nss:id:547107

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Marie Krybusové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D.,

v právní věci žalobce J. M. , bytem X, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 7. 2013 čj. KUJCK 37674/2013/OREG, za účasti Českého rybářského svazu, občanského sdružení v Českém Krumlově, Na Ostrově 86, zast. JUDr. J. K., advokátem X,

t a k t o :

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice ze dne

16. 7. 2013, čj. KUJCK 37674/2013/OREG a rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově ze dne 18. 2. 2013, čj. MUCK 50259/2012 s e z r u š u j í pro vady řízení a věc s e v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 3.000 Kč ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Osoba na řízení zúčastněná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 25. 9. 2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí ze dne 16. 7. 2013 čj. 37674/2013/OREG, jímž bylo změněno rozhodnutí stavebního úřadu v Českém Krumlově v záležitosti rozhodování o odstranění stavby.

V žalobě se poukazuje na to, že správní orgány obou stupňů vycházely ze zjištění, že na žalobcově pozemku došlo ke změnám navezením sedimentu při odbahňování přilehlých rybníků a rozprostření tohoto sedimentu po žalobcově pozemku. Správní orgány se zabývaly tím, zda navezení tohoto sedimentu představuje terénní úpravy ve smyslu stavebního zákona. Se zjištěním, že o terénní úpravy se nejedná, nelze souhlasit. Daný pozemek je umístěn mezi železniční tratí a rybníkem. Jednalo se o pozemek svažitý se sklonem od železniční tratě na jižní straně k rybníku na straně severní. Odtokové poměry byly takové, že pro existenci svahu voda postupně stékala nejkratší cestou do přilehlého rybníka. Navezeným sedimentem byl pozemek prakticky srovnán do roviny a přestal být svažitý. Výška položeného sedimentu činí na jižní straně 50 cm, na straně severní až 200 cm. V důsledku toho se musel změnit vzhled žalobcova pozemku. Pozemek není svažitý, ale vodorovný. Na pozemku se změnily odtokové poměry, protože voda nestéká nejkratší cestou, ale vtéká do strouhy, která byla na pozemku vybudována a touto strouhou se voda odvádí do rybníka. V tom je třeba spatřovat změnu odtokových poměrů. Proto se dovozuje, že jedná se o terénní úpravy. Na pozemek bylo podle odhadu žalobce navezeno 43.000 m3 sedimentu.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že zabýval se oběma hledisky podle § 3 odst. 1 stavebního zákona, kdy vycházel ze šetření vodoprávního úřadu o tom, že odtokové poměry na předmětném pozemku nejsou ohroženy. Voda může odtékat dvěma směry, dvěma stokami a další se může volně vsakovat, přičemž nehrozí vodní eroze půdy. Proto byl učiněn závěr, že odtokové poměry v území se nezměnily. Proto nedošlo k podstatné změně odtokových poměrů. Nenastala ani podstatná změna vzhledu prostředí, kdy nebyl např. vytvořen val ze sedimentu, reliéf pozemku není změněn. Okolnost, že pozemek je zaplevelen a porostlý keřovým a stromovým náletem, podstatnou změnu pozemku nepředstavuje. Nejedná se proto o terénní úpravy ve smyslu § 3 odst. 1 stav. Zák. Z výšky navážky či z objemu sedimentu nelze automaticky dovozovat, že jedná se o terénní úpravu.

Jako osoba na řízení zúčastněná se přihlásilo občanské sdružení Český rybářský svaz v Českém Krumlově.

Ze spisů správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

Stavební úřad v Českém Krumlově byl Krajským úřadem Jihočeského kraje vyzván dne 1. 8. 2008 k provedení kontrolní prohlídky stavu pozemku žalobce č. parc. č. 912/5 v kat. úz. Kladenské Rovné. Stalo se tak na základě stížnosti žalobce učiněné u Ministerstva vnitra, kdy žalobce vyjádřil nesouhlas s vyřízením jeho stížnosti Městským úřadem v Českém Krumlově podle správního řádu. Stížnost žalobce se týkala uložení odpadu vzniklého při rekultivaci pozemků v létech 2005 a 2006 na pozemku žalobce a vybudování polní cesty a příkopu k odvodu odpadních vod. To se mělo stát v rozporu s projektovou dokumentací.

