ÚOHS S0004/2025/VZ – Obnova přivaděče Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa

Zadavatel – Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí, IČO 60552662, se sídlem Výstaviště 405/1, 603 00 Brno, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 13. 5. 2025 společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00

Podle čl. 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín HOBAS DN1400 – IV. etapa“.

Podle téhož čl. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem částku ve výši 74 900 000 Kč bez DPH.

Dne 13. 12. 2024 obdržel zadavatel od navrhovatele – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) dokument s názvem „Námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám“ ze dne 12. 12. 2024 (dále jen „námitky“).

Rozhodnutím ze dne 27. 12. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel podané námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 1. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne. Stejnopis předmětného návrhu byl zadavateli doručen rovněž dne 2. 1. 2025.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, přičemž navrhovatel uvádí, že tyto jsou v rozporu s § 6 zákona, konkrétně se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

V úvodu návrhu se navrhovatel vyjadřuje k postupu zadavatele před podáním tohoto návrhu, konkrétně k situaci, kdy navrhovatel dne 15. 11. 2024 podal dotaz, v němž zadavatele požádal o vysvětlení zadávací dokumentace, resp. zdůvodnění stanovení požadavku na „použití vnitřního vyložení trub z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1.“.

Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s vysvětlením zadavatele neztotožnil, podal dne

Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že dne 27. 12. 2024 obdržel rozhodnutí o námitkách, kde se zadavatel s námitkami navrhovatele vypořádal tak, že je odmítl. K uvedenému navrhovatel dodává, že se neztotožňuje s argumentací zadavatele v rozhodnutí o námitkách, pročež se rozhodl podat tento návrh.

K samotným zadávacím podmínkám pak navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil požadavek na „vnitřní povrchovou ochranu potrubí DN 1400 v části D.1.18 Výpis Potrubí, tvarovek a armatur takto: Vnitřní povrchová ochrana: odstředivě nanášené vyložení vrstvou cementové malty v souladu s ČSN EN 545 z vysokopecního síranovzdorného cementu dle ČSN EN 197-1 s ES certifikátem označením shody CE nebo vyložení vrstvou polyuretanu dle ČSN EN 15 655.“ (dále jen „přezkoumávaný požadavek)“.

Navrhovatel tento požadavek považuje za nepřiměřený a zcela neodůvodněný, jelikož je toho názoru, že vylučuje použití rovnocenných výrobků od jiného dodavatele na trhu, které však dle navrhovatele svými vlastnostmi mohou sloužit ke zhotovení zadávaného díla. Navrhovatel zároveň uvedl, že zadavatel prostřednictvím stanovení přezkoumávaného požadavku navodil situaci, kdy splnění veřejné zakázky může poskytnout pouze dodavatel, který využije výrobků společnosti SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., jakožto jediného dodavatele na českém trhu, který dodává vnitřní povrchovou ochranu trub, tak jak ji definuje přezkoumávaný požadavek, čímž se dle navrhovatele přezkoumávaný požadavek dostal do rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nikterak nezdůvodnil nutnost zakotvení přezkoumávaného požadavku do zadávacích podmínek, pouze dle tvrzení navrhovatele pouze uvedl, že „požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel

Nad rámec uvedeného navrhovatel dodává, že přezkoumávaný požadavek začal zadavatel striktně požadovat ve chvíli, kdy se dozvěděl, že „k jemu preferovanému výrobci SAINTGOBAIN PAM CZ s.r.o. existuje nově na trhu konkurenčně řádně certifikovaný výrobce SAMSUN

V neposlední řadě navrhovatel uvádí, že předchozí postup zadavatele, spočívající ve zrušení zadávacího řízení na totožnou veřejnou zakázku z důvodu, že se zde účastnil pouze jediný uchazeč, byl zjevně účelový, jelikož bezprostředně na to zadavatel zpřísnil požadavky na splnění díla (viz přezkoumávaný požadavek), což bylo dle názoru navrhovatele reakcí zadavatele na zjištění, že se na trhu objevil nový řádně certifikovaný výrobce (SAMSUN

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 2. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 6. 1. 2025.

