9 As 66/2009 – Nejvyšší správní soud

ECLI: nss:id:745991
Datum: 2025-09-09
Z rozhodnutí: Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci…
65 A 22/2025- 56 - text  13 65 A 22/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: M. B. zast. JUDr. Radkem Bechyněm, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2025, čj. KUJCK 71992/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím Městského úřadu Písek (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 21. 3. 2025, čj. MUPI/2025/05846 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), byly zamítnuty námitky žalobce ze dne 27. 1. 2025 proti provedení záznamu bodů v registru řidičů jako nedůvodné a provedený záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče byl ke dni 18. 1. 2025 potvrzen. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 12. 6. 2025, čj. KUJCK 71992/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu dne 9. 7. 2025 domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žalobce namítá, že žalovaný nerespektoval jím uplatněné odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí správního spisu. Postupem správního orgánu došlo podle žalobce ke zkrácení na jeho právech a k vydání nezákonného rozhodnutí. 3. Žalovaný měl podle žalobce ignorovat rozhodování jiných správních orgánů ve shodných věcech, čímž měl výrazně narušit právní jistotu žalobce. Žalobce předložil rozhodnutí jiných správních orgánů v obdobných věcech, ze kterých plyne, jakým způsobem se správní orgány zabývaly kvalitou a formální správností rozhodnutí z blokových řízení (blokové řízení bylo zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“, nahrazeno příkazem na místě [srov. § 92 tohoto zákona] - pozn. krajského soudu; v žalobě je užitá terminologie dle dřívější právní úpravy). Dle žalobce správní orgány v obdobných případech v blokových řízeních označily příkazové bloky za nezpůsobilé podklady pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z ustálené praxe plyne, že správní orgán se musí zabývat způsobilostí rozhodnutí pro zápis bodů, pokud odvolatel na možnou nezpůsobilost podkladů v podaném odvolání upozorňuje (konkrétně žalobce odkázal na rozhodnutí Městského úřadu Hlučín ze dne 6. 1. 2020, čj. HLUC/00590/2020/OD/Vo, na rozhodnutí Městského úřadu Černošice ze dne 26. 3. 2019, čj. MUCE 20786/2019 SO, na rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2020, čj. KUJCK-24343/2020). Žalobce zdůraznil význam zásady legitimního očekávání, přičemž podotkl, že vzhledem k nízkému počtu krajských úřadů by měla i zde existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při rozhodování shodných či obdobných věcí. Rozdílnou rozhodovací praxí správních orgánů je dle žalobce dotčena též rovnost účastníků. 4. Žalobce považuje příkazové bloky za nezpůsobilé pro záznam bodů do jeho bodového hodnocení. Podle žalobce jediné důkazy, které žalovaný posuzoval, byla oznámení o spáchání přestupků. Žalobce brojí proti popsanému postupu žalovaného, neboť dle žalobce nemohou být daná oznámení dostatečným důkazem a musí být vždy porovnána s předmětným rozhodnutím (příkazový blok), aby mohla být vyloučena chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce připouští, že blokové řízení je velmi specifické řízení, čemuž odpovídají i specifika samotného rozhodnutí v něm přijatého. Toto ovšem nemůže dle žalobce omluvit nedostatky, které rozhodnutí nese ve vztahu k zákonem kladeným požadavkům na takový druh rozhodnutí. Žalobce podotkl, že z rozhodnutí z blokových řízení série HG/2014, číslo bloku G 1498901 a série GF/2013, číslo bloku F 0832677, vyplývá, že uvedená rozhodnutí nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí, přičemž obecně odkázal na „rozsudek Nejvyššího správního soudu,“ který však nijak blíže nespecifikoval. Oproti tomu, z rozhodnutí z blokového řízení série FC/2013, číslo bloku C 1404971, je dle žalobce zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonné požadavky tak, aby bylo jednoznačné, o jaký přestupek se mělo jednat, kdy a kde mělo dojít k jeho spáchání a dle kterého ustanovení zákona byl přestupek kvalifikován, resp. jaká zákonem stanovená povinnost měla být porušena. Žalobce dále namítá, že argument souhlasu žalobce (stvrzený jeho podpisem) s daným způsobem projednání přestupku a jeho