ÚOHS R0046/2026/VZ – Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a siln

Obdržením návrhu navrhovatele bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „

správní řád “) zahájeno správní řízení o přezkoumání

Tvrzení navrhovatele o existenci neoprávněné veřejné podpory je založeno na skutečnosti, že vybraný dodavatel, který je příspěvkovou organizací zřízenou Olomouckým krajem, při své vedlejší (doplňkové) činnosti (do které spadá i předmět plnění veřejné zakázky) využívá sklady,

Ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 6 odst. 1 ZZVZ tím, že nedodržel zásadu transparentnosti, když odeslal rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, aniž by dokumentace o zadávacím řízení obsah ovala relevantní doklady a údaje, z nichž by bylo možno dovodit, že nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC a není dán důvod k jeho vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Úřad tento svůj závěr založil zejména na stanovisku

ž vybraný dodavatel

Úřad také dodal, že v situaci, kdy se posouzení MNNC dotýká složitých ekonomických vztahů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, nelze rezignaci na jejich objasnění odůvodnit poukazem na jejich odbornou náročnost (bod 102 napadeného rozhodnutí).

Dalšími v návrhu namítanými pochybeními zadavatele (netransparentností a nepřezkoumatelností postupu zadavatele, nesplněním zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, tvrzením, že nabídka vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti) se Úřad v souladu se zásadou pro- cesní ekonomie nezabýval, neboť v situaci, kdy Úřad ruší předmětný úkon zadavatele dalších skutečností uvedených v návrhu nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv.

, by šetření

Dále Úřad podle § 263 odst. 8 ZZVZ zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení (výrok III) a uložil mu povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (výrok IV).

Dne 4. 3. 2026 podal zadavatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí.

Zadavatel uvádí, že se ztotožňuje s obecnými východisky uváděnými Úřadem v úvodu odůvodnění napadeného rozhodnutí, nikoli však s navazující argumentací Úřadu, která shledala postup zadavatele nesprávným.

Z adavatel v rozkladu tvrdí, že Úřad nesprávně vykládá povinnosti zadavatele při posouzení MNNC a požaduje nepřiměřeně detailní ekonomicko -právní rozbor, který přesahuje rámec povinností stanovených ZZVZ a možnosti zadavatelů. Zadavatel se domnívá, že vzhled em k tomu, že provedl

Zadavatel se zásadně ohrazuje proti tvrzení Úřadu, že zadavatel na posouzení MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory rezignoval, neboť to bylo příliš náročné. Tak tomu v daném případě rozhodně nebylo, neboť zadavatel se MNNC a jejím posouzením zabýval, p řičemž zadavatel je toho názoru, že způsobem zcela dostatečným k odstranění pochybností vyvolaných námitkami. Úřad požaduje po zadavateli činit zcela zjevně nepřiměřenou analytickou činnost, kterou po něm nelze rozumně požadovat.

Dále zadavatel namítá, že se Úřad odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe, přičemž odkazuje na několik konkrétních rozhodnutí,

Dále skutečnost, že ani Sekce veřejných zakázek Úřadu není schopna předmětné posouzení o ve- řejné podpoře učinit sama (a musí žádat o stanovisko OVP), dokládá, že takové posouzení musí překračovat i možnosti zadavatelů. Sekce veřejných zakázek Úřadu by tedy neměla požadovat po zadavatelích posouzení, kterého není schopna ani sama.

Zadavatel kritizuje, že v napadeném rozhodnutí (zejména v jeho bodech 98 a 99, kde Úřad složitě popisuje ověření, které je potřebné ze strany zadavatele v souvislosti s neoprávněnou veřejnou podporou a jejím posouzením učinit) není srozumitelně formulováno , jak by měl zadavatel napravit svůj nesprávný postup, resp. jaké další konkrétní doklady a informace by měl za účelem vyloučení pochybností o veřejné podpoře po vybraném dodavateli požadovat.

