ÚOHS R0160/2024/VZ – Pojišťovací makléř

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 19. 7. 2024 návrh navrhovatele – F.M.Partner spol. s r.o., IČO 63907097, se sídlem Rudolfovská tř. 202/88,

Dne 7. 6. 2024 rozhodl zadavatel o výběru dodavatele – SATUM CZECH s.r.o., IČO 25373951, se sídlem Porážková 1424/20, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava (dále jen „oznámení o výběru“). Přílohou tohoto oznámení o výběru byla Zpráva o hodnocení nabídek (dále jen „zpráva“) a dokument s názvem „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“.

Proti oznámení o výběru podal navrhovatel dne 25. 6. 2024 námitky z téhož dne, které zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 7. 2024 odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele za zákonný, podal dne

Dne 16. 9. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0567/2024/VZ, č. j. ÚOHS35234/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se zkušeností členů realizačního týmu vybraného dodavatele při správě pojištění vozidel v počtu 1 459 kusů pro pojistníka

Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele ve zbývajících částech podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen dne

Navrhovatel ve svém rozkladu Úřadu vytýká procesní pochybení v souvislosti s vedením správního spisu a poskytnutím lhůty k podání vyjádření k podkladům rozhodnutí. I nadále navrhovatel trvá na tom, že oznámení o výběru dodavatele neobsahovalo všechny zákonné náležitosti a ze zprávy o hodnocení nabídek nelze ověřit správnost provedeného hodnocení.

V závěru svého rozkladu navrhovatel shrnuje, že se Úřad v souvislosti s vydáním napadeného rozhodnutí dopustil nejen podstatné procesní vady mající vliv na zákonnost napadeného

Navrhovatel tedy předsedovi Úřadu doporučuje, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil prostřednictvím přípisu ze dne 18. 10. 2024.

Zpráva podle jeho názoru obsahovala veškeré zákonné náležitosti a je dostatečně transparentní. Pokud jde o výklad pojmu „pojistník v oblasti veřejné správy“, který navrhovatel rozporoval v souvislosti s požadavky na prokázání splnění technické kvalifikace, je zadavatel přesvědčen, že tento výklad byl účastníkům zadávacího řízení znám již v době před podáním žádostí o účast.

Závěrem svého vyjádření zadavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byl rozklad zamítnut.

Navrhovatel namítá, že s ohledem na předmět správního řízení očekával, že součástí podkladů rozhodnutí budou mimo jiné i podané žádosti o účast a nabídky, resp. jejich relevantní části, obsahující informace o rozporovaných referenčních zakázkách, resp. zkušenostech, které byly předmětem hodnocení. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad neučinil součástí spisu potřebné dokumenty, z nichž by mohl navrhovatel ověřit namítanou nesprávnost postupu zadavatele v souvislosti s posouzením podmínek účasti a hodnocením.

S touto rozkladovou argumentací se nelze ztotožnit. Jak sám navrhovatel připomíná v bodu 5 rozkladu, podstatou jím podaného návrhu byla „absence zákonných náležitostí oznámení o výběru dodavatele na předmětnou veřejnou zakázku, resp. skutečnost, že z navrhovatelem napadeného oznámení a jeho součástí nebylo nade vší pochybnost patrné, zda zadavatel v souvislosti s posouzením podmínek účasti vybraného dodavatele a hodnocení nabídek postupoval v souladu se zadávacími podmínkami“. Navrhovatel tedy nerozporoval obsah či význam žádné konkrétní zkušenosti, která byla předmětem hodnocení, resp. nesprávné udělení konkrétního bodového ohodnocení u té které hodnocené zkušenosti.

Úřad tedy neshledal, že by zpráva trpěla vadami, které jí navrhovatel vytýkal, a posoudil ji jako souladnou se zákonem.1 Podle závěrů Úřadu zpráva naplňuje požadavky § 119 odst. 2 zákona a rovněž požadavky na transparentnost dle § 6 odst. 1 zákona, neboť jsou z ní a z její přílohy zřejmé hodnocené údaje odpovídající kritériím hodnocení, jejich popis, srovnání získaných hodnot i výsledek hodnocení (blíže srov. bod 81 napadeného rozhodnutí).

Úřadu tedy nevznikla objektivní pochybnost o správnosti údajů obsažených ve zprávě či o procesu hodnocení, který by v ní nebyl dostatečně popsán, a proto neměl ani důvod přezkoumat obsah nabídek, zda koresponduje s údaji uvedenými ve zprávě. Proto nebyl ani povinen učinit součástí podkladů rozhodnutí samotné žádosti o účast, nabídky, resp. jejich relevantní části, jak požaduje navrhovatel.

Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 2 odst. 3 správního řádu, když dne 22. 8. 2024 vydal usnesení č. j. ÚOHS32100/2024/512, kterým účastníkům správního řízení stanovil lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí (dále jen „usnesení o stanovení lhůty“). Podle navrhovatele je nepřípustné, aby mu byla tímto způsobem stanovena lhůta k vyjádření, aniž by do okamžiku vydání předmětného usnesení byl s podklady rozhodnutí seznámen, resp. ze strany Úřadu informován, že podklady pro vydání rozhodnutí byly shromážděny.

Podle ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. Podle § 261 odst. 3 zákona Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží.

Účelem informace o ukončení shromažďování podkladů rozhodnutí je poskytnout účastníkovi správního řízení možnost seznámit se s obsahem správního spisu v době bezprostředně před vydáním rozhodnutí. V této době již není správní spis doplňován o další důkazní prostředky.

Dále je potřeba uvést, že není pravdou, že by navrhovatel neměl možnost se s podklady rozhodnutí seznámit, jak dovozuje v bodu 15 svého rozkladu. Správní řád ve svém § 38 garantuje účastníkům správního řízení právo nahlížet do spisu, které nemůže být ze strany

Současně nelze shledat, že by se Úřad dopustil procesního pochybení při prodloužení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, o které navrhovatel požádal. Usnesení o stanovení lhůty bylo navrhovateli doručeno ve čtvrtek 22. 8. 2024. Od tohoto dne měl tedy navrhovatel informaci o tom, že Úřad v šetřené věci ukončil shromažďování pokladů pro vydání rozhodnutí. Jestliže na informaci o ukončení shromažďování podkladů rozhodnutí reagoval s konkrétním požadavkem o nahlížení do spisu až o 4 dny později (tj. 26. 8. 2024 telefonicky, viz záznam č. j. ÚOHS-32968/2024/512), čímž si stanovenou sedmidenní lhůtu pro vlastní vyjádření sám zkrátil, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži procesním postupům Úřadu. Dále je třeba zohlednit, že již dne 22. 7. 2024, kdy bylo navrhovateli doručeno Oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-27997/2024/512 ze dne 19. 7. 2024, byl navrhovatel informován o tom, že Úřad poskytuje možnost zpřístupnění obsahu spisu vzdáleným přístupem prostřednictvím Systému pro vzdálený přístup do správního spisu Úřadu. Z těchto okolností vyplývá, že navrhovatel měl možnost se s obsahem spisu průběžně seznamovat.

Je pravdou, že na základě žádosti navrhovatele ze dne 27. 8. 2024, která byla Úřadu doručena téhož dne, byla stanovená sedmidenní lhůta Úřadem prodloužena do 2. 9. 2024, což byl současně den, kdy se po vzájemné domluvě uskutečnilo navrhovatelovo nahlížení do spisu v sídle Úřadu. O tomto prodloužení stanovené lhůty byl navrhovatel informován prostřednictvím usnesení č. j. ÚOHS-33080/2024/512 ze dne 28. 8. 2024, které mu bylo doručeno dne 29. 8. 2024. Nutno však podotknout, že citovaným usnesením byla lhůta pro podání vyjádření k podkladům nově stanovena tak, že uplyne 11. dnem od doručení usnesení o stanovení lhůty (tj. prvního usnesení v pořadí). Lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí tedy byla navrhovateli prodloužena, přičemž s ohledem na rozsah spisu nelze

Dne 28. 8. 2024 navrhovatel využil možnosti vzdáleného přístupu do spisu a seznámil se s jeho obsahem (srov. záznam č. j. ÚOHS-33435/2024/512). Již v tuto chvíli měl tedy navrhovatel možnost vypracovat své vyjádření k podkladům rozhodnutí, neboť spis v této podobě obsahoval všechny podklady pro vydání rozhodnutí, protože podklady rozhodnutí byly dle záznamu o jejich shromáždění č. j. ÚOHS-32054/2024/512 shromážděny už dne

Lze tedy uzavřít, že Úřad poskytl navrhovateli dostatečnou lhůtu k uplatnění jeho procesních práv, přičemž na žádost navrhovatele ji ještě prodloužil. Způsob a výsledek, s jakým navrhovatel tuto lhůtu využil, byl na jeho uvážení a nelze z něj usuzovat na žádné procesní pochybení Úřadu. Pro úplnost je možné doplnit, že rovněž původní sedmidenní lhůta dle usnesení o stanovení lhůty byla přiměřená rozsahu správního spisu a v souladu s § 261 odst. 3 zákona. Navrhovatel ostatně ani obecně neuvádí, co dalšího by chtěl ke shromážděným podkladům rozhodnutí Úřadu ještě sdělit, aniž by se mu k tomu dostalo adekvátního časového prostoru, jakož ani netvrdí, že by v řízení bylo shromážděno tak velké množství podkladů, že se k nim nelze ve stanovené lhůtě sedmi dní vyjádřit. V souladu se zásadou rychlosti činnosti správního orgánu dle § 6 odst. 1 správního řádu je Úřad povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů. Úřad je tedy povinen dbát i na právo účastníků správního řízení na co nejrychlejší průběh správního řízení, na kterém bude trvat zejména zadavatel, jehož zájmu na co nejrychlejším uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky brání blokační lhůty stanovené zákonem za účelem řádného průběhu řízení návrhu.

2

Pro příklad lze uvést, že člen realizačního týmu na pozici „Specialista na risk management a pojistné programy – pojištění majetku“ získá vždy dva body za každou - „Zkušenost spočívající ve zpracování návrhu analýzy pojistitelného rizika (zahrnující min. analýzu živelních rizik včetně povodně, vandalismu, odcizení), jež se týkala pojištění majetku, jehož pojistná hodnota (pojistná částka) je minimálně 1 miliarda Kč, přičemž zkušenost byla dokončena v posledních 6 letech před zahájením zadávacího řízení“, - dále vždy dva body za každou „Zkušenost spočívající ve zpracování návrhu analýzy pojistitelného rizika (zahrnující min. analýzu živelních rizik včetně povodně, vandalismu, odcizení), jež se týkala pojištění majetku, jehož pojistná hodnota (pojistná částka) je minimálně 1 miliarda Kč pro objednatele (pojistníka) z oblasti veřejné správy (státní správy či samosprávy), přičemž zkušenost byla dokončena v posledních 6 letech před zahájením zadávacího řízení“, - vždy dva body za každou „Zkušenost spočívající ve zpracování návrhu pojistného programu (obsahujícího specifikaci pojistných služeb a jejich parametrů pro pojištění živelních rizik včetně povodně, vandalismu, odcizení), jež se týkal pojištění majetku, jehož pojistná hodnota (pojistná částka) je minimálně 1 miliarda Kč, přičemž zkušenost byla dokončena v posledních 6 letech před zahájením zadávacího řízení“ - a vždy dva body za každou „Zkušenost spočívající ve zpracování návrhu pojistného programu (obsahujícího specifikaci pojistných služeb a jejich parametrů pro pojištění živelních rizik včetně povodně, vandalismu, odcizení), jež se týkal pojištění majetku, jehož pojistná hodnota (pojistná částka) je minimálně 1 miliarda Kč pro objednatele (pojistníka) z oblasti veřejné správy (státní správy či samosprávy), přičemž zkušenost byla dokončena v posledních 6 letech před zahájením zadávacího řízení“.

U každé z uvedených zkušeností je uvedeno, že vždy budou uznány maximálně tři zkušenosti (každá realizovaná pro jiného objednatele).

V oznámení o výběru je uvedeno, že nabídka vybraného dodavatele byla na základě provedeného hodnocení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a že jeho nabídka je současně zpracována plně v souladu s požadavky zadavatele obsaženými v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a obsahuje veškeré údaje a dokumenty požadované zadavatelem. Přílohu oznámení o výběru tvoří zpráva, z níž vyplývá bodové ohodnocení

Pro ilustraci způsobu zpracování této tabulky je níže uvedena její relevantní část:

Navrhovatel ve svém rozkladu namítá, že popis hodnocených údajů a jejich hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení měl odpovídat popisu údajů rozhodných pro prokázání splnění technické kvalifikace.

Dle § 119 odst. 2 zákona musí písemná zpráva o hodnocení nabídek obsahovat: a) identifikaci zadávacího řízení,

hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

výsledek hodnocení nabídek.

S uvedenou rozkladovou námitkou se tedy nelze ztotožnit, neboť zákon nepožaduje, aby zpráva obsahovala popis hodnocených údajů a jejich hodnocení, který by odpovídal popisu údajů rozhodných pro prokázání kvalifikace, a to ani v případě, pokud požadavky zadavatele na předmět hodnocení korespondují s požadavky na prokázání splnění kvalifikace, jak tomu bylo v šetřeném případě.

Popis údajů rozhodných pro prokázání splnění technické kvalifikace má být obsahem oznámení o výběru dodavatele, jehož náležitosti definuje § 123 zákona. Součástí tohoto oznámení musí být mimo jiné výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele a u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace (blíže srov. § 123 odst. 1 písm. b) body 1 a 2 zákona). U posouzení splnění kvalifikace tedy zákon výslovně požaduje, aby zadavatel informoval ostatní účastníky zadávacího řízení o konkrétních dokladech, kterými vybraný dodavatel prokázal splnění požadované kvalifikace, a jejich obsahu.

U hodnocených údajů tomu tak není. Podle § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1 a 2 zákona 3 je nezbytné, aby zpráva obsahovala popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé 1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení a 2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení.

Pokud jde o požadavek na popis hodnocení, z něhož mají být zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, ten lze pokládat za splněný. Pro posouzení věci je totiž podstatný kontext vymezeného způsobu hodnocení, který nebyl založen na porovnávání určitých parametrů hodnocených zkušeností způsobem „naplňuje lépe x naplňuje hůře“, nýbrž na zodpovězení otázky „splňuje x nesplňuje“. Z tohoto důvodu nebylo v tomto případě nezbytně nutné, aby ze zprávy, resp. z její přílohy, vedle identifikace hodnocené zkušenosti vyplývaly další konkrétní údaje např. o tom, že pojistná hodnota v rámci zkušenosti byla alespoň 1 miliarda Kč a na základě čeho to zadavatel dovodil, či výslovné potvrzení toho, že hodnocená zkušenost byla dokončena v posledních 6 letech před zahájením zadávacího řízení a kdy přesně.

Lze si samozřejmě představit verzi zprávy, v níž by zadavatel u každého parametru hodnocené zkušenosti uvedl např. formulaci „splňuje“. Nicméně lze zároveň předpokládat, že pokud by určitá zkušenost, která měla být předmětem hodnocení, některý z parametrů nesplňovala, zadavatel by ji k hodnocení nepřipustil a ve zprávě by se tedy vůbec neobjevila.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel konkrétně nezpochybnil, že by určitá hodnocená zkušenost neodpovídala požadavkům zadavatele, nebylo ani nutné, aby se Úřad zabýval ověřováním, zda tomu tak je. Z formulace přílohy č. 1 zprávy, kdy pod vymezením požadavku zadavatele (doslovně převzatého ze zadávací dokumentace) následuje uvedení konkrétní hodnocené zkušenosti spolu s bodovým ohodnocením, lze bez objektivních pochybností posoudit, čím je zkušenost prokazována (kdo je jejím objednatelem a v jaké době byla realizována).

Pokud by pochybnosti o zkušenostech vznikly účastníkovi zadávacího řízení, měl právo svými námitkami rozporovat konkrétní hodnocenou zkušenost a uvést, proč se domnívá, že daná reference neodpovídá požadavkům zadavatele. K identifikaci sporných hodnocených zkušeností by přitom účastníkům zadávacího řízení postačovaly i jen údaje, které jsou v příloze č. 1 zprávy u každé z těchto zkušeností uvedeny. Jedná se zejména o název objednatele hodnocené zkušenosti, podle kterého by si ostatní účastníci (coby relevantní dodavatelé, kteří se orientují na trhu) měli být schopni ověřit, zda tato zkušenost může odpovídat požadavkům zadavatele. Účastníci nejsou v takové situaci nijak znevýhodnění oproti „ideálnímu“ stavu, kdy by zadavatel u hodnocené zkušenosti pomocí frází ve smyslu „ano“ či „splněno“ potvrdil, že skutečně daná zkušenost splňuje jak jeho dílčí požadavek na předmět činnosti, tak i požadavek na výši pojistné hodnoty a termín plnění. Dále nelze opomenout fakt, že právě konkrétní výše pojistné hodnoty u jednotlivých zkušeností může pro objednatele těchto zakázek představovat citlivé informace, které by zadavatel nebyl oprávněn tímto způsobem sdělovat. Jestli ke sdělení takového údaje bude ochoten sám referenční objednatel, je věc jiná. V úvahu je třeba vzít i charakter hodnocených zkušeností, tedy to, že většina se týkala požadavku na zkušenost „pouze“ se zpracováním návrhů pojistných programů, resp. analýz pojistných rizik. O takové zkušenosti zpravidla objednatel nevystavuje osvědčení o realizaci, tyto zkušenosti se mohou odrazit toliko v uzavřené smlouvě (v některých případech by ani k jejímu uzavření nemuselo fakticky dojít). Jedná se tak většinou skutečně „pouze“ o položku v profesním životopise. Z bodu 9.2 zadávací dokumentace vyplývá, že hodnocení bude provedeno právě na základě informací uvedených v profesních životopisech jednotlivých členů hodnoceného realizačního týmu. Je tedy zřejmé, jaké údaje zadavatel bral v potaz a skutečnost, že všechny tyto údaje nejsou ve zprávě uvedeny, není na překážku její transparentnosti.

Druhý požadavek, který zákon na obsah zprávy klade, se týká uvedení popisu hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení. Rovněž tuto povinnou náležitost zprávy lze pokládat za splněnou. I v této souvislosti je třeba zohlednit to, že hodnocení nabídek neprobíhalo na základě kritérií kvality, která by nebyla číselně vyjádřitelná, resp. objektivně měřitelná. Zpráva tedy nemusela zachycovat dílčí úvahy zadavatele či slovní popis procesu hodnocení. V šetřeném případě stačilo uvést bodové ohodnocení dle zadávací dokumentace, což se také stalo. Ze zprávy je tedy zcela jednoznačně seznatelné, kolik bodů a za co jednotlivé nabídky získaly.

Vzhledem ke zvolenému způsobu hodnocení lze tedy uzavřít, že i zpráva, která neobsahuje výčet všech parametrů hodnocených údajů, ani popis úvah a odůvodnění, proč konkrétní nabídce bylo přiděleno konkrétní bodové ohodnocení, představuje v tomto případě dostatečný podklad pro ověření správnosti a zákonnosti postupů zadavatele při hodnocení nabídek. Ze zprávy, resp. z její přílohy č. 1, je jednoduše a jednoznačně seznatelné, které zkušenosti byly předmětem hodnocení a kolik bodů za jednotlivé zkušenosti zadavatel přidělil.

Navrhovatel se v této souvislosti ve svém rozkladu pozastavuje nad úvahou, jak byl „zadavatel schopen na základě profesního životopisu Ing. [jméno a příjmení], v němž bylo uvedeno „HOPI s.r.o., Pojištění obchodní společnosti HOPI - od 1. 6. 2012 - doposud (každoročně)“ schopen určit, že tato disponuje zkušeností“ odpovídající požadavkům zadavatele na hodnocenou zkušenost. K tomu lze jen uvést, že citovaná informace nevyplývá ze životopisu uvedené členky realizačního týmu, ale ze zprávy. Opět lze uvést, že navrhovatel ve svém návrhu nerozporoval, že by tato konkrétní hodnocená zkušenost neměla obdržet požadovaný počet bodů, resp. že nemůže splňovat požadavky zadavatele. Úřad tedy neměl potřebu se konkrétními částmi nabídky (profesním životopisem této členky realizačního týmu vybraného dodavatele), které se k této hodnocené zkušenosti vztahovaly, zabývat.

Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v rámci posouzení splnění podmínek účasti, jakož i při hodnocení nabídek, aplikoval odlišný výklad pojmu „pojistník z oblasti veřejné správy“, který podle jeho názoru vzešel z nezákonné změny zadávacích podmínek.

Vzhledem k označení tohoto okruhu rozkladových námitek, který se týká dvou různých fází zadávacího řízení, je třeba, aby na prvním místě došlo k rozlišení vymezení technické kvalifikace a hodnocených údajů.

Co se týče pojmu „pojistník z oblasti veřejné správy“ použitého pro účely vymezení požadavků na prokázání splnění minimální úrovně technické kvalifikace, zadavatel jej v kvalifikační dokumentaci nijak blíže nespecifikoval. Prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 7. 7. 2023 dodavatele informoval o tom, že „za pojistníka v oblasti veřejné správy (státní správy či samosprávy) se pro účely této veřejné zakázky považují vedle orgánů veřejné správy či územní samosprávy také právnické osoby založené orgánem veřejné správy či územní samosprávou pro účely výkonu činnosti orgánu veřejné správy či územní samosprávy“. Na tuto odpověď pak zadavatel odkázal rovněž v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne

Ze shora uvedeného je zřejmé, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 předmětný pojem pouze upřesnilo, nikoli změnilo v tom smyslu, že by došlo k obsahové změně předmětné kvalifikační podmínky, která by připustila zcela jiné minimální hodnoty technické kvalifikace, než které byly původně požadovány. Tento závěr podtrhuje i samotný charakter předmětu veřejné zakázky, jak správně uvedl Úřad v bodu 94 napadeného rozhodnutí. Ve vztahu k vymezení kvalifikace tedy ve shodě s posouzením Úřadu nelze shledat tvrzenou nezákonnou změnu zadávacích podmínek, jakož ani ve vztahu k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Konkrétní námitky vůči konkrétní referenční zakázce jiného účastníka zadávacího řízení, resp. své vlastní referenční zakázce, navrhovatel neuvádí.

Navrhovatel však tuto změnu zadavateli vytýká i ve vztahu k procesu hodnocení nabídek.

Lze se zcela ztotožnit s postupem Úřadu, který jako základní východisko zvolil skutečnost, že totožný pojem uvedený v zadávací, resp. kvalifikační dokumentaci, jednak pro účely vymezení kvalifikace, jednak pro účely stanovení procesu hodnocení, musí být v obou těchto souvislostech vykládán totožně. Jestliže tedy zadavatel již v rámci vysvětlení č. 2 pojem „pojistník z oblasti veřejné správy“ upřesnil pro účely kvalifikace, bylo třeba reflektovat tuto skutečnost ze strany účastníků zadávacího řízení při sestavování nabídek pro účely hodnocení a rovněž ze strany zadavatele při procesu hodnocení nabídek. Další upřesnění, které se týkalo tohoto pojmu, následovalo dne 29. 2. 2024 v rámci prvního jednání o předběžných nabídkách.

