7 As 67/2005 — Nejvyšší správní soud

61 A 33/2023- 28 - text  8 61A 33/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci žalobkyně: EG.D, a.s., IČO 28085400 se sídlem Lidická 1873/36, 602 00 Brno proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2023 sp. zn. OUP 65/2023 Cí-2, čj. KUJI 74432/2023 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 8. 2023, sp. zn. OUP 65/2023 Cí-2, čj. KUJI 74432/2023, a rozhodnutí Městského úřadu Pelhřimov ze dne 4. 1. 2023 sp. zn. MPe/OV/1423/2022, čj. MPe/OV/1423/2022-5 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Pelhřimov (dále jen „vyvlastňovací úřad“) usnesením ze dne 4. 1. 2023, sp. zn. MPe/OV/1423/2022, čj. MPe/OV/1423/2022-5, zastavil dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu vyvlastňovací řízení o žádosti žalobkyně ze dne 15. 11. 2022, o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni - služebnosti spočívající v právu žalobkyně coby vyvlastnitele zřídit a provozovat na pozemku p. č. st. XA v k. ú. XA (dále též „dotčený pozemek“), ve vlastnictví pana L. D. (dále jen „vyvlastňovaný“) zařízení distribuční soustavy, a to kabelové vedení NN včetně všech součástí a příslušenství pro uskutečnění stavby „Počátky, Moravská, Hejmanecká – obnova NN“ (dále též „stavba“ či „účel vyvlastnění“) z důvodu, že žalobkyně v určené lhůtě neodstranila podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 2. Žalobkyně napadla rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu odvoláním, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím tak, že rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu dle § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. II. Shrnutí žaloby 3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 25. 8. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. 4. Žalobkyně se po stručné rekapitulaci dosavadního řízení před správními orgány vymezuje proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, a to pro vady řízení i nezákonnost napadeného rozhodnutí s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a nesprávném procesním postupu, v důsledku čehož byla zkrácena na svých právech. Dále namítá nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí pro jeho nedostatečné odůvodnění. 5. Žalobkyně předně rozporuje závěr žalovaného, že v posuzované věci nejsou splněny podmínky pro vyvlastnění dle § 24 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), resp. že žalobkyně zmařila účel vyvlastnění neoprávněnou realizací účelu vyvlastnění na dotčeném pozemku bez souhlasu vyvlastňovaného. Žalovaný se mylně domnívá, že vyvlastnit lze pouze věcné břemeno pro stavbu, která není zahájená a v její realizaci spatřuje zmaření účelu vyvlastnění, což je v rozporu se zněním energetického zákona. K tomu by došlo tehdy, pokud by žalobkyně s vyvlastňovaným vůbec nejednala, tj. neplnila by podmínky ve smyslu § 25 odst. 4 energetického zákona. Tak tomu dle žalobkyně v posuzované věci nebylo. Vyvlastňovaný navíc proti vyvlastnění nikdy nevznesl námitky. Požadavek žalovaného na doložení souhlasu současného vlastníka dotčeného pozemku nemá oporu v zákoně. Kroky směřující k realizaci účelu vyvlastnění byly učiněny dříve, než se vyvlastňovaný stal vlastníkem dotčeného pozemku, a to na základě souhlasu tehdejšího vlastníka pozemku s realizací účelu vyvlastnění učiněného v písemné formě v rámci smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Tento souhlas nebyl odvolán; současně nebyla žalobkyně před zahájením stavby ani v jejím průběhu informována o změně vlastnictví dotčeného pozemku, vyvlastňovaný nevyjádřil svůj nesouhlas ani jakékoli námitky k umístění stavby. Tyto okolnosti žalobkyně učinila součástí svého vyjádření k výzvě vyvlastňovacího úřadu ze dne 22. 12. 2022. Po dokončení stavby, kdy vlastníkem dotčeného pozemku byl již vyvlastňovaný, s ním žalobkyně zahájila neúspěšné jednání o uzavření smlouvy. 