Dle zadavatele je nutno rozlišovat mezi posuzováním vlastních zadávacích požadavků a běžného nacenění (kde je povinen jít do hloubky) a posuzováním veřejné podpory, kde naráží na limity své odbornosti a kompetencí. Pokud dodavatel předloží logické vysvětle ní, zadavatel se domnívá,

Zadavatel shrnuje, že je přesvědčen o tom, že se posouzení MNNC věnoval s dostatečnou pečlivostí, přičemž ze strany vybraného dodavatele mu byly předloženy doklady a údaje, na základě bylo možné dovodit, že u něj není dán obligatorní důvod vyloučení ze dle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ. jejichž zadávacího řízení

Zadavatel také kritizuje, že Úřad rozhodl jen o části návrhu a ostatní argumenty označil za bytečné (byť si je vědom, že uvedené Úřad odůvodňuje nadbytečností řešit další argumenty při nad- ukládání nápravného opatření), neboť takový postup v daném případě fakticky brání ukončení zadávacího řízení a může vést k opakovaným návrhům a prodlužování říz ení bez reálné možnosti dospět k pravomocnému výsledku, a to bez ohledu na to, zda bude původní rozhodnutí zadavatele potvrzeno či zrušeno. Tím Úřad znemožňuje zadá která je časově kritická a podstatná. ní veřejné zakázky na zimní a běžnou údržbu,

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 16. 3. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladu z téhož dne.

Navrhovatel ve vyjádření k rozkladu zadavatele hájí napadené rozhodnutí Úřadu jako zákonné a správné a odmítá rozklad jako nedůvodný s tím, že podstata sporu neleží v autoritativním posouzení veřejné podpory, ale v tom, že zadavatel nesplnil svou zákonnou povinnost podle § 113 ZZVZ transparentně a přezkoumatelně posoudit MNNC vybraného dodavatele, neboť ačkoliv jej opakovaně vyzýval k vysvětlení, spokojil se s doklady a tvrzeními, které nebyly způsobilé prokázat, že nabídka není založena na neoprávněné veře jné podpoře od zřizovatele, přičemž zadavatel tyto podklady nekriticky převzal, rezignoval na vlastní hodnocení a následně se v rozkladu mylně brání tvrzením, že na něj Úřad klade nepřiměřené odborné nároky. Pouhé dotázání se vybraného dodavatele a nekritické přijetí jeho odpovědí bez adekvátního ověření toho, zda vybraným dodavatelem tvrzené skutečnosti z předložených podkladů vyp lývají, však nelze dle navrhovatele považovat za řádné posouzení zdůvodnění MNNC. Navrhovatel tvrdí, že Úřad zadavateli neukláda l provádět složité ekonomické analýzy ani rozhodovat o existenci veřejné podpory, nýbrž pouze oprávněně konstatoval, že bez relevantních a vypovídajících podkladů nemohl zadavatel dospět ke kvalifikovanému závěru o absenci důvodu pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele. Když zadavatel přes svůj rozsáhlý aparát právníků a ekonomů nerozuměl, měl vyhledat externí pomoc. Argumentací o zdržování zakázky či nedostatku odbornosti zadavatele dle navrhovatele nelze omluvit porušení zásady transparentnosti. Od kazy zadavatele na jiná rozhodnutí Úřadu jsou podle navrhovatele nepřípadné, jelikož vycházejí z odlišných skutkových okolností.

Navrhovatel uzavírá, že rozklad by měl být předsedou Úřadu zamítnut.

Vybraný dodavatel se k rozkladu nevyjádřil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozho dnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.

Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl v souladu se zákonem, neboť Úřad při posouzení postupu zadavatele při hodnocení MNNC kladl nepřiměřeně vysoké nároky na objasnění otázky, zda vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, přičemž tyto nároky neodpovídají znění § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ, ani racionálnímu požadavku na transparentnost postupu zadavatele, ani dosavadní rozhodovací praxi. Bylo tedy třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.