V Protokolu o 1. jednání o předběžných nabídkách ze dne 29. 2. 2024 je uvedeno, že pojistník v oblasti veřejné správy musí být právnickou osobou založenou konkrétním subjektem (orgánem veřejné správy či územní samosprávy) a současně musí být založen za konkrétním účelem (výkon činnosti orgánu veřejné správy či územní samosprávy, kterou stále ještě vykonává). Zadavatel uvedl i příkladmý výčet takových činností (např. zajišťování dopravní obslužnosti, provozování vodovodu či kanalizace, poskytování zdravotnických služeb, školství).

Dne 20. 3. 2024 zadavatel účastníkům zadávacího řízení oznámil „změnu zadávacích podmínek“ na základě jednání o předběžných nabídkách. Ve vztahu k pojmu „pojistník v oblasti veřejné správy“ zadavatel uvedl, že právnickou osobou ve výše uvedeném smyslu se rozumí právnická osoba, která byla založena orgánem veřejné správy či územní samosprávou pro účely výkonu činnosti orgánu veřejné správy či samosprávy a i nadále vykonává tyto činnosti ve veřejném zájmu. Zadavatel dále uvedl, že uzná také „referenční zakázky realizované pro právnické osoby (obchodní společnosti, státní podniky či jiné právní formy právnických osob) vykonávající i nadále činnosti ve veřejném zájmu, jako je například zajišťování dopravní obslužnosti, provozování vodovodu či kanalizace, provozování zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla, provozování přenosové či distribuční soustavy, teplovodů, plynovodů, výroba a dodávky elektřiny či tepla a dalších komodit (plynu, vody ad.), poskytování zdravotnických služeb, školství. Naopak jako referenční zakázky pro pojistníka v oblasti veřejné správy (státní správy či samosprávy) nebudou pro účely hodnocení uznány referenční zakázky realizované pro výše uvedené právnické osoby, pokud byly založeny za účelem výkonu

Tyto skutečnosti představují pouze vysvětlení požadavků zadavatele, a nikoli jejich věcnou změnu, resp. změnu minimálních požadovaných parametrů zkušeností pro účely hodnocení.

Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad v souladu s § 257 písm. h) zákona zastavil správní řízení v té části návrhu, která se týkala zkušeností členů realizačního týmu vybraného dodavatele při správě pojištění vozidel v počtu 1 459 kusů pro pojistníka Nemocnice ve Frýdku

Navrhovatel ve svém rozkladu tento výrok ani jeho odůvodnění (výslovně) nenapadá, ačkoliv petit rozkladu směřuje proti napadenému rozhodnutí jako celku. Po přezkoumání souladu této části napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebyl shledán důvod pro zrušení či změnu tohoto výroku, neboť z porovnání námitek a návrhu navrhovatele skutečně vyplývá, že tato argumentace byla ze strany navrhovatele skutečně uplatněna až v jeho návrhu. S výrokem I a jeho odůvodněním uvedeným v bodech 47 – 52 napadeného rozhodnutí se lze tedy ztotožnit a výrok I byl z tohoto důvodu potvrzen.

Námitkám rozkladu, které směřovaly proti procesním postupům Úřadu ve správním řízení o návrhu navrhovatele, nelze vyhovět, neboť nebylo shledáno, že by se Úřad dopustil pochybení při vedení správního spisu či při stanovení lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Dále nebyla shledána tvrzená vada nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

Z odůvodnění uvedeného shora vplývá, že Úřad šetřený případ posoudil správně a napadené rozhodnutí je zákonné.

Vzhledem ke shora uvedenému byl rozklad navrhovatele zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno

JUDr. Jiří Novák, advokát, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář,

SATUM CZECH s.r.o., Porážková 1424/20, 702 00 Ostrava