Místní šetření se uskutečnilo dne 21. 4. 2009 a v protokolu o kontrolní prohlídce se uvádí, že lze obtížně dovodit, v jaké výšce a zda bylo provedeno navýšení původní úrovně části pozemku, kde se nyní nachází cesta. Budou hodnoceny terénní úpravy v rozsahu navezení odpadu v převažující části pozemku od příkopu směrem k rybníku. Navážka bahna byla skončena asi 20 m za stávajícím propustkem od železniční tratě před koncem druhého rybníka. Zbývající část pozemku je neudržovaná a zaplevelená.

Spis obsahuje písemnosti související s povolením odbahnění konkrétních rybníků v Kladenském Rovném a vyřízení stížnosti žalobce odborem životního prostředí, zemědělství a lesnictví žalovaného z 22. 3. 2007.

Dne 3. 2. 2010 bylo oznámeno zahájení řízení v záležitosti odstranění terénních úprav na konkrétním pozemku.

K opakované žádosti stavebního úřadu podal odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu v Českém Krumlově dne 12. 4. 2011 sdělení v záležitosti terénních úprav na žalobcově pozemku v Kladenském Rovném. Uvedl, že na pozemku se nachází vzrostlá neudržovaná buřeň, na několika místech je vzrostlé keřové a stromové patro. Podél cesty vedoucí po pozemku č. 912/5 je veden příkop o hloubce 50 až 70 cm, pro usměrnění odtoku povrchových vod, ten je ukončen do ztracena u prvního ze tří rybníků. V polovině délky pozemku je provedena druhá stoky odvádějící vody od železnice podél pozemku do druhého rybníka. Vody jsou přes pozemek vedeny v kovové rouře o průměru 30 až 40 cm. Na základě těchto zjištění se dovozuje, že podle současného stavu nejsou odtokové poměry ohroženy, voda může stékat volně dvěma směry, dvěma stokami a další se mohou volně vsakovat. Nehrozí případná vodní eroze půdy. Dle vzrostlé buřeně, keřů a stromů se usuzuje, že změny na pozemku byly provedeny před několika lety. Původní stav pozemku vodoprávní úřad nezná, a proto mohl posoudit pouze současný stav a vliv na odtokové poměry.

Český rybářský svaz předložil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne

21. 1. 2009, jímž bylo zrušeno rozhodnutí ČIŽP o uložení pokuty za správní delikt a řízení zastaveno. Rozhodnutí bylo vydáno podle zákona o odpadech, kdy bylo uzavřeno, že uložením sedimentu na daném pozemku nedošlo k poškození životního prostředí. Z rozhodnutí vyplývá, že odvolací instance zkoumala výlučně důvody k odstranění navezeného sedimentu se zřetelem k možnému ohrožení či poškození životního prostředí, k čemuž má zákonem svěřenou pravomoc. Nepřísluší mu zohledňovat vlastnické vztahy či ochranu soukromého vlastnictví.

Usnesením ze dne 28. 11. 2011 bylo řízení o odstranění terénních úprav zastaveno s odkazem na stanovisko vodoprávního úřadu a zjištění na místě samém a byl učiněn závěr, že provedením terénních úprav se nezměnily odtokové poměry a úpravy nemají podstatný vliv na změnu vzhledu území. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. Stalo se tak se zřetelem k nesprávné formě výroku prvostupňového rozhodnutí, věcně bylo poukázáno na to, že podkladem pro rozhodnutí je vyjádření vodoprávního úřadu o současném stavu odtokových poměrů v území. Pro věc je však zásadní otázkou, zda došlo či nedošlo k podstatné změně odtokových poměrů na pozemku. Proto bylo stavebnímu úřadu uloženo opatřit nové sdělení, které v tomto ohledu bude konkrétní.

Vodoprávní úřad podal dne 1. 11. 2012 vyjádření ve věci terénních úprav na daném pozemku. Odkázal na své stanovisko z 12. 4. 2011, které ve svém vyjádření zopakoval a uvedl, že zabýval se současným stavem, protože původní stav pozemku mu není znám a nelze prokázat, jaké odtokové poměry na pozemku existovaly dříve.

Dne 18. 2. 2013 vydal stavební úřad rozhodnutí, jímž odstranění terénních úprav na pozemku č. 912/5 v kat. úz. Kladenské Rovné, obec Kájov nenařídil. Rozhodnutí je odůvodněno tím, že nejedná se o terénní úpravy, protože podle vyjádření vodoprávního úřadu nejsou podle současného stavu odtokové poměry v místě ohroženy a odkazuje na rozsudky, jimiž byly žaloby žalobce v občanskoprávním řízení zamítnuty.

