1 Afs 57/2009 — Nejvyšší správní soud

10 Af 47/2014- 24 - text Pokračování - 7 - 10Af 47/2014 10Af 47/2014 - 24 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce Ing. P.H., bytem X, zast. JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem AK Tábor, tř. 9. května čp. 1282, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Brně, Masarykova 427/31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2014 čj. 9420/14/5000-14102-702767, t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Jihočeský kraj, který dodatečným platebním výměrem na daň z příjmů fyzických osob ze dne 20. 6. 2013 čj. 1269257/13/2212-24805-304627 doměřil žalobci za zdaňovací období roku 2011 ztrátu ve výši -400.389 Kč, daň ve výši 1.463.616 Kč, daňový bonus ve výši -11.604 Kč a rovněž mu uložit povinnost uhradit penále z doměřené ztráty ve výši 4.003 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím shora uvedený platební výměr změnil tak, že žalobci doměřil ztrátu ve výši -400.389 Kč, daň ve výši 1.473.606 Kč, daňový bonus ve výši -11.604 Kč a uložil povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 297.042 Kč a penále z doměřené ztráty ve výši 4.003 Kč. Žalobce má zato, že rozhodnutí je nezákonné, neboť byly chybně zhodnoceny provedené důkazy. Finanční orgány učinily závěr, že žalobce prodal 10. 11. 2011 svůj obchodní podíl ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o., který ve společnosti s ručením omezeným nabyl v letech 2007 až 2009 tak, že nejdříve se v dědickém řízení po jeho otci F.H. na základě usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 12. 2007 stal jednou třetinou podílovým spoluvlastníkem obchodního podílu, když nabývací cena jeho spoluvlastnického podílu činila 33.333,33 Kč. Následně došlo dohodou ze dne 4. 2. 2009 k vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že jeho výhradním vlastníkem se stal žalobce. Vzhledem k tomu, že zrušení podílového spoluvlastnictví k dotčenému podílu bylo vypořádáno jeho převzetím bez vyplacení náhrady ostatním spoluvlastníkům, žalovaný tento úkon považuje za „dar práva“ ostatních podílových spoluvlastníků žalobci. Vzhledem k tomu, že z účetní uzávěrky společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. ze dne 31. 12. 2008 žalovaný zjistil, že společnost měla v době zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k obchodnímu podílu zápornou hodnotu vlastního kapitálu, neboť v měsíci lednu 2009 a únoru 2009 vykazoval ztrátu ve výsledku hospodaření, dospěl k závěru, že „darování práva“ na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mělo zápornou hodnotu. Dle žalovaného žalobce prokázal nabývací hodnotu obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. ve výši 33.333,33 Kč a vzhledem k tomu, že mezi nabytím obchodního podílu a jeho prodejem nepřesahovala doba 5 let, doměřil platební povinnosti, když vycházel z příjmů 10.500.000 Kč přijatého za prodej obchodního podílu a z výdaje souvisejícího s tímto příjmem ve shora uvedené výši 33.333,33 Kč, jímž je nabývací cena obchodního podílu zjištěná shora uvedenou úvahou žalovaného. Žalobce však dne 24. 6. 2010 bezplatně převedl na společnost AUTA TÁBOR s.r.o., ve které činil jeho obchodní podíl 100 %, svůj obchodní podíl ve výši dvou třetin na společnost ERDOM s.r.o. Kapitál společnosti ERDOM s.r.o. činil k tomuto datu 14.854 Kč. Převodem tohoto obchodního podílu žalobce společnost ERDOM s.r.o. se podstatně zvýšila hodnota obchodního podílu žalobce ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. Důsledkem tohoto zvýšení hodnoty obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. byla i výše úplaty za převod jeho obchodního podílu. Tento bezplatný převod obchodního podílu na společnost ERDOM s.r.o. by z daňového hlediska neměl být posuzován jako darování ve prospěch společnosti AUTA TÁBOR s.r.o., neboť při něm došlo ke zvýšení hodnoty jeho obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. Žalobce proto má zato, že shora uvedený převod jeho obchodního podílu na společnost ERDOM s.r.o. a na společnost AUTA TÁBOR s.r.o. měl být posouzen dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., jako výdaj, přičemž měl být oceněn podle § 24 odst. 7 písm. c), neboť se jedná o tzv. plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve svých závěrech vycházel z notářského zápisu, dle něhož žalobce převedl bezúplatně svůj obchodní podíl o velikosti dvou třetin v obchodní společnosti ERDOM s.r.o., a to na společnost AUTA TÁBOR