6. Co se týče jednání o uzavření smlouvy, zákon stanovuje podmínku [§ 5 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)], že se nepodaří uzavřít smlouvu o získání příslušných práv ve lhůtě 90 dnů [dle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon) liniového zákona 60 dnů], přičemž tato lhůta počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu na uzavření smlouvy. Žalobkyně zaslala vyvlastňovanému opakovaně kvalifikovanou výzvu, prostřednictvím dalšího přípisu se pokusila o sjednání dohody, k čemuž z důvodu nečinnosti vyvlastňovaného nedošlo. Smlouva o zřízení věcného břemene vyžaduje součinnost, důvod neuzavření smlouvy o zřízení věcného břemene byl na straně vyvlastňovaného, což nelze klást k tíži žalobkyně a hodnotit jako zmaření uzavření smlouvy. Závěr žalovaného o nejednání žalobkyně s vyvlastňovaným je nesprávný a nemá oporu v předložených důkazech. 7. Žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve veřejném zájmu (§ 2 odst. 2 energetického zákona), který je zcela zásadní a ve prospěch předem neurčeného počtu osob, a tudíž převáží individuální zájem jednotlivce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2017, čj. 1 As 361/2016-75). Povinností žalobkyně (§ 25 energetického zákona) je zajištění spolehlivého fungování distribuční soustavy prostřednictvím modernizace stávající sítě i jejího rozšiřování, je tedy mj. oprávněna zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči, umisťovat na nich vedení a vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. 8. V posuzované věci se jedná o liniovou stavbu nezbytnou k zajištění distribuce elektřiny v dané lokalitě. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, čj. As 231/2016-40 (žalovaný měl zřejmě na mysli čj. 6 As 231/2016-40, pozn. soudu), konstatující, že k realizaci stavby je nutný soukromoprávní titul (smlouva s vlastníkem). V posuzované věci žalobkyně uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene s předchozím vlastníkem zatíženého pozemku, který souhlasil s realizací stavby s tím, že konečná smlouva o zřízení věcného břemene bude uzavřena po realizaci. Z označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu nevyplývá, že soukromoprávním titulem k provedení stavby může být pouze konečná smlouva o zřízení věcného břemene. Soukromoprávní titul může mít podobu souhlasu vlastníka zakotveného ve smlouvě o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. Následné převedení vlastnického práva bez postoupení práv a povinností z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí (ač tato povinnost původního vlastníka zatíženého pozemku byla ve smlouvě sjednána), nemohla žalobkyně nijak ovlivnit. Navíc je toto uzavření smlouvy o smlouvě budoucí dostatečným důkazem o jednání s (předchozím) vlastníkem, resp. o realizaci stavby se souhlasem vlastníka. K tomu žalobkyně odkazuje na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2007, čj. 7 As 67/2005-43, a § 1107 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že vyvlastňovanému muselo být známo umístění zařízení distribuční soustavy na dotčeném pozemku, neboť je viditelné, a tudíž převzal i závazek k uzavření smlouvy ze smlouvy o smlouvě budoucí, rovněž tak i souhlas se stavbou. 9. V tomto ohledu žalobkyně dále poukazuje na novelu energetického zákona (s účinností od 1. 1. 2018) zakotvující v § 25 odst. 4 možnost vyvlastnění práva odpovídajícího věcnému břemeni i na stavby již realizované, pokud zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy. K tomu v posuzované věci nedošlo, jak plyne ze shora řečeného (realizace stavby, tj. účelu vyvlastnění, se souhlasem předchozího vlastníka dotčeného pozemku). Překážkou pro zřízení věcného břemene smluvně je v posuzované věci nečinnost vyvlastňovaného, což rovněž ukazuje na to, že se nejedná o stavbu neoprávněnou. Povinnost uzavřít smlouvu o věcném břemeni plyne ze zákona (§ 25 odst. 4 energetického zákona), vyvlastnění práva odpovídající věcnému břemeni je nasnadě za situace, kdy je vlastník dotčeného pozemku pasivní. Každý je povinen střežit si svá práva, vyvlastňovaný nikdy nevyjádřil nesouhlas s realizovanou stavbou. Vlastnické právo k dotčenému pozemku nabyl ke dni 1. 12. 2017 jako právní nástupce původního vlastníka a účastníka příslušného řízení o umístění stavby, který se stavbou souhlasil, jak je uvedeno výše. Vyvlastňovaný tedy musel přijmout stav řízení, který z