ÚOHS R0182/2025/VZ – Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí

Zadavatel zahájil dne 23. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 27. 8. 2025 zadavatel rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále též „rozhodnutí o vyloučení“)1. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel v rámci objasnění nabídky změnil v rozporu s ustanovením § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“ 2) svou nabídkovou cenu, přičemž došlo k naplnění podmínek pro jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ.

Proti tomuto postupu podal navrhovatel dne 11. 9. 2025 námitky3. Zadavatel námitky navrhovatele dne 25. 9. 2025 v plném rozsahu odmítl4. Následně Úřad obdržel dne 3. 10. 2025 návrh5 navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

Navrhovatel podaným návrhem brojil proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.

Dne 10. 12. 2025 vydal Úřad napadené rozhodnutí6, jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že nabídka navrhovatele obsahuje v krycím listu nabídky7 a v návrhu smlouvy o dílo8 částku, která neodpovídá součtu cen uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 29 a nesplňuje tak zadávací podmínku na uvedení jedné nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídky stanovenou v čl. 12.5. zadávací dokumentace. Dle názoru Úřadu se jednalo o jednoznačný rozpor mezi údaji uvnitř nabídky navrhovatele, a nebylo tak ze strany navrhovatele dodrženo jednoznačně stanovené pravidlo obsažené v zadávacích podmínkách. Zadavatel dle Úřadu nepochybil, pokud předložené objasnění nabídky ze strany navrhovatele neakceptoval a přistoupil k vyloučení navrhovatele ve smyslu § 42 odst. 2 písm. a) ZZVZ, neboť navrhovatel předložil nabídku takovým způsobem, se kterým ZZVZ spojuje jediný následek, a sice vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Úřad tedy neshledal, že by předmětné rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo v rozporu se ZZVZ.

Dne 22. 12. 2025 obdržel Úřad rozklad10 navrhovatele proti napadenému rozhodnutí.

Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad nesprávně vyhodnotil nesporný skutkový stav a následně jej nesprávně právně posoudil. Navrhovatel má za to, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, jaká je nabídková cena navrhovatele a jaká hodnota je tedy rozhodná pro účely hodnocení nabídek. V takovém případě byl zadavatel dle navrhovatele povinen (v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou správních soudů) přistoupit k objasnění nabídky navrhovatele, aby byl schopen správně identifikovat údaje rozhodné pro hodnocení nabídek a následně toto hodnocení provést. Takto dovozenou povinnost nelze dle navrhovatele „přebít“ ustanovením zadávací dokumentace, které stanoví, že při rozporu v nabídkové ceně přistoupí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

Dle navrhovatele bylo dále zcela zjevné i přes administrativní pochybení v podobě opomenutí finální součtové operace, jaká nabídková cena je správná. Rozpor v nabídkové ceně nevznikl z rozdílného rozsahu plnění ani z rozdílného ocenění téhož rozsahu. Navrhovatel tedy nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že by nabídka neobsahovala správný údaj o celkové výši nabídkové ceny, neboť od počátku obsahovala obě dílčí ceny, z nichž se celková nabídková cena skládá. Navrhovatel má tedy za to, že při objasnění nabídky nedošlo k uvedení nové nabídkové ceny, což by pojmově odpovídalo „změně nabídkové ceny“, nýbrž z jeho strany došlo k vysvětlení daného rozporu, což je nutné považovat za „objasnění nabídkové ceny“, které je přípustné i ve vztahu k údaji, který je v zadávacím řízení hodnocen.

Dále se navrhovatel v rozkladu neztotožňuje ani s Úřadem tvrzenou aplikovatelností § 46 odst. 3 ZZVZ, když uvádí, že požadovat opravu bezchybně oceněných soupisů prací jen proto,

Dále napadené rozhodnutí trpí dle navrhovatele vadou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, neboť se nevypořádává s povinností zadavatele odstranit pochybnost o hodnotě určené k hodnocení postupem dle § 46 ZZVZ a s materiálními okolnostmi, které vylučují možnost spekulace s celkovou nabídkovou cenou a potvrzují, že šlo o zjevný administrativní omyl bez prostoru pro manipulaci. Závěrem navrhovatel namítá, že přístup Úřadu je v rozporu se zásadou přiměřenosti, neboť nyní projednávaný rozpor v nabídkové ceně byl lehce vysvětlitelný a odstranitelný.

Navrhovatel se domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrhu navrhovatele vyhovuje a zrušuje se rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Alternativně navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 5. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele11.

Zadavatel shledává napadené rozhodnutí srozumitelným a odůvodněným. Z hlediska navrhovatelem tvrzené nesprávnosti uvádí, že se Úřad vypořádal s jednotlivými argumenty navrhovatele a správně je posoudil.