V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč bylo rozhodnuto uvedeným způsobem.

V posuzované věci je sporné, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se ZZVZ, konkrétně zda při posouzení MNNC vybraného dodavatele dodržel zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ. Jádrem aktuálního sporu (pomineme -li další tvr zení uváděná v návrhu, kterými se však Úřad z důvodu procesní ekonomie nezabýval) je zejména otázka, zda dokumentace o zadávacím řízení obsahovala v okamžiku rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele č.

Pro posouzení věci jsou relevantní zejména následující ustanovení ZZVZ: ▪ § 113 odst. 4, dle kterého má zadavatel požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, ▪ § 113 odst. 1, dle kterého má zadavatel provést posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele, ▪ § 113 odst. 6, dle kterého má zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud ze vodnění MNNC vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory

Pokud tedy zadavatel dospěje k závěru, že nabídková cena je mimořádně nízká, je povinen požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, přičemž zadavatel musí MNNC (resp. objasnění uchazeče) posoudit před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

V situaci, kdy jisté pochybnosti vyvstanou, se je zadavatel musí pokusit odstranit. Musí tak učinit v míře, která odpovídá povaze a závažnosti vyvstalých pochybností. Pokud jsou pochybnosti obecného rázu, postačí je vyvrátit v obecné rovině, jsou -li konkré tní, musí být zadavatel konkrétní.

Zadavatel přitom musí postupovat transparentně, tedy tak, aby jeho postup byl srozumitelný, přehledný, vnitřně konzistentní a zpětně přezkoumatelný a aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé na základě jakých úvah, podkladů a skutečností zadavatel dospěl ke svým rozhodnutím.

V nyní šetřené věci sám zadavatel MNNC neidentifikoval, ale pochybnosti o existenci MNNC získal z vnějšího podnětu, a sice námitkami č. 1 (ze dne 7. 2. 2025, směřujícími proti rozhodnutí o výběru č. 1 ze dne 24. 1. 2025) a č. 2 (ze dne 15. 5. 2025, směřují

Z hlediska zákonných požadavků není sporné, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k nění MNNC, toto objasnění obdržel a posouzení MNNC provedl před rozhodnutím a objasoznámením o výběru dodavatele, resp. veškeré tyto dokumenty jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení. Posouzení MNNC je přitom součástí dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, jež je přílohou rozhodnutí o výběru č. 3.

Navrhovatel zadavateli také vytýkal, že nepředložil žádný dokument, ve kterém by systematicky reagoval na jeho jednotlivé námitky a vysvětloval, proč jsou nedůvodné, přičemž takový dokument by dle jeho názoru měl být součástí rozhodnutí (a oznámení) o výbě ru. Argumentaci navrhovatele však nelze přisvědčit. Lze připomenout, že ZZVZ nestanovuje, ve kterém konkrétním dokumentu tvořícím dokumentaci o zadávacím řízení má být posouzení MNNC zachyceno. Povinnost odůvodnit výsledek posouzení MNNC v rámci dokumentac e o zadávacím řízení automaticky neznamená ani povinnost tento dokument odeslat účastníkům zadávacího řízení či ho uveřejnit na profilu zadavatele. 9 Ačkoli je tak nanejvýš doporučeníhodné, aby toto posouzení bylo součástí rozhodnutí (a oznámení) o výběru, ZZVZ přímo takovou povinnost nestanoví. Zadavatel nicméně ono posouzení učinil součástí přílohy rozhodnutí (a oznámení) o výběru, byť velice stručné.

Míra, resp. hloubka, do jaké má zadavatel předestřené indicie svědčící o poskytnutí neoprávněné veřejné podpory zkoumat, je bodem, ve kterém se předseda Úřadu s posouzením Úřadu rozchází.

