10 Afs 78/2016 — Nejvyšší správní soud

10 Af 73/2014- 31 - text Pokračování - 2 - 10Af 73/2014 10Af 73/2014 - 31 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobců a. P.M., bytem v X, b. E.S., bytem v X, oba zastoupeni JUDr. Ivanem Punčochářem, advokátem v Plané nad Lužnicí, Nad Hejtmanem 17, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779, za účasti společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., IČ 490 50 648, sídlem Majdalena 141, zast. JUDr. Jaroslavou Krybusovou, advokátkou v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 58/16, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žalovanému se náhrada nákladů n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci (1) Včasnou žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 27. 11. 2014 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2014, č.j. 25685/14/5000-14101-700779, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 3. 3. 2014 č.j. 453500/14/2214-05700-302619, kterým byla zamítnuta stížnost žalobců proti postupu plátce daně, společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., který dle názoru žalobců nesprávně stanovil daň a její základ. Žalobci v předmětné stížnosti namítali nesprávný způsob zdanění výplaty vypořádacího podílu z důvodu nesprávně stanovené nabývací ceny s tím, že srážková daň měla být stanovena v nulové výši. (2) Žalobou napadené rozhodnutí nemá oporu v právních předpisech a postupem správních orgánů v daňovém řízení byli žalobci zkráceni na svých právech. Žalobci je rozporován postup správce daně, který v jejich případě nesprávně aplikoval ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). V daném případě zůstaviteli nárok na vypořádání podílu v obchodní korporaci nevznikl, vznikl pouze jeho dědicům, na které nabývací cenu obchodního podílu zůstavitele vztahovat nelze. Dědic není společníkem obchodní korporace, a proto na něj nelze vztahovat ust. § 24 odst. 8 písm. a) zákona o daních z příjmů, neboť zákon nestanoví, že by toto ustanovení bylo aplikovatelné i na právní nástupce společníka. Postupem žalovaného navíc vzniká výrazný nepoměr zdanění v situacích, kdy by dědicům byl vyplácen pouze vypořádací podíl po zůstaviteli bez jejich účasti ve společnosti, a v situacích, kdy by se dědic domáhal zrušení své účasti ve společnosti a následného vyplacení vypořádacího podílu. Pokud tedy dědic není dle daňových orgánů společníkem a ust. § 36 odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů se váže výlučně na osobu společníka, pak dotyčný příjem z vypořádacího podílu srážkové dani nepodléhá vůbec a potom se jedná o příjem podléhající pouze dani dědické. (3) Z důvodů výše uvedených bylo žalobci navrženo žalobou napadené rozhodnutí zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného (4) Žalovaný navrhl projednávanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Se závěry učiněnými žalobci v projednávané žalobě žalovaný nesouhlasí. Postup daňových orgánů byl v souladu se zákonem, když výplata vypořádacího podílu podléhá ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů. Základem této daně je hodnota vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu, tato nabývací hodnota je specifikována v ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V případě úmrtí společníka obchodní společnosti je nutné rozlišovat situaci, (1) kdy by došlo k dědění obchodního podílu a situaci, (2) kdy dědici obchodní podíl nenabývají a jejich dědictví představuje nárok na vypořádací podíl. Pokud by se jednalo o první případ a dědic by zdědil obchodní podíl a následně by ze společnosti vystoupil, měl by nárok na vypořádací podíl, přičemž základ zdanění tohoto podílu by byla pořizovací cena v hodnotě obchodního podílu, stanovená k datu úmrtí zůstavitele. Pokud by bylo dědění obchodního podílu společenskou smlouvou vyloučeno, náležel by dědicům pouze vypořádací podíl, základ daně je v takovém případě snižován o nabývací cenu podílu zemřelého společníka. Tento způsob zdanění odpovídá situaci, kdy by společník za svého života žádal o vyplacení vypořádacího podílu a předmětem dědictví by byla takto vyplacená částka. Předmětem dědění je zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena se proto musí posuzovat u zůstavitele. Postup správce daně tudíž nezakládá nerovný přístup k dědicům. Ustanovení § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů je vázáno na vypořádací podíl společníka společnosti, nikoli na společníka společnosti. Závěrem žalovaný uplatnil nárok na náhradu nákladů řízení, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13. III. Obsah správních spisů (5) Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 24. 