Zadavatel dále uvádí, že je obecně nutné, aby při objasňování nabídky postupem dle § 46 ZZVZ zůstala celková nabídková cena nedotčena. Jakákoli možnost manipulace s nabídkou v hodnocených parametrech je dle zadavatele nepřípustná, pročež i změnu nabídkové ceny navrhovatele v rámci objasnění nabídky nelze považovat za učiněnou v souladu se ZZVZ, neboť by tím došlo k porušení základních zásad zadávacího řízení. V nyní projednávaném případě tedy byl dle zadavatele naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

11

K dané problematice považuji za nutné nejprve stručně shrnout skutkový stav věci, který je mezi účastníky správního řízení nesporný. Zadavatel v bodě 12.5. zadávací dokumentace uvedl, že „[d]odavatel uvede celkovou nabídkovou cenu na krycím listu nabídky (příloha č. 1 této zadávací dokumentace) a v návrhu smlouvy o dílo (příloha č. 4 této zadávací dokumentace). Je povinností dodavatele zajistit, aby celková nabídková cena (získaná součtem částek z příloh č. 6.1 a 6.2 této zadávací dokumentace) odpovídala částce uvedené na krycím listu nabídky a částce uvedené v návrhu smlouvy o dílo. Rozpor v cenových údajích v nabídce zjištěný při posuzování a hodnocení nabídek je nesplněním této zadávací podmínky, která může vést až k vyloučení daného účastníka zadávacího řízení.“

Navrhovatel v krycím listu nabídky a v textu návrhu smlouvy o dílo uvedl nabídkovou cenu ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH. Nabídková cena v totožné výši byla uvedena i v soupisu prací s výkazem výměr č. 1. V soupisu prací s výkazem výměr č. 2 byla uvedena celková částka ve výši 426 946 Kč bez DPH.

Zadavatel v návaznosti na daný rozpor nabídkové ceny a oceněných položek v rámci soupisů prací č. 1 a č. 2 vyzval navrhovatele k objasnění ve smyslu § 46 ZZVZ. Navrhovatel v rámci objasnění nabídky uvedl, že administrativní chybou nebyla do celkové nabídkové ceny v krycím listu nabídky ani v návrhu smlouvy o dílo započtena částka z výkazu výměr č. 2 ve výši

Zadavatel však tento postup navrhovatele v podobě změny výsledné nabídkové ceny neakceptoval. V daném případě dle zadavatele došlo k nepřípustné změně údaje, který byl předmětem hodnocení, a z toho důvodu vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Navrhovatel v rozkladu namítá, že zadavatel nemohl mít postaveno najisto, jaká je nabídková cena navrhovatele a jaká hodnota je tedy rozhodná pro účely hodnocení nabídek. V takovém případě byl zadavatel dle navrhovatele povinen (v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou správních soudů) přistoupit k objasnění nabídky navrhovatele, aby byl schopen správně identifikovat údaje rozhodné pro hodnocení nabídek a následně toto hodnocení provést.

K uvedené námitce je třeba především uvést, že z obsahu nabídky navrhovatele jednoznačně vyplývala jediná nabídková cena, a to jak z krycího listu nabídky, tak z návrhu smlouvy o dílo, kde byla shodně uvedena částka ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH. Nelze proto přisvědčit tvrzení navrhovatele, podle něhož zadavatel nemohl mít postaveno najisto, jaká je nabídková cena navrhovatele a která hodnota je rozhodná pro účely hodnocení nabídek. Z uvedených

Pokud navrhovatel tvrdí, že z nabídky vyplývaly dva rozdílné údaje o celkové nabídkové ceně, je nutno opětovně zdůraznit, že v žádné části nabídky nebyl uveden součet hodnot dle soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a č. 2 jako celková nabídková cena. Jako celková nabídková cena byla v nabídce uvedena výlučně částka obsažená v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo. Jiný údaj o celkové nabídkové ceně nabídka neobsahovala, a nevznikla tak pochybnost o tom, jaká hodnota má být pro účely hodnocení nabídek zohledněna. Skutečnost, že zadavatel v žádosti o objasnění nabídky poukázal na rozpor mezi výší nabídkové ceny a součtu hodnot uvedených v jednotlivých soupisech prací, neznamená, že by měl pochybnosti o výši nabídkové ceny jako takové.

Výše uvedenému svědčí i fakt, že z další části výzvy k objasnění nabídky, v níž zadavatel požadoval po navrhovateli písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, je zároveň patrné, že za rozhodnou nabídkovou cenu pro účely hodnocení považoval zadavatel částku shodně uvedenou v krycím listu nabídky i v návrhu smlouvy o dílo. Pokud by totiž zadavatel skutečně neměl jasno v tom, jakou nabídkovou cenu má hodnotit, jen těžko by po navrhovateli mohl požadovat vysvětlení její údajně mimořádně nízké výše.

Nelze tedy souhlasit s navrhovatelem, že by byl povinen přistoupit k objasnění nabídky, aby byl schopen správně identifikovat údaje rozhodné pro hodnocení nabídek. V daném případě mám za to, že zadavatel měl jasnou představu o výši nabídkové ceny navrhovatele, pouze žádal o vysvětlení rozporu v nabídce navrhovatele s ohledem na nesoulad součtů cen uvedených v soupisu prací obsahujících výkaz výměr č. 1 a č. 2 s celkovou nabídkovou cenou uvedenou v krycím listu nabídky a současně v návrhu smlouvy o dílo. Nabídková cena pro účely hodnocení nabídek tedy byla v daném případě postavena najisto.

Navrhovatelem odkazovaná rozhodovací praxe Úřadu (konkrétně z rozhodnutí sp. zn. ÚOHSR0087/2024/VZ, č. j. ÚOHS-26307/2024/162 ze dne 4. 7. 2024), z níž má podle jeho názoru vyplývat povinnost zadavatele přistoupit k objasnění nabídky za účelem určení hodnoty rozhodné pro hodnocení, na nyní projednávaný případ nedopadá. Tyto případy se typicky vztahují na situace, kdy z nabídky nelze jednoznačně dovodit, jaký údaj má být považován za nabídkovou cenu, případně kdy jsou na několika místech nabídky obsaženy vzájemně si odporující údaje o celkové ceně, z nichž není bez dalšího zřejmé, který z nich má být pro účely hodnocení relevantní. O takovou situaci se však v nyní posuzovaném případě nejedná, neboť jak již bylo uvedeno výše, nabídka navrhovatele obsahovala jediný výslovně označený údaj o celkové nabídkové ceně. Skutkové okolnosti odkazovaného případu se od nyní projednávané věci tedy podstatně liší.

S ohledem na výše uvedené nelze tuto námitku navrhovatele shledat důvodnou.

Dále navrhovatel v rozkladu uvádí, že i přes jeho administrativní pochybení v podobě opomenutí finální součtové operace, mělo být zadavateli zřejmé, jaká nabídková cena je správná. Navrhovatel tedy nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že by nabídka neobsahovala správný údaj o celkové výši nabídkové ceny, neboť od počátku obsahovala obě dílčí ceny (uvedené ve výkazech výměr), z nichž se celková nabídková cena skládá.

Jak již bylo dovozeno výše, celková nabídková cena byla v nabídce navrhovatele uvedena jednoznačně a na obou k tomu určených místech totožně (viz krycí list nabídky a návrh smlouvy o dílo). Zde je nutné zmínit, že za správnost a úplnost své nabídky odpovídá dodavatel, resp. v tomto případě navrhovatel. Pokud by byl aplikován opačný závěr, jednalo by se o neúměrné přenesení odpovědnosti za správnost a úplnost nabídky na zadavatele. Není přitom úkolem zadavatele, aby nabídkovou cenu dodatečně dopočítával na základě hodnot obsažených v jednotlivých soupisech prací s výkazem výměr a dovozoval, že takto zjištěný součet představuje správnou nabídkovou cenu. Účastník zadávacího řízení tedy nemůže podávat nabídku apriori s tím, že bude spoléhat na zhojení jejích nedostatků pomocí zadavatele. Tento přístup by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení a ve svém důsledku by nepřípustně narušoval rovné postavení dodavatelů v zadávacím řízení.

S ohledem na výše uvedené nelze souhlasit s navrhovatelem, že by jeho nabídka obsahovala správný údaj o celkové výši nabídkové ceny, neboť tento nebyl nikde výslovně uveden. Ani tuto námitku navrhovatele tedy neshledávám důvodnou.

Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že Úřad při svém rozhodování nepřihlédl k materiálním okolnostem, které vylučují možnost jakékoli spekulace s nabídkou a potvrzují, že šlo o zjevný administrativní omyl bez prostoru pro manipulaci. Navrhovatel má za to, že vysvětlil, v čem pouhá administrativní chyba spočívala, když správnost jeho tvrzení byla ověřitelná, protože byla podložena informacemi obsaženými od počátku v nabídce. Výkazy výměr byly dle navrhovatele důkladně a správně naceněny, což zároveň vylučovalo při objasnění nabídky spekulace s nabídkovou cenou.