Lze souhlasit s obecnými východisky, které Úřad uváděl v úvodu odůvodnění napadeného rozhodnutí, a sice že ▪ povinnost zadavatele zabývat se i tím, zda nabídková cena není založena na plněních či výhodách poskytnutých z veřejných prostředků za podmínek, které by mohly vést k neoprávněnému zvýhodnění konkrétního dodavatele oproti ostatním soutěžitelům, nevyplývá z jeho kompetence autoritativně rozhodovat o existenci veřejné podpory, která náleží výlučně Evropské komisi, nýbrž z požadavku zajistit rovné a nediskriminační podmínk y hospodářské soutěže v zadávacím řízení, ▪ zadavatel není povinen s konečnou platností posoudit, zda konkrétní plnění naplňuje všechny znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, je však povinen reagovat na vantní indicie (námitky), které mohou nasvědčovat tomu, že nabídková cena byla ovlivněna rele- zvýhodněním plynoucím z veřejných prostředků, a tyto indicie v rámci posouzení MNNC náležitě prověřit – následně se má s těmito pochybnostmi vypořádat způsobem odp ovída- jícím zásadě transparentnosti, tj. tak, aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zře jmé, že se touto otázkou skutečně zabýval a na základě jakých konkrétních skutečností učinil své závěry, a ▪ když zadavatel obdrží indicie (námitky), že vybraný dodavatel může být příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která ovlivnila jeho nabídkovou cenu tak, že zapříčinila MNNC v jeho nabídce, nelze je automaticky odmítnout např. z důvodu, že pouze Evropská komise je oprávněna posuzovat, zda došlo k naplnění znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, nebo že vybraný dodavatel čestně prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejno u podporu.

Nelze se však již ztotožnit s nároky, které Úřad z těchto východisek dovozuje, a sice že zadavatel musí (pokud existují indicie) nezpochybnitelně prokázat, že cena není mimořádně nízká právě kvůli nedovolené podpoře (případně že veřejná podpora byla poskyt nuta v souladu s právem EU), přičemž si za tím účelem musí sám opatřit objektivní ověřitelné podklady. Ačkoli Úřad v deném rozhodnutí nejprve uvedl, že od zadavatele sice nevyžaduje s konečnou platností posou- napa- dit, zda konkrétní plnění naplňuje všechny z naky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, mírou dokazování, kterou od zadavatele v této souvislosti požadoval, však ono tvrzení de facto popřel.

V této souvislosti lze připomenout zejména (zadavatelem taktéž zmiňované) rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS -R0118/2025/VZ, č. j. ÚOHS -36519/2025/163 ze dne 24. 9. 2025, ve kterém bylo konstatováno, že „ zadavatel není ani oprávněn, ani povinen zkoumat nabídkovou cenu dodavatele do takové míry, že by měl sám konstatovat, zda nedošlo k porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory s výsledkem, že nabídková cena je z těchto důvodů mimořádně nízká. Takový požadavek jde především zásadně n ad rámec institutu MNNC jako takového, ale rovněž nad rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele

Standard zjišťování, jaký lze od zadavatele racionálně požadovat, by měl tedy být nahlížen spíše optikou toho, zda předestřené indicie o neoprávněné veřejné podpoře byly objasněním vybraného dodavatele rozptýleny. Účelem objasňování MNNC v souvislosti s ve řejnou podporou není postavit otázku, zda ji vybraný dodavatel získal, najisto, nýbrž prověřit věc v rozumné míře podrobnosti tak, aby pochybnosti v tomto směru, pokud možno, nevznikaly. Co je onou rozumnou mírou odvíjí od podoby a kvality indicií na z ákladě kterých podezření, že vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, vzniklo.

Naproti tomu požadavky na postup zadavatele nelze , se a priori hodnotit pohledem, který by zaujal správní orgán, do jehož působnosti spadá agenda veřejné podpory. Ten je totiž z podstaty věci v těchto otázkách zběhlejší než zadavatel. I pokud tedy odborné stanovisko OVP poukazuje na skutečnost, že na základě dostupných podkladů nelze s jistotou vyloučit existenci veřejné podpory, není tím bez dalšího zpochybněna zákonnost postupu zadavatele. Zadavatel není povinen posoudit existenci veřejné podpory s konečnou a objektivní platností, nýbrž přiměřeně reagovat na uplatněné námitky v rámci posouzení MNNC. Pokud se mu na základě obdržených podkladů mohl jeho závěr jevit rozumný a přezkoumatelný, nelze mu zpětně vytýkat, že nedosáhl úrovně odborné jistoty požadované s pecializovaným útvarem veřejné podpory při ex post hodnocení, ledaže by obdržené podklady pro takový závěr vůbec oporu neposkytovaly. Je třeba mít na paměti výše zmiňovaný rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele.

K námitce, že vybraný dodavatel využívá techniku, skladové prostory a zaměstnance zřizovatele bez odpovídající (tržní) kompenzace, čímž se dopouští zakázaného křížového financování, vybraný dodavatel uvedl, že náklady na výše uvedené v rozsahu odpovídající m jejich využití zahrnuje do ceny zakázky, a to konkrétně do položek odpisy a režie. Forma vypořádání má spočívat v tom, že zaplacením části nákladů na odpisy a režie vybraným dodavatelem v rámci jeho doplňkové činnosti vzniká úspora prostředků v příspěvku pro jeho hlavní činnosti, kde by jinak tyto náklady byly rozúčtovány v plné výši. Vybraný dodavatel po celou dobu užívání majetku provádí jeho odpisy, a to účetně, a nikoliv daňově jako soukromé subjekty, což odpovídá vyhlášce č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Zadavatel tedy zcela jistě mohl brát tvrzení navrhovatele, že za užívání majetku zřizovatele vybraný dodavatel zřizovateli neplatí odpovídající kompenzaci, či snad vůbec žádné poplatky, za vyvrácené, a mohl poměrně racionálně učinit závěr, že vybraný dodavatel nevyužívá majetek svého zřizovatele bez odpovídající kompenzace. Vybraný dodavatel zadavateli vysvětlil způsob rozúčtování nákladů a také čím dosahuje relativně nízké ceny – využíváním techniky dlouhodobě a její rozúčtování do více výkonů, činností, r esp. zakázek. Oddělené účetnictví bylo doloženo dostatečně věrohodnými podklady. Navíc i informace, že doplňková činnost není financována činností hlavní (která je dlouhodobě ztrátová), ale spíše naopak, dokresluje situaci, kdy by pro vybraného dodavatele nedávalo smysl usilovat o zakázku, jejíž plnění by pro něj bylo ztrátové.

Námitka o MNNC způsobené veřejnou podporou byla v průběhu zadávacího řízení dostatečně vyvrácena. Nelze tedy tvrdit, že by z objasnění MNNC podaného vybraným dodavatelem vyplývalo, že případná MNNC je způsobena právě neoprávněnou veřejnou podporou. Podmínk y pro vyloučení vybraného dodavatele stanovené v § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ tedy v tomto ohledu splněny nebyly.

K námitce, že se vybraný dodavatel zavázal ze 100 % alokovat vybavení, které je ve vlastnictví

K námitce, že jakékoli využití krajského (svěřeného) majetku příspěvkovou organizací je nezákonné, 14 vybraný dodavatel uvedl, že tímto by navrhovatel popřel §

K námitce, že vybraný dodavatel plněním veřejné zakázky výrazně navýší objem doplňkové činnosti, čímž vzniká pochybnost o tom, zda prostředky pořízené z rozpočtu Olomouckého kraje byly

K námitce, že zadavatel neposoudil MNNC dostatečně, když neidentifikoval jednotlivé problematické položky MNNC, 18 zadavatel uvedl, že u žádné položky nebyla z jeho strany shledána MNNC; zadavatel se MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory zabývá pouze a jen z toho důvodu, že stěžovatel opakovaně napadá výběr dodavatele a dovozuje neoprávněnou veřejnou podporu.

K námitce, že měl zadavatel poskytnout navrhovateli všechny doklady související s objasňová20 ním MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory, zadavatel uváděl, že to není jeho povinností,

K námitce, že podklady založené na historických účetních datech (výkazy zisku a ztráty za mi- nulé roky) nemohou prokazovat, že konkrétní nabídková cena v daném zadávacím řízení není ovlivněna neoprávněnou veřejnou podporou, protože tato cena dosud není součástí účetnictví vybraného dodavatele,

K námitce, že z provedeného posouzení nevyplývá, že by vybraný dodavatel prokázal, že veřejná podpora poskytnutá jeho zřizovatelem byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, proto ho měl zadavatel vyloučit, 25 lze uvést, že vybraný dodavatel nic takového ani prokazovat nemusel, když prokázal, že vůbec není příjemcem veřejné podpory.

Dle názoru předsedy Úřadu v nyní projednávaném případě bylo objasnění vybraného dodavatele zcela způsobilé k rozptýlení veškerých pochybností zadavatele (navazujících na konkrétní dílčí argumenty navrhovatele), natož aby z něj vyplývalo , že MNNC je způsobena neoprávněnou veřej- nou podporou. Jinými slovy, zadavatel měl v době rozhodování k dispozici takové informace, které mu umožňovaly učinit přezkoumatelný závěr, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla ovlivněna jeho neoprávněným z výhodněním.

Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že zadavatel vyhověl zákonným požadavkům na transparentnost a přezkoumatelnost, neboť zajistil vyvrácení všech námitek (resp. z nich plynoucích pochyb stran MNNC a veřejné podpory) navrhovatele, ať již svou přímou reakcí (shrnutou ve Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) č jádření vybraného dodavatele. i prostřednictvím vy-

Je pravdou, že postup, kdy se v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad vypořádává pouze s těmi námitkami, jejichž důvodnost sama o sobě odůvodňuje uložení nápravného opatření, může v některých případech vést k tomu, že zadávací řízení není ukončeno v nejkratším možném čase a že se účastníci řízení mohou domáhat přezkumu opakovaně. Tento aspekt je však Úřad vědomě připraven nést, neboť vyplývá ze samotné povahy přezkumné činnosti Úřadu a z limitů jeho pravomoci.

Úřad v této souvislosti setrvale zastává názor, že není povinen vypořádat všechny námitky navrhovatele v případě, kdy již jedno zjištěné porušení zákona samo o sobě postačuje ke zrušení napadeného úkonu zadavatele. V takové situaci by další posuzování osta tních námitek postrádalo praktický význam, neboť by se jednalo o hodnocení úkonů, které v důsledku uloženého nápravného opatření přestanou existovat, případně budou nahrazeny novým postupem zadavatele.

V projednávané věci Úřad shledal porušení zásady transparentnosti při posouzení MNNC, které samo o sobě odůvodňuje zrušení oznámení o výběru dodavatele. Za této procesní situace se ostatní námitky navrhovatele staly nadbytečnými, a jejich meritorní posouzení by bylo v rozporu nejen se zásadou procesní ekonomie, ale i se zásadou zdrženlivosti správního orgánu při výkonu přezkumné pravomoci.

Na základě výše uvedeného lze shrnout, že napadené rozhodnutí Úřadu nebylo vydáno v souladu se zákonem, neboť Úřad při hodnocení postupu zadavatele při posouzení MNNC dovodil nepřiměřené nároky na zadavatele, které neodpovídají ani znění §

Vzhledem k tomu, že Úřad založil napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a nedůvodně shledal porušení zásady transparentnosti, je třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

3.