ÚOHS R0121/2022/VZ – MIL - nová R 420 kV (P.0465)

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) obdržel dne 27. 6. 2022 návrh navrhovatele – obchodních společností o

Zadavatel dne 23. 7. 2020 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „původní rozhodnutí o vyloučení“). Zadavatel následně dne 17. 5. 2022 rozhodl o zrušení původního rozhodnutí o vyloučení (dále jen „rozhodnutí o zrušení původního vyloučení“).

Proti rozhodnutí o zrušení původního vyloučení podal navrhovatel dne 1. 6. 2022 námitky (dále jen „námitky proti rozhodnutí o zrušení původního vyloučení“), které zadavatel svým rozhodnutím ze dne 14. 6. 2022 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o zrušení vyloučení“). V rámci předmětného zadávacího řízení dne 1. 6. 2022 zadavatel obdržel od navrhovatele v reakci na rozhodnutí o vyloučení přípis, který by měl dle textu sdělení obsahovat „(…) námitky proti rozhodnutí zadavatele“, jehož přílohou je mj. přípis označený jako „Energon x ČEPS – Chrást – námitky proti rozhodnutí ČEPS o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (…)“, k němuž jsou přiloženy rovněž přílohy a) – i).

Navrhovatel následně podal k Úřadu dne 27. 6. 2022 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.

Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí zadavatele o námitkách, kterými navrhovatel brojil proti rozhodnutí o zrušení původního vyloučení a dále proti rozhodnutí o vyloučení.

Dne 12. 8. 2022 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0268/2022/VZ, č. j. ÚOHS27445/2022/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad zastavil správní řízení v části týkající se návrhu v tom rozsahu, ve kterém směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

V odůvodnění k výroku I napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovatel zadavateli jako námitky proti rozhodnutí o vyloučení doručil dokument, který směřoval proti úkonu zadavatele provedenému v rámci zadávacího řízení „CHR – rozšíření a rekonstrukce (P.0448), stavebně-montážní práce“. Příloha č. 6 návrhu představuje doklad pouze o doručení těchto námitek. Doručení námitek k odlišnému zadávacímu řízení nepředstavuje řádné doručení námitek. Na tom nic nemění ani to, že skutkové a procesní okolnosti právě řešeného zadávacího řízení a zadávacího řízení „CHR – rozšíření a rekonstrukce (P.0448), stavebněmontážní práce“ jsou značně obdobné. Zadavatel si nemohl být zcela jistý, zdali chtěl navrhovatel skutečně podat totožné námitky.

K výroku II napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovatel uvedl pouze to, že výsledky správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0350/2020/VZ budou rozhodnutím o zrušení původního vyloučení zmařeny. Podle Úřadu však navrhovateli tímto nemohla vzniknout újma tkvící v nesprávném a nezákonném vyloučení ze zadávacího řízení a s tím související nemožnost přidělení veřejné zakázky, jak navrhovatel uvedl v námitkách proti tomuto úkonu.

Dne 29. 8. 2022 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne.

Navrhovatel k výroku I napadeného rozhodnutí namítá, že k zaslání nesprávného textu námitek proti rozhodnutí o vyloučení došlo pouhou administrativní chybou, což muselo být zadavateli zřejmé. V případě obou předmětných zakázek jsou zasílány téměř shodné dokumenty obsahující pouze pozměněné údaje týkající se obou veřejných zakázek, avšak jinak jsou obsahově totožné. Administrativní omyl nemohl v zadavateli vzbudit pochybnosti, a to s ohledem na časové údaje zasílání námitek k oběma zakázkám, nahrání do systému tak, že bylo zřejmé, ke které zakázce se vztahuje, a nesmyslnost nahrání dvou totožných dokumentů ke dvěma veřejným zakázkám. Úmysl navrhovatele brojit proti rozhodnutí o vyloučení z obou veřejných zakázek je jednoznačný. I pokud se jednalo o nesprávné znění námitek, mělo být považováno za námitky a mělo o nich být zadavatelem rozhodnuto v souladu se zákonem. Podle § 263 odst. 6 zákona tak byl Úřad povinen uložit nápravné opatření.

K výroku II napadeného rozhodnutí navrhovatel uvádí, že podmínkou pro aplikaci opatření k nápravě podle § 49 zákona je zjištění zadavatele, že v minulosti postupoval v rozporu se zákonem. Účelem je náprava skutkového stavu. Zadavatel však popírá jakékoliv pochybení, žádnou nápravu nezjednává a postavení navrhovatele zhoršuje. Nebyly tedy dány důvody pro postup podle § 49 zákona. Postupem zadavatele je navrhovatel dotčen na svých právech.

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se původní rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o zrušení původního vyloučení ruší. Alternativně navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Zadavatel úvodem vyjádření k rozkladu uvedl, že dne 29. 8. 2022 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, přičemž její kopii zaslal jako přílohu svého vyjádření. Zadavatel konstatoval, že dne

Zadavatel se plně ztotožnil se závěry Úřadu. Námitky proti postupu v jiné veřejné zakázce nelze považovat za námitky proti rozhodnutí o vyloučení v této veřejné zakázce. V dané situaci ani není relevantní, jaký úmysl navrhovatel svým podáním sledoval. Zadavatel poukazuje na skutkově obdobné případy. Zadavatel konstatuje, že námitky proti rozhodnutí o vyloučení nebyly řádně a včas podány a zadavatel tedy neměl možnost se s jejich obsahem seznámit, natož o nich rozhodnout. Zadavatel se také ztotožnil s tím, že návrh směřující proti rozhodnutí o zrušení původního vyloučení nebyl podán oprávněnou osobou.

Zadavatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl, a to s ohledem na přínosnost řešené otázky pro budoucí praxi. Alternativně zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s § 257 písm. j) zákona nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, napadené rozhodnutí jsem zrušil a správní řízení zahájené na návrh ze dne 27. 6. 2022 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0268/2022/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky zastavil.

V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

Podle § 152 odst. 5 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Podle § 257 písm. j) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky.

Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona bylo zahájeno na základě písemného návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o zrušení původního vyloučení.

V průběhu vedení správního řízení (dne 29. 8. 2022, tedy ještě před podáním rozkladu) došlo k uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení na veřejnou zakázku ukončeno. V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k naplnění zákonem předpokládaného procesního důvodu pro zastavení správního řízení. Po uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky je tedy jasné, že již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval.

Dodávám, že i kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí

K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že Úřad „nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou

Co se týká námitek uvedených v rozkladu, shledávám, že nejsem oprávněn se jimi zabývat.

Z obsahu správního spisu není zřejmé, že by některý z účastníků tvrdil, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Mgr. Tomáš Ferenc, advokát, Nádražní 58/110, 150 00 Praha 5