— Nejvyšší správní soud

10 A 25/2010- 89 - text Pokračování - 6 - 10A 25/2010 10 A 25/2010 – 89 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce M.V., proti žalovanému Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Lannova 26, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu o rozpuštění shromáždění, t a k t o : Žaloba se z a m í t á. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení České republice na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích ve výši 2 903,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se žalobou, došlou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 19.4.2010 domáhá vydání rozhodnutí, ve kterém by soud vydal rozsudek, že rozpuštění shromáždění, konaného dne 5.4.2010 na Tř. Národní svobody v Písku bylo nezákonné. V žalobě žalobce uvádí, že dne 5.4.2010 ve 20.30 hod. realizoval shromažďovací právo garantované mu článkem 19 Listiny základních práv a svobod, kdy na Tř. Národní svobody v Písku se zúčastnil poklidného shromáždění, jež vzniklo spontánně a nebylo předem oznámeno příslušnému úřadu. Žalovaný zastoupený neidentifikovanými příslušníky Policie ČR shromáždění na místě zhruba ve 20.35 hod. rozpustil s tím, že shromáždění nebylo oznámeno. Dle žalobce nenastaly zákonné důvody pro rozpuštění, a proto postupem žalovaného byl zkrácen na svých právech takovým způsobem, že to mělo za následek nezákonné rozhodnutí. Důvodem k rozpuštění nemůže být ani skutečnost, že nebylo shromáždění předem řádně oznámeno. Rozpuštění shromáždění bylo nedůvodné, nepřezkoumatelné, nezákonné, a proto nezbývá než konstatovat, že se ruší. Účastníci shromáždění po ujití několika kroků po zahájení byli obstoupeni příslušníky Policie ČR, následně byly všem účastníkům bez zákonného důvodu opsány údaje z občanských průkazů a všechny osoby byly vyfotografovány. Následně byli účastníci vyzváni k rozchodu. Žalobce má proto za to, že bylo zasaženo do jeho základních lidských práv chráněných mezinárodními úmluvami. Pouze přesvědčivé a naléhavé důvody mohou ospravedlnit omezení svobody shromažďování, v daném případě takové důvody však neexistují. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce se s dalšími třemi osobami pohyboval po Tř. Národní svobody v Písku, skupina čtyř osob nesla transparent a zapálené louče a střídavě se pohybovala po silnici, kde bránila plynulému průjezdu vozidel, a střídavě po chodníku, kde tloukla rukama do výloh. Dvě osoby nesly po každé straně transparentu zapálenou pyrotechniku. Po příjezdu policistů byla skupina osob požádána o prokázání totožnosti a zasahující policista žalobce a ostatní tři osoby požádal, aby ustoupily na chodník a nenarušovaly svým pohybem po silnici odjezd vozidel od zimního stadionu. Tyto osoby byly dotázány, zda se jedná o nějakou demonstraci a policistům bylo odpovězeno, že žádnou demonstraci nevidí a nepořádají, a že je demokracie, a tudíž si mohou dělat co chtějí. Dále bylo policistům sděleno, že čtyři lidé nejsou demonstrace. Celá záležitost byla ukončena tím, že uvedené osoby byly upozorněny na skutečnost, že svým chováním narušují plynulost a bezpečnost silničního provozu a jednání bylo označeno jako přestupek a řešeno domluvou a napomenutím. V dané záležitosti se tedy nejednalo o shromáždění, ale o situaci, kdy došlo k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Spontánní shromáždění, aby mohlo být podřazeno zákonu o právu shromažďovacím, musí splňovat podmínku uvedenou v ustanovení § 1 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím, tedy musí mít politický charakter. Jednání skupiny čtyř osob, kdy jednou z těchto osob byl i žalobce však nelze považovat za shromáždění ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že na přímý dotaz zasahujících policistů bylo touto skupinou opakovaně odpovězeno, že se nejedná o demonstraci. Jednalo se tak o méně závažné porušení veřejného pořádku a plynulosti a bezpečnosti silničního provozu ze strany žalobce a dalších tří osob. Úkony provedené zasahujícími policisty nebyly rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl úkonem správního orgánu zkrácen na svých právech. Žalobce žalobu dne 28.6.2006 upřesnil a uvedl, že v dané věci se jedná o námitky proti rozpuštění shromáždění dle § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Svolavatel shromáždění není žalobci znám. Účelem shromáždění bylo upozornění na politické procesy vedené v ČR proti názorově a ideologicky nepohodlným osobám. Účastníci shromáždění měli transparent s nápisem „svobodu politickým vězňům“ a skandovali hesla „svobodu slova“. Shromáždění bylo ukončeno zasahujícím policistou, který uvedl: „Tímto shromážděním porušujete zákon. Jestli se nerozejdete, tak vás sebereme.