Odvolání žalobce bylo projednáno napadeným rozhodnutím, kdy změna prvostupňového rozhodnutí, spočívá v upřesnění výroku v tom smyslu, že stavba terénní úpravy na daném pozemku nespadá pod terénní úpravy vymezené stavebním zákonem. Proto se odstranění stavby terénních úprav nenařizuje. Rozhodnutí je odůvodnění tím, že na základě zjištění vodoprávního úřadu nedošlo k podstatné změně odtokových poměrů, kdy po provedení terénních úprav odtokové poměry nejsou ohroženy. Nedošlo ke snížení ani zvýšení retenční schopnosti v daném místě. Dešťové vody se mohou vsakovat a volně odtékat, nehrozí vodní eroze. Vyloučena je podstatná změna vzhledu pozemku, protože nedošlo např. k vytvoření valu ze sedimentu, který by zapříčinil na první pohled patrnou změnu prostředí a měl podstatný vliv na změnu odtokových poměrů. Nedošlo k podstatnému zvlnění reliéfu pozemku. Skutečnost, že k provedení terénních úprav došlo, není zpochybňována, avšak nedošlo ke změně vzhledu prostředí a odtokových poměrů.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí, jímž se nenařizuje odstranění terénních úprav na pozemku žalobce spočívajících v uložení sedimentu vzniklého při odbahnění rybníků Českého rybářského svazu. Stalo se tak s úvahou, že úpravy provedené na žalobcově pozemku nejsou podřaditelné legální definici terénních úprav podle § 3 odst. 1 stavebního zákona, a proto režimu stavebního zákona nepodléhají.

V řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, bylo zkoumáno, zda jedná se právě o terénní úpravy ve smyslu prve uvedené právní normy. V rozsahu této úvahy je rozhodnutí napadeno žalobou, a proto se soud rozhodováním v dané věci může zabývat napadeným rozhodnutím výlučně se zřetelem k vymezení žalobních bodů v žalobě.

Pro aplikaci ust. § 129 stav. zák. je rozhodné, zda uložení sedimentu na pozemku žalobce je podřaditelné terénním úpravám. Co je terénní úpravou definuje ust. § 3 odst. 1 stav. zák. tak, že pro účely stavebního zákona se jí rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry.

Okolnost, že na pozemku žalobce byly provedeny zemní práce a došlo ke změně terénu je zcela zjevná, jestliže na tomto pozemku byl uložen sediment odstraněný z několika rybníků a tento sediment byl v různě vysoké vrstvě a v různém rozsahu uložen na daném pozemku. Při provedení takových prací se o terénní úpravu jedná ve dvou případech, a to tehdy, dojde-li právě pro tyto práce ke změně vzhledu prostředí nebo mají-li za následek změnu v odtokových poměrech. Pro úsudek o tom, jedná-li se z uvedených důvodů o terénní úpravy, není ve spise dostatek podkladů.

Stavební úřad provedl dne 21. 4. 2009 místní šetření, kdy v podstatě bylo zjištěno, že sediment byl navezen na převážnou část žalobcova pozemku od příkopu směrem k rybníkům. Z vyjádření vodoprávního úřadu pak plyne, že na pozemku byly za účelem odvádění dešťových srážek vytvořeny dvě stoky, z toho jedna z nich je zatrubněna. Jedna ze stok v protokolu označená jako příkop se nachází mezi nově vybudovanou polní cestou a zbytkem pozemku. O příkopu se uvádí, že je hluboký přibližně 50 cm. Z písemností podaných úřadu žalobcem vyplývá, že pozemek byl svažitý, přičemž se svažoval od železničního tělesa k rybníku. Zda se v době před navezením sedimentu na pozemek na pozemku č. 912/5 nacházela polní cesta a příkop případně zatrubněná stoka není ze spisu zřejmé. Nemusí být proto vyloučeno, že kromě uložení sedimentu na pozemku žalobce byla nově vytvořená polní cesta a stoky sloužící k odvádění dešťových srážek. Výška položeného sedimentu na pozemku při místním šetření zjišťována nebyla a nebylo tak činěno ani po zbytek správního řízení.