Usnesením ze dne 6. 1. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace

Dne 13. 1. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel se ve vyjádření k návrhu předně vyjadřuje k názoru navrhovatele, že přezkoumávaný požadavek zadavatele směřuje pouze k jedinému výrobci, resp. dodavateli příslušného potrubí na českém trhu. Zadavatel uvádí, že s tímto názorem nesouhlasí, neboť přezkoumávaný požadavek „nemá přímý dopad na dodavatelský trh (tj. nedochází k výslovnému omezení dodavatelů, kteří by se mohli o danou veřejnou zakázku ucházet), nýbrž případně na poddodavatelský trh, resp. trh dodavatelů komponent nezbytných pro realizaci veřejné zakázky“. Zadavatel dále uvádí, že kromě navrhovatelem zmiňovaného výrobce SAINT – GOBAIN PAM CZ s.r.o., nabízí výrobky vyhovující požadavkům zadavatele další dva výrobci, a to společnost Jindal Saw Ltd., která má zastoupení v České republice prostřednictvím společnosti EuroArmatúry s.r.o., organizační složka, se sídlem Nad Jezerem 581,

V další části se zadavatel vyjadřuje k samotným důvodům, které vedly ke stanovení přezkoumávaného požadavku coby taxativní podmínky pro účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že za velmi důležitý aspekt považuje svou negativní zkušenost s instalací potrubí s nedostatečnou odolností, což vedlo k mnohým haváriím spočívajících v poškození potrubí a souvisejících únicích vody. Zadavatel tak s ohledem na výše uvedené dodává, že přezkoumávaný požadavek stanovil právě z důvodu, aby předešel situaci případných havárií a s nimi spojenými výpadky pitné vody pro širokou oblast. Z uvedeného důvodu tak zadavatel zvolil nejvyšší možnou úroveň ochrany, tj. mimo jiné právě i vnitřní povrchovou ochranu s maximální mírou odolnosti vůči vnějším vlivům. Zadavatel dále uvádí, že stanovením přezkoumávaného požadavku „sledoval rovněž dosažení co možná nejdelší životnosti budovaného přivaděče, což má pozitivní dopad na vynakládání investičních nákladů v budoucnu (nutnost obnovy přivaděče za 30 let vs. nutnost obnovy přivaděče za 60 let) a současně pozitivní dopad na provozní náklady spojené s menší četností oprav a jiných obdobných zásahů.“

V další části vyjádření zadavatel uvádí, že ačkoliv souhlasí s navrhovatelem, když tento odkazuje na nízké hodnoty síranů v pitné vodě, tak nelze zcela vyloučit, že v průběhu poměrně vysoké životnosti přivaděče (100-150 let), mohou nastat změny, např. v důsledku živelných katastrof, války či jiných obdobných negativních okolností, které navodí změnu kvality pitné vody či dlouhodobou poruchu či poškození úpravny vody, což může vést až do situace, kdy se z pitné vody stane voda surová, která je svými vlastnostmi schopná zatížit vnitřní povrchovou

K námitce navrhovatele, že se zadavatel dostatečně nevypořádal s jeho námitkami, které předcházely podání návrhu, zadavatel v další části vyjádření uvádí, že „v rozhodnutí o námitkám (stejně jako ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2) odkazoval především na technické normy, které popisují technické vlastnosti materiálů použitelných při transportu pitné vody a které popisují rozdíly mezi jednotlivými typy cementu.“. Zadavatel dále uvádí, že odkaz na příslušné normy považoval za dostatečné zdůvodnění, jelikož tyto obsahují technické vlastnosti jednotlivých materiálů použitelných při vedení pitné vody, stejně jako rozdíly mezi jednotlivými druhy cementů, a tudíž navrhovatel, coby odborný dodavatel se zkušenostmi v dané problematice, bude s těmito informace obeznámen a schopen je využít při úvaze, zda se zadávacího řízení účastnit, či nikoliv. Zadavatel tak v závětu této části vyjádření dodává, že rovněž v rámci rozhodnutí o námitkách, které není adresováno široké veřejnosti, nýbrž právě odbornému dodavateli, který se pohybuje na relevantním trhu a má s danou problematikou zkušenosti, postupoval tak, že nevypořádal všechny detaily námitek navrhovatele, nýbrž odkázal na příslušné normy a předpokládal znalost jejich využití na daný případ. Zadavatel tak tuto část vyjádření uzavírá tím, že byť se k navrhovatelem uváděným námitkám v rámci rozhodnutí o námitkách nevyjádřil podrobně, tak stále platí, že se vyjádřil k meritu věci, a to k odůvodněnosti přezkoumávaného požadavku.