“ Dle žalobce nebyl žádný zákonný důvod k rozpuštění shromáždění dán a policisté nebyli schopni na místě žádný konkrétní důvod rozpuštění uvést. Žalobce při jednání dne 25.8.2010 uvedl, že dne 5.4.2010, když opouštěl zimní stadion byl osloven neznámým člověkem, že svolává shromáždění a k tomuto shromáždění se žalobce připojil, neboť nesouhlasí s některými praktikami v tomto státě. Shromáždění se zúčastnilo odhadem deset osob, šly po chodníku, pronášely hesla „svobodu politickým vězňům“, do výloh netloukly, šlo o velmi krátké shromáždění, neboť přijelo auto s policisty, kteří zjišťovali, kdo jsou a poté je policisté vyzvali k rozchodu, proto se rozešly. Za politického vězně žalobce považuje např. M.D., která je v současné době ve vazbě, což žalobce spatřuje jako nespravedlnost. Jednalo se o pokojné shromáždění, proto má za to, že bylo nezákonně rozpuštěno. Žaloba není důvodná. Zákonem upravujícím právo shromažďovací je zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, v platném znění. Podle § 1 odst. 1 uvedeného zákona mají občané právo se pokojně shromažďovat. Podle odstavce 3 téhož paragrafu se za shromáždění považují též pouliční průvody a manifestace. Podle odstavce 4 ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Podle § 12 odst. 3 shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, bude způsobem uvedeným v § 12 odst. 1 rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 1 – 3. To platí i pro shromáždění, která nebyla svolána. Neoznámení shromáždění podle § 5 zákona není samo o sobě důvodem pro rozpuštění shromáždění, které se bez takového oznámení koná. Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5 může být rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz podle § 10 odst. 3 nebo jestliže účastníci shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem. Podle § 13 zákona č. 84/1990 Sb. proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zde shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem. Při posuzování dané záležitosti soud vychází z § 12 odst. 1 a odst. 5 a § 10 odst. 1 písm. a) - c) zákona č. 84/1990 Sb. Podle těchto ustanovení lze shromáždění rozpustit tím způsobem, že vyzve svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné. V dané záležitosti svolavatel není znám, nebylo svědecky ani z výpovědi žalobce zjištěno, že by byl žalobce a jím uvedení „účastníci shromáždění“ vyzváni k ukončení shromáždění a k jeho rozchodu, neboť poté, co byla zjištěna jejich totožnost příslušníci Policie ČR po domluvě opustili místo, kde se žalobce a svědci P.K., M.Z. a F.P. nacházeli. Nebylo zjištěno, že by ze strany žalovaného byla učiněna výzva k ukončení shromáždění. Poté, co příslušníci policie provedli kontrolu totožnosti, žalobce a uvedení svědci zůstali na místě, nebyli vykázáni. Z písemností předložených žalovaným, zejména z úředního záznamu pořízeného J.S. dne 5.4.2010 vyplývá, že po skončení hokejového utkání dne 5.4.2010 došlo k narušování veřejného pořádku. Z úředního záznamu ze dne 5.4.2010 vypracovaného B.H., který se dne 5.4.2010 zúčastnil jako velitel pořádkové jednotky opatření prováděného v souvislosti s hokejovým utkáním, je zjištěno, že byl informován o tom, že na Tř. Národní svobody dochází k narušování veřejného pořádku skupinou osob. Na místo jelo družstvo č. 2 pohotovostní jednotky pod velením prap. B. Zde skupina čtyř osob šla ulicí Tř. Národní svobody směrem k Čechově ulici. Tyto osoby nesly transparent s nápisem „svobodu politickým vězňům“, zapálené louče, a přitom bouchaly do výloh domů a střídavě šly po vozovce a chodníku. Skupina osob byla kontrolována. Na místo družstvo č. 1 pohotovostní jednotky dorazilo zhruba 10 minut poté, co bylo započato družstvem č. 2 pohotovostní jednotk