10. 2013 č.j. 24D 334/2013 – 83 byla schválena dědická dohoda mezi žalobci, dle které nárok na vypořádací podíl ve výši 23,7%, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 38.000 Kč, namísto obchodního podílu náležejícího zůstaviteli, nyní zapsaného jako uvolněný obchodní podíl společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o., v hodnotě 22.681.000 Kč, nabývají žalobci rovným dílem. (6) Ze sdělení společnosti Sloupárna Majdalena s. r. o. ze dne 30. 1. 2014 vyplývá, že společnost na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře, provedla výpočet vypořádacího podílu žalobců, a to s ohledem na zdanění, které byla povinna v souladu s ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů provést. Částka určená soudem ve výši 22.681.000 Kč byla ponížena o částku 38.000 Kč, odpovídající vkladu do základního kapitálu společnosti a zbylou částku ve výši 22.643.000 Kč zdanila dle ust. § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů částkou ve výši 3.396.450 Kč. Žalobci tedy měli nárok na částku ve výši 19.284.550 Kč, která jim byla dne 28. 11. 2013 odeslána na účty. V rámci výpočtu však společnost opomněla zohlednit částku ve výši 3.696.200 Kč, představující zůstavitelem odkoupený podíl od dalšího společníka, a rovněž částku ve výši 2.572.972 Kč, představující další zůstavitelem odkoupený podíl po jiném společníkovi. Nově provedeným výpočtem, kdy od částky 22.681.000 Kč byla odečtena částka 38.000 Kč, částka 3.696.200 Kč a částka 2.572.972 Kč, byla 15% daní zdaněna výsledná částka 16.373.828 Kč. Nová stanovená výše daně – 2.456.074 Kč měla být Finančnímu úřadu Třeboň odvedena dne 31. 1. 2014. Celková částka vyplacená žalobcům tudíž byla stanovena ve výši 20.224.926 Kč. (7) Proti výše popsanému postupu plátce daně byla žalobci dne 5. 2. 2014 podána stížnost ke správci daně. Žalobci s provedeným daňovým odvodem nesouhlasí z důvodu nesprávně stanovené srážkové daně, která dle jejich názoru měla být nulová. Z tohoto důvodu žalobci požádali o doplacení částky 2.456.074 Kč, představující plátcem daně stanovenou srážkovou daň. (8) Stížnost žalobců byla rozhodnutím správce daně ze dne 3. 3. 2014 zamítnuta. Správce daně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval správnost postupu plátce daně. V daném případě je třeba vycházet z ust. § 36 zákona o daních z příjmů, dle něhož výplata vypořádacího podílu podléhá 15% srážkové dani z příjmů. Základ pro srážkovou daň vychází z ust. § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů, dle něhož je základem daně hodnota vypořádacího podílu snížená o nabývací cenu obchodního podílu. V případě úmrtí společníka je pak nutno rozlišovat dvě situace, a to dědění obchodního podílu a dědění vypořádacího podílu. V případě úmrtí společníka, kdy společenská smlouva vylučuje dědění obchodního podílu, nabývají dědici pouze vypořádací podíl, přičemž základ daně se snižuje o nabývací cenu podílu u zemřelého společníka. Konstrukce je v daném případě stejná, jako kdyby zůstavitel za života požadoval vyplatit vypořádací podíl. Předmětem dědění je však vždy zůstavitelův vypořádací podíl a nabývací cena podílu se tak musí posuzovat u zůstavitele. (9) Proti rozhodnutí správce daně bylo žalobci dne 1. 4. 2014 podáno odvolání, kterým se žalobci domáhají změny rozhodnutí správce daně. Žalobci se se závěry správce daně týkajícími se způsobu zdanění vypořádacího podílu neztotožnili. Podklad pro srážkovou daň by měl být snížen o cenu pro účely daně dědické i v případě, kdy na dědice obchodní podíl nepřechází, ale přechází na ně právo na výplatu vypořádacího podílu. Cena pro účely dědické daně byla v případě žalobců stanovena částkou 22.681.000 Kč, tato částka tedy představuje daňový základ a srážková daň je tudíž nulová. (10) Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 9. 2014 č.j. 25685/14/5000-14101-700779 bylo odvolání žalobců zamítnuto. Žalovaný shledal postup sp