2 Azs 92/2005 – Nejvyšší správní soud

61 A 13/2024- 55 - text  8 61 A 13/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudců Mgr. Heleny Nutilové a Mgr. et. Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: ZDRAVÍ PRACHATICE PK, spol. s r. o., IČO 63906627 sídlem Velké náměstí 47, 383 01 Prachatice zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Pauchem sídlem Sokolovská 695/115b, 186 00 Praha 8 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: MTC – invest, s. r. o., IČO 27126544 sídlem Černomořská 419/10, 101 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024, sp. zn. OREG/35333/2023/jibu, čj. KUJCK 16844/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Prachatice (dále jen „stavební úřad“) provedl ve dnech 22. 5. 2020 a 31. 7. 2020 kontrolní prohlídku v souvislosti se stavební činností na stavbě domu čp. 47 na Velkém náměstí v Prachaticích. Následně zahájil řízení o odstranění stavby označené jako „- udržovací práce a stavební úpravy na stavebních konstrukcích dvorku na části stavební parcely KN č. 54 v katastrálním území Prachatice – vytvoření otvoru v ohradní zdi a komunikační propojení se sousedním dvorkem u domu č.p. 174 na stavební parcele KN č. 52 v katastrálním území Prachatice, provedení nového povrchu podlahy ve dvorku na části parcely KN č. 54 v k.ú. Prachatice provedením nové zádlažby z kamenných prvků, - související a navazující udržovací práce v přilehlém prostoru v 1. NP stavby domu č.p. 47 na stavební parcele KN č. 54 v katastrálním území Prachatice, tj. opravy povrchových konstrukcí - stěn, podlahy, příček, vstupních dveří, které byly provedeny po havarijní opravě kanalizace a narušeného vodovodního potrubí a části původní elektroinstalace.“ 2. Žalobkyně následně dne 14. 9. 2020 podala žádost o dodatečné povolení změny stavby. 3. Stavební úřad rozhodnutím ze dne 27. 12. 2022, sp. zn. SSRR: 53884/2020/Hai, čj. MUPt/82917/2022, dodatečně povolil změnu stavby označenou jako „Pivovar Prachatice, stavební úpravy dvoru a obj. č.p. 47, stp. KN č. 54, stp. KN č. 52, katastrální území Prachatice“ a obsahující „stavební úpravy a udržovací práce na dvorku a ohradní zdi u stavby domu č.p. 47 a udržovací práce a stavební úpravy v přilehlé části 1. NP stavby domu č.p. 47 podle dokumentace pro dodatečné povolení stavby, kterou vypracovala společnost FACT s.r.o., pan V.K. (X) a ověřené ve stavebním řízení, která bude stavebníkovi zaslána po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“. 4. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozhodnutí stavebního úřadu tak, že se žádost zamítá a ve změnou nedotčených částech rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Důvodem bylo nesouhlasné závazné stanovisko ředitele Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, který v odvolacím řízení dle § 149 odst. 7 správního řádu změnil závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany pořízené v průběhu řízení u stavebního úřadu. II. Shrnutí žaloby 5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 12. 4. 2024 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. 6. Žalobkyně nejprve shrnula průběh správního řízení. Žalovaný rozhodl dne 7. 2. 2024 tak, že podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil rozhodnutí stavebního úřadu a žádost o dodatečné stavební povolení zamítl. Odkázal přitom na § 149 odst. 6 správního řádu, podle něhož při vydání závazného stanoviska znemožňujícího vyhovění žádosti správní orgán žádost zamítne. 7. Žalobkyně namítá, že tímto postupem byla zkrácena na svých právech, neboť změna rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu jí upřela možnost obrany proti nesouhlasnému závaznému stanovisku nadřízeného orgánu na úseku požární ochrany, které považuje za nesprávné. 8. Podle žalobkyně měl žalovaný postupovat dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, rozhodnutí zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu, čímž by byla zachována možnost odvolání. Odkazuje na § 149 odst. 1 a 8 správního řádu a uvádí, že přezkumné řízení není řádným opravným prostředkem. 