1 Azs 171/2022 – Nejvyšší správní soud

65 A 17/2025- 42 - text  7 65 A 17/2025 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobkyně: X, nar. X st. přísl. X hlášena k pobytu: X zast. Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-42840/ZM-2023 ve věci žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty, takto: I. Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného se zastavuje. II. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 280 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8. 6. 2025 se žalobkyně domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). 2. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobkyně podala dne 14. 6. 2023 žádost o vydání zaměstnanecké karty. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2023 o zamítnutí žádosti bylo zrušeno rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech cizinců (dále jen „Komise“) ze dne 24. 2. 2025 a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání. Podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), se o žádosti rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. Dle žalobkyně byl žalovaný ve věci nečinný, a proto uplatnila dne 2. 5. 2025 opatření proti nečinnosti. Komise přijala dne 27. 5. 2025 opatření proti nečinnosti žalovaného podle § 80 odst. 4 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), přičemž uložila žalovanému vydat rozhodnutí ve věci do 60 dnů ode dne seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí. 3. Žalobkyně s takto stanovenou lhůtou pro vydání rozhodnutí nesouhlasí, neboť počátek jejího běhu je vázán na provedení úkonu, o jehož uskutečnění rozhoduje sám nečinný žalovaný a žalobkyně nemůže datum provedení tohoto úkonu nikterak ovlivnit. Lhůta pro vydání rozhodnutí je dle žalobkyně stanovena neurčitě a není tedy zřejmé, kdy má žalovaný vydat rozhodnutí. 4. Dle žalobkyně je stanovená délka lhůty zcela zjevně nepřiměřeně dlouhá jak ve vztahu k již uplynulé celkové délce řízení, tak i ve vztahu k základní zákonné délce lhůty. Řízení bylo zahájeno již v červnu 2023 a z důvodu nezákonnosti vydaných rozhodnutí nebylo doposud skončeno. V takové situaci představuje poskytování žalovanému další lhůty v délce dvou měsíců, která se navíc počítá od neurčitě stanoveného okamžiku, nezákonnou nečinnost. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2022, čj. 1 Azs 171/2022-54, podle něhož stanovení nepřiměřeně dlouhé lhůty v rámci opatření proti nečinnosti může vést i ke splnění podmínky bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany. Navíc žalobkyně dodává, že i samotné vyřizování žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti trvalo 25 dní. Žalobkyně tak navrhla krajskému soudu, aby žalovanému uložil vydat rozhodnutí ve věci ve lhůtě stanovené soudem. II. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, neboť nečinný nebyl, prováděl a provádí nezbytné úkony za účelem vyřízení žádosti. Naposledy byla předvoláním ze dne 9. 6. 2025 žalobkyně předvolána k výslechu její osoby. Žalovaný konstatuje, že způsob a délka lhůty určené v opatření proti nečinnosti je plně v gesci Komise a žalovaný to nemůže nijak ovlivnit. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. III. Replika žalobkyně 6. Žalobkyně trvala na tom, že žalovaný překročil lhůtu pro vydání rozhodnutí a je ve věci nečinný. Nečinnost autoritativně již shledala i Komise a přijala opatření proti nečinnosti. Dle žalobkyně je nečinnost objektivním stavem, který nastal již marným uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí. 7. Žalobkyně poukázala na to, že sice byla dne 9. 6. 2025 předvolána k výslechu, ovšem až na den 30. 7. 2025. Žalovaný začal ve věci činit úkony až poté, co již marně uplynula zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. IV. Další vyjádření žalovaného 8. V dalším vyjádření žalovaný setrval na tom, že v řízení nečinný nebyl, neboť sice překročil standardní zákonnou lhůtu pro rozhodnutí ve věci, nicméně Komise mu udělila lhůtu náhradní. Žalovaný doplnil, že termín výslechu žalobkyně byl nařízen až na den 30. 7. 2025, neboť musela být brána v potaz kapacita (omezená dostupnost výslechových místností), a také to, že žalobkyně musela být vyrozuměna v dostatečném předstihu, aby mohla příp. činit kroky k obstarání tlumočníka či požádat žalovaného o jeho zajištění. 9. Žalovaný připojil usnesení ze dne 4. 8. 2025, čj. OAM-42840-32/ZM-2023, kterým řízení o žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty zastavil podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců, neboť žalobkyně se bez vážného důvodu nedostavila k výslechu. Uvedené žalovaný zopakoval v dalším sdělení ve věci ze dne 7. 8. 2025. V. Zpětvzetí žaloby 10. Dne 7. 8. 2025 obdržel zdejší soud zpětvzetí žaloby, kterým žalobkyně vzala svou žalobu na ochranu proti nečinnosti zpět pro pozdější chování žalovaného, neboť žalovaný v předchozím odstavci uvedeným usnesením ze dne 4. 8. 2025 již rozhodl ve věci. Žalobkyně navrhla, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení, neboť má za to, že žaloba byla podána oprávněně. VI. Zastavení řízení 11. Krajský soud má z obsahu vyjádření žalovaného i žalobkyně za zjištěné, že žalovaný rozhodl ve věci řízení o vydání zaměstnanecké karty vedeném pod sp. zn. OAM-42840/ZM-2023 usnesením ze dne 4. 8. 2025 pod čj. OAM-42840-32/ZM-2023 tak, že řízení o žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty zastavil podle § 169r odst. 1 písm. n) zákona o pobytu cizinců, neboť žalobkyně se bez vážného důvodu nedostavila k výslechu. 12. Žalobkyně ve svém vyjádření výslovně uvedla, že bere svou žalobu zpět a navrhuje zastavení řízení a přiznání náhrady nákladů řízení. 13. Podle § 47 písm. a), věty před středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 14. Krajský soud podle obsahu posoudil návrh žalobkyně jako zpětvzetí žaloby podle § 37 odst. 4 s. ř. s. Projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby, nevzbuzuje pochybnosti o tom, že se žalobkyně v dané věci domáhala zastavení řízení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svou žalobu zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem meritorně rozhodnuto, postupoval soud podle shora citovaných ustanovení a ve výroku I. řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s. zastavil. VII. Vrácení části soudního poplatku 15. Výrokem II. krajský soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť řízení o návrhu bylo zastaveno před prvním jednáním. V takovém případě se vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Za žalobu žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Ponížený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč bude žalobkyni vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích). VIII. Náhrada nákladů řízení 16. Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení tak, jak bylo rozhodnuto ve výroku III. 17. Krajský soud ve vztahu k návrhu na přiznání náhrady nákladů řízení podle § 60 odst. 3, věty druhé s. ř. s. konstatuje, že podanou žalobu zhodnotil jako podanou včas a opodstatněně, neboť v době podání žaloby žalovaný skutečně nečinný byl. 18. Žaloba byla ve smyslu § 80 odst. 1 s. ř. s. včasně podaná. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 19. Podle § 169t odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců, v rozhodném znění do 30. 6. 2023, platí, že o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání za