7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

64 A 10/2023- 35 - text  9 64 A 10/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobce: X, narozen dne X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 9. 2023, č.j. KUJCK 105699/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 4. 7. 2023, č.j. SO/13926/2023, byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil porušením § 18 odst. 3 uvedeného zákona tím, že dne 21. 4. 2023 v době kolem 15:45 hodin na dálnici D3, ve směru jízdy od Tábora na České Budějovice, při řízení vozidla tovární značky Škoda Octavia, registrační značky X, překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy mimo obec na dálnici stanovenou na 130 km/h, přičemž mu byla hlídkou Policie ČR silničním laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM II z místa měření naměřena rychlost 193 km/h, přičemž po odečtení možné odchylky (- 3 %), mu byla započítána rychlost 187 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost o 57 km/h. Za uvedené přestupkové jednání byl žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložen správní trest pokuty ve výši 5 000 Kč, a správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců od právní moci rozhodnutí. Současně byla žalobci prvostupňovým rozhodnutím uložena povinnost uhradit náklady spojené s projednáním přestupku ve výši 1 000 Kč. 2. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 22. 8. 2023 odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 9. 2023, č. j. KUJCK 105699/2023, dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 9. 2023. 3. Žalobce proti napadenému rozhodnutí podal dne 5. 10. 2023 u Krajského soudu v Českých Budějovicích správní žalobu, kterou se domáhá jeho zrušení. Součástí žaloby žalobce učinil žádost o přiznání odkladného účinku této žalobě, které krajský soud usnesením ze dne 2. 11. 2023, č. j. 64 A 10/2023-33 nevyhověl, když žalobě odkladný účinek nepřiznal. 4. Žalobou je předně namítána nepřezkoumatelnost rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, když tato rozhodnutí dle názoru žalobce nevypořádávají jím ve správním řízení uplatněnou argumentaci. Napadené rozhodnutí pouze obecně vyjadřuje názor žalovaného na věc. Tyto názory pak dle žalobce nejsou podpořeny žádnými relevantními skutkovými zjištěními. Konkrétně žalobce poukazuje na závěr o tom, že řidičem vozidla byl v době spáchání přestupku on. Takový závěr hodnotí žalobce jako pochybný, když z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu není zřejmé, jak k takovému závěru dospěl. V rámci správního řízení přitom dle žalobce v tomto směru vyplynuly pochybnosti, neboť policejní hlídky mezi sebou neměly po celou rozhodnou dobu vizuální kontakt, z čehož žalobce dovozuje, že po dlouhou dobu neexistoval nepřerušený vizuální kontakt policie s měřeným vozidlem. Uvedený závěr pak plyne i z odůvodnění napadeného rozhodnutí, které výslovně uvádí, že policista D. ztratil z důvodu zatáčky s vozidlem vizuální kontakt. 5. Nesprávný byl dle žalobce taktéž postup prvostupňového správního orgánu, který k shora uvedené námitce žalobce neprovedl žádné dokazování. Spekulativní je též závěr napadeného rozhodnutí o vyloučení záměny řidiče vozidla s jinou osobou. Správní orgán měl provézt dokazování tak, aby bylo zřejmé, kdo byl řidičem vozidla v okamžiku jeho měření. 6. Konkrétně je žalobou poukazováno na neprovedení žalobcem navrhovaného důkazu v podobě původního nezpracovaného záznamu měření, jímž musí policie disponovat, o čemž svědčí opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C005-009, vydané Českým metrologickým ústavem, které zajišťuje zabezpečení zdrojových dat o přestupku proti jejich pozměnění. Nadto zdrojová data musí dle návodu k obsluze měřícího zařízení obsahovat též videosekvenci, ze které by bylo možné s větší pravděpodobností prokázat, kdo skutečně vozidlo řídil – že se nejednalo o žalobce. Neprovedení tohoto důkazu žalobce hodnotí jako libovůli správního orgánu, který řádně nezdůvodnil, proč uvedené důkazní návrhy žalobce neprovedl, pročež je dána nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. K tomu žalobce hodnotí jako ledabyle vedenou policejní dokumentaci, ve které se objevuje jiné jméno osoby řidiče. 