Zadavatel se dále vyjadřuje k předešlému zrušenému zadávacímu řízení, na které navrhovatel odkazuje již v námitkách a rovněž poté v návrhu, přičemž uvádí, že toto není relevantním pro výklad aktuálních zadávacích podmínek, jelikož toto zadávací bylo zrušeno řádně dle zákona a zadavatel má právo na změnu či úpravu zadávacích podmínek.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Usnesením ze dne 20. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 28. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.

Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v prvé řadě sděluje, že trvá na své argumentaci uvedené v námitkách a v návrhu. Dále navrhovatel uvádí, že po prostudování podkladů pro vydání rozhodnutí, především vyjádření zadavatele k návrhu, zjistit, že toto obsahuje nové informace, které nebyly obsaženy v rozhodnutí o námitkách, a proto se navrhovatel dále bude vyjadřovat převážně k těmto informacím obsaženým ve vyjádření zadavatele v návrhu. Navrhovatel dále v úvodu svého vyjádření k podkladům rozhodnutí podotýká, že pokud by zadavatel netrval na přezkoumávaném požadavku, byl by navrhovatel schopen podat výhodnější nabídku, resp. byl by schopen podat již žádost o účast v zadávacím řízení. Navrhovatel dále v úvodu vyjádření k podkladům rozhodnutí nastiňuje situaci, kdy zadavatel zrušil zadávací řízení a shodný předmět plnění veřejné zakázky z důvodu, že se tohoto účastnil pouze jeden účastník, k čemuž dodává, že toto jednání zadavatele, resp. následná úprava zadávacích podmínek, vedla k nastolení situace, kdy nyní může do zadávacího řízení podat nabídku pouze dodavatel, který využívá výrobků a materiálů společnosti Saint

V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel nejprve vyjadřuje k zadavatelem uváděným dalším výrobcům a jejich zastoupením na českém trhu, kteří jsou dle zadavatele schopni poskytnout výrobky a materiály splňující podmínky přezkoumávaného požadavku. Navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele jsou nepravdivá. O výrobci „Xinxing“ navrhovatel mimo jiné uvádí, že tento není certifikován podle ČSN EN 545, přičemž výrobky a materiály výrobce „Jindal Saw“ dle navrhovatele pro plnění předmětu šetřené veřejné zakázky využít nelze, jelikož tyto nesplňují všechny atributy přezkoumávaného požadavku.

Navrhovatel dále ve vyjádření k podkladům rozhodnutí rozporuje tvrzení zadavatele o vysokém počtu žádostí o účast prokazujícím jasnost a přiměřenost přezkoumávaného požadavku, když tvrdí, že „počet podaných žádostí o účast není ukazatelem zákonnosti postupu zadavatele. […]. Počet podaných nabídek bez dalšího nemůže dle názoru navrhovatele sám o sobě vypovídat o souladu zadávacích podmínek se zákonem, vždy je třeba uvážit konkrétní aspekty a okolnosti zadávacího řízení.“ Navrhovatel naopak považuje za atypické, aby u veřejné zakázky na stavební práce v předpokládané hodnotě 74 mil. Kč bez DPH byly ve fázi podání žádostí o účast zadavateli doručeny námitky od 3 dodavatelů a poté podán návrh k Úřadu dvěma dodavateli. Dle navrhovatele rovněž tento fakt poukazuje na to, že postup zadavatele je nestandardní a vytváří bezdůvodné překážky v hospodářské soutěži.

V další části vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel opakuje svou argumentaci obsaženou již v návrhu týkající se skutečnosti, že příslušná norma ČSN EN 545 v kombinaci s normou ČSN EN 197 – 1 připouští využití 27 druhů cementů, tedy nikoliv pouze jednoho specifického, jak uvádí zadavatel. Navrhovatel zároveň dodává, že nikterak nerozporuje právo zadavatele odchýlit se od znění předmětných norem, avšak toto nemůže být projevem

K samotným důvodům obsaženým ve vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že ačkoliv zadavatel poukázal na množství v minulosti uskutečněných havárií v rámci předmětného přivaděče, nikde neuvádí, co konkrétně tyto havárie způsobilo, přičemž dle navrhovatele důvodů může být mnoho. Z tohoto hlediska nelze předchozí havárie dle navrhovatele považovat za důvod k striktnímu požadování síranuvzdorného cementu, jelikož využití jiných druhů vysokopecního cementu zajistí stejnou odolnost vůči síranům. Dále se navrhovatel v této části vyjadřuje k množství síranů obsažených a rovněž povolených v pitné vodě (podle vyhlášky č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů), kdy toto množství je natolik malé (250 mg/l), že zdaleka nedosahuje ani se neblíží hodnotě 3000 mg/l, která je hraniční pro pozorování rozdílů v rámci síranovzdornosti jednotlivých druhů vysokopecních cementů dle

Dále se navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí pozastavuje nad situací, když zadavatel svou pozornost upíra pouze na vnitřní vyložení potrubí, kdy, jak je uvedeno výše argumentuje hrozícími katastrofami z mnohých často hypotetických důvodů, avšak nikterak se nezajímá o další prvky ochrany jako např. ochranu vnější, která má dle navrhovatele přímý dopad na celkovou životnost litinového potrubí. Navrhovatel uvádí, že je v případě zvyšování požadavků na vnější ochranu předmětného potrubí by toto nepovažoval za omezující, resp. bezdůvodné či vedoucí k diskriminaci konkurenčních výrobků, jelikož existují reálné situace, kdy se prostředí kolem přivaděče může změnit (např. výstavba železniční trati atd.), a tato změna by v dlouhodobém horizontu mohla mít dopad na stav potrubí jako takového.

V poslední části vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel opakuje svou argumentaci obsaženou v návrhu týkající se nedostatečného se vyjádření zadavatele k námitkám navrhovatele v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel dále dodává, že zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl zcela nové informace, které neuvedl v rozhodnutí o námitkách, a tudíž navrhovatel před podáním návrhu neměl k dispozici všechny dostupné informace, resp. důvody, které zadavatele vedly k zahrnutí přezkoumávaného požadavku do zadávacích podmínek, a nemohl na ně tak v rámci návrhu kvalifikovaně reagovat.

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách nebo, aby zrušil zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky muže podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládání nápravného opatření.

Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající tolik ve zrušení rozhodnutí námitkách; v takovém případě

Podle čl. 11. zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky provedení stavebních prací na vodovodním potrubí při realizaci obnovy přivaděče „Štěpánovice Čebín

Podle čl. 11.6. zadávací dokumentace je předmět díla specifikován projektem a zahrnuje provedení stavby podle stavebního povolení a projektu, dopracování projektové dokumentace pro provedení stavby se zřetelem na nabídnuté konkrétní stavební materiály, výrobky, technologie, stroje, zařízení a systémy určené pro osazení nebo zabudování stavby, a provedení souvisejících prací, dodávek a činností.

V dokumentu s názvem „Soupis prací“ na který odkazuje zadávací dokumentace, pod položkou

Z dokumentu s názvem „Vysvětlení zadávací dokumentace – soubor číslo 2“ ze dne

Dne 13. 12. 2024 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám.

O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 27. 12. 2024 rozhodnutím o námitkách, a to tak, že je odmítl. Zadavatel po shrnutí obsahu námitek a zkonstatování splnění formálních náležitostí podaných námitek uvedl v rozhodnutí o námitkách následující. K první a druhé části námitek navrhovatele (které zadavatel v rozhodnutí o námitkách cituje), v nichž navrhovatel předestřel svůj názor o neexistenci okolností svědčících pro potřebu síranuvzdorných trub, resp. že k tomuto požadavku není žádný důvod, zadavatel uvádí, že „odmítá tvrzení stěžovatele v této části Námitky uváděná s tím, že požadavky na vnitřní povrchovou úpravu stanovil zadavatel zcela objektivně a transparentně jak v souladu s požadavky ČSN EN 545 a ISO 2531, tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky. K šetření provedeným stěžovatelem se zadavatel nebude a nemůže vyjadřovat. […].

Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z Protokolu o předložených žádostech o účast“, dále plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel v rámci zadávacího řízení

Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavek na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.

Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně.

Povinnost zadavatele zabývat se námitkami stěžovatele s veškerou pečlivostí pak úzce souvisí se skutečností, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu, či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní – přičemž nelze přehlížet, že s podáním návrhu je spojena i povinnost složit peněžitou kauci. S ohledem na uvedené konstruoval zákonodárce takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

Navrhovatel v námitkách předně v návaznosti na přezkoumávaný požadavek zadavatele uvádí, že tento je dle jeho názoru zcela neodůvodněným, technicky nepřijatelným, irelevantním a zjevně nepřiměřeným pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel v námitkách odkazuje na normu ČSN EN 545, ze které je dle jeho názoru zřejmé, že síranovzdorné cementy (které jsou součástí přezkoumávaného požadavku) mají stejnou odolnost vůči síranu jako všechny ostatní vysokopecní cementy uváděné v rámci příslušné normy, a to konkrétně do hodnoty 3000 mg/l, přičemž dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, je přípustný obsah síranů ve vodě určené pro lidskou spotřebu 250 mg/l.

K těmto tvrzením navrhovatele se však zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze obecným způsobem, kdy konstatoval, že tvrzení navrhovatele odmítá, jelikož přezkoumávaný požadavek stanovil zcela objektivně a transparentně, jak v souladu s požadavky předmětných norem (ČSN EN 545 a ISO 2531), tak v souladu s platnou legislativou vztahující se k požadavkům na tyto stavební prvky. Na tvrzení navrhovatele v námitkách, že pro striktní požadavek na vnitřní povrchovou úpravu potrubí prostřednictvím síranovzdorného cementu není dán žádný konkrétní důvod, reagoval zadavatel pouze tak, že uvedl, že tento požadavek nestanovil taxativně, nýbrž variantně s odkazem na normu ČSN EN 15 655.

Navrhovatel se dále v námitkách vyjadřuje k předchozím etapám obnovy přivaděče, resp. k příslušným zadávacím řízením, kde namítá, že v těchto přezkoumávaný požadavek nefiguroval. V této souvislosti navrhovatel dále v námitkách uvádí, že ve zrušeném zadávacím řízení (totožném s nyní přezkoumávaným zadávacím řízením) zadavatel přezkoumávaný požadavek pouze preferoval, nikoliv taxativně vyžadoval, kdy tuto změnu, dle tvrzení navrhovatele v námitkách, zadavatel nikterak nezdůvodnil. K argumentaci navrhovatele ohledně předchozích zadávacích řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze konstatoval, že v každé z přechozích etap obnovy takováto podmínka existovala (zde odkázal na příslušný dokument ze zadávací dokumentace), a že námitky navrhovatele vztahující se ke zrušenému zadávacímu řízení považuje zadavatel ve vztahu k přezkoumávanému zadávacímu řízení za irelevantní. Nad rámec uvedeného zadavatel v příslušné pasáži rozhodnutí o námitkách uvádí důvody, které ho vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení, a to pouze jako odkaz na příslušná ustanovení zákona.

V poslední řadě navrhovatel v námitkách namítá možný záměr zadavatele dosáhnout pomocí přezkoumávaného požadavku využití jediného možného výrobce, který tento specifický druh vnitřní povrchové ochrany vyrábí a dodává na český trh. K uvedenému se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje velmi stroze pouhým konstatováním, že napojení jednotlivých dodavatelů na jednotlivé výrobce nespadá do jeho kompetencí, nýbrž je výlučnou záležitostí dodavatelů, a tudíž zde zadavatel není oprávněn a ani nehodlá jakkoliv zasahovat.

Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel, mimo uvedení odkazu na příslušné pasáže zadávací dokumentace a příslušné normy, nikterak nereagoval, resp. nezodpověděl otázku navrhovatele týkající se uvedení důvodu, z kterého zadavatel striktně požaduje tento dle navrhovatele velmi specifický typ vnitřní povrchové ochrany potrubí (viz přezkoumávaný požadavek) jako jediný použitelný pro plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se přitom v námitkách vyjádřil, že odpověď na otázku, co zadavatele vedlo ke stanovení specifického požadavku na „síranovzdornost trub“, se nedověděl ani z vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž svou námitku dále rozvedl konkrétním dotazem, proč nemůže být užito jiných cementů dle zadavatelem uváděných norem, které jsou v souladu s uvedenými normami také akceptovány pro vodovodní přivaděče. Navrhovatel také předestřel svůj názor ohledně stejné odolnosti vysokopecních cementů a vysokopecních síranuvzdorných cementů do hodnoty 3000 mg/l, tudíž síranovzdornost jakéhokoli vysokopecního cementu nemůže být nedostatečná pro užití v potrubí na vody určené k lidské spotřebě. Zadavatel však na uvedená sdělení navrhovatele poskytl toliko obecné konstatování o souladu jeho požadavků

Úřad akcentuje, že řádné odůvodnění přezkoumávaného požadavku ze strany zadavatele, tedy proč a z jakých důvodů zadavatel shledal přezkoumávaný požadavek jako jediný vhodný a nezbytný pro plnění předmětu veřejné zakázky, představuje pro navrhovatele naprosto stěžejní informaci, na jejímž základě bude v případě jakýchkoliv nesrovnalostí schopen lépe zvážit podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu podle § 250 zákona, neboť co se týče zvažování možnosti účastníků zadávacího řízení podat návrh k přezkoumání úkonu zadavatele u Úřadu, je tato značně ovlivněna faktem, zda tito účastníci mají dostatek informací od zadavatele týkajících se namítaných skutečností. Z výše uvedeného je však zřejmé, že navrhovateli nebyly poskytnuty dostatečné informace, resp. odůvodnění zadávacích podmínek ze strany zadavatele, proto v případě, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal námitky navrhovatele, nemohl mít tento postaveno na jisto, zda jsou jeho

Úřad se pak neztotožňuje s názorem zadavatele, že jeho postup v případě vypořádání námitek navrhovatele pomocí odkazu na příslušné ČSN a ISO normy byl dostačující, jelikož je třeba považovat navrhovatele a další dodavatele účastnící se zadávacího řízení na veřejnou zakázku za odborníky na relevantním trhu, kteří jsou se skutečnostmi týkajícími se poskytovaného plnění obeznámeni a tyto tak není třeba dále ze strany zadavatele rozvádět. Úřad sice nerozporuje, že dodavatelé jsou či mohou být skutečnými odborníky na relevantním trhu, avšak institut rozhodnutí o námitkách má sloužit k tomu, aby se účastníkům zadávacího řízení dostalo co možná nejkonkrétnějších informací od zadavatele, a to pomocí konkrétních a přezkoumatelných odpovědí zadavatele. Úřad tak nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jelikož rozhodnutí o námitkách není určeno široké veřejnosti či správnímu úřadu, kteří jakožto „neodborníci“ v daném odvětví nemají dostatek potřebných informací, a potřebují tak komplexní vysvětlení postupu zadavatele, není proto nutné toto rozhodnutí o námitkách odůvodnit do detailu. Úřad k danému tvrzení zadavatele dodává, že zákon nikde neuvádí situaci, kdy by rozhodnutí o námitkách nemuselo být ze strany zadavatele komplexně odůvodněno, naopak zákon výslovně v § 245 odst. 1 zákona apeluje na zadavatele, aby se srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Nadto je třeba opakovaně uvést, že zadavatel sice v daném případě uvedl v rozhodnutí o námitkách odkaz na příslušné normy, tedy nejedná se o situaci, kdy by se k námitce navrhovatele nevyjádřil vůbec, avšak tento odkaz nemůže být považován za dostatečný, když i z tohoto odkazu na normy lze dle navrhovatele vyvozovat odlišné závěry (které navrhovatel prezentoval ve svých námitkách prostřednictvím rozsáhlé argumentace), přičemž rozhodnutí o námitkách postrádá konkrétní zdůvodnění, proč byla daná argumentace navrhovatele, resp. jeho námitky odmítnuty.

Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu rozvádí výše uvedené tak, že pokud není jeho povinností do detailu popisovat technické nuance požadavků v rámci zadávacích podmínek (protože dodavatelům jakožto odborníkům v dané oblasti, mají být tyto skutečnosti známy), nemůže mu tato povinnost vznikat ani u vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách, jelikož jak rozhodnutí o námitkách, tak zadávací podmínky jsou adresovány právě těmto odborným dodavatelům. K tomu Úřad uvádí, že tyto dva instituty (zadávací podmínky a potažmo rozhodnutí o námitkách) nelze v kontextu míry detailu zdůvodnění srovnávat, jelikož každý má jiné uplatnění v rámci zadávacího řízení. Na rozdíl od zadávacích podmínek má v rozhodnutí o námitkách zadavatel povinnost se podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách účastníka, kdy tato povinnost vyplývá přímo ze zákona (viz § 245 odst. 1 zákona), tudíž zadavatel nemůže v případě konkrétní a relevantní argumentace účastníka řízení uvedené v námitkách polemizovat o tom, zda se jedná či nejedná o odborníka v daném oboru, tudíž bude postačovat vyjádřit se k jeho námitkám pouze „úsporně“, jak uvádí sám zadavatel.

Lze tedy uzavřít, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup v zadávacím řízení je důvodný, resp. zákonný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, příp. se k ní vyjádřit pouze velmi obecným způsobem, jak to učinil zadavatel v právě posuzovaném případě. Uvedená povinnost rezonuje zejména

Úřad uzavírá, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, nebylo v šetřeném případě dosaženo. Za této situace se Úřadu jeví jako krajně nespravedlivé a pro navrhovatele značně omezující, aby se tento musel spokojit se strohým zdůvodněním svých námitek ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, když tento zjevně komplexní odpovědi na námitky navrhovatele, a to včetně zdůvodnění přezkoumávaného požadavku, měl, jen je neuvedl v rozhodnutí o námitkách, nýbrž až ve vyjádření k návrhu. V případě, že by zadavatel výše uvedené důvody a další informace uváděné ve vyjádření k návrhu uvedl již v rámci rozhodnutí o námitkách, měl by navrhovatel jasnější představu o situaci zadavatele a mohl by se tak kvalifikovaně rozhodnout o svém dalším postupu v zadávacím řízení (případně i o tom, zda se dále bránit proti rozhodnutí o námitkách podáním návrhu u Úřadu či nikoliv).

S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele, resp. když dostatečně neodůvodnil odmítnutí podaných námitek navrhovatelem, obsahujících argumentaci k nepřiměřenosti a nediskriminačnímu charakteru požadavku na vnitřní povrchovou ochranu potrubí prostřednictvím vysokopecního síranovzdorného cementu (viz přezkoumávaný požadavek).

Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro úplnost Úřad uvádí, že dalšími v návrhu namítanými skutečnostmi se již nezabýval, neboť skutečnost, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Zkoumání dalších důvodů svědčících o nezbytnosti uložení jiného nápravného opatření se tedy Úřadu v dané situaci jeví jako nadbytečné, a to s ohledem na to, že v aktuálně šetřeném případě považuje za nezbytné, aby se zadávací řízení „vrátilo“ do fáze vyřizování námitek navrhovatele.

Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke vznesené námitce navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Úřad doplňuje, že byť se jím uložené nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách může jevit jako přísné, není dle přesvědčení Úřadu v šetřeném případě ve vztahu k zadavateli nikterak nepřiměřené nebo nespravedlivé, a to i s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům navrhovatele a možnému výše nastíněnému dopadu zadavatelova postupu, resp. výsledku správního řízení na navrhovatele. Lze dodat, že zadávací řízení je značně formalizovaný proces, který musí vyhovovat zákonem stanoveným podmínkám, zadavatel tedy musí na každý svůj krok nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít své úvahy, na jejichž základě dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, neboť právě to je základním smyslem rozhodnutí o námitkách. Úřad proto neshledává nepřiměřeným uložení takového nápravného opatření, jež má zadavatele přimět k větší pečlivosti při přezkoumávání obsahu námitek a svůj postup navrhovateli relevantním způsobem odůvodnit.

Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

ikis, s.r.o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno