5 Ads 202/2016 – Nejvyšší správní soud

60 Ad 9/2025- 35 - text  5 60 Ad 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: K. M., narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 7. 2025, čj. X, I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 3. 4. 2025, čj. X, žalobkyni odňala invalidní důchod dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Vycházela přitom z posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 31. 3. 2025, dle něhož žalobkyně již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %. 2. Žalovaná námitky žalobkyně zpochybňující posouzení jejího zdravotního stavu zamítla a závěry uvedeného rozhodnutí potvrdila. Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 2. 7. 2025, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost o 30 %. II. Shrnutí žaloby 3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 28. 7. 2025 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. 4. Žalobkyně uvedla, že se závěry žalované nesouhlasí. Nadále trpí chronickými bolestmi páteře, radikulární iritací a výrazným funkčním omezením. Žalobkyně je v pracovní neschopnosti, nemůže vykonávat žádné zaměstnání a její stav si vyžádal navýšení medikace. Neurologické zprávy potvrzují trvající stav beze zlepšení. Závodní lékař žalobkyni označil za trvale práce neschopnou a její pracovní poměr byl ukončen ze zdravotních důvodů. Stanovená míra poklesu žalobkyniny pracovní schopnosti 30 % neodpovídá realitě. Žalobkyně je matkou čtyř dětí, denně pomáhá své matce, a přesto se snaží aktivně svou situaci řešit. Práci by ráda vykonávala, ale v současném zdravotním stavu je to nemožné. 5. Jako důkazní návrhy žalobkyně označila shora uvedená rozhodnutí žalované, lékařské zprávy (neurologie, závodní lékař, výpis ze zdravotní dokumentace), rozhodnutí o pracovní neschopnosti a dohodu o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů. 6. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Shrnutí vyjádření žalované 7. Žalovaná nejprve shrnula dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí se opírá o odborný posudek o invaliditě ze dne 2. 7. 2025. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které je stanoven pokles pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k vlivu tohoto postižení na schopnost žalobkyně využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti došlo k navýšení hodnoty o dalších 10 procentních bodů dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky. Celková hodnota poklesu pracovní schopnosti žalobkyně proto činí 30 %. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Žalovaná uzavřela, že na svém rozhodnutí trvá. IV. Právní hodnocení krajského soudu 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s. 9. Žaloba není důvodná. 10. Krajský soud pro účely posouzení věci obstaral coby důkaz protokol o jednání a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. 1. 2026. Z nich plyne, že žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialistky z oboru neurologie. Posudková komise vycházela ze záznamů ve zdravotní kartě ošetřující praktické lékařky a dalších žalobkyní doložených lékařských zpráv. Žalobkyně se též při jednání posudkové komise podrobila vyšetření. 11. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl v době vydání napadeného rozhodnutí u žalobkyně chronický bolestivý syndrom krční a bederní páteře s lehkou senzitivní zánikovou symptomatologií L5 a S5 vlevo bez motorického postižení. To odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. Posudková komise zvolila s ohledem na tíži postižení horní hranici uvedeného rozmezí, přičemž vzhledem k původní profesi žalobkyně (prodavačka) přistoupila k navýšení této hodnoty o 10 procentních bodů dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity na celkovou hodnotu 30 %. 12. Krajský soud spolu s přípisem ze dne 26. 1. 2026 zaslal účastníkům protokol o jednání a posudek posudkové komise na vědomí a k případnému vyjádření ve lhůtě dvou týdnů; žádné vyjádření neobdržel. 13. Krajský soud se dále seznámil s žalobkyní předloženým rozhodnutím o pracovní neschopnosti, dohodou o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů a posudkem závodního lékaře, avšak zjistil, že neobsahují žádné konkrétní informace o žalobkynině zdravotním stavu, resp. povaze jejího zdravotního postižení. Žalovaná se k těmto důkazům nijak nevyjádřila, přestože je měla k dispozici. 14. Pokud jde o žalobkyní předložené lékařské zprávy, pak ty měla k dispozici i posudková komise a zohlednila je. 15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 16. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší. 17. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařky specialistky (neurologie). Posudková komise následně stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace, žalobkyně byla rovněž při jednání komise vyšetřena přizvanou lékařkou specialistkou. Výsledný posudkový závěr již krajský soud popsal shora. 18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu na základě kompletní zdravotnické dokumentace, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a v návaznosti na to přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity), pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 30% pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudková komise je zcela ve shodě s předchozími posudkovými hodnoceními pořízenými v průběhu správního řízení (první z těchto posudků pouze neobsahuje navýšení dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity). 19. Uplatněné žalobní námitky pak směřují primárně do zjištěného skutkového stavu. Byť krajský soud v žádném ohledu nezpochybňuje závažnost žalobkynina zdravotního stavu ani jeho důsledky, v posuzované věci je vázán odborným lékařským posouzením, neboť sám medicínské otázky, na nichž případné stanovení invalidity a jejího stupně závisí, hodnotit nemůže. Stejně tak nemůže relevantní hodnocení učinit ani sama žalobkyně. Vzhledem k tomu, že posudek posudkové komise nevykazoval žádné vady a korespondoval co do stanovení invalidity s předchozími posudkovými hodnoceními žalobkynina zdrav