5 Afs 3/2014 — Nejvyšší správní soud

51 Af 6/2023- 103 - text  25 51 Af 6/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobkyně: VN PROMET DOO sídlem Korzo 7, 240 00 Subotica, Srbská republika zastoupena advokátem JUDr. Jakubem Hlínou, sídlem Havlíčkova 1680/13, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, IČO: 71214011, sídlem Budějovická 1378/7, 140 96 Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2023, č. j. 6726-7/2023-900000-314, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 26. 5. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2023, č. j. 6726-7/2023-900000-314 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo dle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeny platební výměry Celního úřadu pro Jihočeský kraj (dále též „správce daně“) ze dne 29. 6. 2022, č. j. 48129-5/2022-520000 48130-4/2022-520000-11 a platebnímu výměru ze dne 29.06.2022, č. j. 48130-4/2022- 520000-11(dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterými bylo žalobkyni v obou jednotlivých případech vyměřeno dovozní clo ve výši 203 599 Kč, spotřební daň z tabáku ve výši 2 616 120 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 650 486 Kč, tj. celkem částka ve výši 3 470 205 Kč, a to v souvislosti se zbožím uniklým celnímu dohledu. 2. Celní dluh dle závěrů daňových orgánů vznikl u zboží „tabák do vodní dýmky“, označeného značkou „AL FAKIER TOBACO“ propuštěného do celního režimu tranzit, a to na základě tranzitních celních prohlášení ze dne 25. 6. 2019, ev. č. T1 MRN 19RS011118CIATOUL9, a ze dne 26. 6. 2019, č. j. T1 MRN 19RS011118CGQ8QE40, u nichž je žalobkyně v pozici hlavního povinného a dlužníka ve smyslu článku 79 odst. 3 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v konsolidovaném znění k 7/2019 (dále jen „celní kodex Unie“) a dle článku 113 písm. d) Úmluvy o společném tranzitním režimu, v konsolidovaném znění platném k 7/2019 (dále jen „Úmluva o společném tranzitním režimu“). V daném celním režimu mělo zboží směřovat ze Srbska přes Maďarsko do Slovinska. Dle závěrů správce daně měly být originály uvedeného zboží v České republice nahrazeny padělky daného zboží, které tabák neobsahovaly. Vzhledem k tomu správce daně vyměřil žalobkyni celní dluh ve shora uvedené výši, neboť došlo k odnětí zboží celnímu dohledu a současně k porušení podmínek stanovených v tranzitních celních prohlášení, jelikož zboží nebylo ve stanovené lhůtě a nezměněném stavu společně s příslušnými doklady předloženo celnímu úřadu. II. Procesní postoj žalobkyně II. A Neprokázání charakteru zboží odeslaného ze Srbska 3. Žalobkyně namítá, že některé skutkové závěry žalovaného jsou nepodložené, neboť nemají oporu ve spise. Jako příklad žalobkyně uvádí skutkový závěr, že ze Srbska skutečně odešlo jedině originální zboží Al Fakher, jehož odnětí celnímu dohledu je žalobkyni kladeno k tíži a že existuje rozdíl mezi zbožím odcházejícím ze Srbska a zbožím nalezeným v České republice. Dle žalobkyně však nebylo prokázáno, že zboží, které na základě tranzitních T1 deklarací ev. č. 19RS011118CFRCKCD0 a ev. č. 19RS011118CGQ8QE40 Srbsko, opustilo skutečně představovalo originální zboží Al Fakher obsahující tabák a nikotin. Žalobkyně má za to, že skutkové závěry celních orgánů byly dovozeny toliko na základě nepodložené spekulace. Ze zboží převáženého na základě uvedených tranzitních deklarací byly vzorky odebrány nanejvýše v České republice a nikoli již v Srbsku. Vzhledem k tomu nelze dle žalobkyně s jistotou uzavřít, že ze Srbska originální zboží odešlo. Vypořádání této odvolací námitky v napadeném rozhodnutí považuje žalobkyně za značně zkratkovité a spekulativní, neboť skutečnosti uvedené žalovaným nemohou vést ke spolehlivému závěru, že u zmiňovaných tranzitních T1 deklarací bylo ze Srbska vyvezeno předmětné zboží obsahující tabák a nikotin. Dle žalobkyně skutečnost, že zboží údajně „přiletělo do Srbska ve stejné zásilce“ jako zboží následně propuštěné do tranzitního celního režim na základě daných tranzitních T1 deklarací, neposkytuje dostatečnou jistotu, že celá zásilka již ve Spojených arabských emirátech (dále jen „SAE“) skutečně obsahovala totožné zboží. I pokud by tomu tak bylo, nelze dle žalobkyně vyloučit, že k záměně zásilky mohlo dojít v mezidobí od vycestování ze SAE až do dalšího vývozu ze Srbska. Zásilka přitom byla během dané doby přesouvána mezi několika dalšími místy. Žalovaným zmiňované zboží nadto zjevně představuje toliko zanedbatelné procento z celkového obsahu žalovaným uváděné zásilky. Daná skutečnost dle žalobkyně dále snižuje vypovídací schopnost argumentu obsaženého v napadeném rozhodnutí. 4. Shodně žalobkyně považuje za spekulativní odkaz žalovaného na paralelu a údajnou shodu mezi tranzitními deklaracemi ev. č. 19RS011118CAEG7C18 a 19RS011118CBKYB6B8 a tranzitními deklaracemi řešenými v nynější věci. Žalobkyně danou paralelu odmítá a upozorňuje, že se jedná o zcela odlišné tranzitní případy, u kterých navíc ani není prokázáno, že se týkají shodného zboží. Nelze tak klást k tíži žalobkyně skutečnosti, které měly nastat ohledně tranzitních případů odlišných od toho, který je předmětem nyní projednávané věci. Takovýto postup považuje žalobkyně za odporující § 92 odst. 2 daňového řádu. Závěrům žalovaného dále žalobkyně vytýká, že přehlíží absenci kódu sazebního označení v T1 deklaracích. Uvedený kód je obsažen v související C3 deklaraci, která byla předložena srbské celní správě podvodnou společností WEST SPED. Daná C3 deklarace je přitom jediným dokumentem nasvědčujícím tomu, že mělo být do tranzitního celního režimu propuštěno zboží pod kódem sazebního označení 24031100, nicméně tato skutečnost je dle žalobkyně vyvrácena důkazními prostředky svědčícími o opaku. C3 deklarace navíc existuje ve dvojím znění, přičemž druhé z nich obsahuje kód sazebního označení zboží neobsahujícího tabák. Žalobkyně tak má za to, že žalovaný neunesl své důkazní břemeno týkající se skutečností nezbytných pro vyměření celního dluhu. II. B Nesprávné vyměření celního dluhu žalobkyni – vystavení tranzitních T1 deklarací 5. Dále žalobkyně namítá, že žalovaný učinil nesprávný skutkový závěr stran zboží, na něž žalobkyně vystavila tranzitní T1 deklarace, v důsledku čehož dospěl též k nesprávnému právnímu závěru ohledně postavení žalobkyně jakožto držitele tranzitního celního režimu a dlužníka za údajně vzniklý celní dluh. Dle žalobkyně žalovaný postupoval v rozporu se zásadou volného hodnocení důkazů dle § 8 odst. 1 daňového řádu, s požadavkem dle § 8 odst. 3 daňového řádu, který udává, že rozhodující je skutečný obsah právního jednání, jakož i s požadavkem dle § 70 odst. 2 téhož zákona, dle kterého se podání posuzuje podle skutečného obsahu. Daného porušení se žalovaný měl dopustit především při vyhodnocování tranzitních T1 deklarací. Pokud by se žalovaný daného pochybení nedopustil, musel by dle žalobkyně dospět k závěru, že jmenovaná nikdy T1 deklarace na zboží obsahující tabák nevystavila, neboť je vystavila toliko na zboží tabák neobsahující. Na základě tranzitních T1 deklarací vystavené žalobkyní nemohlo dojít k propuštění zboží (do tranzitního režimu), v souvislosti s nímž následně údajně došlo ke vzniku celního dluhu, tj. zboží „Duvan za Nargile“ obsahujícího tabák a nikotin spadajícího do kategorie „zboží s vysokým rizikem podvodu“, mající kód sazebního označení 24031100, které mělo být předloženo do určeného dne celnímu úřadu ve Slovinsku, a které se údajně mělo „ztratit“, respektive být vyvezeno do Berlína a nahrazeno padělkem neobsahujícím tabák a nikotin. Žalobkyně podotkla, že není držitelem tranzitního režimu, ve vztahu ke zboží spadajícímu pod sazební označení 24031100. Vzhledem k tomu nemůže být odpovědná za celní dluh. Žalobkyně je držitelem nanejvýš režimu ve vztahu ke zboží, pro které vystavila tranzitní T1 deklarace. Daňové orgány dle žalobkyně nedostatečně zohlednily skutečnost, že dle právní úpravy je kategorie zboží „Duvan za Nargile“ uvedená na vystavené T1 deklarace dále členěna na podkategorie, přičemž T1 deklarace mohou být vystaveny pouze ve vztahu k některé z těchto podkategorií, k čemuž dle žalobkyně došlo i v tomto případě. Dle žalobkyně z provedeného dokazování plyne, že tranzitní T1 deklarace byly žalobkyní vystaveny toliko ke zboží „Duvan za Nargile“ pod kódem sazebního označení 24039990 spadajícím do kategorie „zboží bez vysokého rizika podvodu“, tj. nikoli ke zboží pod kódem sazebního označení 24031100 spadajícího do kategorie „zboží s vysokým rizikem podvodu“, na které celní dluh měl vzniknout. K uve