9. Žalobkyně dále namítá, že žalovaný nesprávně odůvodnil svůj postup zásadou hospodárnosti, která nemůže vést ke zkrácení práv účastníků. Odkazuje na komentářovou literaturu a rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 1998, sp. zn. 7 A 157/95, resp. jeho právní větu, dle které „[u]žitím zásady hospodárnosti správního řízení ( § 3 odst. 2 spr. ř.) nesmí být účastník řízení zbaven možnosti účinně hájit svá práva. Nelze proto přijmout názor správního orgánu, rozhodujícího o odvolání (rozkladu), že s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení není účelné rušit prvostupňové správní rozhodnutí vydané v řízení, v němž účastník řízení byl na svých právech zásadním způsobem zkrácen, resp. postavení účastníka řízení mu bylo přiznáno teprve vydáním rozhodnutí v prvém stupni.“ 10. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 11. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě předně odkázal na obsah správního spisu a žalobou napadeného rozhodnutí. Dále uvedl, že v důsledku vydání revizního závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku požární ochrany nastala situace předpokládaná v § 149 odst. 6 správního řádu, což vedlo ke změně rozhodnutí stavebního úřadu tak, že se žádost zamítá. 12. K podpoře své argumentace žalovaný odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2018, čj. 6 As 286/2018-34, č. 3837/2019 Sb. NSS, ze dne 24. 10. 2019, čj. 1 As 208/201830, a ze dne 29. 7. 2022, čj. 3 As 232/2020-76. Dle této judikatury je zrušení rozhodnutí a vrácení věci odvolacím orgánem zpět na první stupeň až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí prvního stupně. 13. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2023, čj. 43 A 19/2021-90, č. 4461/2023 Sb. NSS, nadto vyplývá, že pokud je v odvolacím řízení změněno závazné stanovisko a následně zrušeno prvostupňové rozhodnutí, stává se změněné závazné stanovisko podkladem nového prvostupňového rozhodnutí a „přezkumné“ závazné stanovisko (nadřízeného dotčeného orgánu) se v navazujícím řízení při opakovaném odvolání již znovu nepřezkoumává. Vypořádání následných odvolacích námitek se provádí v součinnosti s nadřízeným dotčeným orgánem (ke způsobu vypořádání námitek proti závaznému stanovisku, které je podkladem rozhodnutí o odvolání, viz dále např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2018, čj. 5 As 182/2017-68). 14. Žalobkyně v odvolacím řízení nevyužila práva vyjádření k podkladům rozhodnutí (včetně závazných stanovisek nadřízených dotčených orgánů), ačkoli jí to žalovaný umožnil. K možnosti obrany žalobkyně proti tvrzené nesprávnosti závazného stanoviska předloženého v odvolacím řízení žalovaný odkázal dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2024, čj. 9 As 52/2024-32. 15. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 16. Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření k žalobě uvedla, že se zcela ztotožňujeme s postupem žalovaného. Ten v případě vydání negativního závazného stanoviska dotčeného orgánu neměl jinou možnost, než postupovat dle § 149 odst. 6 správního řádu. V. Shrnutí doplnění žaloby 17. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že nadřízený dotčený orgán kritizoval formální nedostatky požárně bezpečnostní dokumentace, přestože stavební úřad ani dotčený orgán prvního stupně proti dokumentaci námitky nevznesli. Žalobkyně následně zpracovala novou požárně bezpečnostní dokumentaci autorizovaným inženýrem P. V., která odstraňuje vytýkané vady a prokazuje soulad stavebního záměru s požárními předpisy. Tvrdí, že jí měla být dána možnost vady odstranit již v řízení před správními orgány, neboť se jednalo o formální nedostatky. 18. Ve vyjádření k argumentaci žalovaného ze dne 21. 6. 2024 žalobkyně odmítá žalovaným citovanou judikaturu, neboť se dle jejího názoru týká odlišných situací. Poukazuje na to, že změněné závazné stanovisko má být podkladem pro nové prvostupňové rozhodnutí, které lze napadnout odvoláním, v jehož rámci je možné dokumentaci doplnit. 19. Žalobkyně dále namítá, že judikatura nemůže nahrazovat zákonodárnou moc. Pokud je správní orgán vázán závazným stanoviskem podle § 149 odst. 1 správního řádu, je tím vyprázdněn význam práva účastníka vyjádřit se k podkladům rozhodnutí dle § 36 odst. 3 téhož zákona. Postup, kdy by nadřízený dotčený orgán měnil své stanovisko na základě vyjádření účastníka, považuje žalobkyně za právně nepřípustný. 20. Žalobkyně brojí i proti samotnému závaznému stanovisku nadřízeného dotčeného správního orgánu, které považuje za nezákonné. Odkazuje na rozsudek ze dne 18. 1. 2024, čj. 9 As 232/2023-37, podle něhož lze v žalobě namítat nezákonnost závazného stanoviska, ačkoli nevyužila možnost vyjádřit