6 As 183/2025 — Nejvyšší správní soud

6 As 183/2025- 85 - text  6 As 183/2025 - 88 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobkyně: MAGION system, a. s., sídlem Jiráskova 1252, Vsetín, zastoupené Mgr. Markem Šimkou, advokátem, sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti: Masarykova univerzita, sídlem Žerotínovo nám. 617/9, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 11. 12. 2023, č. j. ÚOHS44147/2023/162, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2025, č. j. 29 Af 12/2024187, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu a rozsudek krajského soudu [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 9. 2023, č. j. ÚOHS3491/2023/500, zamítl návrh žalobkyně na přezkoumání úkonů zadavatele. Žalobkyně tímto návrhem brojila proti postupu osoby zúčastněné na řízení (dále též „zadavatel“) spočívajícím v zadání veřejné zakázky „Otevřený informační systém pro Masarykovu univerzitu“ v řízení se soutěžním dialogem. Předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 11. 12. 2023, č. j. ÚOHS44147/2023/162, zamítl rozklad žalobkyně podaný proti prvostupňovému rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [2] Proti rozhodnutí předsedy žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji zamítl. Rozhodnutí o rozkladu podle krajského soudu netrpí vadou nepřezkoumatelnosti. Zadavatel konkrétně zdůvodnil, že žádný informační systém není možné nasadit u něj jako otevřený systém bez úprav na trhu dostupných plnění. Zadavatel uvedl konkrétní důvody, proč nelze jeho potřebu uspokojit produktem běžně dostupným na trhu, což potvrzují výsledky předběžných tržních konzultací s 12 dodavateli. Pro řízení se soutěžním dialogem je typické, že zadavatel nemá ucelenou představu o podobě zadávacích podmínek. Tuto skutečnost proto zadavateli nelze klást k tíži. Podstatné je prokázání podmínek pro konání řízení se soutěžním dialogem. Skutečnost, že srovnatelní zadavatelé informační systémy poptávají v rámci otevřeného řízení, není pro projednávanou věc podstatná. Zadavatel svůj postup řádně obhájil a uvedl přezkoumatelnou argumentaci, rozhodnutí o námitkách není nepřezkoumatelné. Závěry žalovaného mají oporu v provedeném dokazování a vyplývají ze správního spisu. Krajský soud se nezabýval námitkami, kterými žalobkyně brojí proti svému vyloučení z řízení se soutěžním dialogem, neboť nynější řízení se týká volby typu zadávacího řízení. Dle krajského soudu žalovaný nestranil ve správním řízení zadavateli, pouze se přiklonil k jeho argumentaci. Otázka hospodárnosti veřejné zakázky není relevantní pro posouzení naplnění podmínek pro konání řízení se soutěžním dialogem. Dle krajského soudu ze záznamu z jednání v rámci řízení se soutěžním dialogem ze dne 17. 10. 2022 nevyplývá, že zadavatel hodlal svůj informační systém nabízet dalším vysokým školám. Požadavek na otevřené API (rozhraní pro programování aplikací – pozn. NSS) není diskriminační, neboť se jedná o racionální požadavek v oblasti informačních systémů. Procesní obranu žalobkyně nelze hodnotit jako zneužití práva. II. Kasační stížnost a další vyjádření ve věci [3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž namítá, že zadavatel neprokázal naplnění zákonných podmínek pro volbu řízení se soutěžním dialogem. Tento typ řízení byl zvolen za účelem snadnějšího vyřazení stěžovatelky, neboť jejím vyřazením zadavatel potvrdil, že nemá zájem o vývoj nového informačního systému na míru. Zadavatel setrvává výhradně na tvrzeních o splnění zákonných podmínek bez jejich podrobné specifikace a bez doložení důkazů jejich pravdivosti. Zadavatel odkazuje na výsledek předběžných tržních konzultací, dle nějž údajně žádné řešení na trhu neodpovídá potřebám zadavatele, aniž by specifikoval dané potřeby nebo vysvětlil, proč tyto potřeby nejsou naplněny dostupnými produkty na trhu. Rozhodnutí o námitkách je nezákonné, jeho závěry jsou v rozporu se skutkovým stavem a právními předpisy. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách obsahuje pouze obecná tvrzení. Způsob vypořádání námitek je v rozporu s § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný v otázce prokázání důvodů pro volbu řízení se soutěžním dialogem a vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách. Krajský soud nesprávně posoudil otázku oprávněnosti požadavku zadavatele na otevřenost API. Tu zadavatel požaduje nikoliv pro uspokojení vlastních potřeb, ale za účelem vývoje komerčního produktu, což není úkolem zadavatele jako vysoké školy. Požadavek na otevřenost API diskriminuje řadu dodavatelů, proto měl být podroben přísnému testu oprávněnosti, což krajský soud neprovedl, a naopak označil tento argument za irelevantní. [4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznil, že řízení se soutěžním dialogem není problematické či netransparentní zadávací řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU předpokládá využití soutěžního dialogu, pokud zadavatel není schopen přesně definovat své potřeby nebo posoudit, co může trh nabídnout z hlediska technických, finančních nebo právních řešení. Tomu odpovídá i národní právní úprava. Žalovaný neměl pochybnosti o skutečnosti, že předmět veřejné zakázky splňuje podmínku nedostupnosti plnění na trhu, o čemž svědčí výsledky předběžných tržních konzultací a celkový průběh řízení se soutěžním dialogem. Tvrzení stěžovatelky, že zadavatel neměl důvod použít řízení se soutěžním dialogem, protože dle jejího názoru bylo možné uspokojit potřeby zadavatele prostřednictvím běžně dostupného řešení na trhu, jsou nepodložená. Z odmítnutí stěžovatelkou nabízeného řešení „na míru“ nelze vyvodit, že zadavatel požadoval řešení dostupné na trhu bez dalších úprav. Krajský soud se přezkoumatelně vypořádal s argumentací stěžovatelky směřující vůči odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Přezkoumatelné je také odůvodnění napadeného rozsudku v části týkající se splnění podmínek pro konání řízení se soutěžním dialogem. Námitky stěžovatelky, že požadavek na otevřené API je nepřípustný a že zadavatel postupoval v řízení se soutěžním dialogem z důvodu vyvíjení komerčního produktu, jsou opožděné. [5] Osoba zúčastněná na řízení (dále též „zadavatel“) ve vyjádření ke kasační stížnosti zpochybnila tvrzení stěžovatelky, že skutečným důvodem pro vedení řízení se soutěžním dialogem je vůle zadavatele vyvíjet na poptávaném řešení vlastní komerční produkt. Argumentace stěžovatelky je nedůvodná. Stěžovatelka se na několika místech kasační stížnosti staví do role zadavatele a podsouvá soudu nepravdivá tvrzení. Zadavatel považuje procesní úkony stěžovatelky za zneužití práva. [6] Stěžovatelka v replice nad rámec argumentace uvedené v kasační stížnosti namítá, že výsledky předběžných tržních konzultací nebo vyhodnocení jejich výsledku nejsou součástí správního spisu. Stěžovatelka zpochybnila požadavek na otevřené API až na ústním jednání, jelikož až tehdy použili žalovaný a zadavatel argument, že oprávněným důvodem pro konání řízení se soutěžním dialogem byl požadavek zadavatele na otevřené API, aby mohl informační systém nabízet jiným vysokým školám. Stěžovatelka netvrdí, že provozování komerční činnosti je zadavateli zapovězeno. Otázkou však zůstává, zda je tento důvod legitimní pro volbu diskriminační zadávací podmínky. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [7] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná. [8] Poté přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti podle § 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), a shledal, že kasační stížnost není důvodná. [9] Stěžejní kasační námitkou v projednávané věci je tvrzené nenaplnění podmínek pro konání řízení se soutěžním dialogem. [10] Podle § 68 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel oprávněn použít řízení se soutěžním dialogem za splnění podmínek uvedených v § 60. [11] Podle § 60 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek může zadavatel použít jednací řízení s uveřejněním, pokud a) potřeby zadavatele nelze uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění, b) součástí plnění veřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení, c) veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývaj