— Nejvyšší správní soud

61 A 14/2022- 26 - text  4 61 A 14/2022 č. j. 61 A 14/2022 - 26 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. Miroslava Jurmana, ve věci žalobce: L. T. B., narozen X ubytování zajištěno na adrese X zastoupen advokátem Mgr. Markem Sedlákem se sídlem Milady Horákové 13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti v řízení vedeném pod čj. OAM-20436/DV-2021, takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 3. 12. 2021, o níž je u žalovaného vedeno řízení pod čj. OAM-20436/DV-2021, ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku 10 228 Kč k rukám jeho zástupce do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 3. 12. 2021 na Velvyslanectví České republiky v Hanoji (dále jen „zastupitelský úřad“) žádost o dlouhodobé vízum za účelem sloučení rodiny. Žalovaný o jeho žádosti nerozhodl ve stanovené lhůtě. 2. Žalobce proto dne 16. 5. 2022 podal ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“) žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 správního řádu. 3. Komise vydala opatření proti nečinnosti ze dne 13. 6. 2022, čj. MV-93504-3/20-2022. V něm přikázala žalovanému, aby do 60 dnů od provedení pohovoru s účastníkem řízení ve smyslu § 169k zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), vydal rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobce o udělení dlouhodobého víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky (čj. OAM-20436/DV-2021). II. Shrnutí žaloby 4. V návaznosti na uvedené podal žalobce dne 21. 6. 2022 žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ke Krajského soudu v Českých Budějovicích. 5. Předně poukázal na to, že mu dosud nebylo doručeno žádné předvolání či vyrozumění o výslechu. Opatření proti nečinnosti, vydané komisí, považuje za natolik neurčité, že jím vlastně žádná lhůta k vydání požadovaného rozhodnutí nebyla určena. Tedy mu nebyla poskytnuta účinná ochrana proti nečinnosti žalovaného. 6. Dále poukázal na to, že výslech dle § 169k zákona o pobytu cizinců se provádí v řízeních o žádostech o dlouhodobý či trvalý pobyt, nikoliv v řízeních o žádostech o dlouhodobé vízum (tedy v případě řízení o jeho žádosti pohovor není třeba provádět). Z toho podle něj plyne, že od počátku nemohlo dojít k plynutí lhůty, kterou komise svým opatřením stanovila. 7. S ohledem na uvedené se domnívá, že mu nebyla poskytnuta účinná ochrana proti nečinnosti žalovaného, přestože (marně) vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že ve věci není nečinný. Provádí veškeré nezbytné úkony za účelem vydání rozhodnutí. Posledním úkonem byl žalobce dne 7. 7. 2022 vyzván k pohovoru, který se má uskutečnit dne 29. 7. 2022. S ohledem na uvedené navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Právní hodnocení krajského soudu 9. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 10. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinným. Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání podle § 51 s. ř. s. 11. Krajský soud za účelem zjištění skutkového stavu věci před vydáním rozhodnutí přípisem ze dne 10. 8. 2022 vyzval žalovaného ke sdělení, zda ve věci již rozhodl. Žalovaný přípisem ze dne 10. 8. 2022 (doručeno dne 11. 8. 2022) zdejší soud informoval, že nikoliv. Je tedy zřejmé, že žalovaný rozhodnutí ve věci doposud nevydal. 12. Žaloba je důvodná. 13. Podle § 169t odst. 2 zákona o pobytu cizinců žalovaný „[o] žádosti o udělení dlouhodobého víza rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti.“ 14. Podle § 169k odst. 1 věty před středníkem „[v] řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva.“ (důraz doplněn krajským soudem). 15. Žalovaný lhůtu k vydání rozhodnutí nesplnil. Proto se žalobce domáhal, aby žalovanému byla lhůta uložena nadřízeným orgánem. 16. Přestože komise vydala opatření proti nečinnosti, žalobce rozhodnutí o své věci doposud neobdržel. To si krajský soud ověřil před vydáním tohoto rozsudku. 17. Platí, že prostředek proti nečinnosti musí být účinný. Tedy na základě něj musí být právům žadatele učiněno zadost. Musí se tedy jednat o prostředek, který je skutečně způsobilý k ochraně proti nečinnosti. 18. V nyní projednávané věci došlo k tomu, že komise formálně žalobci vyhověla a uložila žalovanému lhůtu k vydání rozhodnutí. Její plynutí ovšem navázala na událost (pohovor), k níž v prvé řadě nemusí dojít, neboť žalovaný není povinen provést se žalobcem pohovor (viz výše citovaný § 169k odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Dále také k provedení pohovoru nestanovila žádnou lhůtu. Proto vydáním opatření žalobci nebyla poskytnuta účinná ochrana proti nečinnosti žalovaného. 19. Uvedené plyne i z dosavadního průběhu řízení. Přestože komise vydala opatření proti nečinnosti dne 13. 6. 2022, žalovaný do dnešního dne o žádosti žalobce nerozhodl. V. Závěr a náklady řízení 20. S ohledem na uvedené krajský soud považuje žalovaného za nečinného, proto žalobě vyhověl. V souladu s § 82 odst. 2 s. ř. s. pak žalovanému uložil, aby o žádosti žalobce ze dne 3. 12. 2021, o níž je vedeno řízení u žalovaného pod čj. OAM-20436/DV-2021, rozhodl ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. 21. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. 22. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladech souvisejících se zastoupením žalobce advokátem za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) ve výši 2 × 3 100 Kč dle [§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů], v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 8 228 Kč. Celkem jde tedy o částku 10 228 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 16. srpna 2022 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. předseda senátu