7. Popsané důkazní návrhy žalobce učinil, neboť důkazní prostředky provedené správními orgány (konkrétně je zmiňován výstup z měřícího zařízení), dle žalobce neodpovídají požadavkům obecně závazných předpisů – zákonu č. 297/2016 Sb. a opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C005-009, neboť nejsou opatřeny tzv. elektronickou pečetí a digitálním podpisem. Z tohoto důvodu jde o nedostatečně věrohodné, a tedy nezákonné podklady správního rozhodnutí. Žalobce k tomuto upozornil na falšování výstupů z měřících radarů v minulosti, proto nemůže dle žalobce důkazně obstát postup, kdy je záznam stažen na přenosné zařízení. Zdůraznil také, že pochybnosti o relevanci ve správním řízení provedených důkazů prohlubuje skutečnost, že ke zpracování záznamu o přestupku byl použit jiný software (SW Archiv), než který stanovuje výrobce (TruCAM Image Viewer). 8. Závěrem je žalobou zpochybňováno i naplnění materiálního aspektu řešeného přestupku, k tomu žalobce cituje konkrétní pasáž rozhodnutí správního orgánu a dodává, že tvrzení o důvěrné známosti místa spáchání přestupku je v rozporu s výpověďmi zasahujících policistů, kteří potvrdili, že na sebe policejní hlídky nemohly vidět a že měřící policista viděl měřené vozidlo jen do doby, než mu zmizelo za zatáčkou. K tomu žalobce navrhuje, aby soud dle své volby provedl důkaz mapovými podklady místa měření a umístěním stanoviště druhé hlídky. II. Shrnutí vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Správní orgán jednoznačně prokázal skutkový stav, kterému odpovídá též právní kvalifikace přestupkového jednání žalobce. Správní rozhodnutí obou stupňů splňují požadavky na ně procesními předpisy kladené. V průběhu správního řízení nebyly zjištěny důkazy, které by zpochybňovaly v podstatných rysech dostatečně zjištěný skutkový stav. Prokázáno bylo naplnění jak formálních, tak materiálních znaků přestupku, přičemž nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by naplnění těchto znaků vyloučily. Žalobou vznesené námitky představují dle žalovaného pouze neúspěšný pokus účelově rozmělnit ucelený a logicky provázaný důkazní řetězec zjištěný nalézacím správním orgánem. Tyto důkazy osvědčují spáchání daného přestupku žalobcem, přičemž jako dostačující je dle žalovaného hodnotí též judikatura Nejvyššího správního soudu, k tomu žalovaný odkazuje na rozhodnutí ze dne 2. 5. 2013, č.j. 3 As 9/2013-35. Řádně provedené měření bylo zachyceno a standardně zdokumentováno záznamem o měření, které jednoznačně prokazuje překročení nejvyšší povolené rychlosti žalobcem. Správní orgán tak nebyl povinen zajišťovat další podklady z měření či provádět důkazy svědeckými výpověďmi policistů provádějícími měření, byť tak v této věci učinil (k tomu žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2016, č.j. 6 As 50/2015-38). Primárním důkazem ve věci překročení nejvyšší povolené rychlosti je dle judikatury Nejvyššího správního soudu výstup z rychloměru. K prokázání daného přestupku přitom dle Nejvyššího správního soudu zpravidla postačuje oznámení o přestupku, záznam o přestupku s fotografií měřeného vozidla a údaje o provedeném měření a ověřovací list silničního radarového rychloměru. 10. Nedůvodné jsou též žalobní námitky zpochybňující způsob zpracování výstupu z měřícího zařízení. Přiložený záznam o přestupku je standardním výstupem z laserového zařízení TruCam II, obsahující veškeré obligatorní náležitosti, tento záznam je generován proškolenou obsluhou z programu sloužícímu pro tisk protokolu, kdy toto zařízení tvoří příslušenství rychloměru, s nímž nelze nijak manipulovat. Záznam je následně v nezměnitelné podobě uložený na příslušném uložišti měřiče a takto dokladuje přestupek. Pořízené záznamy jsou následně přenášeny zvoleným způsobem podle verze měřiče na pracoviště, kde se ukládají pomocí programu, který je dodáván spolu s měřícím zařízením. V nynější věci je ze spisového materiálu zřejmé, že ze strany policie byl pro potřeby předložen pořízený tiskový originál z výstupu ze zařízení TruCam II a nemohlo tak dojít ke ztrátě jeho autenticity či důvěryhodnosti, k jeho úpravě nebo zmanipulování, jak uvádí žaloba. 11. Certifikovaný a ověřený rychloměr v projednávané věci poskytl jednoznačný výsledek měření r