Nejvyšší správní soud 9 As 56/2026

Kasační stížností, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena dne 17. 4. 2026, žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí proti v záhlaví uvedenému usnesení, kterým Městský soud v Praze odmítl žalobu stěžovatelky na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných. Stěžovatelka spolu s kasační stížností podala návrh na ustanovení zástupce.

Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) „[s]těžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie“.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 26. 5. 2026, č. j. 9 As 56/2026-18, zamítl návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti (výrok I.). Dále stěžovatelku vyzval, aby s ohledem na podmínky řízení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení buďto předložila plnou moc jí udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo ve stejné lhůtě prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (výrok II.), a aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost, který podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků (přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) činí 5 000 Kč (výrok III.).

Usnesení zahrnovalo poučení stěžovatelky o následcích nevyhovění některé z těchto výzev. Stěžovatelce bylo doručeno do datové schránky dne 28. 5. 2026 (doručenka na č. l. 19 spisu NSS). Posledním dnem lhůty 15 dnů byl pátek 12. 6. 2026.

Dne 3. 6. 2026 obdržel Nejvyšší správní soud písemnost stěžovatelky, kterou zmocnila k zastupování v řízení o kasační stížnosti bývalou advokátku Mgr. M. J. V další písemnosti stěžovatelka požádala o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku.

Nejvyšší správní soud z veřejně přístupného seznamu advokátů zjistil, že Mgr. M. J. není advokátkou. Dále z něj vyplynulo, že advokátka stejného jména byla vyškrtnuta z tohoto seznamu s účinností od 25. 2. 2003. Ani stěžovatelka netvrdí, že by zmocněná osoba byla advokátkou, pročež ji bylo možné považovat pouze za obecnou zmocněnkyni stěžovatelky ve smyslu § 35 odst. 8 s. ř. s. To ale současně znamená, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě 15 dnů nedoložila své zastoupení advokátem ani své právnické vzdělání. Nejsou tak splněny podmínky řízení stanovené v § 105 odst. 2 s. ř. s. a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.

Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. O návrhu stěžovatelky na prodloužení lhůty pro zaplacení soudního poplatku již nerozhodoval, neboť z důvodu odmítnutí kasační stížnosti se stal bezpředmětným.

Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.