správností je chybný. Přestupce nemůže odpovídat za správnost rozhodnutí vydaného správním orgánem a nelze po něm požadovat ani očekávat takovou znalost práva, aby mohl správnost rozhodnutí posoudit, příp. na nesprávnost upozornit a požadovat její nápravu. Dle názoru žalobce policejní orgány nedodržely zákonem stanovené požadavky příkazových bloků, přičemž poukázal na rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, čj. KRPC-57063-4/ČJ-2023-0200DP, a čj. KRPT-82262-5/ČJ-2023-0700DP. 5. Žalobce dále specifikoval některé případy, kdy podklad rozhodnutí nebyl způsobilým pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jednalo se např. o situaci, kdy z rozhodnutí nebylo patrné, jakého jednání se měl přestupce dopustit. V případě překročení nejvyšší dovolené rychlosti přestupkové jednání nevyplývá z pouhého popisu ve znění: „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. Dle žalobce je jednoznačné porušení příslušné zákonné povinnosti vymezeno jedině uvedením konkrétního znění ustanovení zákona. Stejně není dostatečným uvedení: „telefonování za jízdy aj.“ Z rozhodnutí musí vyplývat i to, že povinnost nedržet v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem byla porušena řidičem motorového vozidla za jízdy. 6. Jde-li konkrétně o nyní projednávanou věc, žalobce uvádí, že v případě příkazových bloků ze dne 14. 7. 2024, 20. 2. 2023, 18. 1. 2025, 3. 3. 2024 a 23. 9. 2023 žalobce uplatnil totožné námitky. Nejprve uvedl, že není v kolonkách č. 1 až 4 týkajících se osoby přestupce přesně zjištěna osoba přestupce, když jsou údaje částečně nečitelné a nejsou vypsány požadované údaje (rodné číslo a datum narození). Rovněž namítal nedostatečné ověření totožnosti přestupce. Z příkazových bloků v kolonách č. 5 nevyplývá přesné zjištění doby a místa spáchání přestupku (údaje o datu a času přestupku jsou nečitelné a nekompletní; název obce, rovněž název ulice je uveden v nesrozumitelné zkratce). Dále žalobce poukázal na zkratkovitou právní kvalifikaci přestupkových jednání (kolonky č. 6), kterého se měl pachatel dopustit. Rovněž namítal jako nedostatečné označení toliko uvedení paragrafu (§ 6, § 18, § 7), avšak ostatních bodů či písmen již nikoli, což je dle žalobce u právní kvalifikace značná vada znemožňující přesné určení přestupkového jednání. Zápis v daném znění dle žalobce znemožňuje posouzení oprávněnosti uložené sankce a neposkytuje jednoznačný odkaz na právní kvalifikaci domnělého protiprávního jednání. Údaje v předmětných kolonkách č. 6 jsou dle žalobce částečně nečitelné, čímž potvrzují formální nesprávnosti daných pokutových bloků. V kolonkách č. 7 není přezkoumatelným způsobem uvedeno, zda byl přestupek spáchán úmyslně či z nedbalosti. Dále žalobce uvádí, že v kolonkách č. 8 není zřetelná výše uložené sankce a nelze seznat, zda se výše uvedená čísly a slovy shoduje. Z kolonek č. 9 až 11 nelze dle žalobce jednoznačně zjistit zaznamenané místo, kde byl každý příkazový blok vydán a údaje o oprávněné osobě nejsou uvedeny přezkoumatelným způsobem, včetně podpisu této oprávněné osoby. Rovněž data vyhotovení a převzetí rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná. Podle žalobce není zřetelný podpis účastníka řízení. 7. Žalobce zpochybnil způsobilost bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky v nich zaznamenané nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny. Dle žalobce není tedy bez důvodných pochybností patrné komu, kdy a za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že s námitkami žalobce se vypořádal již v napadeném rozhodnutí. Žalovaný upozornil na skutečnost, že námitky žalobce mají pouze obecný charakter. K námitce nezpůsobilosti podkladů pro záznam bodů žalovaný uvedl, že příkazové bloky vyhodnotil jako způsobilé podklady pro zápis daného počtu bodů. Z příkazových bloků je zřejmé, kdy a kde byl přestupek spáchán, jakého přestupku se žalobce dopustil, právní kvalifikace, porušené právní povinnosti a ustanovení, dle kterého byla stanovena pokuta. Skutky byly popsány tak, aby nemohly být zaměněny s jinými. IV. Podstatný obsah spisu 9. Ve správním spis

Citovaná ustanovení

§ 51 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 123c (361/2000 Sb.)§ 2 (500/2004 Sb.)§ 68 (500/2004 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)