Na základě informací plynoucích ze spisu došlo zemními pracemi k uložení sedimentu z odbahněných rybníků na pozemku žalobce. Dále tu vznikla polní cesta a stoky pro odvádění vody. Na stavebním úřadu bylo posoudit, zda tyto práce mají za následek podstatnou změnu vzhledu prostředí. Správní orgány obou stupňů se nezabývaly tím, jaký je rozdíl mezi původním stavem pozemku a současnou situací. Úsudek o tom, že vzhled prostředí se podstatným způsobem nezměnil, je dovozován z toho, že nebyl vytvořen val ze sedimentu, ani nedošlo k podstatnému zvlnění reliéfu. Zůstalo však nezhodnoceno, že původně svažitý pozemek měl být uložením sedimentu v podstatě vyrovnán. Takové tvrzení žalobce opakoval v průběhu správního řízení, bylo proto zapotřebí zjistit stav pozemku před uložením sedimentu a změnou vzniklou v důsledku těchto zemních prací a pak zhodnotit se zřetelem k tomu, zda takovými úpravami se podstatně mění vzhled prostředí.

Ani pro úsudek o tom, zda pro provedené práce došlo k podstatné změně odtokových poměrů, nejsou ve spise podklady. Stavební úřad vycházel ze dvou vyjádření vodoprávního úřadu, přičemž první vyjádření nepostačovalo žalovanému při projednání předchozího odvolání žalobce. Tehdy bylo poukázáno na to, že vodoprávní úřad se zabýval stávající situací daného pozemku a způsobem jeho odvodnění a nevyjádřil se k tomu, zda došlo ke změně odtokových poměrů. V tomto ohledu zůstalo neúplné i další vyjádření vodoprávního úřadu z 1. 11.2012, kdy bylo zdůrazněno, že hodnocen byl současný stav, protože předchozí stav znám není. Současně bylo v tomto stanovisku uvedeno, že nikde nebyl uveden závěr, že nedošlo k podstatné změně odtokových poměrů. Má-li být zhodnoceno, zda zemní práce měly za následek podstatnou změnu odtokových poměrů, je nezbytné porovnat dřívější a současný stav. Jestliže tak ve svém vyjádření vodoprávní úřad neučil, stanovisko, o které se napadené rozhodnutí opírá není způsobilé, aby na základě takové písemnosti byl učiněn závěr o tom, že k podstatné změně odtokových poměrů nedošlo. Poznamenává se, že vodoprávní úřad popsal stoky, kterými se dešťové srážky odvádějí, přičemž takové stoky v původním pozemku s největší pravděpodobností nebyly. Zatrubněná stoka odvodňující železniční těleso byla s největší pravděpodobností zřízena právě v době ukládání sedimentu na pozemek žalobce. Zjištění, že odtokové poměry na pozemku nejsou ohroženy, neznamená ještě, že odtokové poměry se nezměnily. Odvodnění se děje dvěma stokami, které se dříve s největší pravděpodobností na pozemku nenacházely. Změna odtokových poměrů a ohrožení odtokových poměrů jsou rozdílné pojmy a zjištění, že odtokové poměry nejsou ohroženy, nepostačuje proto, aby mohlo být zhodnoceno, zda v území nedošlo ke změně odtokových poměrů.

Bude proto zapotřebí zjistit stav pozemku jak z hlediska jeho vzhledu tak odtokových poměrů v době před provedením terénních úprav, k čemuž může posloužit účastnický výslech žalobce a svědků, kteří mohou stav pozemku v době před prováděním zemních prací popsat. Poté co bude najisto postaveno, jaký měl pozemek žalobce vzhled a jaké byly odtokové poměry, požádá stavební úřad vodoprávní úřad o doplnění stanoviska ve smyslu porovnání dřívějšího a současného stavu, v tom ohledu, došlo-li ke změně odtokových poměrů a jde-li o změnu podstatnou.

Při využití stejných důkazních prostředků ve vztahu k vzhledu pozemku a po zjištění rozsahu a výše uloženého sedimentu bude možno zhodnotit, došlo-li ke změně vzhledu prostředí a je-li tato změna podstatná. Bez takto doplněného řízení nelze spolehlivě učinit úsudek o tom, jedná-li se o terénní úpravy podřaditelné ustanovením § 129 stav. zák.

Uzavírá se, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože stejnými vadami je stiženo též rozhodnutí stavebního úřadu, zrušil soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. současně rozhodnutí prvostupňové.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 3.000 Kč představující zaplacený soudní poplatek.

O nákladech řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu lze osobě na řízení zúčastněné přiznat právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud žádnou takovou povinnost osobě na řízení zúčastněné neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

Soud zrušil napadené rozhodnutí pro vady řízení rozsudkem bez jednání postupem podle § 76 odst. 1 a) a b) s.ř.s., protože rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a skutkový stav, který byl vzat za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy a předpokládá zásadní doplnění.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 27. srpna 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á v. r.

Za správnost vyhotovení :

Prázdná Jaroslava