Z rozhodnutí: 1. Žalobce podal dne 12. 8. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Vlast opustil dne 23. 7. 2025 na motorovém člunu, který plul do Španělska. Žádné politické přesvědčení nemá a ani nikdy nebyl členem žádné politické strany, nebyl politicky aktivní, nebyl pronásledován, nemá zdravotní problémy. Jako důvod žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl legalizaci pobytu, aby mohl …
54 Az 2/2025- 22 - text
9 54 Az 2/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci
žalobce: X, narozený X
státní příslušnost X
t. č. bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR
sídlem Poštovní schránka 21/OAM, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2025, č. j. OAM-913/ZA-ZA15-LE31-2025,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a obsah žaloby
1. Žalobce podal dne 12. 8. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Vlast opustil dne 23. 7. 2025 na motorovém člunu, který plul do Španělska. Žádné politické přesvědčení nemá a ani nikdy nebyl členem žádné politické strany, nebyl politicky aktivní, nebyl pronásledován, nemá zdravotní problémy. Jako důvod žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl legalizaci pobytu, aby mohl pokračovat ve vztahu se svou českou přítelkyní a mohli společně uzavřít sňatek.
2. Žalovaný rozhodnutím ze dne 1. 10. 2025, č. j. OAM-913/ZA-ZA15-LE31-2025, rozhodl o podané žádosti žalobce tak, že mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neudělil. Žalovaný jako důvod uvedl, že žalobce v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že v zemi původu vyvíjel činnost směřující k uplatnění politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl pronásledován. Z uvedeného důvodu správní orgán dospěl k závěru, že žalobce podmínky pro udělení azylu dle výše uvedeného ustanovení nenaplňuje.
3. Krajský soud v Českých Budějovicích obdržel dne 11. 11. 2025 žalobu proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že pro existenci důvodů podle § 12, § 13 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), nelze udělit azyl a pro existenci důvodů § 14a, § 14b zákona o azylu nelze udělit doplňkovou ochranu.
II. Shrnutí žaloby
4. Žalobou podanou dne 11. 11. 2025 žalobce napadá rozhodnutí žalovaného v celém rozsahu výroku, neboť se domnívá, že v řízení o udělení mezinárodní ochrany došlo ke zkrácení jeho práv. Namítá porušení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a zákona o azylu.
5. Žalovaný dle žalobce nesprávně uzavřel, že žádost byla motivována pouze legalizací pobytu za účelem sňatku, aniž by posoudil všechny relevantní okolnosti ve vzájemných souvislostech – zejména situaci v zemi původu, důvody odchodu a osobní poměry žalobce. Žalobce uvádí, že dne 23. 7. 2025 opustil Alžírsko na člunu směřujícím do Španělska. Je arabské národnosti, sunnitského vyznání. Popisuje napjatou politickou a bezpečnostní situaci, ozbrojené konflikty a nedostatek státní ochrany. V České republice má přítelkyni, s níž hodlá uzavřít sňatek; návrat by pro něj znamenal rozpad rodinných vazeb a ohrožení života v důsledku krutého zacházení a útoků ze strany obyvatel i státních orgánů.
6. Žalobce dále uvádí, že neudělení ochrany by představovalo zásah do soukromého a rodinného života ve smyslu Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tvrdí, že splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu či doplňkové ochrany. Nesouhlasí se závěrem žalovaného, že podle bodu 9 přechodných ustanovení zákona
č. 314/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 314/2025 Sb.“) nelze udělit národní humanitární azyl ani v řízeních zahájených před účinností novely. Uvedené ustanovení má dle něj retroaktivní účinky, neboť dopadá na řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti novely, a tedy na právní vztahy vzniklé za účinnosti předchozí právní úpravy, což odporuje zákazu pravé retroaktivity dle čl. 1 odst. 1 Ústavy a judikatury Ústavního soudu. Žádost podal za účinnosti předchozí právní úpravy, měl legitimní očekávání jejího posouzení podle tehdejších pravidel; novela toto očekávání ruší a zhoršuje jeho právní postavení, čímž porušuje princip právní jistoty.
7. Žalobce dále namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav, nevěnoval dostatečnou pozornost jeho výpovědi, neindividualizoval rozhodnutí a nezohlednil všechny relevantní okolnosti, čímž porušil zásady správního řízení.
8. V závěru žaloby navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě
9. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 26. 11. 2025 shrnul dosavadní průběh řízení. Uvedl, že skutečný stav věci byl zjištěn, případ posouzen ve všech souvislostech, všechny tvrzené skutečnosti byly zohledněny a potřebné podklady opatřeny. Podmínky pro udělení mezinárodní ochrany neshledal.
10. Žalovaný dále poukázal na to, že důvodem žádosti žalobce byla snaha o legalizaci pobytu za účelem pokračování vztahu s českou přítelkyní a uzavření sňatku. Uvedené důvody však žalovaný neshledal azylově relevantní; žalobce pronásledování ani jinou relevantní skutečnost netvrdil. Jeho jednání žalovaný hodnotí jako účelové; pokud by vztah byl vážný, mohl využít institutů zákona o pobytu cizinců, nikoli zneužívat azylové řízení.
11. K humanitárnímu azylu žalovaný uvádí, že na něj není právní nárok. Podle bodu 9 přechodných ustanovení zákona č. 314/2025 Sb. jej nelze od 1. 10. 2025 udělit ani v řízeních zahájených před účinností uvedeného zákona; námitky retroaktivity a legitimního očekávání považuje za irelevantní. Žalovaný dále uvádí, že právo na rodinný a soukromý život se realizuje prostřednictvím zákona o pobytu cizinců, nikoli azylového řízení; námitku porušení čl. 8 Úmluvy považuje za nedůvodnou. K udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu žalovaný uvádí, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti svědčící o hrozbě vážné újmy, proto nebylo možné ji udělit. Žalovaný odmítá možnost, že by byl žalobce zkrácen na svých právech.
12. K novým žalobním námitkám uvedeným až v žalobě nelze přihlížet, neboť nebyly tvrzeny ve správním řízení v rámci něhož je žalovaný oprávněn hodnotit a posoudit předložená vyjádření a důkazy. Žalobce tak břemeno tvrzení neunesl, když mu uvedené skutečnosti byly známy již na počátku řízení a nic mu proto nebránilo, aby je uvedl včas. To, že tak neučinil, nelze dávat žalovanému k tíži.
13. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že správní orgán zjistil skutečný stav věci v rozsahu důvodů uplatněných žalobcem; vycházel z žádosti, protokolu o pohovoru a informací o zemi původu. Žalobci bylo umožněno se s podklady seznámit a vyjádřit se, což nevyužil. Použité informace byly aktuální a ověřené; obecné námitky žalobce nejsou způsobilé zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí.
14. Žalovaný má za to, že postupoval v souladu se zákonem a že se se všemi skutečnostmi vypořádal. Námitky žalobce hodnotí jako účelové a nepodložené. V závěru proto navrhuje soudu, aby žalobu zamítl.
IV. Posouzení věci krajským soudem
15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“).
16. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.).
17. Žaloba není důvodná.
18. Žalobce v podané žalobě na str. 2 uvádí výčet ustanovení zákonů, které žalovaný porušil. Pouhý výčet porušených ustanovení zákona spojený s parafrází jejich obsahu a závěr o jejich porušení není řádně formulovaným žalobním bodem, kterým by se soud mohl zabývat. V obecné rovině lze však říci, že krajský soud neshledal, že napadené rozhodnutí by bylo nepřezkoumatelné či jinak nedostatečně odůvodněné. Je zřejmé, na základě jakých ustanovení, na základě jakého skutkového stavu a jak žalovaný rozhodoval; jak hodnotil skutečnosti sdělené žalobcem a jaké závěry na nich učinil. Krajský soud s odkazem na správní spis, zejména na žádost o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu, výpovědi žalobce uvádí, že v obecné rovině neshledal v postupu žalovaného vad. Žalovaný zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech a zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení uvedl, potřebné podklady a objektivní informace pro rozhodnutí si opatřil.
19. Žalovaný tak, jak popisuje v rámci napadeného rozhodnutí, zjistil skutkový stav věci, když při posouzení žádosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany vycházel z žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 12. 8. 2025, protokolu o pohovoru ze dne 26. 8. 2025 a Informací Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR Alžírsko: Bezpečnostní a politické situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 20. 1. 2025 a z dalších podkladů, které jsou součástí spisového m