s.r.o., která prostřednictvím svého jediného jednatele (žalobce) výslovně prohlásila, že předmět převodu přijímá. Zbývající část obchodního podílu o velikosti jedné třetiny v obchodní korporaci ERDOM s.r.o. byla úplatně převedena P.H. (bratrem žalobce) rovněž na AUTA TÁBOR s.r.o. Společnost AUTA TÁBOR s.r.o. se tak stala jediným vlastníkem společnosti ERDOM s.r.o., a to na základě notářského zápisu č. NZ 117/2010. V notářském zápisu je přímo uvedeno, že ze strany převodce se v plném rozsahu jedná o dar práva. Dle žalovaného se tedy nejedná o vklad do obchodní korporace AUTA TÁBOR s.r.o. Místním šetřením správce daně zjistil, že valná hromada společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. nerozhodla o vkladu Ing. P.H. do základního kapitálu. Rovněž společnost o žádném vkladu neúčtovala. Evidovala pouze nákup obchodního podílu o velikosti jedné třetiny od společnosti ERDOM s.r.o. od P.H. Dle žalovaného není možné bezúplatný převod obchodního podílu o velikosti dvou třetin považovat za jiná plnění ve prospěch vlastního kapitálu, která by byla způsobilá ovlivnit nabývací cenu obchodního podílu v obchodní společnosti AUTA TÁBOR s.r.o., dle § 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Ke způsobu prokázání nabývací ceny obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. žalovaný uvedl, že v situaci, kdy k nabytí obchodního podílu dojde na základě dědického řízení nebo darovací smlouvy je dle zákona o daních příjmů nabývací cenou ta, která byla stanovena podle zvláštního právního předpisu, jímž je v daném případě zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Správce daně zjistil, že žalobce jakožto spoluvlastník nabyl obchodní podíl o velikosti jedné třetiny ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. na základě dědického řízení, které bylo vedeno po zůstaviteli Ing. F.H.. Obvyklá cena obchodního podílu byla stanovená ve výši 100.000 Kč, proto na spoluvlastnický podíl žalobce připadla částka v hodnotě 33.333,33 Kč. Ke zbývající části obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. nabyl žalobce vlastnické právo na základě notářského zápisu, k dotyčnému převodu došlo bezúplatně od bývalých spoluvlastníků, od JUDr. B.H. a P.H. V rámci doplnění odvolacího řízení byl žalobce vyzván k prokázání nabývací ceny obchodního podílu o velikosti dvou třetin obchodní společnosti AUTA TÁBOR s.r.o., neboť dle žalovaného daňový subjekt neprokázal nabývací cenu obchodního podílu dle zvláštního právního předpisu. Správce daně pro neunesení důkazního břemene žalobcem přistoupil k provedení místního šetření za účelem zjištění vlastního kapitálu ke dni 7. 2. 2009, tedy k okamžiku, kdy žalobce obdržel obchodní podíl společnosti o velikosti dvou třetin na základě darování. Z tohoto postupu žalovaný usoudil, že ke shora uvedeného dni rozhodnému pro darování, se vlastní kapitál obchodní korporace AUTA TÁBOR s.r.o. nacházel v záporných hodnotách. Proto žalovaný dospěl k závěru, že nabývací cena obchodního podílu o velikosti dvou třetin dosahovala ke dni darování částku nula korun. Proto v kontextu tohoto úsudku žalovaný učinil závěr, že žalobce prokázal nabývací cenu obchodního podílu pouze ve výši 33.333,33 Kč. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti. Správce daně v rámci vyhledávací činnosti zjistil, že žalobce v roce 2011 prodal obchodní podíl ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. Doba mezi nabytím a prodejem obchodního podílu byla kratší než 5 let, v případě příjmů z tohoto prodeje se tedy jednalo o zdanitelné příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů, které měl žalobce uvést ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2010, což neučinil. Správce daně proto zahájil dne 4. 10. 2012 kontrolu daně z příjmů fyzických osob za uvedené zdaňovací období. Z usnesení Okresního soudu v Táboře v dědické věci po Ing. F.H. čj. 24D 736/2007-210 vyplývá, že žalobce se stal po svém otci podílovým spoluvlastníkem obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o. Žalobce Ing. P.H., JUDr. B.H. a P.H nabyli rovným dílem obchodní podíl, přičemž obvyklá cena tohoto podílu byla stanovena na částku 100.000 Kč. Z notářského zápisu NZ 28/2009 ze dne 4. 2. 2009 vyplývá, že došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a k jeho vypořádání, výlučným vlastníkem obchodního podílu ve společnosti AUTA TÁBOR s.r.o., který činí 100 % a je představován vkladem do základního kapitálu ve výši 100.000 Kč, se stal žal