Úřad se k této otázce již vyjádřil v odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejména v bodě 62 a násl.), kde správně konstatoval, že ačkoli se neprovedení finální součtové operace může na první pohled jevit jako pochybení toliko administrativního či bagatelního charakteru, v nyní projednávaném případě se jednalo o pochybení zásadní povahy, a to ve vztahu k údaji, který byl předmětem hodnocení. Přestože se mělo jednat dle navrhovatele pouze o mechanickou a jednoduše vysvětlitelnou chybu, nejednalo se dle Úřadu o situaci, kdy by šlo o banální překlep ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne

S uvedeným závěrem Úřadu je třeba se ztotožnit. Ačkoli navrhovatel tvrdí, že vzhledem k bezchybně vyplněnému položkovému rozpočtu (resp. soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a č. 2) nemohl při objasnění nabídky vzniknout prostor pro spekulaci s nabídkovou cenou, nelze tento názor přijmout. V dané situaci je totiž třeba si uvědomit, že zákon dává navrhovateli v § 46 odst. 3 ZZVZ možnost opravit položkový rozpočet v případě, že nebude dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek. Tato možnost je zcela legitimní a navrhovatel byl oprávněn ji využít. Pokud by však byla připuštěna k této zákonné variantě opravy položkového rozpočtu ještě možnost změny nabídkové ceny, jak se v nyní projednávaném případě domáhá navrhovatel, zakládalo by to v případě objasnění nabídky ze strany navrhovatele možnost volby mezi dvěma alternativními postupy. Prvním z nich by byla možnost upravit položkový rozpočet tak, aby odpovídal původně deklarované ceně (a nezměnit původní nabídkovou cenu), a druhou možností by bylo navýšit celkovou

V situaci, kdy by navýšení celkové nabídkové ceny neohrozilo jeho postavení v hodnocení, mohl by navrhovatel zvolit tuto variantu; v opačném případě by se mohl domáhat úpravy položkového rozpočtu s tvrzením, že právě ten byl chybně naceněn, případně i s legitimním odůvodněním, že skutečně došlo k chybě na jeho straně, avšak je schopen veřejnou zakázku plnit i za cenu uvedenou v krycím listu (viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0103/2020/VZ ze dne 14. 8. 2020). Jelikož je to výlučně dodavatel (resp. nyní navrhovatel), kdo je schopen případnou chybu v rozpočtu identifikovat a tvrdit, nelze vyloučit, že by takový postup vedl k nepřípustné manipulaci s obsahem nabídky, která by mohla mít negativní vliv na proces výběru nejvhodnější nabídky.

Obecné připuštění změny nabídkové ceny v důsledku objasnění nabídky by tak bylo v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení, neboť by vytvářelo prostor pro možné spekulativní chování dodavatelů po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Z tohoto důvodu nelze uvedené pochybení navrhovatele považovat za pouhou administrativní chybu způsobilou nápravy v režimu § 46 ZZVZ v podobě změny nabídkové ceny, nýbrž za vadu, která se bezprostředně dotýká hodnoceného údaje a vylučuje možnost jejího dodatečného zhojení.

Zároveň na danou problematiku nedopadá navrhovatelem také v rozkladu odkazovaný rozsudek NSS, jak ostatně správně konstatoval již Úřad v bodě 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Předmětný rozsudek NSS sice umožnil změnu nabídkové ceny, ale zde je nutno zohlednit také okolnosti, za kterých se tak stalo. Jednalo se o opravy zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí uchazečů. Dále je v něm výslovně uvedeno, že „[p]ředevším tu na prvním místě stojí výše částky, o kterou se v daném případě jedná“. V rámci rozsudku NSS se přitom jednalo o navýšení nabídkové ceny o 231 Kč. S ohledem na to, že navrhovatel měl v nyní projednávaném případě v úmyslu změnit celkovou nabídkovou cenu o cca 420 000 Kč bez DPH, mám za to, že se nejednalo o obdobné okolnosti jako v rozsudku NSS. Na nyní projednávanou možnost změny nabídkové ceny se tedy závěry uvedeného rozsudku NSS nevztahují, neboť skutkové okolnosti projednávané věci jsou zásadně odlišné, když rozsudek NSS se pojí pouze s marginálním navýšením nabídkové ceny a je rozsudkem jediným, kterým bylo navýšení nabídkové ceny aprobováno.

Závěrem lze uvést, že tvrzení navrhovatele o materiálních okolnostech tohoto konkrétního případu nic nemění na skutečnosti, že jeho nabídka nesplňovala zadávací podmínky a že v rámci objasnění nabídky došlo ke změně celkové nabídkové ceny.

Navrhovatel v rozkladu dále uvádí, že požadovat po něm opravu bezchybně naceněných soupisů prací jen proto, aby se formálně zachovala administrativně chybně uvedená nabídková cena je přepjatě formalistické, odporující smyslu daného ustanovení a ve svém důsledku i absurdní.

K uvedené problematice je třeba uvést, že § 46 odst. 3 ZZVZ umožňuje dodavateli objasnit, případně upravit položkový rozpočet pouze za předpokladu, že takovým postupem nedojde k dotčení celkové nabídkové ceny. Citované ustanovení tak zakládá toliko možnost odstranit chyby v položkovém rozpočtu, nikoli povinnost dodavatele tohoto postupu využít, ani právo dodatečně zasahovat do výše celkové nabídkové ceny. V případě, že výkazy výměr

Lze uzavřít, že aplikace § 46 odst. 3 ZZVZ se může v nyní projednávaném případě jevit možná až absurdní s ohledem na údajně správné nacenění výkazů výměr v soupisech prací, avšak navrhovateli není nijak podsouváno, že měl této možnosti využít. Úřad tuto možnost v bodě

S ohledem na výše uvedené ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.

Dále napadené rozhodnutí trpí dle navrhovatele vadou nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.

Co se týká namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, je potřeba uvést, že nepřezkoumatelnost ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 52/2023-103 ze dne 6. 9. 2024 je „nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (…); není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky, popř. se dopustí dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat.“

Navrhovatel konkrétně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu, že se

S rozkladovou námitkou navrhovatele o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí se nelze ztotožnit. Úřad v napadeném rozhodnutí přezkoumal přípustnost objasnění nabídkové ceny podle § 46 ZZVZ ve vztahu k navrhovatelem odkazované rozhodovací praxi (viz body 61,

Nutno však podotknout, že gros správního přezkumu bylo posouzení, zda byl zadavatel podle § 46 ZZVZ povinen akceptovat objasnění nabídky navrhovatele v podobě změny nabídkové ceny. Úřad nepřípustnost změny nabídkové ceny v odůvodnění napadeného rozhodnutí relevantně odůvodnil, vypořádal se všemi stěžejními argumenty navrhovatele včetně nepřiléhavosti odkazované rozhodovací praxe a možné spekulace s nabídkovou cenou.

Nelze tedy konstatovat, že by z odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyl seznatelný obsah či důvody rozhodnutí, pro které bylo vydáno. Zároveň mám za to, že Úřad jasně vysvětlil, proč považuje argumentaci navrhovatele za lichou, přičemž reagoval na podstatu všech navrhovatelem vznesených námitek. Ostatně navrhovatel byl schopen na podkladě napadeného rozhodnutí podat obsahově konkrétní rozklad napadající konkrétní závěry Úřadu.

Z výše uvedených důvodů ani námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí neshledávám důvodnou.

Závěrem navrhovatel namítá, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je v rozporu se zásadou přiměřenosti dle ZZVZ, neboť nyní projednávaný rozpor v nabídkové ceně byl lehce vysvětlitelný a odstranitelný.

Vzhledem k nedůvodnosti navrhovatelem uplatněných námitek dospěl Úřad k závěru, že zadavatel neměl pochybnosti ohledně výše nabídkové ceny jako takové. Nejednalo se tedy o vadu nabídkové ceny ani o snadno vysvětlitelný rozpor či lehce odstranitelnou vadu nabídky, jak tvrdil navrhovatel, nýbrž o vnitřní rozpor v nabídce navrhovatele představující závažnou neslučitelnost se zadávacími podmínkami zadavatele. Takové neslučitelnosti odpovídá rovněž závažný následek v podobě vyloučení ze zadávacího řízení, přičemž postup zadavatele je nutno považovat za přiměřený. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tak vycházelo a reflektovalo smysl a účel ZZVZ a nelze jej hodnotit jako zjevně nepřiměřené dle § 6 ZZVZ.

Závěrem lze uvést, že zadavatel nepochybil, když předložené objasnění nabídky ze strany navrhovatele neakceptoval a správně jej vyhodnotil jako nepřípustnou změnu údaje, který měl být hodnocen podle kritérií hodnocení ve smyslu § 46 odst. 2 ZZVZ. Nabídka navrhovatele tedy obsahovala vnitřní rozpor a zároveň neodpovídala zadávacím podmínkám. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ v souladu se zadávacími podmínkami i se ZZVZ.

Po posouzení, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se

Mgr. Bc. Tomáš Auer, advokát, Teplého 2786, 530 02 Pardubice

Solkind s.r.o., advokátní kancelář, Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha