladních vozidel činí 2,55 m, příp. 2,60 m. Při povodňových stavech ovšem vzniká potřeba operativně vytahovat a odvážet plavidla, kdy rozměry takových souprav standardní šířku značně překračují. Šířka jízdních pruhů pro motorová vozidla je dle napadeného opatření obecné povahy i jen 2,5 m, a není tak dostatečná. Regulace, která má za cíl oddělit motorovou dopravu od cyklistické, a přitom nevymezuje dostatečně široké jízdní pruhy, takže nákladní vozidla budou muset zasahovat při jízdě do jízdního pruhu pro cyklisty, zcela zřejmě není správná a nemůže řádně plnit svůj účel. [10] Odpůrce ani městský soud přitom vůbec nezkoumali otázku, zda je zvolené řešení nutné či zda se nenabízí řešení jiné, které by bylo více způsobilé dosáhnout vytyčených cílů. Jízdní pruhy pro cyklisty by mohly být například vedeny po jiné, nákladní dopravou nezatížené komunikaci. Odpůrcem tvrzenou snahu o propojení jižní a severní části Holešovic navíc již plní jízdní pruhy vyznačené na komunikacích v ulici Vrbenského, na Ortenově náměstí a v ulici U Uranie. Omezování dopravy do přístavu je pro jeho provozovatele nepříznivé. Má totiž vliv na volbu zákazníků, zda se budou „trápit“ cestou do přístavu s rizikem střetů, anebo využijí jiné, lépe přístupné dopravní infrastruktury. [11] Vzhledem k tomu, že závěr městského soudu o proporcionalitě stanovení místní úpravy provozu není správný, nemůže být správný ani jeho závěr o dostatečnosti a přezkoumatelnosti odůvodnění napadeného opatř