1 As 141/2011 – Nejvyšší správní soud

51 A 14/2025- 34 - text 5 51 A 14/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: Spolek Frymburk, z. s. sídlem Frymburk 167, Frymburk proti žalovanému: Městský úřad Horní Planá sídlem Náměstí 54, Horní Planá o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení o žádosti žalobce o informace ze dne 22. 5. 2025 vedené pod sp. zn. MUHP 2128/2025, takto: I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o informace ze dne 22. 5. 2025, vedené pod sp. zn. MUHP 2128/2025, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce podal dne 22. 5. 2025 povinnému subjektu stavebnímu úřadu Městského úřadu Horní Planá žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) v níž požadoval „informace v souvislosti s neohlášenou stavbou komunikace na pozemku 231/1 k. ú. Frymburk.“ Žalobce uvedl, že dle písemného vyjádření ODSH Český Krumlov je stavba rozsáhlé komunikace na uvedeném pozemku bez řádného povolení a bez kolaudace. Dále konstatoval, že v sousedství se nachází velké množství nemovitostí, které bez příjezdové komunikace nemohly být zkolaudovány – konkrétně požadoval následující informace „elektronické kopie kolaudačních rozhodnutí všech nemovitostí dopravně obsluhovaných touto komunikací. U každého kolaudačního rozhodnutí žádáme i jméno úředníka, který takto rozhodoval. Jedná se o následující č. p. ve Frymburku: X“ 2. Žalobce popisuje, že žádost podal v návaznosti na dlouhodobou a systémovou nečinnost stavebního úřadu v Horní Plané z důvodu opakovaného neplnění jeho zákonných povinností. Dodal, že stavební úřad jej zároveň soustavně neinformuje o způsobu vyřizování jeho podání. 3. Žalobce podal dne 11. 6. 2025 proti postupu povinného subjektu stížnost ve smyslu § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt do 9. 7. 2025 (tj. ke dni podání žaloby) požadovanou informaci žalobci neposkytl a ani poskytnutí informace neodmítl. 4. S ohledem na nečinnost povinného subjektu při vyřizování žádosti žalobce o informace a neposkytnutí žalobci ochranu proti uvedené nečinnosti Krajským úřadem Jihočeského kraje, podává žalobce v souladu s ustanovením § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) žalobu, a to za splnění ustanovení § 79 odst. 1 s. ř. s., které naplňuje podmínku bezvýsledného vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti – stížnosti dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. 5. Žalobce v podané žalobě ze dne 9. 7. 2025 navrhl, aby krajský soud uložil povinnému subjektu povinnost řádně vyřídit žalobcovu žádost o informace v soudem stanovené lhůtě. II. Vyjádření žalovaného k žalobě a další postup soudu 6. Povinný subjekt ve vyjádření k žalobě shrnul dosavadní procesní vývoj věci. Dne 24. 7. 2025 pod sp. zn. 2635/2025 poskytl žalobci kopii výřezu situace s umístěním předmětné čerpací stanice. Povinný subjekt dále uvedl, že požadované kolaudační rozhodnutí nemá k dispozici, o čemž žalobce informoval. 7. Povinný subjekt dále uvedl, že z důvodu dlouhotrvající a systematické aktivity žalobce spočívající v zasílání velkého počtu podnětů a žádostí na stavební úřad, která významně zatěžuje personální i časové kapacity úřadu, poskytl informaci až po zákonem stanovené lhůtě. Povinný subjekt dodává, že se jednalo o důsledek objektivního přetížení agendy, nikoli o úmyslné porušení zákona. 8. Povinný subjekt konstatoval, že se snaží plnit své povinnosti v oblasti poskytování informací v souladu se zákonem, avšak při zachování vyváženého přístupu, který neohrozí plynulé a spravedlivé vyřizování věcí ostatních občanů a účastníků stavebních řízení. 9. Jelikož předložený spisový materiál žalovaného absentoval samotné listiny, které měly být žalobci poskytnuty, vyzval krajský soud žalovaného telefonicky k jejich předložení (úřední záznam na č. l. 23 soudního spisu). Tyto byly soudu obratem zaslány (č. l. 24 až 29 soudního spisu). Za účelem ověření úplnosti zaslaných listin soud opětovně kontaktoval žalovaného (úřední záznam na č. l. 31 spisu), přičemž jejich úplnost byla potvrzena s tím, že „z požadovaných informací kolaudačních rozhodnutí ke zbývajícím číslům popisným neexistují“. III. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). 11. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.). 12. Žaloba je důvodná. 13. Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Žalobce předpoklady pro výše uvedené ustanovení naplnil. Bezvýsledným vyčerpáním prostředku ochrany se rozumí i jím podaná stížnost dle § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím. 14. Dle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím platí povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. 15. Novela zákona o svobodném přístupu k informacím, schválená zákonem č. 241/2022 Sb., která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023 nově zakotvila ustanovení § 11b zákona o svobodném přístupu k informacím v následujícím znění Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty první. 16. Podmínky pro odmítnutí žádosti jsou stanoveny následovně „prvotním předpokladem pro odmítnutí žádosti o informace s tím, že by šlo o vytvoření nových informací, je logicky skutečnost, že povinný subjekt informacemi v požadovaném tvaru dosud nedisponuje. Dalším důležitým předpokladem je to, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat.“ - k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, č. j. 1 As 141/2011-67). Důvodová zpráva k ustanovení § 11b zákona o svobodném přístupu k informacím poté stanovuje povinnost subjektu prokázat, že požadovanou informaci reálně nemá a přitom odůvodnit, že nemá zákonnou povinnost ji mít. 17. Dle ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že Povinný subjekt posoudí žádost a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souhlasu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jiného doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. 18. Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine zákona o svobodném přístupu k informacím, § 14 odst. 5 písm. c) či § 17 odst. 5 téhož zákona]. 19. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 As 18/2017-55, v bodě 15 popsal skutečnosti, které jsou pro posouzení důvodnosti nečinnostní žaloby rozhodné „Při posuzování nečinnosti jsou v této souvislosti možné tři alternativy: (1) povinný subjekt poskytne všechny informace, čímž žádost vyřídí a není nečinný; (2) povinný subjekt vydá rozhodnutí o odmítnutí či částečném odmítnutí poskytnutí informací [§ 14 odst. 5 písm. b), popř. § 15 informačního zákona], anebo žádost odloží [§ 14 odst. 5 písm. a) a c), popř. § 17 odst. 5 informačního zákona], což také vylučuje nezákonnou nečinnost; anebo (3) povinný subjekt v zákonem předepsané lhůtě neposkytne veškeré informace ani o žádosti zákonem předepsaným způsobem nerozhodne, a stane se tak nečinným.“ (důraz doplněn). Právě o tuto poslední variantu se v této věci jedná. 20. Povinný subjekt na žádost žalobce ze dne 22. 5. 2025 po podání žalobcovy první stížnosti reagoval odpovědí ze dne 24. 7. 2025, avšak tato odpověď nezahrnovala všechny požadované informace (tj. povinný subjekt nevyčerpal zcela předmět žádosti). 21. Žalobce požadoval následujíc